Po mistrovskýchSedmikráskách kvalitativní krok zpět. Přiznávám, měl jsem velké oči (na režisérské sesli seděla V. Chytilová, na scénáři se podílela E. Krumbachová), ale ani progresivní stylistické a formotvorné prostředky, jichž Chytilová užívá, nezabránily tomu, abych odcházel nezasažen, naopak, s přibývajícími minutami jsem byl čím dál tím víc otrávenější ze všech těch vršících se skrytých významů, omrzelo se mi si sám pro sebe formulovat hypotézy, k čemu odkazuje "tento prvek" a co má zastupovat "onen prvek", jaký je vztah "této části" k celku; asi jsem ale ve finále pochopil, co že seOvoce stromů rajských jíme (mimo jiné?) snažilo říct (totiž žespoiler historickou úlohu zkonzumování rajského jablka jakožto nositele prvotního hříchu, vyhánějícího člověka z ráje, by mohla hrát mimomanželská aférkaspoiler), ale ta křivolaká cesta k cíli... Ale nevadí, zas to beru tak, že jsem možnost se rozloučit s nedávno zesnulým Janem Schmidem, v roli tajemného (spoiler zřejmě vrahaspoiler) Roberta zazářil (že by v tomto snímku předvedl svůj životní výkon?), jeho herecký projev dalece převýšil výkony Jitky Nováková a Karla Nováka (zajímavostí budiž, že v době natáčeni byli manželi i v civilním životě). 60 %(14.06.2024)

Kdybych si nepřečetl obsah v knize Český hraný film, vůbec bych nevěděl, o čem ten film je. Neskonalá slátanina s nemožnými hereckými výkony. Původně jsem si myslel, že jsou všichni zavřeni v psychiatrické klinice, celž film mi připadl, že jeho tvůrci - a zvláště paní Chytilová sama a herečka Jitka Nováková - byli sjeti nějakou hodně návykovou látkou. Prý podobenství s biblickým příběhem. To jsem v něm nenašel, snad kromě začátku, kde ta obtloustlá Eva skáče někde v křovinách a na lukách zcela nahá, pak trochu na konci, kdy zas zazněl chorál jak z kostela... Vůbec mě nenapadlo, že Robert je vrah, dokonce jsem nakonec netušil, že Eva Roberta zastřelila.(01.03.2020)

Reklama

Jako kdyby Věru Chytilovou nabudilo odmítavé nasměrování jejího dalšího novovlnného opusu "Sedmikrásky" a řekla si, že dá ještě více najevo své osobité vnímání světa. Tuto moji domněnku potvrzuje můj dojem z díla, kterým dvorní dáma české kinematografie narazila podobně tvrdě do zdi jako producenti hollywoodských sequelů. Nevšední pojetí filmového celku totiž doplňuje také občasná nestravitelnost, kdy se mi různé výklady scén navzájem střetávaly - chvíli mi například použití biblického materiálu zdálo jako jasná věc, občas mi ale sem posvátné křesťanské dílo vůbec nepasovalo (takto mi třeba nedala spát postava Jana Schmida). Jak mě odvážné nařčení společnosti v "Sedmikráskách" ohromilo v positivním slova smyslu, zde mě vší silou vykolejila stará známá paní Nejistota... Aspoň, že se po tomto potůčku dá plavit relativně v klidu a milovníkům výtvarné estetiky se rozbuší srdéčka, nicméně na tomhle nemá ani tak zásluhu paní Věra, jako spíš trio Juráček, Liška, Krumbachová. P.S. Zajímavý filmový debut Luďka Soboty. 70%(25.12.2010)

Věra Chytilová otevřela nejspodnější (dost možná až sutérenní) šuplík, ze kterého vyházela špinavý prádlo. A nám nařídila, že tyhle hala bala hadry jsou naše rozervané myšlenky a měli bychom si je utřídit. Každý si vzal svoje, každý neměl sílu na smejčení. Já pokorně naslouchal, obdivoval. Ty kontrastní barvy, kostými, hlas Jitky Novákový, hudba. Úžasný. A pak se na konci Věra otočila na diváka a naposledy kývla, jako že super a jako, že dík. Řekla: "Ovoce stromů rajských jíme" a šla dál....(05.08.2009)

To já jsem se bál, že uvidím druhé Sedmikrásky a ono naštěstí ne. Ovoce stromů rajských jíme totiž o něčem jsou, ale o tom až později. Jejich největším kladem je precizní filmařská práce. Máme tu nádherné záběry kamery, podmanivou a i zvláštně mystickou hudbu, která k těm obrazům geniálně zapadá a stejně tak to je i se zvukem. Jenže i tak, forma je zde silně artová, v pár záběrech i experimentální a kvůli tomu to rozhodně není pro každého diváka. Měl jsem zde pocit, že už si Chytilová věděla rady s experimentováním o něco víc, než v Sedmikráskách, kde se střídají barvy v obraze naprosto bezúčelně a nahodile. Ve srovnání se Sedmikráskami tohle taky o něčem je, pokud jsem to dobře pochopil - celé to je o tom, že se ženská se svým manželem nudí a potká sympatického fešáka, do kterého se zamiluje, on do ní později taky, manžel se to dozví a pochopitelně je naštvaný, jenže ženská pak zjistí, že ten fešák skrývá jedno ne zrovna hezké tajemství a tak se snaží vrátit za manželem, ten k ní ale už lásku necítí. Ve zkratce, i když může být v manželství nuda, nevěra v něm se nevyplatí, protože nám může dost přitížit. Bohužel ona forma se snaží působit velkolepě, jenže je v ní dost vaty a celé to působí i lehce manýristicky, ale i tak to určité kouzlo má, to musím uznat. Akorát nějakých 25 minut před koncem už jsem toho filmu měl dost a přál jsem si jenom, aby už konečně skončil, jenže zase na druhou stranu, závěrečná scéna se hodně povedla. Celkově to vidím na 3* a nechápu, proč to má oproti Sedmikráskám tak nízké hodnocení, když jsou Sedmikrásky mnohem horší. 3* EDIT: Po čase zvyšuji hodnocení, ten film má něco do sebe, má co říct a 61% si nezaslouží ani náhodou, když tu i horší filmy "září" v červených číslech. Slabé 4*(27.11.2019)

• Filmovanie prebiehalo v okolí mesta Doks.(dyfur)

• Oba hlavní mužští představitelé byli předabováni.Karel Novák (Josef)Josefem Somrem aJan Schmid (Robert)Janem Klusákem.(bomber7)