Zrušení poddanství vRakouském císařství vyhlásil7. září1848 císařFerdinand I. na návrhříšského sněmu. Ve sbírce zákonů a nařízení vyšel tentopatent jako PGV 112/1848.[1] Jelikož většina půdy byla majetkemvrchnosti, bylo třeba ji nejprve spolu srobotními povinnostmi vykoupit. Jednalo se také o zásadní ovlivnění stavovských výsadšlechty a o celkovou transformaci venkovské společnosti.
Zrušení poddanství a robotnické povinnosti bylo očekáváno již od dobosvícenských reforemJosefa II., za kterého byly dokonce tyto povinnosti na čas převedeny na peněžní platby. Ke zrušenípoddanství přispěl také fakt, že v polovině čtyřicátých let 19. století postihlarakouské císařství mimořádně silná hospodářská krize, kterou ještě prohloubila několikaletá neúroda. To pochopitelně způsobilo všeobecnou nespokojenost obyvatel a vedlo k několika protirobotním povstáním, která musela být na několika místech ukončena za pomoci vojenských sil. Rok1848 přinesl habsburské říši další nepříjemnosti v podoběrevolucí (leden –Itálie, březen –Vídeň, červen –Praha) a i když se monarchii podařilo revoluce potlačit, byla donucena k ústupkům, které měly za důsledek změnu poměrů. Již28. března1848 přijal císařpatent, kterým se rušila robotní povinnost "nejdéle do roka" a za "přiměřenou náhradu". Tato vyhláška dokázala některé části venkova uklidnit, jiné se však bouřily o to víc, přestávaly robotovat a odmítaly platit. Zákon dovršující likvidacistředověkéhofeudálního systému přednesl24. července na třetí schůzi říšského sněmu nejmladší poslanec, čtyřiadvacetiletýHans Kudlich, rodák ze slezskéhoÚvalna. Jednání o zákonu začalo8. srpna. Z celkového počtu 354 přítomných zákonodárců bylo pro 174, proti bylo 144 a 36 se zdrželo hlasování. Konečné rozhodnutí padlo7. září 1848, kdy císař na návrhŘíšského sněmu přijal patent rušící robotu a všechny ostatní poddanské povinnosti.
Zrušeno bylo poddanství ve všech zemích západní části monarchie spolu se všemi právy vrchnosti nad poddanými. Odstraňoval rozdíl mezi panskou a poddanskou půdou, všechnu půdu zbavoval břemen a zrušena byla poddanská břemena – naturální a peněžité dávky. Vydání patentu rušícíhopoddanství je hezká věc, ale nelze provést takovou radikální změnu ve společenském uspořádání ze dne na noc. A pak tu také zůstává problém onoho vykoupení se. Jeden z nejzásadnějších problémů bylo stanovení hodnotyrustikálu a robotních povinností. Pro vyřešení této zapeklité otázky byla ustanovena komise, jejímž úkolem bylo rozjet se do všech koutů českých zemí a vyčíslit hodnotu (nejen) hospodářsky využitelné půdy. Celková hodnota rustikálu českých zemí byla odbornou komisí odhadnuta na 90 000 000zlatých (pro představu: roční plat vyššího úředníka 500 – 700 zlatých, učitele 130, dělníka 100 – 200 zlatých). Poddaní ovšem nemuseli zaplatit celou částku za své pozemky najednou, nýbrž měli možnost postupně si rozvrhnout splátky až na 20 let. Z této doby také pocházejí velice detailní soupisy většiny majetku a obyvatelstva českých zemí. Další zajímavostí je, že ze stanovené částky 90 milionů zlatých si jednu třetinu nárokoval stát a zbylé dvě třetiny přišly vrchnosti. Ovšem i do částky určené přímo šlechtě zasáhl stát a to zaplacením poloviny částky za poddané (fakticky stát tedy přišel o 30 000 000 zlatých).
Zrušení poddanství/roboty přípomínají také památníky, viz např.pomník Osvobozené půdy vSedlišti, památník zrušení roboty uNové Vsi,památník zrušení roboty vTeplicích aj.