Zanzibar je souhrnný název pro dvaostrovy při východoafrickém pobřeží – jižní ostrovZanzibar (svahilskyUnguja) a severní ostrovPemba. Název se případně může vztahovat pouze k ostrovu Unguja. Ostrov Unguja je velký 1 658 km², ostrov Pemba 984 km². V roce 2022 žilo na ostrovech 1 889 773 lidí. Hlavní město a zároveň kulturní a ekonomické centrum je městoZanzibar.
Dnes je Zanzibar autonomní stát tvořící spolu sTanganikou jednotný státTanzanie. Dnešní oficiální název Tanzanie jeJamhuri ya Muungano wa Tanzania – Sjednocená republika Tanzanie, ale dříve byl Sjednocená republika Tanganiky a Zanzibaru. Název Tanzanie je složeninou slovTanganika aZanzibar.
Už od přinejmenším8. století prozkoumávali ostrovarabští a perští obchodníci. Ti pojmenovali pobřežízandž abarr (arabskyPobřeží černochů). S nimi přišel na ostrovyislám, který je převažujícímnáboženstvím dodnes. Potřeba domluvy mezi arabskými obchodníky a domorodým obyvatelstvem vedla k samovolnému vzniku novéhojazyka, který má silné prvky arabštiny,perštiny či angličtiny, ale zároveň má značně zjednodušenou strukturu africkýchbantuských jazyků –svahilštiny. Zanzibar je jedinou další zemí kroměOmánu, kde je majoritní větev islámu zvanáIbádíja.
V10. století založili Arabové svoji „kolonii“ vafrickém regionu, která se vyvinula časem ve vzkvétajícírepubliku. Když v roce1499 přistál na ostrověVasco da Gama, nalezl zde krásnáměsta, ve kterých pulsovalobchod sIndií. V roce1503 založili Portugalci na pobřeží obchodní stanici. Muslimové poznali portugalské zájmy o ostrovy a nedokázali tomuto nátlaku vzdorovat, a tak jejich obchodování zaniklo, leč muslimské obyvatelstvo bylo stále majoritou. Koncem17. století ztratiloPortugalsko svoje državy severně odMosambiku.
Od roku 1698 až do konce19. století patřil Zanzibar nominálně pod vláduománskéhosultána. Během této doby se stal centrem obchodu sotroky pro celé východoafrické pobřeží (ročně prošlo přes ostrov až 10 000 otroků). Spolu sMadagaskarem byl významnou obchodní metropolíIndického oceánu. Obchodovalo se s otroky,slonovinou akořením, především hřebíčkem. Právě koření stálo za světovou proslulostí ostrova.
Britové, kteří měli v oblastivýchodní Afriky velký vliv, přinutili roku1873 sultána, aby zakázal a přestal provozovat obchod s otroky na svém území. Sultán formálně souhlasil, ale prakticky se nic nezměnilo a obchod pokračoval, skutečně byl ukončen až v roce1897.
Zanzibarskýsultanát měl svoje državy i na africkémkontinentě. Z toho plynuly mocenské konflikty sNěmeckou východoafrickou společností, která vznikla roku1884. V roce1886 vytyčila německo-britská komise hranice zanzibarského území. To tvořilo pobřežní pás široký 10námořních mil (přibližně 19km) od městaKap Delgado (dnes územíMosambiku) poKipiny (dnes územíKeni). Od roku1887 byla severní část pobřeží pronajata Zanzibarem britskéVýchodoafrické imperiální společnosti, která toto území spravovala až do vyhlášení nezávislosti Keni. Jižní část pobřeží si pronajala Německá východoafrická společnost roku1888 a roku1890 ji koupila.
V roce 1890 se stal zanzibarskýsultanát, který tvořily už jen ostrovy Zanzibar a Pemba, britskýmprotektorátem a zařazen dobritské koloniální říše.Báječný hřebíčkový ostrov, jak se Zanzibaru říkalo, se stal totiž předmětem obchodu mezi Británií aNěmeckem. Sultanát byl do té doby sice stále nezávislý, ale Němci zde měli silný vliv a dalo se očekávat, že se ostrovy stanou jednou z německých afrických držav. Britové vlastnili naopak ostrovHelgoland, který leží u pobřeží Německa, kde si budovali vojenskou základnu. Němci byli znepokojeni tak blízkou přítomností britskéarmády nedaleko od pevninského Německa, a tak s výměnou za Zanzibar souhlasili.
Po dobu britskéhoprotektorátu měl Zanzibar svého sultána z dědičné vládnoucí rodiny, ale zároveň mocenského zmocněnce Británie. Mezi roky1890 a1913 se tomuto britskému správci říkalovezír, od 1913 až do vyhlášení nezávislostimístodržící.
K10. prosinci1963 žilo na ostrově Zanzibar 444 000 lidí, na ostrově Pemba pak 314 000. V tento den získal Zanzibar nezávislost na Velké Británii. Vlády se opět ujal sultán jako jediný vládce ostrovů. Ten vládl jen krátce –12. ledna1964 byl svržen a Zanzibar se stal lidovou republikou. Při převratu došlo kmasakru několika tisíc místních Indů a Arabů. Lidová republika se24. dubna1964 spojila s Tanganikou v nový stát Tanzanie, jejíž součástí je dodnes.
Zanzibarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy, modrým, černým a zeleným. Vkantonu (o šířce modrého pruhu, tedy třetiny šířky listu) jeTanzanská vlajka.
Stát Zanzibar má vlastního prezidenta, který je volen na pětileté funkční období a Sněmovnu reprezentantů, kterou tvoří 50 poslanců volených taktéž na pětileté funkční období.
↑PEARSON, M. N.The Indian Ocean and the Red Sea. In: The History of Islam in Africa. 1. vyd. Athens, Ohio: Ohio University Press, 2000. S. 37–54.
↑LEVTZION, Nehemia; POUWELS, Randall L.The History of Islam in Africa. 1. vyd. Athens, Ohio: Ohio University Press, 2000. S. 2.
↑SHERIFF, Abdul. Race and Class in the Politics of Zanzibar.Africa Spectrum. 2001, roč. 36, čís. 2, s. 301–318.
↑GILSAA, Søren. Salafism(s) in Tanzania: Theological Roots and Political Subtext of the Ansār Sunna.Islamic Africa. 2015, roč. 6, čís. 1, s. 30–59.
↑Tanzania. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑MNDOLWA, Maimbo; DENIS, Philippe. Anglicanism, Uhuru and Ujamaa: Anglicans in Tanzania and the Movement for Independence.Journal of Anglican Studies. 2016, roč. 14, čís. 2, s. 192–209.
↑HAVELKA, Ondřej.Zanzibar. In: Východní Afrikou. 1. vyd. Praha: Akbar, 2016. S. 187–204.
.svg)
