Od roku 2018 země prochází závažnoupolitickou a bezpečnostní krizí a je považována za téměř zhroucený stát. Části země, včetně hlavního města, ovládají od roku 2021 zločinecké gangy. Proti nim byla zřízena policejní mise OSN, kterou vedeKeňa.[2]
Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celéAmerice, odkud se vyváželo velké množstvícukru akávy. PoVelké francouzské revoluci došlo k obrovskémupovstání černochů amulatů. OtrokToussaint Louverture jako vůdce povstalců ovládl roku1791 francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jakoguvernér. V roce1802 byl zajatFrancouzi. Další povstání vedené černochemDessalinesem vyhnalo Francouze ze země a1. ledna1804 byla vyhlášena nezávislost, poUSA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásilcísařem. Císař Dessalines vydal 22. února 1804 dekret, kterým oficiálně nařídil masakr bílého obyvatelstva a zabavení jejich majetku. Vraždění bylo oficiálně ukončeno dne 22. dubna 1804. Až na výjimky (lékaři, kněží, polští dezertéři z francouzské armády, němečtí osadníci), bylo bílé obyvatelstvo během dvou měsíců vyvražděno, včetně žen a dětí. Celkem bylo zmasakrováno odhadem 3000–5000 obyvatel, a to i těch, kteří s černochy sympatizovali. Sám císař Desallines byl v roce1806 zavražděn. Jeho nástupce králHenri I. vládl do roku1820. Právě Henri I. byl mimo jiné iniciátorem výstavbycitadely Laferrière a paláceSans Souci na severu země – jediných haitských památek zapsaných na seznamu světového kulturního dědictvíUNESCO. V letech1822–1844 bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnouDominikánskou republiku. V letech1915–1934 bylo Haiti okupovánoUSA.
Zemětřesení 12. ledna 2010
V roce1957 se po zmanipulovaných volbách dostal k mociFrançois Duvalier známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu.USA si od jeho podpory slibovaly zastavení šířeníkomunismu v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla jedna z nejkrvavějších diktatur na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv.[3] Během jeho vlády bylo zabito až 60 tisíc lidí.[4] Po smrti Duvaliera v roce1971 přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého synaJean-Claude Duvaliera, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce1986 byl donucen prchnout do exilu a s sebou odnesl i velkou část haitského státního pokladu. V roce1994 vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencíSpojených států, která opět nastolila vláduJean-Bertranda Aristidea zvoleného v prvních demokratických volbách v roce 1991. Další nepokoje v zemi proběhly v roce2004. Od roku 2004 na Haiti působila stabilizační miseOSN do roku 2017,druhá pak do roku 2019.
12. ledna2010 v 16:53 hodin místního času postihlo Haiti nejsilnějšízemětřesení za posledních 200 let o síle 7,0Richterovy stupnice. Hlavní městoPort-au-Prince, jež se nacházelo v bezprostřední blízkostiepicentra (cca 15 km), bylo zemětřesením z velké části zničeno.[5] Počet obětí zemětřesení vystoupal na 212 000 potvrzených mrtvých.
V roce 2021 proběhl v zemi státní převrat, při kterém najatí ozbrojenci zastřelili prezidentaJovenela Moïse.[6] Následně v zemi vypukla ústavní krize a boj o moc, mimo jiné mezi prozatímním premiérem Claudem Josephem a nově jmenovaným premiéremArielem Henrym. Většinu území hlavního města od té doby ovládají gangy.[7] Téže roku poté zasáhlo Haitizemětřesení o síle 7,2 Richterovy škály. Vyžádalo si přes dva tisíce obětí.[8] Vůdce jednoho z haitských gangů, které od roku 2021 ovládají téměř celé území hlavního města, v březnu 2024 uvedl, že požaduje rezignaci premiéra Ariela Henryho. V opačném případě začnou gangy dle jeho slov v zemi občanskou válku a spáchají genocidu.[9] Na území země byl vyhlášen výjimečný stav.[10] Henry krátce poté na funkci skutečně rezignoval a došlo k ustanovení tzv. přechodné rady.[11]
Státní znak Haiti je tvořen královskou palmou v přirozených barvách, vyrůstající ze zeleného trávníku. Z její koruny vystupuje hnědá hůl s modro-červenoufrygickou čapkou. Po obou stranách palmy jsou za sebou vždy tři skloněné haitské prapory na žerdích zakončených zlatými hroty a modro-červenými stuhami. Mezi kmenem palmy a prapory jsou umístěny trojice hnědýchručnic se stříbrnými bodáky. Před palmou jsou dvě stříbrné sekery s hnědými topůrky, zlatý buben s modrým okrajem a červenou šňůrou. Po stranách bubnu jsou bronzová děla. Na hlavních je heraldicky vpravo vojenská čapka s modrou ozdobou, vlevo pak zlatá přilba s červeným chocholem. U levého (z heraldického hlediska) stojí zlatá trubka a zlatývytěrák, u pravého zlatápolnice a zlatýnabiják. Před děly leží stříbrné váčky nastřelný prach, bronzovédělové koule (volné i v pyramidách) a před bubnem přetržený zlatý řetěz. Heraldicky vlevo od děla je bronzová kotva, částečně zapuštěná do země, vpravo volně položená. Za nimi jsou lodní stožáry s červenými fábory. Pod znakem je na trávníku stříbrná stuha s černým francouzským mottem L'UNION FAIT LA FORCE (českyV jednotě je síla).
