Od počátkůastronomie bylo její důležitou aplikací měření času a využitínebeských těles pronavigaci.Pravý sluneční čas je v každém místě svázán s místním poledníkem. Zavedení jednotného času na větším území proto nutně souvisí se stanovenímvýznačného poledníku.
Dříve se jako vztažný bod pro základní poledník používal zejména západnímys ostrovaEl Hierro (starým názvemFerro, součástKanárských ostrovů), v české literatuře označovaný jakoferrský poledník, který byl přibližně definován jako bod 20° na západ odPaříže (ve skutečnosti přesně 20°23'9"; tj. 18°08'51" západně od Greenwiche). Šlo o bod považovaný za nejzápadnější místo „Starého světa“.
Historicky vzniklo mnoho úředních časů a mnoho s nimi svázaných poledníků, k takovým patří například ipražský abratislavský poledník. Rovněž každákoloniální mocnost si zvolila svůj systém souřadnic s vlastním základním poledníkem pro účely navigace. Vývoj techniky a dopravy si však koncem19. století vynutil přijetí jednotného systému měření času a zeměpisné délky.
Poledník, který je základní v dnešním systému používán, byl určen na zvláštní konferenci (International Meridian Conference) pořádané v říjnu1884 veWashingtonu, na které se sešlo 41 delegátů z 25 zemí.
Na konferenci byly přijaty tyto základní principy:
Bylo by vhodné přijmout jeden světový poledník a nahradit tak všechny dosud existující.
Poledník procházející hlavnímpasážníkem na Greenwichské hvězdárně by měl být stanoven jako „počáteční poledník“.
Všechny zeměpisné délky v rozmezí 180° na východ i na západ by měly být počítány od tohoto poledníku.
Všechny země by měly přijmout univerzální den.
Za univerzální den by měl být stanovenstřední sluneční den, který začíná opůlnoci středního slunečního času v Greenwichi a má 24hodiny.
Nautický a astronomický den by všude měly začínat o střední půlnoci.
Měly by být podporovány všechny technické studie regulující a rozšiřující používání desítkového systému na dělení času a prostoru.
Rezoluce č. 2, zavádějící základní poledník v Greenwichi, prošla hlasováním v poměru 22:1.Santo Domingo (nyníDominikánská republika) hlasovalo proti,Francie aBrazílie se zdržely. Francie pak přijala tento systém až roku1911.
Podle greenwichské hvězdárny a poledníku sesvětový čas tradičně označoval jakoGreenwich Mean Time (GMT). Vzhledem k jemným pohybůmzemské kůry by však definování souřadného systému polohou pasážníku bylo dlouhodobě problematické. V současnosti se proto k zafixování zeměpisných souřadnic používá jiné metody.
Základní souřadnicí, která v definici vystupuje, ječasUTC (Universal Time Coordinate), který je s korekcí na nerovnoměrnost zemské rotace vztažen k časuTAI. Čas TAI udržuje souboratomových hodin. Prostorové souřadnice pak vzhledem k času určuje standardInternational Terrestrial Reference System. Tak se získá vztažná soustava, která je vSI jednotkách a se středem vtěžišti Země. Praktickou realizací standardu jeInternational Terrestrial Reference Frame, což je soustava bodů s co nejpřesněji určenými souřadnicemi vzhledem k ITRS. K měření se používají dráhy družic a systém nebeských souřadnic, navázaný ke vzdálenýmkvasarům. Význačný poledník tohoto systému,International Reference Meridian (IRM), je od Airyho poledníku posunutý o 102 metrů východně[1] (rozdíl se s časem mění).
Vztah IRM a Greenwichského základního poledníku co se „definičnosti“ týče je dosti komplikovaný. Nesporné je, že základní poledník má výrazně větší historický význam, ale pro praktické účely je dnes důležitější IRM.
Důsledkem odvození světového času od základního poledníku byl vznikdatové hranice na opačné straně Země, tedy na 180. stupni zeměpisné délky. Skutečná datová hranice tento poledník kopíruje jen rámcově, odchyluje se na obě strany podle státních teritorií.
Výhodou stanovení základního poledníku přes Greenwich (stejně by to ovšem platilo pro zmíněnou Paříž, Kodaň a jiná evropská města) je skutečnost, že jeho opačný poledník vede vesměs liduprázdnými oblastmiTichého oceánu, což je pro datovou hranici optimální. Zhruba také vede přirozeným kontinentálním rozhraním meziAsií aAmerikou.[pozn. 1]
Při popisu jiných nebeských těles se používají obdobně arbitrárně definované základní poledníky. Např. základní poledníkMěsíce leží přesně uprostřed jeho přivrácené strany (ze Země tedy vidíme jeho povrch zhruba do 90° západní a východní délky). Nultý poledník naMarsu prochází kráteremAiry-0.
↑Toto rozhraní (Beringův průliv) má osu zhruba na 169. stupni západní délky. Pokud by tedy bylo cílem, aby datová hranice vedla mezi kontinenty a neprotínala je, musel byzákladní poledník být zhruba 11° východně od Greenwiche (mohl by tak procházet např. městyOslo,Norimberk neboFlorencie).
