„Death is a disease, like any other. And there's a cure. A cure - and I will find it!” Těžko se dá napsat komentář o Fontáně, jenž by vystihl její kvality a důvod, proč právě TO je můj favorit z těch stovek filmů, jenž jsem za svůj krátký život shlédl. Snad bych mohl začít s parafrází spolužáka, který podle mne vystihl zásadní vlastnost tohoto skvostu:"Na Fontánu můžeš koukat do konce života a přesto jí můžeš každý den pochopit jinak." A měl pravdu. Rok a půl po návštěvě kina jsem si "jí" opět pustil, muselo to být asi již po páté, a z naprosto neznámého důvodu jsem se při scéně Izziny smrti naprosto zhroutil a zbytek filmu se mi hlavou honila pouze myšlenka"Aronofsky je génius"... Hodně lidí Fontánu považuje pouze za kýč, jenž je příběhově naprosto chudý a ve výsledku se jedná pouze o vizuálně precizní jízdu. S tím ale musím nesouhlasit. Vždy, když jsem "ji" sledoval po nějaké době, tak vždy na mne působila jinak a vždy mne jiným způsobem srazila na kolena. A právě to je ona "magie" tohoto filmu. Záleží pouze na tom jak k Fontáně přistoupíte, jestli jste měli špatný den, ztratili jste blízkého člověka či jste znovu objevili lásku. Všechny tyto aspekty má Fontána v sobě, stačí pouze přistoupit na režisérovu hru a spolu s hlavními hrdiny může člověk, byť na krátký moment, dosáhnout věčnosti.Best of Movie!

„I am Jack's smarting revenge.” Mistr napětí, David Fincher ve vrcholné formě, z rukávu vytahující eso v podobě myšlenkyBoj osvobozuje tělo a duši. Intelektuální scénář pohybující se na široké škále kontrovezních témat, hereckým koncert nejvyšší jakosti a nehorázně chytlavý vizuál. Klub rváčů je pro nové tisíciletí stejně podstatný film, jako Matrix bratři Wachowských. Režisérův opus magnum!

„Only dream I ever have... is it the surface of the sun? Everytime I shut my eyes... it's always the same.” Boylův masterpiece zbožňuji duší a miluji srdcem nade všechny vesmírné filmy pozemské kinematografie. Dokonalá souhra obrazu, úderné hudby a hereckých výkonů. Co vše jste ochotni obětovat pro vlastní přežití a přetrvání lidského pokolení na planetě Zemi? A zaslouží si obyvatelé modré planety vůbec přežít? Do každého detailu vykreslené charaktery, režie úderná jako beranidlo a to vše zakončeno v intenzivně gradujícím finále. Sunshine vás pohltí jako světlo a nepustí do závěrečných titulků. Tohle je pravý nářez o záchraně lidstva!

Ten nejlepší spaghetti western v historii kinematografie.

Intelektuální epos akčního filmu.

Nadčasové dílo svižně se pohybující mezi žánry za zvuků Vangelisovy omamné hudby a s temně mrazivým lookem futuristického Los Angeles v pozadí. „Best of Sci-Fi” v dokonalém balení od vizuálního mága Ridleyho Scotta.

Aneb jak podle dokonalé knihy natočit dokonalý kinematografický zážitek. Jane Austen obdařila film jedinečnými dialogy, Dario Marianelli nebeskou hudbou a Joe Wright svým ojedinělým citem pro kompozici obrazu. K maximálnímu požitku ze sledování pak přispívá Keira Knightley, která svou temperamentní a veselou Elizabeth ztvárnila s takovou lehkostí, že i ten sebepatrnější dialog dokáže po dlouho dobu vykouzlit úsměv na rtech. Romantický žánr v té nejčistší podobě!

„The net is vast and infinite.” Jaké to je, když nevíte kým doopravdy jste? Když pochybujete o své lidskosti každou sekundu svého života? A existuje vůbec ještě hranice mezi člověkem a strojem? Tolik otázek a tak málo odpovědí. Ghost in the Shell, audiovizuální nářez s geniálním příběhem, je naprosto jiný, jak většina kinematografické tvorby 20. století. A je to právě ta odlišnost, ať už se jedná o úchvatný scénář, nářezovou hudbu či dech beroucí animaci, která z něj dělá nadčasové dílo a nejlepší cyberpunkové anime historie.

