Roofman mohla být zapomenutelná jednohubka podle kuriózních skutečných událostí, která jenom chvilkově pobaví. Kdyby ji nenapsal a nerežíroval napříkladDerek Cianfrance. Ten opět kouzlí kresbou postav a jejich citovým propojováním, které je o to více dojemné, když tušíme, že jim je souzeno pouze dočasně. Cianfranceho v jeho postavách zajímá to hezké, i když jsou to kriminálnici.Roofman je melodrama se srdcem a jemným humorem, o protagonistovi, jakého jsme ve filmu ještě neviděli. S rolí jak ušitou na míruChanningu Tatumovi a i dobře obsazenými vedlejšími postavami. Herci si v Cianfranceho filmech rádi střihnou i menší roličky.

Indie film, zajímavý pouze obsazenímDwaynea Johnsona do role, která vyžaduje herecký výkon. Ten jeho je postačující, vazounskému wrestlerovi vdechá duši dobráka, který miluje vítězení, ale musí čelit i pochybnostem. Příběh dvojice amerických pionýrů kontroverzního UFC z konce devadesátek ale v rámci sportovních filmů nepřináší nic nové, ani nestrhne natolik, jako některé z nich. Psycho přítelkyně která protagonistu v úspěších v ringu spíše brzdí než by mu pomáhala, podporující kamarád ze stejné branže, vypořádání se s první profesionální prohrou, nutnost vymanit se ze závislosti na opiu, snaha zvítězit ve světovém poháru v Japonsku s pošramoceným sebevědomím. Patinu doby a generace filmu dodávají popové šlágry.

Jednička příjemně překvapila, byla svěžím vánkem na poli akčních komedií. Dominoval ji skvělýBob Odenkirk a nostalgicky připomenulaChristophera Lloyda. Dvojka je generickým pokračováním, které baví, opět těží z Odenkirkova charismatu a vytahuje další hereckou ex-hvězduSharon Stone. Právě její přehrávání, ačkoli se přehrávání do komediálního úletu může aplikovat neomezeně, mi ale nebylo po chuti. Její záporačka, která měla vzbuzovat strach, moc nefungovala. Pro večerní odreagování ovšem film pořád funguje, má nápadité mlátičky i vtipné momenty.