Jedna z nejvýznamnějších britských shakespearovských hereček se narodila 18. září 1929 v Buxtonu, v Derbyshiru, jako Elizabeth Jean Williams. Herectví se začala věnovat poměrně pozdě, přestože herectví soukromě studovala už do jedenácti let a vždy prý snila o kariéře divadelní herečky. Ve studiích však nepokračovala na žádné dramatické škole, vystudovala Royal Colleague of Music, obor operní zpěv, měla totiž nádherný, plný mezzo-soprán. Bronchiální astma však její…(více)

• Počínaje dílemLáska až za hrob (2006) začali být znovu obsazováni herci, kteří hráli v některé z dřívějších epizod. Znovu obsazení herci byli častokrát v předchozím díle obětí vraždy (Elizabeth Spriggs,Richard Cant,Samantha Bond čiMark Umbers).(vanadium)

• Scenáristka a představitelka ElinorEmma Thompson si při natáčení psala deníček, později zveřejněný v tisku. Několik ukázek, část druhá:
  - Pondělí, 10. dubna: Dopisuji spoustu dalších dialogů, které budou slyšet "v pozadí" při příchodu nebo odchodu hlavních postav. Pro herce je problém improvizovat v angličtině 19. století. S výjimkouRoberta Hardyho aElizabeth Spriggs, kteří tak normálně mluví.Jane nám všem připomíná, že Bůh je na nebesích, panovník na straně a pánev pod hrudním košem. Vypadá to, že od doby, co rokenrol přinesl svobodu pánví, je všechno jinak. Všichni jsme jako vytahané předvařené špagety. Přikryla jsem televizor, schovala rádio a odhlásila noviny. Vydávám se do roku 1811.
  - Úterý, 18. dubna: Náš hotel Alston Country House v Devonu je velice pohodlný. Spala jsem jako zabitá. Při snídani jsem sLindsay mluvila o "novelizaci". Jde o to, že studio někomu zaplatí, aby napsalo knihu podle mého scénáře a vydá ji jako "Rozum a cit". Prohlásila jsem, že jestli k tomu dojde, oběsím se. Nechutné pomyšlení. Více než nechutné.
  - Středa, 19. dubna: Probouzím se v šest hodin. Mrzne a obloha je zatažená. Vlhké cesty vypadají nádherně a devonská jehňátka ještě nádherněji. Dorazila jsem na místo natáčení právě když začínal obřad Velkého štěstí, kterýmAng zahajuje každé natáčení. Na stolek postavil vonné tyčinky, pomeranče (pro štěstí i radost), jablka (pro bezproblémové natáčení), kytici velkých červenýc květin (pro úspěch) a nepříliš esteticky působící ananas (pro prosperitu). Všichni zapálili tyčinky, poklonili se do čtyř světových stran a pomodlili se ke svému oblíbenému bohu. Bylo požehnáno kameře a natočeno několik stop filmu. Ang rozezvučel gongy, všichni jsme jásali a zapíchli tyčinky do rýže. Plakala jsem. Elektrikář Al Watson se Anga zeptal:"Tohle budem provádět každý ráno, šéfe?"(NIRO)