„Can't figure it out. You want to be like me or do you want be me?” Westernová poezie o přátelství, lásce, nenávisti, zradě a smrti. Cassey Affleck, pravděpodobně největší talent své generace, jako úlisný Ford září. Jeho gestikulace, hlas a pohled staví film nad rámec svého žánru. Jeho výkon je tak dokonalý, že zastiňuje i samotného Brada Pitta, jehož Jesse, maniak - bezcitná stvůra a zároveň šarmantní gentleman - chladný vrah je učebnicová ukázka vytříbeného herectví. Hudba dvojice Nick Cave a Warren Ellis, dovoluji si označit za jeden z nejlepších soundtracků historie, pomalu plyne skrze děj a pouze dokončuje celkovou emocionální hloubku snímku. Vrcholem se pak spolu s hlavními představiteli stává sama obrazová stránka, umělecké dílo v každém detailu. Pára od přijíždějícího vlaku, zasněžené jezero, obilí políbené sluncem. To vše zakončeno v intenzivně gradujícím finále, které pouze potvrzuje moje přesvědčení, že tohle je nejlepší western 21. století.

Fantasy supreme.

„I love you. - No, you don't. But thanks for saying it.” Po všech sedmi řadách mohu bez jakýchkoliv námitek potvrdit, že se jedná o nejlepší seriál všech dob.Buffy není ani v nejmenší béčková komedie pro teenagery, ale nehorázně propracované drama o dospívání jedné dívky a problémech, které s ním přichází. K tomuto tvrzení mne vede hned několik důvod:1. Postavy, které vynikají jedinečnou a do detailu promyšlenou psychologií osobnosti. Nezáleží na tom, zda-li se jedná o hrdinčiny přátele či nepřátele nebo pouze epizodní role. Každá z nich má díky své propracovanosti šanci získat divákovy sympatie. V mém případě jasně vede úchvatnáDawn Summers v podání krásné Michelle Trachtenberg, která s nenucenou lehkostí dokáže zahrát jak silně dramatické scény, tak i miloučce vtipné momentky. A pak je tu samozřejměSpike, pravděpodobně nejlepší seriálová postava vůbec.2. Příběh, který s každým nadcházejícím dílem úspěšně boří všechna seriálová dogmata jako domečky z karet. Zatímco první řada se zakládá na horrorových B-Movies, druhá chytře pracuje s metaforami na téma dospívání, tak již od páté série se seriál bravurně transformuje do intenzivního dramatu, točícího se převážně okolo hlavních postav, jejich úskalí na prahu dospělosti a hlavní dějové linie. K dokonalosti je pak děj dotažen díky originalitě tvůrců, kteří všemožně experimentují s žánrem (Všichni milujemeOnce More With the Feeling) a vyhýbají se všem známým klišé. I přesto stále zůstává místo na stovky pop-kulturních hlášek či jejich mutací, neboť humor v Buffy není ani v nejmenším křečovitý, ale opravdu vtipný, že se u něj dá zasmát od srdce bez pocitů trapnosti. A to se cení.3. Choreografie a mytologie jakými žádný jiný produkt televizní tvorby neoplývá. Seriál má svůj vlastní, fantasticky vymyšlený svět démonů a nadpřirozených sil, z něhož originalita přímo srší a nabádá k hlubšímu zkoumání. Podobně je na tom i choreografie soubojů, která je od druhé řady na tak vysoké úrovní, že si zadá i s mainstreamovými velkofilmy(Třetí řada, Buffy vs. Faith). Povětšinou dobře přehledná, postavy chytře využívají prostředí okolo nich a pokud dojde na zpomalovačky, tak i ty jsou umístěny v těch správných momentech.4. Hudba jako žádná jiná. Od druhé řady se graduje s každou nadcházející sérií, takže v posledních dílech mnohdy připomíná filmy bratrů Wachowských či epičnost Prstenové trilogie. K dokreslení atmosféry pak krásně dopomáhají i skupiny rozeznívající nejen taneční parket Bronzu, ale i divákovo srdce. Žádné trapné vypalovačky se zde nekonají.5. Buffy and Buffy only, která patří mezi ty nejpropracovanější seriálové postavy historie aSarah Michelle Gellar by si za její podání zasloužila všechny ocenění světa. Její, ať už psychický nebo fyzický, růst z rebelující puberťačky do uvědomělé a zodpovědné ženy či schopnost zahrát tak obrovskou škálu emocí (od hláškování po absolutní psychické dno) nemůže nechat ani toho největšího cynika chladným. Takhle vypadá pořádný herecký výkon!Sečteno a podtrženo: Na Buffy bych mohl pět ódy do nekonečna a přesto bych stále nedokázal přesně popsat, proč jí považuji za ten nejzářivější klenot televizní tvorby. To se holt stává, jakmile v posledním dílu dokáže zprvu tak nenápadný příběh o sexy blondýnce konkurovatPánů Prstenů čiMatrixu a nabídne ten nejláskyplnější moment v historii televize. Dvakrát v životě mi ukápla slza u zakončení seriálu... Toto je jeden z nich.První řada: 60%Druhá řada - Láska: 80%Třetí řada - Odpuštění: 90%Čtvrtá řada - Dospívání: 90%Pátá řada - Odpovědnost: 100%Šestá řada - Samostatnost: 100%Sedmá řada - Dospělost: 100%

