Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Eho kuatia retepýpe
Vikipetã
Heka

Kéña

Vikipetãmegua
Tavakuairetã Kéña
Kéña


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã:Harambee
(Suahílipe: «Avano'õre mba'apo»)
Tetã Momorãhéi:Ee Mungu Nguvu Yetu
(Suahílipe: «O, Tupã, ore mombareteha»)
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Nairóvi
Ñe'ẽnguéraSuahíli ñe'ẽ haingleñe'ẽ
Tetãygua réraKéñagua, Kéñaygua
Tekuái rekoTavakuairetãmburuvicha rapépe
TendotaWilliam Ruto
Tetã AmandajeParlamento de Kenia
Sãso
 • Sãso'ỹ
 Tavakuairetã
Tavetã Joaju pegua
12 jasypakõi ary1963
12 jasypakõi ary1964
Yvy apekueÑemoĩha 48.º
  Opaite580 367[1]km²
 Y (%)2,3 %
Tembe'y3457 km[1]
Y rembe'y536 km[1]
Yvyty yvatevévaMonte Kenia
Ava hetakueÑemoĩha 29.º
  Hetakue46 567 000 hab.
 Typy'ũ78 hab./km²*
PIB (PPA)Ñemoĩha 74.º
  Opaite(2017)US$ 164 340 sua.
 Per cápitaUS$ 3.516
IDH (2015)Crecimiento 0,555[2] (146.º)  Mbytegua
ViruChelín keniata (KES)
ÁraEAT (UTC + 3)
 Arahakúpeno aplica
ISO Jehero404 / KEN / KE
Tetã renda tee Ñandutíme.ke
Tetã pumbyry papapy+254
Tetã puhoe papapy5YA-5ZZ
COI JeheroKEN
Opaite Tetã Yvýgui
[editar datos en Wikidata]

Kéña, oficialmente laTavakuairetã Kéña (Suahílipe:Jamhuri ya Kenya;ingleñe'ẽme:Republic of Kenya), ha'e peteĩtetã hekosãsóva KuarahyresẽÁfrika pegua, ijerére ojejuhu yvate gotyo tetãEtiopia,Somália kuarahyresẽ ngotyo,Tãsáña ñemby gotyo,Ugánda kuarahyreike gotyo haYvy Sudáno ojejuhu yvate kuarahyreike gotyo,paraguasu Índiko oĩ hembe'ýre ñemby kuarahyresẽ. Upeypa Victoria ojejuhu ñemby kuarahyreike gotyo ha oñemboja'o tetã Ugánda ha Tãsáña rehe. Kéña itavusu ha'eNairóvi.

Ijyvy apekue ohupyty amo 580 367 km²[1] ha ipype oiko amo 39 sua tekovekuéra,[3] Kéña retãygua ijypykue opaichagua. Ko tetã réra ouyvyty Kéña pegua, tenda herakuã ko tetãme ha yvyty tuichavéva mokõiha opaiteÁfrikape. Kéña herakuã hína avei ijyvy apekuére ojehecha opaichaguatymba'aty ha tekorãndy.

Kéña oñemohenda 47 tetãvoremi rupive, opaite umi 47 pegua hekosãsovýva itavusuNairóvi rekuáigui. Ijyvy apekue oñemohenda tenda guasu iñambuéva ojuehegui, ojejuhu ñu guasuite hi'ara tiníva ha hi'ara hakúva, ojejuhu avei yrembe'y pukuparaguasu Índiko rehe. Kéña pehẽngue mbytegua ha kuarahyreikégua orekoka'aguy guasu hayvytyrysýi, ha tetã pehẽngue yvatégua hi'ara hakuvéva.

Kéña itavusu, Nairóvi, ha'e táva imba'eguasúva Áfrika ñemúme. Kéñame, ymaguare guive,oñeñemitỹ ha oñeñemu ka'a tykuerã ha ka'acafé, ko'ãga oñeñemitỹ avei opaichaguayvoty oñeñemu hag̃uaEurópa-pe. Kéña retãygua iporãite aveijetepysópe, ou ko tetãgui umi kuimba'e herakuã oñani pya'itévaPaul Tergat haDavid Rudisha.

Mandu'apy

[jehaijey |emoambue kuatia reñoiha]
  1. 1234CIA.«Kenia - Geografía - Libro Mundial de Hechos».Ojehechákuri árape: 23 de febrero de 2017.
  2. Informe sobre Desarrollo Humano 2016 Consultado el 23 de mayo de 2017
  3. Google,Public data. Retrieved 29 June 2010.

Joaju

[jehaijey |emoambue kuatia reñoiha]


Áfrika

Angola |Arhélia |Cháde‎ |Ehíto |Erityréa |Eswatini |Etiopía |Gámbia‎ |Gána |Gavõ‎ |Ginéa |Ginéa Ekuatogua‎ |Ginéa Mbisáu‎ |Jimbúti‎ |Kamerũ |Kávo Véyde‎ |Kéña‎ |Komóra‎ |Lesóto‎ |Livéria‎ |Lívia |Maláui‎ |Mali |Mandagaka |Marfil Rembe'y‎ |Marruéko‎ |Maurísio‎ |Mauritáña‎ |Mosambíke |Mbenĩ‎ |Namívia‎ |Nihéria |Níher‎ |Rruánda‎ |Sámbia |Santo Tome ha Príncipe‎ |Séichele‎ |Senegal |Siérra Leõ‎ |Simbávue |Somália |Sudano |Tavakuairetã Kóngo |Tãsáña |Tetã Jekopytyjoja Kongo |Tetã Mbyteafrikagua |Tógo |Tunísia |Ugánda |Votusuana |Vukína Fáso |Vurundi |Yvyáfrika‎ |Yvy Sundã

Ko marandu ou "https://gn.wikipedia.org/w/index.php?title=Kéña&oldid=133439" pegua
Ñemohenda:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp