Září je podlegregoriánského kalendáře devátýměsíc vroce. Má 30 dní. Stejně jako u října v češtině jeho název pochází odříje. Vznikl ze slovního spojeniza říje (tedy během říje),staročeskyza řuje.[1] Ze starého slovařúti vzniklo současnéřváti. Září je proto obdobím, kdy se zvěř páří a vydává typické zvuky – řve. Teorie, že slovo září odkazuje na končící léto, v němž slunce ještě září, je nepravdivá.[2] Latinsky se měsíc nazýváSeptember od latinskéhoseptem (tj. sedmý), neboť do roku 153 př. n. l. bylo září vřímském kalendáři sedmým měsícem v roce. Tento název se v současnosti používá v mnoha evropských jazycích.
Astrologicky jeSlunce asi první dvě třetiny září ve znameníPanny a zbytek měsíce ve znameníVáhy. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Lva a končí v souhvězdí Panny.
Během září se naseverní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku50. rovnoběžky a15. poledníku, je první zářijový den dlouhý okolo 13 hodin a 29 minut. Slunce vychází přibližně v 6.15 a zapadá v 19.44 hodinstředoevropského letního času. Kolem23. září nastávárovnodennost. Slunce je na úrovni zemskéhorovníku a v tento den vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den a noc mají stejnou délku a začínápodzim. Poslední den v září je kratší o hodinu a 48 minut. Slunce vychází okolo 6.59 a zapadá v 18.40 hodin.
Podle meteorologických měření v pražskémKlementinu byla od 18. století nejvyšší zářijová teplota zaznamenána 5. září 1781 (33,1 °C) a nejnižší 27. září 1877 (0,7 °C). Průměrné zářijové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 13 do 17,4 °C.[3] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 1. září 2015 (37,4 °C) a nejnižší 21. září 1997 naHorské Kvildě na Šumavě (−10,5 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 7. září 1996 veStarých Hamrech na Frýdeckomístecku (182,9 mm).[4]
Teplotní průměr v zářijových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
V září začíná období podzimnísklizně aškolní rok. Kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se v lidové tradici českých zemích odehrávají v tomto měsíci tzv. sklizňové slavnosti –vinobraní,dočesná nebo pro jižní Čechy typickákonopická. V českých zemích se dříve na svátek sv. Václava v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování. V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok, na Plzeňsku si čeleď ze svých řad volila chudého krále a královnu, kteří pak se svými "dvořany" obcházeli ves a se zpěvem prosili o dary (vejce, pečivo). Večer se pak v místní hospodě konala z výslužky hostina.
