| Dobříš | |
|---|---|
 Radnice | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Dobříš |
| Obec s rozšířenou působností | Dobříš (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′52″ s. š.,14°10′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 870 (2025)[1] |
| Rozloha | 53,42 km²[2] |
| Katastrální území | Dobříš |
| Nadmořská výška | 371 m n. m. |
| PSČ | 263 01 |
| Počet domů | 1 822 (2024)[3] |
| Početčástí obce | 2 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 17 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové nám. 119 263 01 Dobříš epodatelna@mestodobris.cz |
| Starosta | Pavel Svoboda |
| Oficiální web | www |
  Dobříš | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Obec přátelská rodině |
| Kód obce | 540111 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Dobříš (německyDoberschisch) jeměsto v okrese Příbram veStředočeském kraji, patnáct kilometrů severovýchodně odPříbrami, v podhůříBrdské vrchoviny. Ve městě, včetně částiTrnová, žijepřibližně 8 900[1] obyvatel.
Dobříš je po Příbrami druhým největším městem v okrese. Ve městě převažuje strojní, dřevozpracující a kožedělný průmysl. Nejvýznamnější stavbou je rokokovýzámek Dobříš s přilehlýmfrancouzským aanglickým parkem.
Dle legendy založil osadu Dobřich jeden z druhůPraotce Čecha. Vesnice pak byla Dobřieše čili Dobřicha. Podle jazykové příručky ÚJČ je název v rodu ženském,[4] ovšem zejména někteří místní obyvatelé používají mužský rod[5][6], který se používal i v literatuře až do počátku 20. století. Někdy v první polovině 20. století jazykovědci prosadili názor, že správně je jméno v ženském rodu.[7] V příslovečném určení je obvyklá vazba s předložkou na; tedy na Dobříš a na Dobříši.
Území v okolí města bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou dvě hradiště na katastru města a nález kamenné sekery staré 3500 let.[7] Z mladšího období jsou z města či nejbližšího okolí evidovány jen skrovné archeologické nálezy, spadající doraného, popřípadě přelomu raného avrcholného středověku, např. mince (denár) zDvorců či koňská podkova.[8]
První písemná zmínka o Dobříši je z roku1252. Čtyři listiny udávající právaklášteru v Plasích, které zde podepsal králVáclav I., uvádějí Dobříš jako královský lovecký dvorec naZlaté stezce. Později statek připadl na čas šlechtickým vlastníkům –Rožmberkům od roku 1262 aŠtěpánovi z Tetína od roku 1321.
ZaJana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. V této době je Dobříš označována jako trhová ves. Původní místo této vsi bylo v okolí dnešního dobříšského hřbitova, kde si právě Jan Lucemburský nechal vystavit hradVargač. Na lovy sem později jezdili i Janovi potomci.Karel IV. přenesl na dobříšský hrádek nejvyšší lovčí úřad české koruny a připojil k němu třináct panství.Václav IV. povýšil Dobříš na městečko.
Rozvoj městečka zastavilyhusitské války. V únoru 1421 se v Dobříši setkala vojskaJana Žižky spražany, a spojené šiky odtud táhly na západ vyhnat vojsko králeZikmunda. Od této doby začalo zastavování královského panství šlechtickým držitelům.
Pobořený hrad zapsal Zikmund v roce 1422Bedřichu aHanuši z Kolovrat. Od Hanuše vykoupil Vargač králJiří z Poděbrad, aby ho roku 1461 zastavil svým synůmViktorinovi,Bočkovi,Jindřichovi aHynkovi. Ti se statku v roce 1472 vzdali. Poté se v držbě hradu vystřídali ještěJindřich ze Švamberka a od roku 1491Děpold z Lobkovic († 1527), než jeho synové vrátili roku 1530 DobříšFerdinandu I.[9] Předtím však stihlo městečko téměř zpustnout (zbylo zde pouze 27 usedlostí) a místo něj vzniknout městečko nové necelý kilometr západněji, v okolí dnešního dobříšského náměstí. Roku 1543 vrátil král Ferdinand Dobříši všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským.
Roku 1569 si obec vyžádala další práva a výsady – císařMaxmilián II. povýšil Dobříš naměsto, Dobříš získala městský znak i některé hospodářské výsady. Ve znaku je postavasvatého Tomáše, neboť na jeho svátek 21. prosince se konal v Dobříšivýroční trh.
