Zeitz [cajc] (česky zastaraleŽič,Žíč neboŽičice[1]) je město na jihuněmecké spolkové zeměSasko-Anhaltsko. Nachází se na řeceBílý Halštrov asi 30 km jihozápadně odLipska.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 967, kdy zdeRavennský synod rozhodl pod názvemCici zřídit sídlo pohraniční marky a biskupství za účelem christianizacePolabských Slovanů. Biskupové však roku 1032 přesídlili doNaumburgu. Město mělo právo na opevnění, působil zdeGeorgius Agricola, autor prvního odborného spisu o hornictví.[2] V roce 1652 vzniklo vévodstvíSasko-Zeitz a Zeitz byl jeho hlavním městem do roku 1718, kdy vévodský rod vymřel po meči.
Rozvoj města nastal v důsledku průmyslové revoluce. V roce 1855 vznikl strojírenský závodZEMAG (Zeitzer Eisengießerei und Maschinenbau AG), roku 1858 cukrovar a roku 1889 továrna na výrobuuhelných briketHerrmannschacht. Za druhé světové války působil ve městě koncern na výrobu syntetických palivBRABAG, v němž pracovali převážně věznikoncentračního tábora Buchenwald. Byl mezi nimi maďarský spisovatel židovského původuImre Kertész, který své zážitky popsal ve světoznámém románuČlověk bez osudu.[3]
Po druhé světové válce bylo město významným průmyslovým centrem, byla postavena nová sídlištěZeitz-Ost aVölkerfreundschaft.
Dne 18. srpna 1976 se před kostelem sv. Michaela upálil evangelický farářOskar Brüsewitz na protest proti diskriminaci věřících v NDR.[4]
Ve městě se nachází zámekMoritzburg, bývalá vévodská rezidence přestavěná na muzeum. Je zde takéDóm svatého Petra a Pavla z 10. století,kostel sv. Michaela z 12. století, gotická radnice, budova bývalé tržnice se zvonkohrou a pomník obětem fašismu z roku 1950. Ve městě sídlí divadlo Kürbiskern, muzeum kočárků a Lutherova společnost.
