Po bouřlivém úspěchu a po prvních problémech s filmovým kodexem nechvalně proslulého Haysova úřadu pro blbost, měla Mae West báječný nápad. Natočí film reflektující její dosavadní úspěchy. Jako základ ke scénáři, který si napsala sama, posloužila hraPersonal Appearance Lawrence Rileyho. Trochu si tu dělá dobrý den z toho slavného filmového pozlátka, politické korupce a naivního publika nejen na venkově. Logicky tedy hraje filmovou hvězdu s vlastní historií i fiktivními filmy, některé scény z nich dokonce vidíme (jako například výstupy z exotického baru vDrifting Lady), o jiných se jen mluví. Je to dobrý film, médium překračující samo sebe. Jediné, co je skutečný problém, je figurka hloupého vesnického kluka, který je karikaturou negramotných černochů. Zatímco před utužením Haysova vlivu na film měla sama Westová například vI'm no Angel hned tři černé komorné, které byly zajímavě napsané, vtipné a vystupovaly jako parťačky hlavní hrdinky. Bohužel i tohle se v polovině roku 1934 zlomilo.(01.08.2021)

• Ve filmu je hned několik vtipných parodií na scény z filmůMarlene Dietrich, kolegyněMae West ze studia Paramount. Scéna na seně pochází zPlavovlasé Venuše (1932). A parodie písněFalling in Love again v podáníIsabel Jewel odkazuje dokonce naModrý anděl (1930), německý film, který otevřel dveře Dietrichové do Hollywoodu.(NinadeL)