Za hejtmanaOldřicha Doudlebského z Doudleb se na Dobříši chovali tři rokyvelbloudi. Ty sem poslal císařRudolf II., známý milovník umění a exotů všeho druhu, který je dostal darem od kohosi zOrientu. Po třech letech starostí (nikdo se totiž „o ty potvory, které k ničemu nebyly“ nechtěl starat a stádo se navíc rychle rozrůstalo) si mohlhejtman oddychnout – císař nechal velbloudy odvést jinam. Památkou na hejtmana Doudlebského jehřbitovní kostelík, jež dal stavět v roce 1589.
Z konce 16. století jsou také první zmínky ožidovské obci, kterou připomínážidovský hřbitov na severním okraji města, jehož nejstarší náhrobek je datován rokem 1650. Poslední pohřeb se zde konal předdruhou světovou válkou. V centru města také stojíbudova bývalé synagogy, dnes kulturního domu.
V roce 1630 odpadla Dobříš od královské koruny znovu a už definitivně. Zámek a celý statek koupil pruský hraběBruno z Mansfeldu. Panovník si pouze vymínil právo lovu na černou a červenou zvěř (kančí a vysokou) ve zdejších lesích, a to na věčné časy.
Třicetiletá válka tragicky zastihla Dobříš v roce 1639, kdy tudy táhliŠvédové, po nichž zůstaly z kostelíka a tvrze postavené hejtmanem Hrochem jen doutnající trosky. Samotné městečko tak špatně nedopadlo – z původního počtu 53 domů jich po válce bylo 47 obydlených. Tak dobře na tom v kraji nikde nebyli.
Roku 1666 začala stavba nového panského sídla – malého barokního zámku. Další vzpruhou pro místní živnosti byloprivilegiumLeopolda I. z roku 1675, které rozmnožilo dva výroční trhy o další čtyři. Další pracovní příležitostí byly panské železné huti založené kolem roku 1674. Důsledkem těchto aspektů Dobříš rostla a bohatla.
Počátkem 18. století byl rozkvět Dobříše zastaven nejprvemorovou epidemií (1713) následované velikým požárem tehdy ještě převážně dřevěné zástavby. Z této doby pochází sochasvatého Šebestiána na rynku, která měla odvrátit zlo. Nicméně přišel nový oheň, jež zničil nedlouho předtím opravený hrad Vargač. Od té doby sloužily ruiny paláce jako panská sýpka.
V roce 1745 začaly stavební práce na honosném zámku ve slohou pozdního baroka s rozsáhlým parkem. Zámek byl stavěn podle plánů architektůG. N. Servandoniho aRoberta de Cotte mladšího, kteří našli inspiraci vevídeňském zámkuSchönbrunn. Stavba trvala celých dvacet let. To už Mansfeldům patřil titul knížat a jejich panství bylo značně rozšířeno skoupením okolních statků.
Budování a údržba rozsáhlého komplexu si vyžadovala obrovské náklady. Kromě peněz získaných prodejem panstvíHoražďovice pramenily hlavní zisky knížecí rodiny z roboty poddaného lidu. Dobříšský lid nebyl nikdy před tím tak zatížen robotou a tresty za neuposlechnutí jako v této době. Nejeden chudák zemřel pod ranami karabáče. Tyto poměry vyústily téměř k otevřenému povstání. Lid však zachránilo udání sousedního šlechtice, na jehož základě přijela na Dobříš císařská vyšetřující komise a dobříšský pán byl donucen zaplatit pokutu 2 000dukátů a vyrovnat se s poddanými. CísařovnaMarie Terezie jej dokonce na čas zbavila správy svého panství. Vrchní správce Svoboda byl jakožto hlavní viník odsouzen na čtyři roky těžkého žaláře. Z této doby pochází úslovíDobříš – odříš.
V roce 1780 vymřeliMansfeldové po meči a Dobříš tak vyženil příslušník opočenského roduColloredo s podmínkou, že k svému jménu připojí ještě Mansfeld. V letech 1791–1797 se uskutečnila stavbakostela před zámkem, jež byl zasvěcenNejsvětější trojici. Původně měl kostel stát za radnicí na rynku namísto původního rybníčku, což však konšelé velkoryse odmítli s tím, že by se husy neměly kde koupat. V roce 1821 se město dočkalo novéempírové radnice s hodinovou věžičkou, která vystřídala původní, ještě dřevěnou radnici.