Haiti leží v západní části ostrovaHispaniola, který je druhý největší veVelkých Antilách. Jedná se o třetí největší stát v Karibiku meziKubou aDominikánskou republikou, s níž sdílí 360 km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší horaChaine de la Selle mávýšku 2 680 metrů. K haitské republice patří i menší ostrovyLa Gonâve,La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye.
Podnebí ostrova je tropické, nicméně vlhkost vzduchu zdaleka nedosahuje takových hodnot jako v jiných částech Karibiku. Nejteplejším měsícem je srpen, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 30 °C, naopak nejchladnější je přelom prosince a ledna s teplotou okolo 28 °C. Pro Haiti jsou charakteristická dvěobdobí dešťů, přičemž první a taktéž hlavní dešťové období probíhá na jaře během dubna a května, druhé na podzim v srpnu až říjnu. Od prosince Haiti pro změnu doprovází období sucha. Roční úhrn srážek se drží u průměrné hodnoty 1 350 mm.[12] Od července do října je Haiti, především jeho jižní pobřeží, ohrožováno hurikány.[13]
Ostrovu dominuje, díky svému podnebí, tropické a subtropické rostlinstvo, které je velmi pestré a bohaté. Pro horské oblasti je typickáborovice karibská (Pinus caribaea) a některá vzácná dřeva jako napříkladmahagon. Na návětrných stranách hor se rozkládajídeštné lesy, nižší polohy jsou pokryty savanami a ostnatými křovinami. Největší potíží místníflóry se zdá být problém masivní deforestace; v roce1925 pokrývaly původní lesy 60 % země v horské oblasti, avšak od té doby bylo obyvateli ostrova vykáceno 98 % lesů jako palivo. Odlesnění způsobujeerozi zemědělské půdy adezertifikaci. Kromě toho znásobuje účinkypovodní způsobených častýmihurikány.
U haitskéfauny je nutné zmínit, že většina zdejších druhů není původní, neboť byla na ostrov přivezena kolonialisty. Z původních druhů lze uvést kupříkladuendemického savceštětinatce haitského (Solenodon paradoxus), který je na Haiti chráněn zákonem. Haiti je také domovem pro více než dvě stovky vodních i suchozemskýchptáků jakopelikán hnědý (Pelecanus occidentalis),buřňák černotemenný (Pterodroma hasitata) avolavka bílá (Ardea alba).
V pobřežních vodách anebo v jejich blízkosti žijí nebezpečné druhy plazů; předevšímkrokodýl americký (Crocodylus acutus) a méně nebezpečnýleguán nosorohý (Cyclura cornuta). Hojně se na Haiti objevují takénetopýři.[12]
Americká invaze na Haiti, která v roce 1994 nastolila vládu Jean-Bertranda AristideaMINUSTAH (foto: Patrick-André Perron)
Haiti jepoloprezidentská republika, prezident je volen v přímé volbě. Premiér země je jmenován prezidentem a vybírán stranou, která má většinu v Národním shromáždění. Výkonná moc je rozdělena mezi prezidenta a premiéra, kteří dohromady jmenují vládu.
Moc zákonodárnou má jak vláda, tak obě komory parlamentu. Haiti jeunitární stát, v němž centrální vláda deleguje na jednotlivé departementy, bez nutnosti ústavních změn. Současný politický systém je založen na ústavě z roku 1987.
Haiti je jedinou zemí na západní polokouli vytvořenou po vítěznérevoluci otroků, avšak s dlouhou historii vlády diktátorů. Ve své dvousetleté historii prodělala haitská politika 32 převratů a také intervence mocností, ať už Francie, nebo Spojených států.
