Reklama
Reklama
To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
Reklama
Válečný veterán Frank Enley si žije bezstarostný rodinný život v kalifornském městečku Santa Lisa, dokud jeho idylu nenaruší náhlý vpád minulosti v podobě bývalého parťáka z armády Joea Parksona. Násilný čin vždy politicky a sociálně angažovaného režiséra židovského původu Freda Zinnemanna byl jedním z prvních filmů noir, které tematizovaly jednak nelehký úděl veteránů z druhé světové války a jednak válečnou kolaboraci s nacisty, jíž se mohli někteří pod tlakem okolností dopouštět. Do úloh zdánlivě příkladného občana a jeho úhlavního nepřítele byli zpočátku zvažováni Gregory Peck a Humphrey Bogart, avšak role byly nakonec přisouzeny Vanu Heflinovi a Robertu Ryanovi, kteří svěřené příležitosti náležitě využili a vytvořili nezapomenutelné, mnohovrstevnaté figury. Ve své době snímek komerčně neuspěl, ale dnes je považován za klíčové dílo americké poválečné kinematografie.(Noir Film Festival)
Válečný veterán Frank Enley si žije bezstarostný rodinný život v kalifornském městečku Santa Lisa, dokud jeho idylu nenaruší náhlý vpád minulosti v podobě bývalého parťáka z armády Joea Parksona. Násilný čin vždy politicky a sociálně angažovaného režiséra židovského původu Freda Zinnemanna byl jedním z prvních filmů noir, které tematizovaly jednak nelehký úděl veteránů z druhé světové války a jednak válečnou kolaboraci s nacisty, jíž se mohli někteří pod tlakem okolností dopouštět. Do úloh zdánlivě příkladného občana a jeho úhlavního nepřítele byli zpočátku zvažováni Gregory Peck a Humphrey Bogart, avšak role byly nakonec přisouzeny Vanu Heflinovi a Robertu Ryanovi, kteří svěřené příležitosti náležitě využili a vytvořili nezapomenutelné, mnohovrstevnaté figury. Ve své době snímek komerčně neuspěl, ale dnes je považován za klíčové dílo americké poválečné kinematografie.(Noir Film Festival)
(více)Vojnový veterán Frank Enley je šťastne ženatý a spokojne si užíva malomestský život, až kým nezistí, že v meste je aj Joe Parkson. Enley a Parkson boli v nemeckom zajateckom tábore a niečo sa medzi nimi stalo. Zdá sa, že Parkson si prišiel vyrovnať staré účty...(matriosa)
To view this video please enable JavaScript, and consider upgrading to a web browser thatsupports HTML5 video
Sice málo známý, ale pro mě jeden z nejlepších noirů vůbec. Zinnemanova "dokumentaristická" režie je mi u tohoto typu filmů mnohem bližší než třeba ceněnější novátorství Orsona Wellese. Herci nepřehrávají (až na občasné příliš "expresionistické ksichty" Van Heflina) a tak je film příjemně koukatelný i po těch šedesáti letech. Také dilema hlavního hrdiny, který si čím dál víc přeje vlastní smrt, působí věrohodně. I po formální stránce je "Act of Violence" "reklama na noir". Prostě - temné stíny na zdech i v duších, tak to má být :-)()
Příběhem asi nejtemnější noir vůbec, pro mě osobně esence všeho, co mám ráda (podobně dokonalý je snad jen Millerův kraťas Zákazník má vždycky pravdu). Na noir překvapivě ambivalentní hrdinové, z čehož plyne divácká neschopnost někomu fandit a plné vychutnání si příběhu. Něco smysluplnějšího možná napíšu časem. Zinnemann byl génius. Absolutní dokonalost.http://filmnoirblog.blogspot.com/2010/04/act-of-violence-1948.html()
Reklama
Sakra temný noir. Ne, že bych z něj byl kdovíjak nadšen, ale těch předností, kterými nad ostatními kvalitními žánrovými bratříčky vyčnívá, je tolik, že by byl hřích mu ten plný počet upírat. Jmenovitě temná a zneklidňující atmosféra (a to stačí, aby Ryan šoupal nohou či vrzal vesly), neustálá tenze a nejistota, propojení zápletky s válkou a nabourání amerického snu či v neposlední řadě nejednoznačnost obou hlavních postav, kdy jednak nevíte komu (a zda vůbec) fandit a jak se nakonec zachovají či nezachovají. Jedinou výraznější výtku mám tak k závěru, který sice není špatný, ale s tím hromadícím se napětím a zmíněnou nejednoznačností postav se z něj přece jen dalo vytřískat víc.()
Robert Ryan hraje kulhavého válečného veterána, který se chce hrdinovi pomstít za jeho dobře míněnou, ve výsledku ale tragickou zradu v německém zajateckém táboře. Poměrně ordinérní, nezajímavě natočený thriller s noirovým spodkem (mstitel, zapojení podsvětí) a moralistní nástavbou (hrdinův pocit viny, reakce manželky), která potvrzuje Zinnemannovu inklinaci k nadžánrové, psychologicky korektní kinematografii.()
Tak tohle byl zatraceně dobrý noir. Parádní atmosféra a ještě lepší příběh, který se točí okolo nacistického kolaboranta, který zradil a poslal na smrt několik svých přátel. Temný noir jak se patří, který i přes poměrně krátkou stopáž docela pomalu ubíhá, což však vůbec nevadí, jelikož tenhle snímek vás nemůže nudit. Námět by si za mně zasloužil Oscara. 88 %()
Reklama
V kinech od
21.12.1948Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)Reklama
Reklama
Reklama