PřestavbouPasovské silnice na počátku 19. století, zřízením poštovní stanice (1825),telegrafního úřadu aželeznice spojující Dobříš sPrahou (1897) došlo k výraznému oživení zdejších živností, cestovního ruchu. Zdejší ubytovací hostince, které byly z velké části dílem Židů (mimo jiné i Hotel Heinz), se těšily dobré pověsti.
Roku 1850 se stala Dobříš sídlem okresního soudu, později i okresní samosprávy a berního úřadu (K oficiálnímu povýšení městečka na město došlo roku 1853). Významným rokem byl rok 1865, kdy zde vznikla prvnírukavičkářská živnost. Jedním z rukavičkářů byl Šalamoun Abeles. Šití rukavic se posléze stalo nejvýznamnějším odvětvím místního průmyslu.
Roku 1897 se Dobříš dočkala železničního spojení, stala se konečnou stanicí lokálky z Prahy aVraného nad Vltavou (nynějšíželezniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš). K uvažovanému prodloužení trati doPříbrami nedošlo. Kolem roku 1860 žilo v Dobříši přes 3 000 obyvatel. Tempo vzrůstu se zpomalilo, takže 4 000 obyvatel dosáhla Dobříš až ve třicátých letech 20. století.
Velký průmyslový růst zaznamenalo město počátkem 20. století, kdy zde byly postavenyRukavičkářské závody Dobříš a továrna na kovovýrobu. Z konce třicátých let také pocházíMasarykovo sanatorium pro nervové, vnitřní a zejménarespirační choroby.
Podruhé světové válce se stal zámek sídlemSvazu československých spisovatelů a sloužil umělcům všech tvůrčích svazů jako pracoviště i místo pro odpočinek. Kromě mnohačeských islovenských umělců se zde vystřídalo i několik vzácných zahraničních hostů. Byli to např.Ilja Erenburg,Alexandr Fadějev,Rafael Alberti,Martin Andersen Nexø,Jorge Amado,Pablo Neruda,Arnold Zweig,Paul Eluard,Louis Aragon,John Steinbeck a další. Z českých umělců stojí za připomínku zejménaJan Drda, který si Dobříš velice zamiloval a pobýval zde dlouhá léta až do své smrti a je zde i pohřben. Po převratu v roce 1989 byl zámek v roce 1998 navrácen roduColloredo–Mansfeld i s přilehlými lesy.
Ve městě Dobříš (přísl. Chouzavá, Trnová, Voznice, 3897 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:
Přímo ve městě se nacházejí rybníkyPapež aKoryto. V blízkém okolí se pak nachází mj.Huťský rybník,Bzdinka,Říhovka a další. Na Dobříšském potoce byla vybudována přehradní nádržChotobuš, která sloužila jako zdroj pitné vody, dnes má pouze záložní funkci.
Na východním okraji města leží přírodní památkyDobříšský park aDobříšský zámek. Na jižním okraji se nachází přírodní památkaJezírko u Dobříše a v západní části katastrálního území Dobříš leží přírodní rezervaceHradec.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 917 | 3 166 | 3 441 | 3 532 | 3 593 | 3 293 | 3 581 | 4 043 | 4 752 | 6 401 | 7 388 | 7 821 | 7 794 | 7 794 | 8 764 |
| Počet domů | 332 | 371 | 389 | 416 | 433 | 493 | 695 | 929 | 926 | 985 | 1 143 | 1 339 | 1 443 | 1 666 | 1 666 |
Součástí města jsou takézákladní sídelní jednotky Bzdinka, Dobříšské lesy, Dobříš-střed, Dobříš-západ, Chotobuš, Jezírka, Na Kole, Na Větrníku, Nad Prachandou, Průmyslová zóna-sever, Sanatorium, Stará průmyslová zóna, Svatá Anna, Za Korytem a Zámek. K městu patří také Brodce, Kodetka, Knížecí Studánky, Obora, Rochoty, Skalka, Vargač a Vlaška.
Sousedními obcemi sídla jsouSkuhrov,Hostomice,Velký Chlumec,Svinaře,Podbrdy,Mokrovraty,Stará Huť,Rosovice,Obořiště,Voznice,Svaté Pole,Vižina,Mníšek pod Brdy,Kytín aŘevnice.