„I believe that it is never a mistake to follow your heart.” Brát Battlestar Galacticu jako film, tak bych jí ihned zařadil vedle Fontány. Nikdy jsem nečekal, že toto kultovní dílo je tak „dokonalé". O to větší bylo mé nadšení po prvních dvou sériích. Vrcholem se ale nakonec stal domácí BSG maraton třetí a čtvrté řady, díky kterému jsem téměř dosáhl seriálovénirvány. Každý záběr na vesmírnou bitvu, každý dech beroucí dialog, každé posunutí mistrně napsaného příběhu ve mně stupňovalo euforii ze sledování, jenž vyústila v závěrečném dílu, po jehož konci jsem nebyl po opravdu nehorázně dlouhou dobu schopen normálního fungování. Bez jakýchkoliv námitek se jedná o nejlepší seriál této dekády a svého žánru. Silně pochybuji, že někdy v budoucnu vznikne v odvětví sci-fi něco lepšího. Lépe už to totiž ani nejde.První série: 80%Druhá série: 90%Třetí série: 100%Čtvrtá série: 100%

„Když jdete po drogách, tak se dostanete k závislákům a dealerům... Ale když začnete sledovat, kam ty prachy jdou, tak nikdy nevíte, kam vás to může zavést.” Season One - 100%: Mistrovské dílo v každém detailu. The Wire se ale netočí ani tak okolo příběhu. Hlavní důvod, proč jste schopni koukat na další díly i po dvou desítkách hodin beze spánku, jsou postavy na obou stranách, které se nedělí na ty "klaďase a záporáky", neboť každý z nich má v sobě trochu trochu z obojího. Hlavní detektiv je rozvedený alkoholik, holka vedle zase lesbička, vzadu ještě najdeme dvojici naprostejch volů a tomu všemu šéfuje kdysi zkorumpovanej seržant. Ale pozor! Seriál se nesnaží šokovat. Všechny charakterové vady ústředních figurek jsou na hranici uvěřitelnosti. Stále ve vašich očích zůstávají normálními lidmi, kteří tvrdě dřou od nevidím do nevidím, jen aby jim nakonec klacek pod nohy hodilo jejich vlastní vedení. Co mne ale nejvíce fascinuje naThe Wire je fakt, že se jedná o první seriál, v kterém si můžete vytvořit vztah k lidem na "druhé straně". Už to nejsou pouze černobílé postavičky, jejichž smrt či odsouzení je vám šumák. Ne, jsou stejně plnohodnotnou součástí děje, jako je McNulltyho zavšivenej tým. O reálnosti samotného vyšetřování nemá ani smysl nic psát. Tvůrci Kriminálek by si po tomhle správně měli hodit mašli.Season Two - 100% The Wire Reloaded! Nový případ, nové prostředí, staří známí. Příběh jde tentokrát mnohem více do hloubky, žádný záběr tu není pouze pro okrasu, charaktery postav dostaly nehorázný upgrade a celkové dění nyní působí ještě propracovaněji, než tomu bylo v předešlé sérii. Navíc prologové sekvence jsou tak silně nabité emocemi, že by to vystačilo na dvacet řad Kobry 11.Season Three - 100% DOKONALÉ! Nikdy bych nečekal, že poslední čast "Westside trilogie" bude tak myšlenkově obsáhlým a procítěným dílem. Hned na začátku je divák vhozen do těch největších sraček, z kterých, se spolu s hlavními hrdiny obou stran, snaží za zvuků střelných zbraní a zápachu mrtvol v Baltimorských kanálech dostat. Tímto směrem se děj ubírá v nadcházejících