Zatmění Slunce jeastronomický jev, který nastane, kdyžMěsíc vstoupí meziZemi aSlunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc vnovu. V případě úplného zatmění dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět výrazná záře slunečníkoróny, na obloze se objevíhvězdy i některéplanety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce zvířat. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události snáboženstvím a přisuzovánímystických významů. V moderní době jsou však duchovní významy zatmění Slunce většinou odmítány v důsledku snadnosti pochopení jeho příčin.
Úplné zatmění Slunce je vzácný jev umožněný faktem, že Slunce, které je zhruba čtyřistakrát větší než Měsíc, je současně přibližně čtyřistakrát dále od Země. Protože Měsíc i Země obíhají poeliptických drahách, není v čase zatmění vzdálenost Země od Slunce pokaždé stejná a také Měsíc se nachází na spojnici mezi Sluncem a Zemí různě daleko od Země a od Slunce. Je tedy tvar a rozměr stínového kuželu Měsíce (daný vzdáleností Slunce – Měsíc) pokaždé jiný a mění se i rozměr průřezu měsíčního stínu v místě Země (dáno vzdáleností Měsíc – Země), viz obrázekSchéma zatmění Slunce. Proto nenastává úplné zatmění Slunce při každém zákrytu. Pokud je poměr vzdálenosti Měsíce od Země ku vzdálenosti Slunce od Země stejný jako poměr velikosti Měsíce ku velikosti Slunce, jeví se Měsíc i Slunce na obloze jako stejně velká tělesa a Slunce bude Měsícem právě zcela zakryto (úplné zatmění). Při téže vzdálenosti Slunce–Země a menší vzdálenosti Měsíc–Země se bude Měsíc jevit jako větší a Slunce bude více než zcela zakryto (déletrvající úplné zatmění). V opačném případě se Měsíc bude jevit jako menší než Slunce a zakryje jen jeho vnitřní část (prstencové zatmění).
Při zakrytí celého slunečního kotouče je možno pozorovatkorónu. Každý rok dojde ke dvěma až pěti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut (max. 7 minut 31 sekund) a oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km; zasažena je přibližně jen jedna setina zemského povrchu.
V současné době úplné zatmění Slunce svou neobvyklostí (a současně naprostou předvídatelností) přitahuje pozornost širokých mas lidí, které obvykle v daném místě významně posílíturistický ruch.
Úplné zatmění nastává, když Slunce, Měsíc a Země[pozn. 2] jsou v jedné přímce a když Měsíc zcela zakryje Slunce. Velmi jasný sluneční disk je nahrazen tmavou plochou Měsíce a koróna, která má mnohem menší jas a za normálních okolností není vidět, je pozorovatelná. Úplné zatmění je pozorovatelné jen z oblasti Země, které se říkápás totality.
Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec.
Částečné zatmění se objevuje, když Slunce, Měsíc a Země nejsou přesně v přímce, takže je Slunce zakryto jen zčásti. Toto zatmění je pozorovatelné z mnohem většího území a některá zatmění jsou pozorovatelná pouze jako částečná, protože oblast plného stínu leží mimo povrch Země.
Kombinované (hybridní) zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.
Nebezpečné způsoby pozorování SlunceBezpečné způsoby pozorování Slunce
Zatmění Slunce může být pozorováno různými způsoby. Rozhodně se nedoporučuje Slunce při jakékoliv příležitosti (zatmění, přechod Merkuru či Venuše, pozorováníslunečních skvrn) pozorovat jej přímým pohledem pouhým okem, natoždalekohledem či přesobjektivfotoaparátu. Dopadající sluneční záření může silně poškoditlidskou sítnici a vést tak k nevratnéslepotě. Nedoporučuje se ani použití běžnýchslunečních brýlí,disket či fotografických filmů – ty sice dopadající záření zmírní, ale nebezpečné ultrafialové záření neodfiltrují. Za bezpečné se považuje pozorování přes speciální filtry, popřípadě přes svářečské sklo (index minimálně 13). Za bezpečné se považuje i nepřímé pozorování (např. na stínítko pomocídírkové komory).[3]
Velmi výrazné (částečné) zatmění Slunce (až 98 %) zasáhlo celé české územídne 11. srpna 1999, kdy pás totality procházel jen desítky kilometrů za hranicemi (přesNěmecko,Rakousko aMaďarsko).
Nejbližší úplné zatmění Slunce na území Česka nastane až 7. října2135, a to v oblasti podél česko-polské hranice.[4] Obecně ale platí, že mnohem častěji než úplné zatmění Slunce je možné pozorovat zatmění částečná. Následující tabulka uvádí časy a velikosti zatmění v Česku (resp. v astronomickémstředu Česka na průsečíku 50° s. š. a 15° v. d., tj. nedalekoKouřimi) pro roky 2015–2036:
↑Hvězdárna a planetárium Plzeň – Solar Eclipse Meteorological Measurement [online]. Hvězdárna a planetárium Plzeň [cit. 2007-12-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-27.
↑ Clouds disappear quickly during a solar eclipse, shows study.phys.org [online]. [cit. 2024-02-12].Dostupné online.
↑ Bezpečnost při pozorování Slunce.ČAS [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2019-04-19].Dostupné online.
↑abcHORÁLEK, Petr.Zatmění Slunce [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2015-12-07].Dostupné online.
↑ NASA - Total Solar Eclipse of 1842 July 08.eclipse.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2019-04-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-08.
↑ NASA - Total Solar Eclipse of 1706 May 12.eclipse.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2019-04-19].Dostupné online.
↑DUŠEK, Jiří.Nejstarší brněnská hvězdárna [online]. Brno: Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně [cit. 2015-12-08].Dostupné online.
↑ NASA - Total Solar Eclipse of 1485 March 16.eclipse.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2019-04-19].Dostupné online.
↑ Nad Spojenými státy bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce.iDNES.cz [online]. 2017-08-21 [cit. 2019-04-19].Dostupné online.
