Rodové jméno Wittelsbachů pochází někdy z období kolem roku1115, kdy tento šlechtický rod, jehož původní titul zněl hrabata zeScheyern, převzal své nové jméno po hradu Witelinspach, neboli Wittelsbach (potok u lesa – Bach bei einem Wald – ve staré němčině nikoli „Wald" ale „Wittu"). Hrad se nachází nad údolím řekyPaar uAichachu, severovýchodně odAugsburgu.
Původ rodu je sporný. Podle některých pověstí sahá Wittelsbašský rod až keKarlu Velikému. Důvěryhodnější prameny spojují Wittelsbachy s markrabětem Luitpoldem Bavorským (†907), jako vedlejší rodovou linii. Podle publikovanégenealogie rodu vydané vRakousku roku1931 začíná rodinná historie zhruba před 1000 lety hrabětemOtou I. Scheyernským.
Syn Luitpolda Bavorského,Arnulf Zlý, byl v roce919 zvolen (proti-)králem, byl však nakonec poražen Jindřichem Saským a tak se spokojil s bavorským vévodstvím.
Po Arnulfově smrti roku937 zapůjčil tehdejší králOta Veliký vévodství Arnulfovu bratrovi Bertoldovi. Navíc oženil svého bratra Jindřicha s Arnulfovou sestrou Juditou (Jitkou), čímž později odůvodnil bratrův nárok nabavorské vévodství. Jindřich se také po Berchtoldově smrtivévodou stal.
Arnůlfův starší syn, Eberhard, byl vypovězen roku938 ze země. Mladší, Arnulf (II.), však mohl zůstat a stal se bavorskýmfalckrabětem. V roce940 nechal postavit hradScheyern, podle nějž se jeho potomci nazývali hrabaty ze Scheyernu. Po určitou dobu drželBavorsko mocný panovníkJindřich Lev. Poté, co zradilcísařeFridricha I. Barbarossu, mu bylo roku1180 na říšském sněmu Bavorsko odebráno a dědičně toto území získalOta I. Wittelsbach, císařův důvěrník a člen jeho družiny. Rod Wittelsbachů vládl od této chvíle Bavorsku až do roku1918.
1404–1417Vilém II., hrabě holandský, seelandský a hennegauský
1404–1425Jan III., hrabě holandský, seelandský a hennegauský, po něm byl Straubing rozdělen mezi ostatní rodové linie (Mnichovskou, Landshutskou a Ingolstadtskou)
Horní Bavorsko-Tyrolsko a Braniborsko (1351–1363/1373)
Bavorská linie Wittelsbachů vymřela roku1777 a dědictví přešlo naKarla Teodora z linieFalcko-Sulzbach, který už vládl jako falcký kurfiřt. Po smrti Karla Teodora roku1799 nabyli Falcké kurfiřtství vévodovéZweibrückenští.
1353–1390:Ruprecht I., rýnský falckrabě a falcký kurfiřt
První falckrabě Rudolf I. se roku1317 zřekl samostatnosti Falcka ve prospěch svého bratra císařeLudvíka IV. Jeho synRudolf II. Slepý získal dědičné země zpět roku1329.Zlatou bulou císařeKarla IV. obdrželi roku1356 Rýnská falckrabata od Karla IV. kurfiřtství.
Kurfiřtství falcké (1356–1777) + království Dánské, Švédské, Norské (1440–1448) a České (1619–1620)
Falcké kurfiřtství bylo roku1623 přeneseno doBavorska a roku1648 byla vytvořena dvě nová kurfiřtství, tím se kurfiřtství ve Falcku zachovalo.
Linie Pfalz-Simmern vymřela roku1685Karlem II., po které nastoupilalinie Pfalz-Neuburg, která se roku1569 oddělila od linieZweibrükenské a roku1614 získalavévodství Jülich aBerg; tu pak od roku1614 následovala samostatnálinie Falc-Sulzbach.
Po smrti krále Ruprechta roku1410 vznikla linieSimmern-Zweibrücken, která se roku1444 rozdělila na liniiSimmern-Sponheim aZweibrücken-Veldenz. Díky liniiFalc-Zweibrücken-Kleeburg získali Wittelsbachové opět švédský trůn (1654–1720).
Posledním vévodou z Zweibrückenu byl v roce1795Maxmilián Josef, vévoda bez vévodství, protože francouzské revoluční vojsko vévodství obsadilo. Roku1799 nastoupil vMnichovéMaxmilián Josef jako kurfiřt.
Po vymření linie Falc-Sulzbach roku1799 se následníkemKarla IV. Teodora stalMaxmilián IV. (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Roku1806 seBavorské kurfiřtství stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku1918. K bavorské královské linii patří:
princ regentLuitpold (1886–1912), za Ludvíka II. a Otu I.
princ regent Ludvík (1912–1913), od roku1913 jako král Ludvík III.
Ludvík III. (1913–1918), po abdikaci v roce1918 rodina emigrovala
Z královského bavorského rodu Wittelsbachů pocházela také matka rakouského císařeFrantiška Josefa I.Žofie Bavorská, dcera králeMaxmiliána I. Josefa. Vedlejší linie Birkenfeld-Gelnhausen byla roku1799 přejmenována na vévody v Bavorsku (in Bayern), z této linie pocházela rakouská císařovnaAlžběta Bavorská (Sisi).