| Datum | 11. červen1909 |
|---|---|
| Síla | ~ 6,2Mw |
| Epicentrum | 43°42′ s. š.,5°24′ v. d. |
| Zasažené země | Francie |
| Oběti | 46 |
Zemětřesení ve Francii v roce1909, známé také jakozemětřesení v Lambescu, označuje velmi vzácné zemětřesení z11. června1909, ke kterému došlo v jihovýchodníFrancii.Epicentrum otřesu se nacházelo vadministrativním regionuProvence-Alpes-Côte d'Azur, v té doběProvence. Síla zemětřesení (magnitudo) je odhadována na 6,2 stupněRichterovy stupnice (škály).[1][2]
Otřesy byly cítit od městaMontpellier –francouzského regionuHérault, přes městaMarseille,Toulon aAix-en-Provence, které utrpěly jen velmi malé škody, až po městoNice vregionuProvence-Alpes-Côte d'Azur. Zničena byla malá města ležící severozápadně od Aix-en-Provence. Zemětřesení způsobilo rozsáhlé škody ve městech ležících vpříkopu (depresi, prohlubni) podélzlomu mezimasivempohoříChaîne des Côtes apahorkatinou Fare – v pohoříTrévaresse vProvence (francouzský departementBouches-du-Rhône), které přehradilo východní část této deprese po obdobímiocénu. Šlo o městaVernègues,Lambesc,Saint-Cannat,Rognes,Puy-Sainte-Réparade,Venelles, serverní částAix,La Barben-Pélissanne a městoSalon-de-Provence, které leží na západním konci této oblasti a kde škody byly také značné. Otřes si vyžádal 46 obětí na životech a přes 250 osob utrpělo zranění. Materiální škody byly značné, bylo poškozeno 3 000 budov v celkové hodnotě 2,2 miliardyfrancouzských franků. Jednalo se o nejsilnější zemětřesení zaznamenané vkontinentální Francii od zemětřesení vRoquebillière 20. července1564.[1][2][3][4]
FrancouzskýgeologPaul Lemoine (1878–1940) – manžel francouzskéfyzioložkyMarie Lemoinové (1887–1984) a syn francouzskéhochemika ahydrologaGeorgese Lemoina (1841–1922), na základě poznatků, že vuhelných dolechGardanne bylo zemětřesení cítit méně: „dělníci na dně dolu prohlásili, že nic necítili“, uvedl, že je třeba hlubokých stavebníchzákladů a vyslovil se také protivýstavbě vezlomech. S názorem se ztotožnil i francouzský geolog,profesorgeologie naUniverzitě Aix-Marseille apaleoseismologickývýzkumníkOlivier Bellier (* 1961), když uvedl, že „Zemětřesení v roce 1909 zvýšilopovědomíkomunity. Od té doby byly zavedeny omezujícípředpisy, například povinnost budovat hlubší základyukotvené doskály. Některé oblasti se také stalynezastavitelnými, například vrcholky některých vesnic. Kromě toho, že se nachází na zlomu, mohou hrát určitou roli v pociťované síle i určité podmínky v daném místě. Například skutečnost, že je vesnice postavena naskalním výchozu (skalnatém výběžku)“.[2][3][4][5]
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článků1909 Provence earthquake na anglické Wikipedii aSéisme de 1909 dans le Sud de la France na francouzské Wikipedii.