Čehanma vaiČehii (čeh .: Česko [ˈtʃɛsko]), täuz' oficialine nimi —Čehan (Čehijan) Tazovaldkund (čeh .: Česká republika [ˈtʃɛskaː ˈrɛpublɪka]), om mererandatoi valdkundKeskuzevropas . Sen pälidn da kaikiš järedamb lidn omPrag .
Vspäi 1999 Čehanma omPAKO:n ühtnijaks, vspäi 2004 —EÜ:n ühtnii.
Valdkundan nimituz libuičehalaižed -etnonimaspäi (äilugučeh .: Češi , rahvazČeský lid , mužiksugun üks'luguČech [ˈtʃɛx]), se om tetab 5. voz'sadaspäi i znamoiči heimod Bogemijan keskuzpalas. Heimon nimen augotižlibund ei ole el'getud lophusai. Järgeline sel'gitez omčel -jurespäi (čeleď znamoičeb «kanz»,člověk «ristit», kačel om «rahvahan ühtnii»), se libub indoevropižes*kel-/kol -jurespäi (znamoiči «klan», «pol'v»)[ 4] *Čьstьslavъ > Čestislav, Česlav ), toponimižesčachy/čechy («kuiv tahond»),*čechati, *česati -verbaspäi «sibitada, hostä, löda»-znamoičendoidenke (substantiv linneb «sodamez'»).
Nügüdläižen valdkundan territorii mainitaserimalaižiš purtkiš 1. voz'sadal meiden erad kut «Boigem» (Boiohaemum ) — kel'tižen «boijad -heimon ma», sišpäi «Bogemii »-nimi libui. Se om istorine agj, čehalaižiden eziauguine olendsija, otab Čehanman päivlaskmašt palad.
Nügüdläine Čehijan Tazovaldkund om sündnu voden 1993 1. päiväl vilukud, sil datal jagoibaČehoslovakijad Čehanmaks daSlovakijaks . Sil-žo päiväl valdkundan Konstitucii[ 5] čeh .: Ústava ) tuli väghe. Se Konstitucii om väges nügüd'-ki, vn 2012 jäl'gmäižidenke vajehtusidenke.
Čehanman topografine kart (2005) Čehanmal om mavaldkundröunoidPol'šanmanke (röunan piduz — 658 km) pohjoižes,Slovakijanke (214 km) päivnouzmas,Avstrijanke (362 km) suves,Saksanmanke (646 km) päivlaskmas da lodehes. Valdkundröunoiden ühthine piduz om 1880 km.
Joged jokstas koumen meren basseinoihe:Pohjoižen ,Baltijan iMustmeren . Kaikiš korktemb čokkoim omSudetiden Snežk -mägi (čeh .: Sněžka , 1603 m ü.m.t.) valdkundan pohjoižröunal Pol'šanmanke. Znamasižed joged omaLab da sen huraVltav -ližajogi päivlaskmas,Morav päivnouzmas.
Klimat omven meren i kontinentaline. Tal'v om viluhk neps, om vilu mägiden pautkil. Keza om läm' (+16..+20 C°). Sän vajehtused oma harvad, ümbärdajad mäged ei antkoi tulleile puhuda südäimehe paksus.
Londuseližed varad omaraudkivend ,kivihil' ,bur hil' ,grafit ,ämetalližed kivendod ,uran ,saved .
Pragan Thunovski-pert'kulu om Čehanman parlamentan alakodin radinsija, nägu vn 2021 kezakusČehanman ohjandusen form om unitarineparlamentine tazovaldkund. Valdkundan pämez' om prezident (čeh .: Prezident České republiky ). Kaik rahvaz valičeb händast videks vodeks, enamba kaht strokud ei sa.
Parlament (čeh .: Parlament České republiky ) om kaks'kodine. Üläkodi om Senat (čeh .: Senát ) 81 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid kudeks vodeks, koumandez (27 mest) vajehtase kaikuččel kahtel vodel. Alakodi om Ezitajiden Kodi (čeh.Poslanecká sněmovna ) 200 ühtnijanke, kaik rahvaz valičeb heid nelläks vodeks, lidirujan partijan ezimez' kändase päministraks.