deseti dílech a člověk je už smířen s tím, že druhá řada nakonec zůstane nepřekonána... Chyba lávky! The Wire se totiž v posledních dvou hodinách vytáhne s dějovým twistem tak úderným, že i pointa Se7en oproti tomu působí jako epizoda Večerníčku. Věřit se zde nedá nikomu a už vůbec ne scénáristům, kteří mne svou prací fatálně utvrdili v tom, že tento seriál je právoplatným vládcem na poli kriminálního žánru.Season Four - 90%: Zatímco většina seriálů opakuje stále tu samou šablonu vyprávění po celou dobu vysílání, tak tvůrci The Wire opět dokázali, jak jedinečné je jejich dítko a obrátili celý koncept děje vzhůru nohama. Z bývalých členů jednotky pro Zvláštní případy se stávají vedlejší postavy, na řadu přichází Baltimorské školy a jejich studenti, kteří jsou vychováváni pouze k jedinému - životu na drogových nárožích. Druhou a neméně podstatnou částí čtvrté řady je pak zákulisí politiky plné intrik - bílý starosta v městě afroameričanů? Může to fungovat? A pokud už ano, dají se vůbec splnit vyřčené sliby, aniž by se kariéra a mediální život neocitl v ohrožení? Seriál opět mistrně rozehrává několik zpočátku nezávislých dějových linek, které postupně zapadají do sebe a ukazují skutečnou tvář jedné metropole na východním pobřeží. Mimochodem, pokud hudba tvoří 1/3 filmu, tak The Wire jde opět proti proudu. Nikde jinde se nestalo, že by nečekaná smrti několik let divákovi známé postavy na druhé straně barikády působila i pouze díky jednoduchým zvukům okolí tak emotivně. Fenomenální zakončení, při kterém se opět Zvláštní případy sjednotí s odhodláním zničit zatím nejhoršího drogového bosse na West Side a systém opět spolehlivě poráží všechny figurky na šachovnici bez rozdílů strany (byť naděje tam je), slibuje, že pátá a finální řada bude zatraceně epická.Season Five - 100%: „Vše co má svůj začátek, má i svůj konec...” Závěrečný díl, který by svou délkou mohl konkurovat většině filmů ze stejného žánru, je u konce. Strašně rád bych napsal předlouhou esej, vysvětlující, proč zrovna finální pátá řada je ze všech nejlepší, i když se spíše jedná o takový epilog. Strašně moc bych se chtěl rozepsat o svých pocitech při posledním záběru na probouzející se Baltimore a sledu momentek z nadcházejících životů všech těch postav, které mne provázely po celou tu dobu. Rád bych důkladněji popsal, proč The Wire je tou nejdokonalejší kritikou byrokracie, kapitalismu, naší společnosti, způsobu života, médií, politiky a hlavně lidskosti jako takové. Bohužel (možná bohudík) nic z toho se nedá vyjádřit písemnou formou. To se zkrátka musí vidět. Já jsem to už viděl a jsem plně smířen se skutečností, že během svého života lepší kriminální kousek na televizní obrazovkách nikdy nevznikne a pochybuji, že tomu tak bude i v budoucnu. The Wire není ani tak o obou stranách zákona, na které je pohlíženo z mnoha perspektiv. The Wire je především o životě. O životě jednoho města, v jednom státě, na jedné planetě. O životě, jaký všichni důvěrně známe.

