Jeruzalémský zákon (celým názvemZákladní zákon – Jeruzalém, hlavní město Izraele) jezákladním zákonemIzraele, který prohlásilJeruzalém za hlavní město Izraele a který byl schválenKnesetem30. července1980 (17.avu 5740) a byl publikován ve sbírce zákonů5. srpna 1980 (23. avu 5740).[1]
Rezoluce RB OSN č. 478 chápe vyhlášení tohoto zákona jako porušenímezinárodního práva a tento zákon neuznává. Po vyhlášení zákonaOrganizace spojených národů vyzvala členské státy k přesunutí ambasád z Jeruzaléma. Rezoluce 478 rovněž „nejdůrazněji odsoudila přijetí izraelského zákona prohlašujícího změnu statusu Jeruzaléma“, zatímco rezoluce RB 2334 z roku 2016 odsoudila všechnyizraelské osady naokupovaném území včetněvýchodního Jeruzaléma.[2] O třicet osm let později však Spojené státy 14. května 2018 přemístily své izraelské velvyslanectví zTel Avivu do Jeruzaléma[3] a podobné záměry vyjádřily i další země, včetně Paraguaye a Česka.[4]
| Základní zákon: Jeruzalém, hlavní město Izraele | |
| Jeruzalém, hlavní město Izraele: | 1. Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele. |
| Sídlo prezidenta, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu: | 2. Jeruzalém je sídlo prezidenta státu, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu. |
| Ochrana posvátných míst: | 3. Posvátná místa budou ochráněna před znesvěcením a jiným zneuctěním a před porušováním svobody přístupu osob různého vyznání k místům pro ně svatým nebo jejich cítění k těmto místům. |
| Rozvoj Jeruzaléma: | 4. (a) Vláda poskytne pro rozvoj a prosperitu Jeruzaléma a blahobyt jeho obyvatel přidělení speciálních fondů včetně speciálního ročního příspěvku Jeruzalémské radnici (Dotace hlavního města) se souhlasem finanční komise Knesetu. |
| (b) Jeruzalému bude dána zvláštní priorita v aktivitách představitelů státu, tak jako i v dalším jeho vývoji v ekonomických a jiných oblastech. | |
| (c) Vláda vytvoří zvláštní orgán nebo zvláštní orgány pro implementaci této části. | |
| Dodatek č. 1 (schválen Knesetem 27. listopadu 2000) | |
| Oblast jurisdikce Jeruzaléma | 5. Jurisdikce Jeruzaléma zahrnuje, pokud jde o tento základní zákon, mimo jiné celou oblast popsanou v dodatku prohlášení rozšiřujícího hranice městského Jeruzaléma počínaje 20. sivanem 5727 (28. červnem 1967), jak bylo dáno podle městského nařízení. |
| Zákaz převodu pravomoci | 6. Žádná pravomoc stanovená v zákonech Státu Izrael nebo Jeruzalémského města nesmí být převedena trvale ani na stanovenou dobu na cizí subjekt, ať už politický, vládní nebo jakýkoli jiný podobný typ cizího subjektu. |
| Zakotvení | 7. Články 5 a 6 nemohou být měněny jinak než základním zákonem schváleným většinou členů Knesetu. |
Menachem Begin, ministerský předseda
Jicchak Navon, prezident
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuJerusalem Law na anglické Wikipedii.
