Reklama
Reklama
To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
Reklama
Leslie Crosbie (Bette Davis) žije jako žena anglického plantážníka poblíž Singapuru. Když zastřelí z bezprostřední blízkosti Jeffa Hammonda, upadne v podezření z vraždy. Její starostlivý manžel Robert (Herbert Marshall) a jemná anglická singapurská společnost však uvěří jejímu živému líčení, že zastřelila Hammonda v sebeobraně, bráníc se jeho chtíči. Robertův nejlepší přítel, právník Howard Joyce (James Stephenson), se ujímá obhajoby. Howard je poněkud překvapen Lesliiným klidným vystupováním. Když ho malajská vdova po Howardovi (Gale Sondergaard) vydírá dopisem, jejž obdržel její manžel od Leslie v den své vraždy, pochybuje i on o Lesliině nevině...(Pohrobek)
Leslie Crosbie (Bette Davis) žije jako žena anglického plantážníka poblíž Singapuru. Když zastřelí z bezprostřední blízkosti Jeffa Hammonda, upadne v podezření z vraždy. Její starostlivý manžel Robert (Herbert Marshall) a jemná anglická singapurská společnost však uvěří jejímu živému líčení, že zastřelila Hammonda v sebeobraně, bráníc se jeho chtíči. Robertův nejlepší přítel, právník Howard Joyce (James Stephenson), se ujímá obhajoby. Howard je poněkud překvapen Lesliiným klidným vystupováním. Když ho malajská vdova po Howardovi (Gale Sondergaard) vydírá dopisem, jejž obdržel její manžel od Leslie v den své vraždy, pochybuje i on o Lesliině nevině...(Pohrobek)
(více)To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
"With all my heart, I still love the man I killed!" Tento film patří určitě k mým oblíbenějším filmům z přelomu 30. a 40. let, přičemž v tomto období vznikl velký počet kvalitních noir snímků. Film byl natočen na základě velmi úspěšné divadelní hry z roku 1927, která vznikla na základě skutečné události z roku 1911. Během tohoto vývoje samozřejmě došlo k odklonění / manipulaci se skutečnostmi, které se promítly do samotného filmu. V roce 1911 žena xy (jméno si nepamatuji) skutečně zabila cizího muže u sebe doma, zatímco byl manžel mimo. Nicméně v soudním procesu byla zbavena viny a z Malajsie se dostala se zdravou kůží pryč (zemřela až někdy v 70. letech v USA, býv. manžel někde v Argentině o hodně dřív). Když byla napsána divadelní hra podle tohoto příběhu, autor si vymyslel dopis, který dokazoval její nevěru, a kolem kterého se celý film (a hra) de facto odvíjí. Mno a jelikož Warner Bros. byli bukvice (a taky protože byla taková doba) nemohl dopustit, aby zfilmovali něco tak skandálního, museli scénář upravit a cizoložství (tehdy stále zločin) museli potrestat smrtí hlavní herečky, za což taky po zásluze sklidili oprávněnou kritiku. Přesto se film stal legendárním a to nejenom zásluhou skvělé mrchy Bette Davis. Mimo ní jsem si užil herecké představení Jamese Stephensona v roli advokáta Howarda Joyce (což byla víceméně jediná jeho pořádná role a byl v té době prakticky neznámý), jeho pomocníka Sen(a) Yung(a) (který tady nepochopitelně nemá profil, ačkoliv hrál v desítkách filmů), a v neposlední řadě taky Gale Sondergaard, která skutečně naháněla hrůzu. Především u vetešníka se celou dobu dala atmosféra přímo krájet. Podtrženo a sečteno, kromě zmršenýho konce, který je prostě dílem doby, je to skvělý snímek a všechna čest Williamu Wylerovi.()
