| Zerocalcare | |
|---|---|
 Zerocalcare (2. listopadu 2012) | |
| Rodné jméno | Michele Rech |
| Narození | 12. prosince1983 (41 let) Cortona nebo Arezzo |
| Bydliště | Řím |
| Alma mater | Lycée français Chateaubriand |
| Povolání | kreslíř, autor komiksů,filmový režisér,spisovatel, ilustrátor a hlasový herec |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Zerocalcare, vlastním jménemMichele Rech (12. prosince 1983,Cortona) je italský kreslíř a autorkomiksů.
Michele Rech se narodil do italsko-francouzského manželství a vlastní tak dvě občanství.[1] Své rané dětství prožil veFrancii. Když se rodina vrátila doItálie, usadila se vŘímě, ve čtvrti Rebibbia,[2] na kterou je autor citově velmi vázaný, důkazem je její všudypřítomnost v jeho tvorbě. Po přistěhování se do Říma byl Michele zapsán matkou na francouzské lyceum(Lycée Chateaubriand de Rome), aby zůstal v kontaktu s francouzským jazykem a kulturou. Doufaje, že by mohl využít svých jazykových znalostí, se po dokončení lycea zapsal na lingvistická studia, aby se mohl v budoucnu živit překladatelstvím. Tento obor ho ale nenaplňoval a jelikož se už v té době věnoval tvorbě komiksu, zanechal studia jazyků a zapsal se naŘímskou školu komiksu(Scuola romana dei fumetti).[3] Od svých čtrnácti let navštěvoval squaty, kde přišel do kontaktu spunkovou kulturou. Kreslilbooklety na CD pro punkové skupiny čifanziny. První jeho komiksový počin z roku 2003,La nostra storia alle sbarre, pojednává o nepokojích a policejnímu zásahu běhemsummituG8 vJanově v roce 2001, kterých byl přímým svědkem. Od roku 2005 spolupracoval s dnes již nefungujícími levicově zaměřenými periodiky: Liberazione, Carta, nebo přílohou XL deníku la Repubblica. Než se stal kreslířem komiksů z povolání, pracoval na římském letištiFiumicino, kde zaznamenával do statistik pohyb cestujících.[4]
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 2011, když za pomoci jiného významného kreslíře Marca D'Ambrosia (známého pod pseudonymemMakkox) publikoval svoji první komiksovou knihuLa profezia dell'armadillo, která se v krátkém čase stala prvním bestsellerem v žánrugraphic novel na území Itálie. O rok později byla kniha publikována milánským nakladatelstvímBao Publishing[5]a o 7 let později byl na motivy knihy natočen stejnojmenný film, který byl představen na 75.Benátském filmovém festivalu. Autorův styl je od začátku postaven naironii asebereflexi, bohatým citovánímpopkulturních prvků a psaním v římskémdialektu. Vyprávění jsou z větší částiautobiografická. V žádném z vyprávění pak Zerocalcare nevynechává Armadilla, jeho kamaráda pásovce, jenž zosobňuje autorův vnitřní hlas. Roku 2012 vyšla i další kniha s názvemUn polpo alla gola, v níž rozděluje své dospívání na tři období ovlivňována různými postavami: na rané dětství ve kterém k němu promlouvali He-Man čiDarth Vader, v pubertěKurt Cobain,Joe Strummer aChe Guevara a v dospělosti pak tři malá prasátkaWalta Disneyho. Inspirován francouzskou komiksovou produkcí a pobídnut kolegou Makkoxem, začal od roku 2011 publikovat svá krátká komiksová vyprávění také na bloguzerocalcare.it, kam každé druhé pondělí přidává nový příběh. V roce 2013 jsou tyto příběhy shrnuty do jedné knihy:Ogni maledetto lunedì su due. Ve stejném roce vyšlo iDodici, krátkýfantasy příběh, který se odehrává v rozpětí 12 hodin ve čtvrti Rebibbia napadenézombie. Rok 2014 byl pro kariéru Michele Recha dalším pomyslným posunutím mezi italskou literární elitu, když byla vydána knihaDimentica il mio nome, která vypráví o třech generacích jeho rodiny. Autor si v momentě úmrtí jeho francouzské babičky uvědomí svojí dospělost a za pomoci reálných a smyšlených příběhů mapuje časy tří generací jeho rodiny. Kniha získala ocenění Kniha roku od posluchačů pořadu Fahrenheit, na rádiové staniciRai Radio 3, zaměřeného na literaturu. V roce 2015 Zerocalcare získal za tuto knihu druhé místo vCeně Strega v kategorii mladých autorů. Ve stejný rok vyšel další souhrn krátkých vyprávění z blogu do jedné knihy pod názvemL'elenco telefonico degli accolli. Rok 2015 přinesl do jeho tvorby nový žánr. Tím byla komiksováreportáž. Zerocalcare se vydal do turecko-syrského pohraničí, kde probíhaliboje o Kobani. Formou komiksu publikovaném v časopiseInternazionale přinášel svědectví kurdských bojovníků zlidových obranných jednotek a tamních obyvatel. Roku 2016 vyšla tato komiksová reportáž knižně jakoKobane Calling s dalšími příběhy z jeho druhé cesty do oblastiRojavy. Kniha je mixem autorova charakteristického humoru a válečných faktů. Dočkala se také divadelního zpracování naLucca Comics & Games 2018 (Veletrh komiksu a her města Lucca). Na mezinárodním festivalu komiksu 2017 v Neapoli (COMICON - Salone Internazionale del Fumetto) získalaKobane Calling Micheluzziho cenu za nejlepší komiksový počin roku.[6] V listopadu 2017 vyšla první část dvoudílné knihyMacerie prime, ke které v květnu 2018 přibyl díl druhý.Macerie prime pojednávají o ideologickém selhávání a životních útrapách Italů narozených po roce 1980.
La profezia dell'armadillo, 2018
Národní muzeum a centrum současného umění a architektury MAXXI v Římě věnovalo tvorbě Michele Recha od 7. května 2018 do 31. 3. 2019 velkou výstavu shrnující celou jeho dosavadní tvorbu. K této příležitosti vydalo nakladatelství Bao Publishing také katalog se jménem výstavyScavare fossati · Nutrire coccodrilli[7]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuZerocalcare na italské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuZerocalcare na Wikimedia Commons