пір• (pır)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | пір(pır) | пірлер(pırler) |
genitive | пірдің(pırdıñ) | пірлердің(pırlerdıñ) |
dative | пірге(pırge) | пірлерге(pırlerge) |
accusative | пірді(pırdı) | пірлерді(pırlerdı) |
locative | пірде(pırde) | пірлерде(pırlerde) |
ablative | пірден(pırden) | пірлерден(pırlerden) |
instrumental | пірмен(pırmen) | пірлермен(pırlermen) |
1 | 2 > | |
---|---|---|
Cardinal :пір(pìr) Ordinal :пірінӌі(pìrìncì) | ||
FromProto-Turkic*bīr(“one”).
пір• (pír)