Prezidentan järgenduseližed valičendad oliba vn 2023 vilukus (13-14. i 27-28. päivil),Petr Pavel sai vägestust kahtendes turas (58,33 % änid) da radab vn 2023 keväz'kun 9. päiväspäi. Edeline prezident omMiloš Zeman (8. keväz'ku 2013 — 8. keväz'ku 2023). Parlamentan ühtnijoiden alakodin järgenduseližed valičendad oliba vn 2021 8-9. päivil redukud (9. kucund), üläkodin — vl 2024 (20-21. sügüz'ku i 27-28. sügüz'ku, koumandez).Petr Fiala radab päministran vn 2021 tal'vkun 17. päiväspäi. Edeližed päministrad omaAndrei Babiš (6. tal'vku 2017 — 17. tal'vku 2021),Bohuslav Sobotka (17. viluku 2014 — 13. tal'vku 2017).
Vn 2011 Čehanman rahvahanlugemižen mödhe valdkundan eläjiden lugu oli 10,436,560 ristitud. Kaikiš suremb valdkundan ristitišt om nügüd'.
Rahvahad (2011):čehalaižed — 64,3 %,moravalaižed — 5,0 %,slovakalaižed — 1,4 %, toižed rahvahad — 1,8 %, rahvahuden ozutandata — 27,5 %.
Uskondan mödhe (2011):riman katolikad — 10,4 %,protestantad — 1,1 %, toižed uskojad i märhapanendata — 54,0 %, religijatomad — 34,5 %.
Čehanman toižed järedad lidnad (enamba 100 tuh. ristituid, vn 2011 rahvahanlugemižen mödhe[ 6] Brno ,Ostrav ,Pl'zen' ,Liberec ,Olomouc . Lidnalaižiden pala om 74,1 % (2020).
Čehanma om šingotadud valdkund vägevanke tegimištonke. Vl 2023 valdkundan nominalinekogosüdäiprodukt oli 335 mlrd. US$ ekvivalentas (47. sija mail'mas, US$30,500 ühtele hengele) vai 539 mlrd. US$ tazostadud ostmižmahtusen mödhe (47. sija; US$49,000 ühtele hengele, 38. sija molembiš statjoiš). Industrijan znamasižed sarakod oma poltuzenergetine (Temelin- da Dukovani-atomelektrostancijad), raudmetallurgii, avtotegimišt (Škoda ), metalloiden ümbriradmine, himine tegimišt, kanghiden pästand, stökoltegesed, sömtegimišt (olud, sahar, vinmarjad, nižu). Finansine voz' zavodiše 1. vilukud.
Kogosüdäiproduktan palad (vn 2017 andmused): maižanduz 2,3 %, tegimišt 36,9 %, holitišiden sfer 60,8 %. Radnikoiden järgenduz sarakoidme vl 2015: maižanduz 2,8 %, tegimišt 38,0 %, holitišiden sfer 59,2 %.
Valdkundan päeksport om mašinansauvomižen produkcii, tarkoiged inženerine ladimišt, transportine mašiništ, elektronik, zelläd, medicinine ladimišt. Importan tavarad oma mašinansauvomižen komponentad, materialad torhudeks, poltuz, himižen tegimišton produkcii. Vl 2022 eksport i import oliba läz kohtaižed. Irdpol'žen torguindan päižed partnörad (2016) omaEÜ:n valdkundad (Čehanman eksportan 84,1 % i importan 77,2 %), enamba kaikedSaksanma (Čehanman eksportan 32,4 % i importan 30,6 %),Pol'šanma (eksportan 5,8 % i importan 9,6 %),Slovakii (eksportan 8,4 % i importan 6,3 %), mugažoKitai (importan 7,5 %).
Valdkundan Prezidentan ofis
Pragan zamkas, sügüz'ku 2020
Valdstejnsky -pert'kulu om Čehanman parlamentan Senatan radinsijaks (Prag, sügüz'ku 2003)
Čehanman ohjastusen päsauvuz (Strakova akademie, Úřad vlády ), Prag, reduku 2008
Čehanman Ülembaine Käskuzkund (
Brno , kezaku 2007)
Čehanman Rahvahanbankan (keskuzbank,Česká národní banka, ČNB ) päfater Pragas, semendku 2018
Klementinum om Čehanman Rahvahankirjišton päsauvuseks (Pragan vanh lidn, semendku 2017)
_Südflügel.jpg)
