Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Zvyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno zZlozvyk)
Na tento článek jepřesměrováno heslo Obyčej. Tento článek je o ustáleném vzorci chování. Další významy jsou uvedeny na stránceObyčej (rozcestník).

Zvyk nebozvyklost je ustálenývzorec chování jednotlivce nebo členů určitého společenství, zdůvodněný často tím, že se tak chovali "od nepaměti", přinejmenším po delší dobu. Zvyky jsou "naše úkony, které častým prováděním se ustalují, aniž vůle k nim dává podnět. [Zvyk] jest zmechanisování výkonnosti častým opakováním".[1] Individuálně získaný a často nutkavý zvyk se nazývánávyk, špatnému návyku se říkázlozvyk.

Individuální zvyk

[editovat |editovat zdroj]

Zneurofyziologického hlediska lze automatické reakce na určitý podnět vyvolat podmiňováním i u velmi jednoduchých živočichů, u člověka jsou nejlepší podmínky pro vznik pevných zvyků už v raném mládí. Podle německého antropologaA. Gehlena je člověk trvale přetížen vjemy i šíří svých možností. Řeší to tím, že si tuto zátěž ulehčuje jednak tvorbou pojmů, jednakstereotypy v jednání.[2]

Individuální zvyky, jež si každý během života vytváří, mu tak zjednodušují život a šetří čas i energii na zbytečná rozhodování. Zejména starší člověk, jemuž se zvyk stal druhou přirozeností, je na svých zvycích a návycích závislý a jen velmi obtížně je může změnit, odvyknout si.

Společenské zvyky

[editovat |editovat zdroj]

Společenské zvyky a obyčeje jsou v určité společnosti nebo společenství zavedené a více méně vyžadované vzorce jednání, které však nemají žádné vážnější zdůvodnění, praktické, mravní ani náboženské. Tím se zvyk liší jak od rutinní dovednosti (například jízda na kole), tak od společenskéhomravu i od náboženského nebo jinéhorituálu. I zvyky však mají značný význam pro společenskou soudržnost, protože si jimi lidé (mimovolně) dávají najevo, že patří do dané společnosti a že se na ně lze aspoň do jisté míry spolehnout. Lidové zvyky jsou významným předmětemetnografie.

Zvykové právo a právní obyčeje

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Zvykové právo aPrávní obyčej.

O společenském významu zvyku svědčí rozšířený institut zvykového práva: právo respektuje to, co je v dané společnosti obvyklé, dlouho zavedené a podobně.Longa consuetudo (dávný zvyk) je jeden ze základů práva už uCicerona aIsidora ze Sevilly[3][4] I současné psané (formální) právo užívá pojmy jako v daném místěobvyklá cena, obvyklé podmínky a podobně (vizúzus).

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Ottův slovník naučný, heslo Zvyk. Sv. 27, str. 729.
  2. NěmeckyEntlastung. A. Gehlen,Der Mensch. München 1998. Viz též J. Sokol,Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Portál: Praha 2004, kap. 17.
  3. S. Meder,Ius non scriptum. Tübingen: Mohr Siebeck 2009, str. 121nn.
  4. A. Leisner,Kontinuität als Verfassungsprinzip. Tübingen: Mohr Siebeck 2002, str. 131 nn.)

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Jiřina Langhammerová,Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Lidové noviny, 2004 - 339 s. 22 cm.ISBN 80-7106-525-0
  • Ottův slovník naučný, heslo Zvyk. Sv. 27, str. 729
  • A. Palát - J. Průšek,Středověká Čína: společnost a zvyky v době dynastií Sung a Jüan. Praha: DharmaGaia, 2001 - 379 s.,ISBN 80-85905-39-6

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zvyk&oldid=21886737
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp