Zeměpisná šířka udává, na jakérovnoběžce se dané místo nachází a tedy jaká je jehoúhlová vzdálenost odrovníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (rovník) a 90° (zemské póly) a rozlišuje se severní a jižní podleseverní ajižní polokoule. Zápis souřadnice pak vypadá např. 50.0764133N (N – North, označuje severní polokouli. S – South pro jižní polokouli) nebo N 50°4.5848', případně 50°4'35.088"N. V češtině se původně používaly zkratky pro severní šířku (s. š.) nebo jižní šířku (j. š.). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty severní šířky a záporná hodnota pro hodnoty jižní šířky.
Zeměpisná délka udává, na jakémpoledníku se místo nachází, tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost odzákladního poledníku. Zeměpisná délka se pohybuje mezi 0° (nultý poledník procházejícíGreenwichem) a 180° (protilehlý poledník, kterým procházídatová hranice). Rozlišuje se východní a západní podlevýchodní azápadní polokoule. Zápis souřadnice pak vypadá např. 14.4233839E (E – East, označuje východní polokouli. W – West pro západní polokouli) nebo E 14°25.40303', případně 14°25'24.182"E. V češtině se původně používaly zkratky pro východní délku (v. d.) nebo západní délku (z. d.). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty východní délky a záporná hodnota pro hodnoty západní délky.
Nadmořská výška udává svislou vzdálenost od středníhladiny moře. Ta je teoreticky stanovena jako nulová výška nad zemským povrchem. Udává se v metrech nad mořem (m n. m.) nebometrech pod hladinou moře, případně, např. v letectví, vestopách.
Obvykle se souřadnice uvádějí v pořadí zeměpisná šířka – zeměpisná délka. Tradičně se označují řeckými písmeny φ (zeměpisná šířka) a λ (zeměpisná délka). Někdy se označují latinskými písmeny x, y nebo X, Y – pak se souřadnice uvádějí zpravidla v opačném pořadí: nejprve zeměpisná délka (x) a pak teprve zeměpisná šířka (y).
Pro jednoznačné určení polohy na povrchu Země není nadmořská výška nutná, například pro nalezení místa v mapě nebo naglóbusu postačí zeměpisná šířka a délka. Třetí souřadnici nahradí údaj o tom, že se místo nachází na zemském povrchu. Nadmořskou výšku však ze zbývajících dvou souřadnic nelze zjistit přímo (vypočítat), ale lze ji odečíst z map, které jsou výsledkemmapování terénu dané oblasti.
Zeměpisné souřadnice jsou v podstatěsférické souřadnice s počátkem ve středu Země. Zeměpisná šířka a délka určujípolohový vektor, směr od počátku souřadnic, ve kterém se dané místo nachází (na zemském povrchu). Třetí sférickou souřadnicí by byla vzdálenost daného místa od počátku souřadnic, tedy poloměr Země v daném místě neboli vzdálenost od středu Země. Z praktických důvodů je však místo toho měřena od mezinárodně určené „nulové“ výšky na povrchu Země.
Souřadnice lze zjistit odečtením zmapy (či podle jiného referenčního bodu) nebo je změřit v daném místě v terénu. Od roku2000, kdy byl americký vojenský systémGPS uvolněn pro civilní využití, se zeměpisné souřadnice nejčastěji měří zařízením pro příjem a zpracování signálu z družicového polohového systému. Předtím se používalaastronavigace, tedy zjišťování polohy nebeských těles pomocísextantu a výpočet souřadnic za pomocí astronomických tabulek a hodinek určujících přesný (greenwichský) čas.
