Zevulun Orlev זבולון אורלב
27. ministr sociální péče a sociálních služeb Izraele
Ve funkci: 3. března2003 – 11. listopadu2004
Předchůdce	Šlomo Benizri
Nástupce	Ehud Olmert
Stranická příslušnost
Členství	Židovský domov (dříveNárodní náboženská strana)
Vojenská služba
Služba	Izraelské obranné síly
Hodnost	četař
Bitvy/války	jomkipurská válka
Vyznamenání	medaile Za zásluhy
Narození	9. listopadu1945 (79 let) Rechovot,Britský mandát Palestina
Kneset	15.,16.,17.,18.
Alma mater	Hebrejská univerzita
Profese	politik a vychovatel
Ocenění	Outstanding Parliamentarian Award (2012) medaile Za zásluhy
Commons	Zevulun Orlev
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Zevulun Orlev (hebrejsky: זבולון אורלב‎, narozen9. listopadu1945) jeizraelský politik a bývalý předsedaNárodní náboženské strany. V letech 2003 až 2004 byl členemizraelské vlády, v níž zastával postministra sociální péče a sociálních služeb. V letech 1999 až 2013 zastával post poslanceKnesetu za stranyŽidovský domov aNárodní náboženská strana. Orlev je vyznamenaný válečný hrdina; za jeho chrabrost běhemjomkipurské války mu byla udělenamedaile Za zásluhy.

Narodil se v Rechovotu ještě za dobbritské mandátní Palestiny. Vystudovalsociologii naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě a pedagogiku naMorešet Ja'akov College.^[1] Během své povinné vojenské služby u Izraelských obranných sil dosáhl hodnostičetaře a za svou chrabrost běhemjomkipurské války mu byla udělenamedaile Za zásluhy. Později pracoval jako generální ředitel na ministerstvu pro náboženské záležitosti a na ministerstvu školství a kultury.^[1] Společně se svou ženou Ninou žije v jeruzalémské čtvrtiGivat Mordechaj. Společně mají čtyři děti.^[1]

Poslancem byl poprvé zvolen vevolbách v roce 1999, v nichž kandidoval za Národní náboženskou stranu. Svůj poslanecký mandát obhájil i v následujícíchvolbách v roce 2003, po nichž byl jmenován ministrem sociální péče a sociálních služeb ve vládě premiéraAriela Šarona. Během stranické krize, způsobená Šaronovýmplánem na jednostranné opuštění Pásma Gazy, Orlev vedl tu část strany, podle níž bylo lepší volbou zůstat ve vládě, spíše než ji opustit. V důsledku toho označil Orleva předseda stranyEfrajim Ejtam „mejmadnikem.“ Když Ejtam aJicchak Levy opustili v roce 2004 vládu, odmítl Orlev a řada poslanců strany učinit totéž. Orlevovi se podařilo převzít kontrolu nad stranou, což vedlo k odchodu Ejtama a Levyho, kteří založiliObnovenou národní náboženskou sionistickou stranu (pozdějiAchi), která se následně připojila k Národní jednotě.^[2]

Svůj poslanecký mandát obhájil vevolbách v roce 2006. V roce 2008 vystoupil v Knesetu s projevem francouzský prezidentNicolas Sarkozy, jehož slova Orlev okomentoval následovně:

Před následujícímivolbami v roce 2009 byla Národní náboženská strana rozpuštěna a její členové přešli do nově vzniklé stranyŽidovský domov. Na její kandidátní listině získal Orlev druhé místo a v následujících volbách tak opět obhájil svůj mandát.

V roce 2009 Kneset projednával zákon, navržený Orlevem, podle něhož by byl trestně stíhán každý, kdo by popíral, že je Izrael židovský a demokratický stát. Zákon prošel v prvním čtení.^[4]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuZevulun Orlev na anglické Wikipedii.

• HERZOG, Chaim.Válka ze dne usmíření. Praha: Baronet, 2005. 375 s.ISBN 80-7214-767-6. S. 224–227. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématuZevulun Orlev na Wikimedia Commons
• (anglicky)Kneset – Zevulun Orlev

• Členové Knesetu
• Narození v roce 1945
• Ministři vlád Izraele
• Izraelští válečníci
• Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
• Izraelští úředníci
• Narození v Rechovotu
• Narození 9. listopadu
• Nositelé Medaile Za zásluhy (Izrael)

• Údržba:Wikidata mají jiný štítek
• Monitoring:Články přeložené z enwiki
• Monitoring:Články s identifikátorem NLI
• Monitoring:Články s identifikátorem VIAF
• Žijící lidé
• Muži