Významnými znečišťovateli vzduchu jsou uhelné elektrárny i teplárny, ještě významnější pak v současnosti v ČR domácnosti se starými kotli na pevná paliva.Písečná bouře vTexasu z roku1935 je příkladem přírodního zdroje znečišťování ovzduší.
Znečištěníovzduší jechemicko-fyzikálně-biologický stav v zemskéatmosféře vyvolaný přírůstkem znečišťujících látek v původní atmosféře (znečišťováním atmosféry), na nějž mohou navazovat a navazují procesy a reakce vzemské atmosféře, v jejichž důsledku se mění vlastnosti zemské atmosféry tak, že negativně působí na lidské zdraví nebo naživotní prostředí.Znečištěníovzduší tak přispívá k faktorům zkracujícím délku lidského života, je příčinou rozvojenemocí, např.dýchacích cest,rakoviny asrdečních onemocnění. Některé náhlé změny vlastností po změně stavu v ovzduší vyvolávají dokonce hromadná rychláúmrtí a mají dalekosáhlé dopady nejen od místa zdroje znečištění, ale i na jiné složky životního prostředí a jeho využitelnosti k životu (například stav a reakce po výbuchu vjaderné elektrárněČernobyl nebo po svržení a vybuchnutíatomové bomby naHirošimu aNagasaki).Mezi nejčastější a nejběžnější zdroje znečišťujících látek (polutantů) vypouštěných do ovzduší patří stacionární zdroje, (velkéteplárny atepelné elektrárny i malé lokálnítopeniště, např. v domech). Dále mobilní zdroje (především vautomobilové dopravě , ale i vželezniční nebolodní dopravě). K nejzávažnějšímu znečištění ovzduší dochází pojaderném výbuchu, jehožradiační účinky pronikají do ovzduší. Úroveň znečištění ovzduší ovlivňují i další faktory – především meteorologické a rozptylové podmínky, dále například také dálkový transport znečišťujících látek.[1]
Zdroje znečištění ovzduší jsou faktory na konkrétním místě, odkud jsou uvolňoványznečišťující látky doovzduší. Podle příčiny a časového sledu vznikupolutantů je možno zdroje typizovat. Podle pořadí vzniklého polutantu ve sledu reakcí:
Zdrojesekundární, kde se tvoří polutanty vzniklé reakcemi primárních polutantů mezi sebou nebo s jinými látkami, ovlivněnými jinými ději v atmosféře. Příkladem sekundárního zdroje znečištění může býttroposférickýozon, vzniklý v důsledku fotochemické reakce, ke které dochází za působení oxidů dusíku,UV záření a těkavých organických látek.
Podle původce, v jehož důsledku dochází ke znečišťování ovzduší nebo k založení zdroje umožňujícího znečišťovat ovzduší, dělíme zdroje na antropogenní, vyvolané v důsledku rozhodnutí a činnosti lidí nebo produkované z výtvorů vytvořených lidmi, a na přírodní (někdy označované jako neantropogenní zdroje), neovlivnitelné primárně vůlí člověka.
Antropogenní zdroje jsou primárně vytvořeny nebo způsobovány lidmi. Velké rozpětí znečišťujících látek je spojené se spalováním různých paliv, jako jebenzín,uhlí,dřevo,plyn, nebo srafinací ropy. Podle typu paliva je intenzita znečišťování různá a tedy ovlivnitelná člověkem.
Antropogenní zdroje, spojené se spalováním různých typů paliv, případně s úložišti vyhořelých paliv nebo likvidací zbytků paliv:
průmyslové areály (např.výroba železa a neželezných kovů,rafinace ropy, chemických látek), byť převážnou většinu emisí v daném oboru emituje menšina takových továren z daného oboru[2]
tepelné elektrárny, jaderné elektrárny, včetně souvisejících zdrojů spojených s přepravou a potřebou bezpečného ukládání vyhořelého paliva
uvolňovánímbioplynu, konkrétněmetanu v průběhutrávení potravy zvířaty nebo oxidu uhličitého při vydechování (např.domácího skotu nebo volně žijících stád sudokopytníků a jiných zvířat) a jejich příspěvky k tepelné zátěži, ale i od člověka nezávisle na jeho vůli (v roce 2019 již od více než 7 miliard lidí)
Účinky znečištění se dělí nakrátkodobé adlouhodobé. Mezi krátkodobé vlivy patří například zvýšení výskytu zánětlivých onemocněníplic. Dlouhodobé působení znečištěného vzduchu na člověka se projevuje zhoršením funkcíplic a zkrácením předpokládané délky života.[4]
Americký výzkum vNew Yorku např. ukázal na možnou spojitost mezi inteligencí dětí (IQ) a tím, nakolik byly jejich matky běhemtěhotenství vystaveny znečištění ovzdušípolyaromatickými uhlovodíky. Děti, které se narodily matkám z nejvíc znečištěných oblastí, měly v IQ testech až o pět bodů nižší výsledky.[5] Oponenti studie však poukázali na možné sociální vlivy, neboť většina matek sledovaných dětí neměla ani střední vzdělání.[5]
PodleSvětové zdravotnické organizace způsobilo znečištění ovzduší v roce 2010 smrt na rakovinu plic přibližně u 223 tisíc lidí na celém světě.[4] WHO dále uvádí, že v roce 2020 způsobilo znečištění ovzduší uvnitř obydlí 3,2 milionů předčasných úmrtí a venku 3,5 milionů úmrtí, takže celkem 6,7 milionů úmrtí.[6] Nalesní požáry a jiné přírodní požáry celosvětově připadá 1,5 milionů úmrtí.[7]
Hlavní příčinou předčasných úmrtí z důvodu znečištění jsou v EUprachové částice.[8]
Některé antropogenní zdroje je možné vybavit zařízeními pro zachycování emisi (např. prachovými filtry,katalyzátory,odsiřovacími čidenitrifikačními zařízeními). V průmyslu a v dopravě se může jednat o změnu paliva, ústup od vysoce znečišťujících technologií k méně znečišťujícím, např. přechod na nízkouhlíkové technologie. Dosahovat nižších přírůstků znečištění lze efektivnějšími činnostmi. V dopravě např. omezením rychlosti, či zlepšením plynulosti provozu. K zájmu o účelnější, hospodárnější a efektivnější činnosti lidí a k současnému zajištění bezpečnosti přispívají regulační dohody (na celosvětové úrovni například zákaz použití jaderných zbraní, v dopravě na místních úrovních například právní předpisy regulující rychlost a umožňující místním orgánům veřejné správy omezovat dopravními značkami rychlost a řídit pomocí semaforů nebo osobně plynulost provozu tak, aby bylo dosaženo bezpečnosti a současně aby se minimalizovaly negativní dopady na znečišťování ovzduší. Ke snižování přírůstků znečištění vyvolaných stavební činností může přispívat plánovitá koordinace stavebních zásahů do krajiny, např. koordinace výstavby pro osídlení s výstavbou dopravních staveb, plynovodů, teplovodů, vodních staveb, a související právní předpisy. Zlepšovat znečištěný stav ovzduší lze výsadbou a péčí o rostliny, které spotřebovávají oxidy uhlíku a produkují kyslík do ovzduší, výsadbou a péčí o lesy, které zadržují vodu, zpomalují procesy vysychání krajiny a související zvyšování prachu v ovzduší.
