Jeden z mých nejoblíbenějších hororů ever, ačkoliv strachy se u něj klepat určitě nebudete. Naopak bych řekl, že se u toho většina lidí i zasměje, ale hlavně miluju ironické zrcadlo, jaké nastavujou klasickým osumdesátkovým hororům a “vysvětlení” všeho, co vás vždycky v béčkových hororech trápilo. Miluju všechno na tomhle filmu, od bourání zažitých klišé přes nenásilný humor po herecké výkony (třeba Martyho vychraplanej hlas je pětihvězda sama o sobě, prostě to přidává jeho postavě určitej charakter). Když čekáš lekačku, dostaneš výbuch smíchu a naopak. Vím, že jdu s křížkem po funuse a můj komentář tady beztak zapadne v záplavě dalších, ale pokud jste se dostali až sem a váháte, jestli si Cabin in the woods pustit, tohle je vaše znamení.