PodleIndexu vnímání korupce z roku 2006 existuje silná korelace mezi korupcí a chudobou a v tomto měření mělo Haiti nejvyšší úroveň vnímané korupce ze zkoumaných zemí. PodleMezinárodního červeného kříže sedm z deseti Haiťanů žije za méně než 2dolary za den.
Hustota zalidnění na Haiti se pohybuje okolo 360 lidí na kilometr čtvereční. Obyvatelstvo je soustředěno především ve velkých městech, podél pobřeží a údolí. Hornaté vnitrozemí je osídleno málo. Počet obyvatel pravděpodobně překročil 10 milionů a celou polovinu populace tvoří lidé mladší dvaceti let. Při prvním formálním sčítání v roce 1950 byl počet obyvatel 3 miliony. Haiťanky jsou taknejplodnější ženy západní polokoule. 90–95 % obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 5–10 % jsoumulati. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážněAraby a Západoevropany (Francouzi,Němci,Španěly aPortugalci). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.
Oficiálními jazyky jsoufrancouzština ahaitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluvíhaitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.
Haiti je křesťanská země, křímskokatolické církvi se hlásí 80 % obyvatel. K protestantským denominacím se hlásí 16 % populace. Asi polovina Haiťanů praktikujesynkretickéwoodoo, které vzniklo smíšením původních afrických tradic s katolicismem a s prvky náboženství původních domorodců.
Ekonomika Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení v lednu 2010.Hrubý domácí produkt v roce 2010 spadl o 8 procent (z 12,15 miliarddolarů na 11,18 miliard) a HDP v přepočtu na obyvatele zůstalo nezměněné: 1 200 dolarů. Porovnání socio-ekonomických indikátorů ukazuje, že Haiti zaostává za jinýmirozvojovými zeměmi (zejména na západní polokouli), od roku 1980. Vindexu lidského rozvojeOrganizace spojených národů je Haiti zařazeno na 161. místě ze 186 zemí.
CIA World Factbook hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost („dvě třetiny pracovních sil nemají formální práci“), dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80 % žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2 dolary nebo méně na den.
Míragramotnosti v dospělé populaci je podle odhadu OSN 65,3 % aSvětová banka odhadla, že v roce 2004 80% vysokoškolských absolventů žilo v cizině a peníze poslané jimi domů představují 52,7 % HDP země.Cité Soleil je považováno za nejhoršíslum v Americe a většina z jeho 500 000 obyvatel žije v extrémní chudobě. Více než 250 000 dětí je kvůli chudobě nuceno pracovat jako neplacení služebníci v domácnostech; OSN to považují za formu moderního otroctví.
66 % všech Haiťanů pracuje v zemědělském sektoru, který se skládá převážně z malých samoživitelských hospodářství, ale tato aktivita tvoří jen 30 % HDP. Během uplynulého desetiletí nebylo v zemi vytvořeno mnoho oficiálních pracovních míst, nicméně neformální ekonomika roste. Nejvýznamnějšími vývozními artikly jsoumango akáva.
Zahraniční pomoc tvoří 30–40 % národního rozpočtu. Největšími dárci jsouSpojené státy americké,Kanada aEvropská unie. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4 miliardy dolarů zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy dolarů pomoci.Venezuela a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2 milionů dolarů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15 miliard dolarů přislíbil americký prezidentObama, Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionůeur na pomoc a rekonstrukci země. Na místě působily i české humanitární organizaceADRA,Charita Česká republika aČlověk v tísni, který za dva a půl roku svého působení pomohl celkem 130 tisícům Haiťanů.[15]
V roce 2005 podle dosahoval celkovýzahraniční dluh Haiti 1,3 miliard dolarů, což odpovídá 169 dolarůmna osobu. V září 2009 Haiti splnilo podmínky stanovenéMMF aSvětovou bankou pro zrušení jeho zahraničního dluhu.
Polovina dětí na Haiti není očkována. Jen 40 % obyvatelstva mělo přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisovánaHIV/AIDS, dýchací infekci,meningitidě aprůjmovým onemocněním včetněcholery atyfu[nepřesný odkaz] (podleSvětové zdravotnické organizace). Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevními parazity. Přibližně 5 % dospělé populace na Haiti je nakaženo virem HIV. Výskyttuberkulózy (TBC) na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30 000 lidí každý rok onemocnímalárií.
Haitská kultura je směsicí evropské, především francouzské kultury, afrických vlivů a kultury původníchTaíno, přičemž převažují africké a evropské prvky.
