Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Zdeňka Vasiljevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Zdeňka Vasiljevová,CSc.
Rodné jménoSchäfflerová
Narození2. července1935
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovenskoČeskoslovensko
Úmrtí23. března2004 (ve věku 68 let)
České Budějovice
ČeskoČeskoČesko
Povoláníhistorička Dálného východu, japanoložka, překladatelka
Národnostčeská
Manžel(ka)Ivo Vasiljev
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Chybí svobodnýobrázek.

Zdeňka Vasiljevová, rozenáSchäfflerová, (2. července1935České Budějovice23. března2004České Budějovice[1]) byla česká odborná asistentka na katedře věd o zemích Asie a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Japanistka, historičkaDálného východu ajapanoložka, překladatelka z japonštiny, korejštiny, angličtiny a ruštiny.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Narodila se v Českých Budějovicích v rodině úředníka Viléma Schäfflera a jeho ženy Ludmily. Obecnou a měšťanskou školu vychodila vSuchém Vrbném a po té navštěvovalaJirsíkovo gymnázium vČeských Budějovicích, kde odmaturovala. Následně chtěla studovat čínštinu a byla přijata naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1953-58, ale studovala oborjaponština a dějiny Dálného východu. Posléze v letech 1958-61 byla zaměstnána jako odborná pracovnice v knihovněOrientálního ústavu ČSAV. V rámci vědecké aspirantury (1961-65) na Katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK pobývala naTokijské univerzitě (1964-66)[2], kde se zabývala studiem japonského vnitropolitického vývoje 30. let. V 60. letech byla členkou redakční rady časopisůNový Orient aDějiny a současnost.[3] Dále i v letech 1967-1968 a 1981-1982 studijně pobývala v Japonsku. V letech 1966-1990 pracovala jako odborná asistentka na katedře věd o zemích Asie, Afriky naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášela dějiny Japonska, srovnávací dějiny Dálného východu ve starověku a středověku, vedla jiné historické semináře a podílela se na výuce japonského jazyka. Zpracovala řadu vysokoškolských skript o dějinách Japonska, Číny, Koreje a Vietnamu. Překládala publikace z japonštiny, angličtiny a ruštiny.

Vdala se za českého koreanistu a vietnamistuIva Vasiljeva, s nímž měla syny Marka a Pavla. Od roku 1999 žila opět v Českých Budějovicích, spolupracovala sJihočeským muzeem (výstava japonských novoročenek v roce 2002). Před svojí smrtí stihla ještě přeložit trilogiiJan Letzel, stavitel atomového dómu odMurai Šimako.[4] Je pohřbena na hřbitově v Mladém u Českých Budějovic (sektor 24, hrob 35) spolu se svým manželem.

Místo posledního spočinutí Zdeňky Vasiljevové a jejího manžela Ivo Vasiljeva v Mladém u Českých Budějovic

Publikace

[editovat |editovat zdroj]
  • Přehled nejnovějších dějin, (spoluautor – M. Hájek a kol., SNPL, Praha 1963)
  • Novodobé dějiny Japonska (1868-1951) (SPN, Praha 1964, s V. Hilskou),
  • Problems of Modern Japanese Society (UK, Praha 1971)
  • Poválečné Japonsko. Politický vývoj a chronologie (UK, Praha 1972)
  • Politický vývoj Japonska 1868-1945 (UK, Praha 1976)
  • Japonská historická věda a Čína (OÚ ČSAV, Praha 1982)
  • Feudalismus v zemích Dálného východu I. (UK, Praha 1983, spoluautor)
  • Ekonomický a politický přehled zemí Dálného východu, (spoluautor – V. Pucek a kol.: SNP, Praha 1984;
  • Dějiny Japonska (Nakladatelství Svoboda, Praha 1986)
  • Puraha no ukijo sakaba [Prchavý svět pražských hospod] (Iwanami šoten, Tokio 1994, spoluaut. M. Macudaira, St. Brouček, M. Macudaira ed.),

Překlady

[editovat |editovat zdroj]
  • F. Hajaši, Čvrť chudiny (inDeset novel z Asie a Afriky, Čs. spisovatel, Praha 1961)
  • I. Sata, V továrně na karamely (Světová literatura (1962), 4: 129-136)
  • M. Kundera, Kagi no šojúša, in:Senro no ue ni iru neko. (do jap., společně s Š. Murai, Gendai čeko gikjoku šú, Šičóša, Tokio 1969: 159-234)
  • Jo. Toporu, Surabíku no júšoku, (do jap., společně s Š. Mura,Gendai čeko gikjoku šú, Šičóša, Tokio 1969: 7-50)
  • T. Kobajaši, Pes, který zabíjí lidi (NO 35, 1980, 5: 150)
  • L. N. Smirnov – A. P. Zajcev:Soud v Tokiu (Naše vojsko, Praha 1979)
  • A. Ivankin:Poslední kamikaze (Naše vojsko, Praha 1981)
  • W. Spear:Feng-šuej. Design života očima starověkého učení (Ikar, Praha 1997)
  • Š. Murai:Eviččiny housle (Praha 1997)
  • I. Bottomley – A. P. Hopson:Zbraně a zbroj samurajů (Svojtka, Praha 1998)
  • Š. Murai: Jan Letzel, stavitel atomového dómu (Dillia, 2003)

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Baila.net.Zdeňka Vasiljevová [online]. Baila.net [cit. 2015-06-16].Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. KOLEKTIV AUTORŮ.obecprekladatelu.cz/databaze [online]. obecprekladatelu.cz/databaze, 2022 [cit. 2022-11-16].Dostupné online. 
  3. KOLEKTIV AUTORŮ.KDO BYL KDO; Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [online]. nakladatelství LIBRI, web Tomáš Honzák, 1999 [cit. 2015-06-14].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-16. 
  4. VASILJEV, Ivo.Odešla žena, která zanechala svou stopu i v zemi vycházejícího slunce. [online]. Českobudějovické listy -- 13/82 (06.04.2004), s. 20 : il.., 06.04.2004 [cit. 2004-04-06].Dostupné online. 
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Lidé |Literatura
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeňka_Vasiljevová&oldid=25417254
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp