Reklama

To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
Pro většinu rodin je přestěhování novým začátkem. Pro Creeedovi je, ale spíše začátkem jejich konce. Právě se totiž nastěhovali do místa, které je nedaleko starého indiánského pohřebiště, kde žádná mrtvola neleží dostatečně dlouho.(oficiální text distributora)

To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
Soundtrack Elliot Goldenthal: 1.Pet Sematary [3:02],2.Dead Recollection [1:20],3.Hope and Ordeal [1:23],4.Adieu Gage [1:23],5.Rachel Against Time [0:51],6.The Return Game (Jud and Gage) [3:43],7.Moving Day Waltz [0:31],8.Warning Tour [1:42],9.Death Do Us Part (Rachel Hugs Louis) [0:54],10.Nine Lives Minus Seven [0:14],11.Up in Flames [1:39],12.Bitter Loss [1:51],13.Rachel's Dirty Secret [0:23],14.Return Game Attack [1:55],15.Rachel's Blow Out [0:21],16.I Brought You Something Mommie [0:35],17.The Return Game II [2:53],18.Gentle Exhuming [1:03],19.To the Micmac Grounds [2:46],20.Chorale [0:30],21.Kite and Truck [1:22],22.Immolation [1:38],,()
Film byl super, ale to herecké obsazení bylo hrozné. Uječená Ellie, děsně nesympatická Rachel (které jsem od první chvíle přála drastickou smrt) a polopsychopatický Louis s pohledem sériového vraha (který vypadal, že nedokáže projevit špetku citu). A to pohřebiště jsem si taky představovala o něco ponurejší a strašidelnější.()
Reklama
Hřbitov domácích zvířátek lze interpretovat dvojím způsobem. Za prvé jako velmi důslednou polemiku se zombie filmy, která tvrdí, že někdy je lepší prostě zemřít. V podstatě se tu dosti vehementně filozofuje, zejména ústy souseda Juda, o špatnosti celého jednoho hororového subžánru zvaného zombie filmy. Za druhé ten film lze chápat jako komentář k počínání sériových vrahů, kteří také zpravidla začínají na zvířatech a na lidi přejdou až později. Není pochyb o tom, že tím vrahem tu je hlavní postava, otec rodiny, který si akorát racionalizuje své vražedné činy. Chce to akorát trochu přetočit optiku. Nebo si vzpomenout na Osvícení. Popravdě tím ten film trochu připomíná Holbeinův obraz Vyslanci, kde se pyšní dva francouzští poslové, ovšem pří pohledu zcela z pravé strany zahlédneme na obraze zprvu skrytou lebku. Geniální zástěrka celého příběhu tak spočívá v tom, že dcera tuší ve snech budoucnost a matka má šílené halucinace, nicméně tím hlavním, kdo tu trpí bludy, je otec rodiny, kterou postupně vyvraždil. ____ Má se obecně za to, že natáčet jednoduché filmy, mezi něž patří i tahle notně přímočará a lineární podívaná, není nic náročného. Problém je v tom, že to tak docela neplatí, protože u jednoduchého filmu se není za co schovat a každá chyba je ihned vidět. Jednoduché filmy tím připomínají karate nebo taekwon-do, kde také platí, že jednoduché katy (sestavy bojových technik) mnohem častěji prokážou chybu bojovníka než katy složitější, kde to lze skrýt za rychlé či komplikované pohyby. Z toho důvodu mám velký respekt před filmy, jako je tento, který ve své jednoduchosti představuje dokonalý opak stylistických triků mistrů audiovizuality á la Tony Scott či narativní rošád různých příběhových linek á la Nolan, nicméně je velmi dobře zrežírovaný, neboť každá scéna perfektně funguje, a celý to má minimálně zpočátku takový až hitchcockovský parametry ve smyslu obyčejných lidí, v jejichž životech se pod povrchem začne odehrávat cosi zničujícího a tajemného. Je sice fakt, že natočit nějaký vyloženě složitý film je asi těžší než natočit film ryze jednoduchý, ale natočit jednoduchý film je pořád těžší než natočit něco středně složitého. Ostatně když krachují firmy, jdou prvně ke dnu ty středně velké (stáhnou je dolu fixní náklady, které musí platit bez ohledu na výrobu), poté malé (díky své štíhlosti jsou s to chvíli vydržet) a nakonec velké (coby nejkonsolidovanější firmy jištěné rezervami vydrží nejdéle). Stejně se to má s filmy – nejméně náročné je natočit ty středně složité, následují jednoduché a nakonec složité. Ta analogie je zjevná. Ono dávat rovnítko mezi filmy a firmy se může zdát trochu jako úlet (který navíc nahrává moralizujícím kritikům mainstreamové kinematografie), jenže v praxi to tak skutečně chodí. Stačí připomenout známou kauzu Warner Bros., kteří kvůli tomu, aby nemuseli platit hercům procenta ze zisku, u svých filmů uměle navyšovali náklady. Dělali to jednoduše – nechali ty filmy natáčet fiktivní firmou (která byla ovšem normálně součástí Warner Bros.), které účtovali přemrštěné licenční poplatky za to, že pro ně ten film může natáčet. Tím navyšovali náklady svých filmů, respektive snižovali jejich zisky, a herci měli smůlu. Proto je lepší si dát do smlouvy procenta z celkových tržeb, a nikoliv ze zisku, který se dá v rámci „kreativního účetnictví“ různě šmelit.()(méně)(více)
Adaptace knihy Řbitov zviřátek velikána literárního hororu Stephena Kinga, ke které autor jako k jedné z mála sám napsal scénář, představuje osobitou variaci na některé ze základních motivů a konceptů zombie žánru. A to ačkoli ve filmu samotném nikdy slovo zombie nezazní. Poté, co se Louis Creed s manželkou a dvěma dětmi nastěhuje do domku vedle rušné silnice, dozví se od starého souseda, že v nedalekém lese se nachází hřbitov, kam malé děti z okolí po desetiletí pohřbívaly své mazlíčky, které o život připravila projíždějící auta. Když rodina stejným způsobem přijde o milovaného kocoura, jehož ztrátu by obzvláště těžce nesla malá Ellie, odhalí soused Louisovi tajemství o tom, co leží za zlověstnou přírodní bariérou na odlehlém konci hřbitova. Staré indiánské pohřebiště je údajně místem, odkud se pohřbení mrtví navrací zpět k životu. Přejetý kocour ovšem nebude posledním, koho takto zoufalý otec připraví o věčný spánek. Již historicky první zombie film Bílá zombie (White Zombie, 1932) využíval motiv oživování mrtvých coby zrcadlo pro nezvladatelně iracionální tužby svých postav. Ačkoli tam se jednalo o touhu podmanit si osobu svého srdce a Hřbitov domácích zvířátek přináší hororově varovnou úvahu nad touhou přemoci smrt, pro obě vyprávění je klíčové, že mrtví, jež se navrátili mezi živé, postrádají svou původní osobnost. Stephen King svůj příběh zabydlel ještě dalšími nadpřirozenými fenomény, které spolu s centrálním tématem utvářejí zahuštěný hororový konglomerát, jenž z různých stran dramatizuje téma traumatizující konfrontace se smrtí. V souladu s tím, jak se hlavní hrdina pod tíhou ztráty dává všanc světu mimo racionální chápání, také vyprávění opouští úvodní rámec uchopitelné reality a propadá se do přízračných vizí a nočních můr. Vše pak kulminuje prostoupením těchto světů během blouznivého a děsivého finále. Film se svého času setkal s pozitivním přijetím především na straně příznivců Stephena Kinga, kteří oceňovali relativně věrnou adaptaci jeho předlohy. O tři roky později vzniklo volné pokračování, které bolestně ukázalo, že kvality prvního filmu spočívaly výhradně ve scenáristickém vkladu Stephena Kinga. Režisérka a producenti tentokrát bez jeho účasti vytvořili hystericky vypjatý kýč, kde vypořádávání se s úmrtí blízkých je pojaté s povrchní afektovaností a významovou prostou, jež jako by předznamenávaly módní životní styl emo nového tisíciletí.(text byl původně psaný pro katalog LFŠ)()
Jako vášnivej čtenář mohu, pro někoho bohužel, potvrdit, že drtivá soubojů kniha vs film dopadá lépe pro knihu. A jelikož od Kinga mám nejraději Řbitov zvířátek, tak jsem se filmu řadu let vyhýbal. Nakonec ale zvítězila zvědavost a já se rozhodl, že filmu dám šanci, aby si mě získal. Bohužel to nešlo...V knize se postavy chovají tak, že s nima člověk soucítí a když přijdou o syna, bylo mi smutno. Ve filmu jsem protočil oči a říkal si, co je to za tupce, že toho kluka nehlídaj pět metrů od silnice, kde jezdí 100 kamionů za minutu rychlostí 150 km/h. Opravdu blbost postavy nejhlavnější ,dr. Creeda, nezná mezí a člověk mu nemůže fandit i kdyby 100x chtěl. Nejděsivější část filmu byl flashback kde paní Creedová vzpomíná na svou sestru. To mělo atmosféru a ségra byla vážně creepy. Zato navrátivší se ze záhrobí, mě netankovali vůbec a když malej Cage trucovitě prohlásil - To není fér !! - absolutně jsem s ním souhlasil. Doufal jsem, že budu mile překvapen, bohužel Řbitov zvířátek mi přišel spíš jako hororová komedie než jako mrazivej horor a to je konkrétně u tohoto díla dost špatně. Přitom by na to Lambert měl, s tou ségrou to byla fakt super scéna...()
Photo © Paramount Pictures

Reklama
Na DVD od
07.10.2002Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.)Na Blu-ray od
27.03.2019Magic BoxV kinech od
21.04.1989Paramount PicturesReklama
USA, Fantasy / Horor
Režie:Lindsey Anderson Beer
Hrají:Henry Thomas,Samantha Mathis
USA, Horor / Thriller
Režie:Kevin Kölsch,Dennis Widmyer
Hrají:Jason Clarke,Amy Seimetz
USA, Krátkometrážní / Hudební
Hrají:Joey Ramone,Johnny Ramone
Reklama
Reklama