Některé evropské země jakoŠvédsko neboNěmecko zavádějí v centrech velkých měst tzv.nízkoemisní zóny, do kterých mohou vjíždět jen automobily, jež vypouštějí jen malé množství škodlivin. Například švédskýGöteborg zavedl nízkoemisní zónu již v roce1996 a emise prachových částic z nákladní dopravy se mu podařilo snížit zhruba 40 procent.[9] Další možností je použitífotokatalytických materiálů pro povrchy staveb. které jsou schopny rozkládat plynné škodliviny z ovzduší pomocí světla. Měření provedená na úsecích městských komunikací z fotokatalytického betonuTX Active podle údajů výrobce ukázala snížení koncentrací oxidů dusíku o 20 až 60 %.[10]
Vzrostlázeleň působí jako filtr, neboť zachycuje část jemných prachových částic (PM2,5), které představují největší zdravotní riziko. Proto Komise životního prostředíAkademie věd ČR vyslovila doporučení na školních pozemcích upřednostňovat přírodní terén, vytvářet a udržovat zelené prstence kolem velkých měst či novou zástavbu zásadně směřovat na tzv.brownfields.
Znečištěné ovzduší a jeho další znečišťování způsobuje problémy také vČeské republice. Znečištěné ovzduší je příčinou mnohaúmrtí a nemocí, např.dýchacích cest, výskyturakoviny a srdečních onemocnění.[11] Mezi nejvýznamnější zdroje znečišťujících látek v ovzduší patří zejména lokální vytápění domácností (především pak vytápění ve starých kotlech na pevná paliva, jako je uhlí či dřevo), dále například doprava, průmysl, zemědělství či přírodní zdroje znečišťování ovzduší.[12]
V zákoně 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, jeznečišťování ovzduší definováno jako: „Vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času.“[13]Úroveň znečištění ovzduší pak je „hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času“.
Kvalitu ovzduší monitorujeČeský hydrometeorologický ústav, který provozuje Státní síť imisního monitoringu. Výstrahy a tzv. Index kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje na svých stránkách.[14] Data o kvalitě ovzduší,předpověď počasí, srážek i výstrahy na nebezpečné jevy jsou dostupné také přes mobilní aplikaci.[15] Výroční zprávy o kvalitě ovzduší zpracováváMinisterstvo životního prostředí, Český hydrometeorologický ústav vydává každoročně ročenku kvality ovzduší, velmi podrobnou analýzu aktuálního stav znečištění ovzduší v České republice[16]. Zpráva je předkládána členům vlády a poté zveřejněna.[17]
Se zvýšeným znečištěním ovzduší souvisí i tzv. globální stmívání – jev, který je dán především změnami ve složení pevných částeček voblacích a tím i jejichodrazivosti za posledních několik desetiletí. Jev je však složitější – kromě změny odrazivostislunečního záření od vrstev atmosféry postihnutých zvýšeným množstvímpolutantů jsou zde např. souvislosti s mírou vypařované vody, ale i závažné zásahy např. do způsobů vytváření dešťovýchmraků,monzunů a další.
↑LEACHMAN, Shelly. Over a 15-year period, a small percentage of industrial facilities emit the majority of toxic pollution year after year.phys.org [online]. 2020-05-19 [cit. 2025-11-09].Dostupné online. (anglicky)
↑ROBINSON, Ellis. Study verifies a missing piece to urban air quality puzzle.phys.org [online]. 2020-01-18 [cit. 2025-11-09].Dostupné online. (anglicky)
↑ab World Health Organization: Outdoor Air Pollution Causes Cancer.www.cancer.org [online]. [cit. 2015-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-04.
↑Household air pollution [online]. [cit. 2023-11-04].Dostupné online.
↑ Air pollution from fires linked to 1.5 million deaths a year.phys.org [online]. [cit. 2024-11-28].Dostupné online.
↑Premature deaths due to air pollution continue to fall in the EU, more efforts needed to deliver a toxic-free environment [online]. [cit. 2023-11-04].Dostupné online.
