Pochází z latiny, kde je tvarem 3. osoby jednotného čísla přítomného času slovesaincipio: incipit = „začíná“. Rukopisy a první tisky neměly titulní list s názvem, začínal hned text, na jehož začátku bylo poznamenáno „začíná kniha“, „incipit liber“.[1][2]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | incipit | incipity |
| genitiv | incipitu | incipitů |
| dativ | incipitu | incipitům |
| akuzativ | incipit | incipity |
| vokativ | incipite | incipity |
| lokál | incipitu | incipitech |
| instrumentál | incipitem | incipity |
ČlánekIncipit ve Wikipedii