In the Czech Republic, the year 2016 saw nationwide celebrations of the seven-hundredth anniversary of the birth of Charles iv, King of Bohemia and Holy Roman Emperor (1316-1378). Dominating the event, a grand exhibition, titled “Emperor Charles iv 1316-2016, the First Czech-Bavarian Land Exhibition”, was organized by the National Gallery in Prague and the Germanisches Nationalmuseum Nürnberg and launched by both countries’ highest governemental and church representatives. From the perspective of 2016, the author looks back to similar yet completely different (...) celebrations of the six-hundredth anniversary of the death of Charles iv in 1978 during the period of “normalization” in the Czech Republic. Based on archival documents, historical press, and exhibition catalogues, the article depicts the political backdrop of the similarly spectacular exhibitions held in Prague Castle, Nuremberg, and Cologne. In the socialist Czechoslovakia of 1978, the art of the Luxembourg Era was held hostage and exploited as a tool of political power. At the same time, art history teetered on the edge between scientific research and the pressure of ideology. Rok 2016 se nesl v České republice ve znamení celonárodních oslav 700. narození českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského (1316-1378). Během roku byl uspořádán bezpočet výstav v galeriích, muzeích i ve veřejném prostoru a Karel IV. vstoupil prakticky do všech masmédií a mediálních strategií. Zapojily se i univerzity a ústavy Akademie věd. Oslavám vévodila grandiózní výstava, uspořádaná Národní galerií ve spolupráci s Germanisches Nationalmuseum Nürnberg nejprve v Praze a poté v Norimberku. Byla nazvána „Císař Karel IV. 1316-2016, první česko-bavorská zemská výstava“ a zahajovali ji nejvyšší představitelé vlády i církve obou zemí. Klára Benešovská se vrací v zorném úhlu těchto velkolepých akcí roku 2016 k podobným, a přece zcela jiným oslavám 600. výročí úmrtí Karla IV. v roce 1978, tedy v době hluboké normalizace v České republice, která zavládla po potlačení tzv. Pražského jara invazí spojeneckých vojsk tehdejší Varšavské smlouvy. Na základě archivních dokumentů, dobového tisku a výstavních katalogů odkrývá politické zákulisí tehdejších neméně velkolepých výstav v Praze na Pražském hradě a v sousedním Německu, v Norimberku a Kolíně nad Rýnem, provázených rovněž vědeckými konferencemi. Umění se stalo ve službách ideologie do značné míry rukojmím. V Praze bylo v područí komunistické strany a vlády, která nařídila pojmout výstavu o Karlovi IV. jako ukázku uměleckého a společenského vývoje směřujícího od slovanských počátků k zářivé socialistické současnosti. V Norimberku na císařské falci byla výstava “Kaiser Karl IV. Staatsmann und Mäzen” organizována historiky, kteří vesměs pocházeli z území někdejších Sudet, a mohli se opřít o své bádání z předválečných a válečných let v České republice. Přizvali však ke spolupráci i několik kolegů českých. Třetí, a z hlediska dějin umění přelomovou událostí, byla výstava uspořádaná v Kunsthalle v Kolíně nad Rýnem, “Die Parler und der schöne Stil 1350-1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern”. Její hlavní autor, tehdejší ředitel Schnütgen-Museum, Anton Legner rovněž rodák z českých Sudet, ji pojal výsostně uměleckohistoricky a podařilo se mu na ní shromáždit díla z obou stran železné opony v nebývalém a již nikdy neopakovaném množství. Získání zápůjček z čssr a účasti předních českých uměleckých historiků dosáhl díky oficiální žádosti o tuto spolupráci, vyslovenou německým prezidentem Walterem Scheelem při první návštěvě českého prezidenta Gustava Husáka v Německu. S výsledky kolínské výstavy a zejména doprovodných pěti publikací se pak evropské bádání vyrovnávalo léta; staly se paradigmatem v bádání o umění doby Lucemburků a ohlašovaly střídání generačních názorů a metodologií. České medievistické bádání však v porovnání s německými akcemi zůstalo do značné míry nadále „ve vězení“ i přesto, že maximum svého úsilí vložilo do kvalitní instalace středověkého umění v rámci výstavy na Pražském hradě. Připravený vědecký katalog ale zůstal nevydán, mezinárodní účast na vědecké konferenci byla mizivá a sborník svojí typografií špatný. Jediným výsledkem byl průvodce, jehož vzhled i obsah je dodnes příznačným svědectvím o Art(history) in Prison v čssr roku 1978. (shrink)
No categories