Zajíc (Lepus) je rodsavců zčeledizajícovití, do které patří i menšíkrálík. Jde obýložravce schopné rychléhoběhu. VEvropě žijícízajíc polní (Lepus europaeus) dokáže vyvinout rychlost až kolem 55 km/h a jeho skoky mohou být dlouhé až 5 metrů.[1] První předkové zajíců se objevili již veocénu, asi před 52 miliony let.[2]
Zajíc byl odjakživa[ujasnit] lovnouzvěří. Dokáže se velmi rychle množit, čímž je také pověstný.[3]
Po populačním propadu v 70. letech 20. stol. je početnost zajíců stále nízká.[4] Kroměkřepelek,koroptví abažantů mizí z české krajiny izajíci. Umírají hlady, žízní, kvůli mechanizaci, příp. predací rozšířených či přibývajících druhů predátorů. Ročně se v ČR uloví průměrně 70 000 zajíců. Zajíc je nejčastější sraženou zvěří na silnicích, ročně dojde v ČR k přibližně 150 000 srážkám zajíce.[5]
Pokud na jeden hektar připadá minimálně 0,1 zajíce, považují odborníci populaci zajíců za životaschopnou. Ovšem např. v okrese Olomouc na jeden hektar připadá 0,06zajíce. „Při pohledu na velké monokulturní lány technických plodin a stále výkonnější mechanizaci, která dnes nemá lišty se záběrem šest metrů, ale osmnáct, a nejede osmikilometrovou rychlostí, ale až třicítkou, nám musí být jasné, že zajíc, hlavně mládě, nemá šanci,“…[6]
VeŠvédsku v18. století bylizajíci akrálíci považováni za převtělenéčarodějnice, které se snaží vysát mléko kravám. Snad za to mohl některý rys chování zvířat, který našim předkům připadal nepochopitelný.[7]
Hlavním rozdílem mezi zajícem akrálíkem není ani délka uší, ani jejich celková velikost. Podstatný rozdíl spočívá v jejich reprodukčních a vývojových strategiích. Mláďata zajíců se rodí skoro po dvou měsících březosti již plně osrstěná, s otevřenýma očima a schopností samostatného pohybu – jsou tedy tzv.nidifuga. To jim umožňuje okamžitě fungovat v prostředí, kde se musí rychle přizpůsobit a být relativně soběstačná.[8]
Naproti tomu mláďata králíků se rodí slepá, holá a zcela odkázaná na péči matky. Jsou tzv.nidikolní, tedy hnízdní, což znamená, že několik týdnů tráví v bezpečí nory, kde je samice pravidelně kojí a zahřívá.[8]
Tento rozdílný způsob rozmnožování a raného vývoje má zásadní vliv na jejich životní strategii – zajíci žijí volně napolích aloukách, kde potřebují být hned od narození pohybliví a připravení na predátory, zatímco králíci využívají systém nor, které jim poskytují ochranu, a mohou si dovolit delší a závislejší vývoj mláďat.
↑ Komu je nejvíc do skoku: Nejlepší skokani mezi zvířaty | 100+1 zahraniční zajímavost.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2024-06-17].Dostupné online.
↑SAVAGE, R. J. G. a LONG, M. R.Mammal Evolution: an illustrated guide. New York: Facts on File, 1986, s. 128–129.ISBN0-8160-1194-X.
↑ Supermatky živočišné říše: Fascinující matematika zachování rodu | 100+1 zahraniční zajímavost.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2024-06-17].Dostupné online.
↑ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan.Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 184. Atlas.ISBN978-80-200-2756-6.
↑ Dohady a skutečnost o zajících.VÚLHM [online]. [cit. 2024-10-25].Dostupné online.
