Onomatopoického původu, vychází zřejmě z citoslovcehú.
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | hučím | hučíš | hučí | hučíme | hučíte | hučí |
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| huč | hučme | hučte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | hučel | hučela | hučelo | hučeli | hučely | hučela |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | huče | hučíc | hučíce |