V roce 1950 se od obce Dobříš s osadouTrnová oddělila obecVoznice s osadouChouzavá.[13] Od 1. ledna 1988 do 23. listopadu 1990 k městu patřil iBudínek a od 1. ledna 1988 do 31. prosince 1991 takéBudín,Libice aRybníky.[14]
Dobříš jeobcí s rozšířenou působností,správní obvod zahrnuje 23 okolních obcí. Město je také členem spolkuDobrovolný svazek obcí Dobříšska a Novoknínska.[15]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Zastupitelstvo města má 21 členů. Starostou je Pavel Svoboda (sdružení PRO DOBŘÍŠ).
Jména primátorů, purkmistrů, předsedů a starostů jsou známa nepřetržitě od roku 1654.[21] Z nich nejvýznamnější byliLudvík Kopáček (1904–1906 a 1910) aAdolf Schart (1932–1942, popraven nacisty).
Znak byl městu udělen v roce 1586 Ferdinandem I. Ve znaku jesvatý Tomáš stojící v bráně. Svatý Tomáš je ipatronem města.[22] Znak není uveden vRegistru komunálních symbolů.
Vlajka byla městu udělena předsedou PS Parlamentu ČR v roce 2002 (číslo rozhodnutí 92 z 8. října 2001). Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti svislými pruhy – střídavě modrými a bílými, stylizovanými do tvaru brány. Bílé pruhy jsou ve druhé čtvrtině šířky listu spojeny vodorovným dolů vydutým zubatým pruhem se třemi čtvercovými zuby a čtyřmi stejnými mezerami.[23]
Územím města vededálnice D4. Mimo území města jsou dva exity: 28 (Dobříš-sever) a 33 (Dobříš-jih). Městem dále vedesilnice II/114 Cerhovice – Hořovice – Hostomice – Dobříš – Nový Knín – Neveklov – Jírovice. Z města také vycházísilnice II/119 Dobříš – Sedlčany. Do města dále vedou silnice III. třídy.
Autobusovou dopravu v městě Dobříš zajišťují společnostiArriva Střední Čechy,ČSAD AUTOBUSY České Budějovice aMartin Uher. Město je součástíPražské integrované dopravy (PID). Na území města se nacházejí zastávkyDobříš,Kodetka,Dobříš,lom,Dobříš,Na Hradci,Dobříš,Pod Hradcem,Dobříš,Průmyslová zóna,Dobříš,Sanatorium,Dobříš,Statek,Dobříš,Svatá Anna,Dobříš,Trnová,Dvůr,Dobříš,U Slovanky,Dobříš,U Pivovaru,Dobříš,Větrník aDobříš,Žel.st. Od roku 2023 až do odvolání je zrušena zastávkaDobříš,Kostelíček. V centrum města, naMírovém náměstí, se nachází zastávkaDobříš,nám. Město obsluhují autobusové linky 317, 360, 361, 392, 395, 420, 450, 514, 517, 520 a 639. Autobusová linka 317 vede z Prahy zeSmíchovského nádraží a pokračuje po dálnici kolemJíloviště,Klínce,Líšnice aŘitky, poté vede přesMníšek pod Brdy a končí na náměstí v Dobříši. Další z několika linek jedoucí ze Smíchovského nádraží je linka 360, která pokračuje ve směru Dobříš,Stará Huť,Mokrovraty,Nový Knín,Sudovice,Korkyně,Chotilsko,Čelina,Nalžovice,Kňovice,Kňovičky a končí vSedlčanech. Autobusová linka 361, která vede přesMěchenice,Davli,Štěchovice,Slapy,Buš,Čím, Korkyni, Nový Knín, Mokrovraty a Starou Huť, rovněž končící na dobříšském náměstí. Linka 392 také začíná na Smíchovském nádraží, prochází Voznicí, Dobříší,Rosovicemi,Bukovou u Příbramě,Pičínem,Kotenčicemi,Suchodolem,Občovem a končí v Příbrami. Linka 395 vyjíždí také ze Smíchovského nádraží, pokračuje do Dobříše a dále po dálnici do Příbrami. Linka 420 vede ze Smíchovského nádraží přes Dobříš doKrásné Hory nad Vltavou aMilevska. Dobříš je spojena s Milevskem také prostřednictvím linky 450, která vede přesSedlčany. V současnosti (2024) je tato linka provozována pouze v úseku Sedlčany – Milevsko kvůli uzavírce komunikace v Davli a u Borotic. Město je dále spojeno s obcemiRybníky,Drhovy,Borotice,Drevníky aŽupanovice prostřednictvím linky 514. Linka 517 zajišťuje spojení s Příbramí přes Voznici, Dobříš,Obořiště,Dlouhou Lhotu,Dubenec aHáje. Linka 520 propojuje Dobříš s okolními obcemi včetněHřiměždic neboKamýkem nad Vltavou. Linka 639 propojuje Dobříš,Malý Chlumec,Velký Chlumec,Osov,Skřipel,Hostomice,Bezdědice,Radouš,Neumětely,Libomyšl,Lochovice aHořovice.