„Myslíš že by bylo podezřelé, kdyby ho ve sprše přejel džíp? - Můžu vždycky říct, že nám pod něj skočil!” Téměř nekonečná estráda těch nejvypečenějších vtípků s těmi nejsympatičtějšími postavami. Dokonalá válečná satira, která chytře kombinuje ty nejpravdivější fakty s těmi nejšílenějšími eskapádami a vždy to vychází na jedničku. Ať už otevřeně nebo metaforicky se vždy snaží odsuzovat lidské předsudky vůči rasismu, homofobii či genderovou diskriminaci. M*A*S*H se zkrátka liší od svých žánrových bratříčků téměř ve všem a právě proto neztrácí svůj jedinečný šarm ani po čtyřech dekádách. Právoplatný král komediálního žánru.

Forever the dirt under my nails.

Book One - 90%: Dospělejší, dramatičtější a celkově mnohem celistvější příběh ze světa, kde pohybem ruky můžete vládnout ničivé síle pozemských elementů. Další návštěva avatarského univerza nabízí stejně vtipné a srdceryvné postavy, jako tomu bylo u svého předchůdce, plus pořádného záporáka již od prvního dílu. Zatímco Legend of Aang budoval mýtus okolo Firelorda Ozaye skrze dvě a půl řady, Amon nastupuje jako hurikán spravedlnosti, s odhodláním vymýtit "bending" z povrchu zemského za každou cenu. Příběh tak dostává mnohem temnější nádech, což ve spojení s propracovanějšími akčními sekvencemi už samo o sobě nabízí nejvyšší hodnocení. Děj první série krásně graduje od prvních krůčků, ať už se jedná učení se umění větru či lásku mezi Korrou a Makem, až do grandiózního finále, které svým podáním nahání husí kůži a slzy do očí. Nádhera.Book Two - 90%: Korra a svět, kde steampunková revoluce se střetává s magickou sílou elementů. dospěli do další fáze. Už to dávno není seriál původně mířený na dětské publikum a já jsem za to rád. Příběh je temný, dravý a opět o laťku lépe fungující, než jeho předchůdce. Největší pozitivum vidím pak ve vývoji postav, který je nenucený, v každém ohledu naprosto logický a donutí člověka si je zamilovat ještě více. Bohužel či bohudík, úplné představení spirituálního světa (velmi potěšil příběh prvního Avatara ála pocta Miyazakimu a asijské animaci celkově) sebou nese mnohé změny. Ke konci až tak razantní, že jsem měl pocit, jako kdybych sledoval finále Matrixu (což v mém případě není na škodu). Bohužel, epizod je na tak velký krok kupředu málo a snaha vyprávět něco tak monumentálního v tak krátkém časovém úseku místy nefunguje. I přes ta občasná zaškobrtnutí se stále jedná o nejlepší západní animovaný seriál, který svou hloubkou a pojetím strčí jakoukoliv (i tu orientální) konkurenci snadno do kapsy. A ano, podobně jako u zakončení Aangova dobrodružství, i zde se krájela cibule.Book Three - 100%: Ještě teď nedokáži popadnout dech. Absolutní anarchie nemusí být vždy na škodu...Book Four - 100%: Vynikající zakončení už tak famózního seriálu. Korasami rulez!

First - Louisiana 100%Second - California 100%

„We're not gonna die. You know why? Because we are so... very... pretty.” Han Solo i mimo Star Wars? Ano! Akorát že se jmenuje Malcolm Reynolds a jeho láskou není princezna, nýbrž luxusní „společnice"! Skvělá a originální vize budoucnosti v podání kultovního tvůrce Josse Whedona. Vtipně situované momenty, kvalitně gradující akce a sympatičtí hrdinové v jednom z nejlepších seriálů všech dob, seriálu o posádce lodi třídyFirefly!