Historie Čechů na Haiti sahá až do 16. století, kdy naHispaniolu připluli horníci zČech aSlezska, aby španělským kolonizátorům pomohli s těžbou a zpracováním drahých kovů; nicméně o jejich výpravě se mnoho pramenů nedochovalo. Podle všeho se jednalo o skupinu šestnácti mužů a jedné ženy, kteří vypluli v červenci roku 1528 ze Sevilly a svoji plavbu završili v Santo Domingu v prosinci téhož roku. Z cesty se dochoval seznam pasažérů, kde figuruje jméno Hans Trumpel — jáchymovský dělník, jenž je prohlašovaný za prvního obyvatelezemě Koruny české, který dosáhl hranic Nového světa. Na první plavbu o několik měsíců později zareagovaly další dvě skupiny dělníků; celkově na Haiti přišlo z Českých zemí aHorních Uher kolem pěti desítek lidí.[12][16] Pokusy o těžbu však nebyly nijak zvlášť úspěšné; absence lékařské péče i nehostinné tropické podmínky doprovázené úpadem morálky vedly ke smrti osmnácti dělníků. Zbytek skupiny buď v Americe zůstal, anebo se rozhodl odplout zpět do Evropy.
V 18. století Haiti sloužila jako přestupná stanice k břehům pevninské Ameriky, kterou využívali také jezuité z Čech a Moravy mířící šířit svoji víru mezi domorodé obyvatele.
Roku 1937 ve městě Port-au-Prince začala operovat pobočkaBaťova závodu, která k roku 1942 čítala sto padesát zaměstnanců a orientovala se na vývoz doSpojených států. Československý podnik na Haiti brzo připoutal pozornost některých českých novinářů; jako příklad lze uvéstEdvarda Valentu, který přijel na haitskou pobočku a sepsal několikčrt; dnes známé jako literární dílo pod názvemNejkrásnější země. Strávil zde jeden týden a ve svých textech Haiti popsal jako „ztracený ráj“, jehož lidem vyjádřil své sympatie.[17]
Co se novodobé historie týče, Česká republika navázala oficiální diplomatické styky s Haiti až roku 2005, kdy český velvyslanec při OSNHynek Kmoníček a haitskýdiplomat Léo Mérorès v New Yorku podepsali společné prohlášení o navázání vztahů, nicméně českou komunitu i zájmy zajišťuje především české velvyslanectví v kubánské Havaně či venezuelském Caracasu, přestože roku 2007 byl v Port-au-Prince otevřen honorární konzulát České republiky. K roku 2009 Česká republika s Haiti neměla uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu a ani oficiálně neposkytovala žádnou formu státní pomoci; s výjimkou povodní roku 2003.[12]
Naopak nestátní neziskové humanitární organizace v této oblasti svou aktivitu postupně rozvíjí. Příkladem může býtArcidiecézní charita Olomouc pomáhající Haiťanům realizovat rozvojové projekty, jako je výstavba čističek vody a zdravotnických středisek. Oblíbenou formou pomoci je takéadopce na dálku.[12][18]
↑Tomáš Kunc.Zemětřesení na Haiti (infografika) [online].Economia [cit. 2010-01-21].Dostupné online.
↑ Prezidenta Haiti zabilo komando Kolumbijců a Američanů, 11 členů policie dopadla na tchajwanské ambasádě | Svět.Lidovky.cz [online]. 2021-07-09 [cit. 2024-03-06].Dostupné online.
↑ČTK, ČT24. Ozbrojené gangy rozpoutaly na Haiti vlnu protestů, tisíce lidí prchají na venkov.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-02].Dostupné online.
↑ČTK. Na Haiti sílí napětí. Počet obětí ničivého zemětřesení překročil 2200.Deník.cz. 2021-08-22.Dostupné online [cit. 2024-03-02].
↑ Vůdce gangů z Haiti: Pokud premiér nerezignuje, bude občanská válka a genocida - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06].Dostupné online.
↑ Haiti vyhlásilo výjimečný stav - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-03-06].Dostupné online.
↑ČTK. Haiti vykročilo k politické stabilizaci, má novou přechodnou radu.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-18].Dostupné online.
Bertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Haiti Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
Bureau of Western Hemispehere Affairs.Background Note: Haiti [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Haiti [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-31. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Caracasu.Souhrnná teritoriální informace: Haiti [online].CzechTrade, 2007-01-31 [cit. 2011-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
FERGUSON, James A, a kol.Haiti [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21].Dostupné online. (anglicky)
.svg)
.svg)