Do Dobříše vede jednokolejná regionálníželezniční trať 210 Praha–Vrané nad Vltavou–Dobříš, která byla uvedena do provozu v roce 1897. Ve městě se nachází koncová železniční staniceDobříš, kde končí osobní vlaky linky S88, spojující Dobříš s Mníškem pod Brdy,Čisovicemi,Měchenicemi,Vraným nad Vltavou a Prahou. Tyto vlaky provozuje společnostČeské dráhy. O sobotách, od března do října, jezdí meziPrahou hlavním nádražím a Dobříší vlak s názvem Brdský motoráček, a to na lince T8, provozovaný společnostíKŽC Doprava. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček, který jede z Prahy do Dobříše, odkud se vrací zpět do Prahy.
: Želkovice – Brdo – Dobříš – Strž – Chramiště Pod Veselým vrchem: Dobříš – Mníšek pod Brdy
: Dobříš – Brodeč – Kazatelna – Obora – Dobříš
: Dobříš – Trnová – Kuchyňka, sedlo – Hostomice.jpg)
Za dob knížat stávalo v zámeckém parku divadlo. Ve 20. století bylo ve městě kino, které však na přelomu století zaniklo. V bývalé synagoze je dnes kulturní dům.
V Dobříši působí:
Okolí města je vhodné pro pěší i cykloturistiku. OkolníBrdské lesy jsou častým cílemtrampů.Ve městě funguje několik sportovních oddílů, z nejoblíbenějších sportů je tufotbal,lední hokej avolejbal kde hrají místní krajské soutěže. Dále zde má sídlo klubamerického fotbalu, který však hraje vPříbrami. Dále je možnost využít služeb fitnesscentra.
Ve městě má tzv. „hnízdo“ dobříšská župa sportovních spolkůSokol iOrel, spravující zde tělocvičnu, v níž se pořádají hodinyaerobiku. V roce 2025 zaznamenal zdejší aerobikový tým řadu úspěchů, které završil vítězstvím na mistrovství světa v Praze v kategorii adult step.
Mírové náměstí leží v centru města. Má výměru dva hektary. Na východním konci podlouhlého náměstí stojí radnice. V minulosti zde chtělo panstvo podle pověsti postavit kostel, záměr ale ztroskotal na odporu obyvatel, neboť se zde nacházel rybníček, a kachny a husy by se neměly kde koupat. Část náměstí zabírá autobusové stanoviště. V současnosti probíhají přípravy na rekonstrukci náměstí. Středem náměstí vede akátová alej se sochou sv. Šebestiána. Na severní straně náměstí zůstala z původní zástavby zachována budova sokolovny. Na západní straně navazuje jižně Komenského náměstí, na kterém stojí škola a pošta.Pražská ulice vede z náměstí až na konec města. K původní Pražské ulici byla po roce 1989 přiřazena i bývalá ulice Rudé armády. Na této ulici se nacházízámek,kostel Nejsvětější Trojice i železniční stanice. Po ulici je částečně vedena trasa silniceII/114.Náměstí svobody leží na Pražské ulici nad rybníkem Koryto. Nachází se zde zámek a kostel a v parčíku socha sv. Jana Nepomuckého.
Geldrop-Mierlo, Nizozemsko
Tonnerre, FrancieObrázky, zvuky či videa k tématuDobříš na Wikimedia Commons
Slovníkové hesloDobříš ve Wikislovníku