Překvapivě sugestivní podívaná, která technickou stránkou věci předběhla dobu. Bette Davis je jako Leslie dokonalá ve všech polohách a její vytřeštěný pohled v klíčových momentech dokazuje, že se její kukadla o mnoho let později objevila v písničce od Kim Carnes zcela právem. Proč tedy tak nízké hodnocení? Protože producentský zásah podrazil veškerému snažení nohy. Divadelní hru bych hodnotil o třídu výše a film měl skončit stejně jako ona, tedy asi o pět minut dřív. Tehdy totiž přichází zbytečný, logiku nedávající a úvodní výstavbu umenšující epilog, který sice Wyler dokázal natočit napínavě, ale veškeré emoce, které ve mně do té doby byly, v tu chvíli vyletěly oknem.()
Reklama
Na prvni pohled velmi jednoducha kriminalni zapletka, ktera vsak divaka zaujme temer dokonalym zpracovanim. Pro me osobne jeden z nejlepsich Wylerovych filmu. Noirovka se vsim vsudy, vynikajici kamera a hudba. Zde okoreneno exotickym prostredim Singapuru, ktera dodava filmu jedinecnou atmosferu-scena z cinske ctvrti, kde kupuji dopis je uzasna. Stejne tak, jako snad vzdy stoji za videni herecky vykon Bette Davis. Zajimava postava Onga a predevsim malajske vdovy, ktera se ve snimku moc nevyskytuje, kdyz je ale v zaberu, pusobi az mysteriozne! Vyborne drama.()
Skvěle vystavěný noir (ano, nevím proč se bere jako první noir Maltézský sokol z roku 1941, toto je prostě jasný noir). Bette Davis výborná. Některé scény jsou nezapomenutelné (úvodní, setkání s ženou oběti, monolog u přiznání se manželovi). Celkový dojem trochu jen kazí závěr, který ale musel díky tehdejší cenzuře takto být, za to Wyler nemůže.()
Dopis (známý u nás i jako List) je třetí z filmů uvedených ve Varech retrospektivě Williama Wylera a opět můžeme pozorovat posun v práci se stylem. Dopis klade mnohem větší důraz kladen na vývoj vyprávění, než tomu bylo u Jezebel a Lištiček, které se soustředily na dramatickou linii vztahů a popis prostředí. Celý příběh je postaven na brilantně rozvedené premise filmu o ženě, která si vymyslí dokonalou krycí historku pro vraždu, ale zapomene na jeden velmi důležitý důkaz. Styl má tentokrát mnohem klasičtější podobu, protože se na rozdíl třeba od Lištiček opravdu musí upínat na vyprávění a podporovat ho. ___ V centru opět stojí silná ženský hrdinka Bette Davisové, která jako by předznamenala typ femme fatale z „noirové série“ (kam ale film víceméně patří, i když vznikl roku 1940 a noiroví puristé trvají na počátečním roku 1941). Celý film začíná ikonickým záběrem odhodlaně střílející Davisové sestupující ze schodů (viz obrázek), který je pravidelně uváděn v různých střihových dokumentech o dějinách americké kinematografie. Snímek ale především obdivuhodně pečlivě dodržuje pravidlo, že když se na začátku objeví v záběru puška, musí (se) jí hrdina na konci (někoho) zastřelit. ___Každý detail má nějakou funkci v dalším vyprávění a ačkoli film akcentuje určité rasové předsudky, pracuje s obdivuhodnou citlivostí. Strukturované vyprávění je tak čisté, že vzbuzuje dojem jednoduchosti a v některých lidech vyvolávalo po projekci dojem, že by něco podobného dokázali nad vínem napsat taky. Tak do toho, přátelé. Překombinované příběhy vymyslí každý, ale dát dohromady filmy s vyprávěním vypočítaným do posledního detailu, kde všechno zapadne do všeho a žádná informace není navíc, to už je zatracený kumšt.()
Reklama
Na DVD od
04.11.2009Magic BoxV kinech od
23.11.1940Warner Bros. USReklama
Reklama
Reklama