"Copak není na téhle zemi nějaká žena se srdcem Popelky, opuštěná duše, snící o hodném klukovi."Postava Simone Signoret, postarší svobodná žena starající se vzorně celý život o svého invalidního bratra, takovou opuštěnou duší vlastně je. Proto ten inzerát, a proto to "divadlo" s Beatrice Dechamps, které Luisa až do samého konce bezostyšně hraje, ač možná sama neví proč. V tom příběhu Luisina vztahu ke svému bratru zůstane na konci možná něco nevyřčeného. Pohledy, které si ti dva v samém závěru vymění, jsou však silnou a dojemnou tečkou. Kromě skvělého herectví obou hlavních protagonistů (Jean Rochefort umí být i vtipně ironický), musím ocenit též velmi příjemně melancholickou klavírní hudbu, která můj již tak silný dojem z tohoto filmu jen dále umocnila.(13.08.2024)

Film jenž je součástí hereckého speciálu: Simone Signoret v diskuzi VRK. Velice zvláštní ale silný příběh dvou sourozenců. Sestry a bratra kteří žijí spolu protože bratr je upoután na invalidní vozík a sestra mu v potřebných věcech vypomáhá. Dalo by se říct, že žijí jeden pro druhého. A tak láska jednoho k druhému střídají výčitky, štěstí, zoufalost a přestože jsou na vše dva cítí se být osamocení. Jakousi útěchu najdou až v psaní dopisů. To ale nemůže trvat věčně, protože... nebudu dále spoilerovat. Ačkoliv jde primárně o drama najde se tu prostor i pro odlehčení humorem což oceňuji. Sám bych si tento film asi těžko pustil ale šel jsem do něj jako do výzvy jelikož je(jak už jsem psal na začátku) tento film součástí speciálu v diskuzi VRK a nakonec nelituji. Slabší 4hvězdy(03.08.2024)

Reklama

Drahá nikoliv neznámá, ale nepoznaná Simone Signoretová se mi v dalším snímku VRK představila v perfektním tandemu s Jeanem Rochefortem, kterého jsem v hlavní roli viděla jen v komedii Záletník. Laskavý i poněkud trpký příběh obětavé sesterské péče o invalidního bratra odehrávající se na samotě kdesi na rozbouřeném bretaňském pobřeží. Simone se zde představuje jako Louise, stárnoucí sestra ubitá nekončící nedoceněnou péčí (jen kdysi měla během vylodění spojenců avantýru), která si podá inzerát k seznámení a také si pořídí své první kalhoty. Bratr Gilles pak všechny své chlapské tužby skrývá pod skořápkou sžíravé ironie. A na Louisin inzerát nečekaně odpoví… Sourozenecké hašteření (a zároveň velkou lásku dvou opuštěných bytostí) doplňuje mně dosud neznámá Delphine Seyring jako pekařka Yvette. Dopustím se klišé, ale byla jsem svědkem velkého hereckého koncertu, a je-li pravda, že si protagonisté lidsky nesedli, tak i maximální profesionality.(30.08.2024)

Simone Signoretová a Jean Rochefort patří k mým oblíbeným už dlouhá léta a opětovně potvrdili, že dokážou zahrát cokoli a zcela podmanivým způsobem.. Příběh dvou stárnoucích sourozenců mě chytil hned od začátku, žít ve společné domácnosti s tělesně postiženým človíčkem není nic jednoduchého, stejně tak jsem chápala, že by bylo zapotřebí k životu ještě i jiných lidí, ne jen sestru/bratra.. Moc pěkné komorní drama, stálo to za to vidět, posílám poděkování Willymu..(03.08.2024)

Drahá neznámá mě dostala emocionálně do kolen. Po celou dobu filmu jsem nevěděla, koho více z těch dvou sourozenců mám vlastně litovat. U každého bylo plno důvodů. Byl to herecký koncert Signoret i Rocheforta a moc jsem si je užívala. I když Louise měla naprosto šílený až nebezpečný nápad, rozuměla jsem mu, a závěr filmu byl prostě úžasný, smířlivý, přirozeně dojemný.(12.08.2024)

• Snímek byl začátkem 80. let zakoupen do československých kin, tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vytiskla a rozeslala plakáty, ale na plátna se film nikdy nedostal, zřejmě kvůli herecké účastiSimone Signoret (veřejně nesouhlasící s okupací ČSSR v roce 1968). K vidění u nás nebyl ani na VHS, DVD, v televizi nebo na některé z filmových akcí.(charles3)

• Zatímco vztahy meziJeanem Rochefortem (Gilles Martin) aSimone Signoret (Louise Martin) byly při natáčení velmi složité – herec v roce 2007 prohlásil, že podle jeho názoru se Signoret od třetího dne natáčení chovala tak, že se „nenáviděli“ a dva měsíce spolu nemluvili – Simone Signoret navázala přátelství sDelphine Seyrig (Yvette), což zřejměYvese Montanda (manžela Simone) rozčílilo, zejména poté, co byla nominována na Césara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli místo Signoret.(classic)

• Film se natáčel ve francouzských městech Quimper, Douarnenez, Sainte-Anne-la-Palud, Plonevez-Porzay a Châteaulin ve Finistère.(classic)