Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Wittelsbachové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wittelsbachové
Znak Wittelsbachů, bavorských vévodů
Země
Tituly
ZakladatelOta I. Bavorský
Rok založení1180
Konec vlády1918
Poslední vládceLudvík III. Bavorský
Současná hlavaFrantišek, vévoda bavorský
Větverodu
  • Rýnská falckrabata
    • Falc-Neumarkt
    • Falc-Simmer
    • Falcko-Zweibrücken
      • Švédští králové
    • Falcko-Sulzbach
      • kurfiřti falčtí
    • Falcko-Birkenfeld
      • Bavorští králové
        • Vévodové v Bavorsku
  • Bavorští vévodové
    • Vévodové a kurfiřti bavorští
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Wittelsbachové (německyHaus Wittelsbach) jsou starýšlechtický rod německých knížat, jehož kořeny sahají dodesátého století. Jejich vliv se soustřeďoval na území dnešníhoNěmecka, zejména naRýnskou Falc (neboli Dolní Falc) aBavorsko, kde jeho členové vládli jakovévodové a později od roku1356 jakokurfiřti – nejprve jakofalčtí kurfiřti a od roku1623 ikurfiřti bavorští. Mezi lety15831761 ovládali takékurfiřtství Kolínské. Roku1806, na základěbratislavského míru (26. prosince1805) a na znamení díků za vojenskou pomoc, povýšilfrancouzský císařNapoleon Bonaparte Bavorsko nakrálovství. Wittelsbachové pak vBavorsku vládli jako králové až do roku1918.

Rodové jméno Wittelsbachů pochází někdy z období kolem roku1115, kdy tento šlechtický rod, jehož původní titul zněl hrabata zeScheyern, převzal své nové jméno po hradu Witelinspach, neboli Wittelsbach (potok u lesa – Bach bei einem Wald – ve staré němčině nikoli „Wald" ale „Wittu"). Hrad se nachází nad údolím řekyPaar uAichachu, severovýchodně odAugsburgu.

Tři z Wittelsbachů,Ludvík IV. Bavor,Ruprecht I. aKarel VII. Albrecht, dosáhli na titulcísaře a králeSvaté říše římské. Další Wittelsbachy můžeme v dějinách nalézt také na některých evropských trůnech, jako králešvédské,norské,dánské,české,bavorské čiřecké.

Mezi nejznámější členy rodu v nedaleké minulosti patří např.pohádkový králLudvík II. či matkarakouského císařeFrantiška Josefa I.Žofie a jeho manželkaAlžběta (známější jakoSissi).

Původ

[editovat |editovat zdroj]

Původ rodu je sporný. Podle některých pověstí sahá Wittelsbašský rod až keKarlu Velikému. Důvěryhodnější prameny spojují Wittelsbachy s markrabětem Luitpoldem Bavorským (†907), jako vedlejší rodovou linii. Podle publikovanégenealogie rodu vydané vRakousku roku1931 začíná rodinná historie zhruba před 1000 lety hrabětemOtou I. Scheyernským.

Zakladatel Wittelsbachů

[editovat |editovat zdroj]

Syn Luitpolda Bavorského,Arnulf Zlý, byl v roce919 zvolen (proti-)králem, byl však nakonec poražen Jindřichem Saským a tak se spokojil s bavorským vévodstvím.

znak hrabatBogenů, později zděděný Wittelsbachy

Po Arnulfově smrti roku937 zapůjčil tehdejší králOta Veliký vévodství Arnulfovu bratrovi Bertoldovi. Navíc oženil svého bratra Jindřicha s Arnulfovou sestrou Juditou (Jitkou), čímž později odůvodnil bratrův nárok nabavorské vévodství. Jindřich se také po Berchtoldově smrtivévodou stal.

Arnůlfův starší syn, Eberhard, byl vypovězen roku938 ze země. Mladší, Arnulf (II.), však mohl zůstat a stal se bavorskýmfalckrabětem. V roce940 nechal postavit hradScheyern, podle nějž se jeho potomci nazývali hrabaty ze Scheyernu. Po určitou dobu drželBavorsko mocný panovníkJindřich Lev. Poté, co zradilcísařeFridricha I. Barbarossu, mu bylo roku1180 na říšském sněmu Bavorsko odebráno a dědičně toto území získalOta I. Wittelsbach, císařův důvěrník a člen jeho družiny. Rod Wittelsbachů vládl od této chvíle Bavorsku až do roku1918.

Hrabata ze Scheyernu, falckrabata bavorská

[editovat |editovat zdroj]

Vévodové bavorští

[editovat |editovat zdroj]

Wittelsbachové v Dolním Bavorsku (1253–1340) a Uhrách (1305–1308)

[editovat |editovat zdroj]

Horní Bavorsko a Horní Falc (1253–1294)

[editovat |editovat zdroj]

Horní Bavorsko (1294–1340)

[editovat |editovat zdroj]
Vilém I.
Albrecht I.

Bavorsko (1340–1351)

[editovat |editovat zdroj]

Straubing-Holandsko (1351–1425)

[editovat |editovat zdroj]
  • 1347–1388Vilém I., vládl také jako hrabě holandský, seelandský a hennegauský
  • 1347–1404Albrecht I. aAlbrecht II. Wittelsbach1397, hrabě holandský, seelandský a hennegauský
  • 1404–1417Vilém II., hrabě holandský, seelandský a hennegauský
  • 1404–1425Jan III., hrabě holandský, seelandský a hennegauský, po něm byl Straubing rozdělen mezi ostatní rodové linie (Mnichovskou, Landshutskou a Ingolstadtskou)

Horní Bavorsko-Tyrolsko a Braniborsko (1351–1363/1373)

[editovat |editovat zdroj]

Dolní Bavorsko-Landshut (1351–1392)

[editovat |editovat zdroj]

V roce1392 byla území rozdělena třemi syny Štěpána II. na Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko-Ingolstadt

Bavorsko-Ingolstadt (1392–1447)

[editovat |editovat zdroj]
Jiří Bavorský

Bavorsko-Landshut (1392–1503)

[editovat |editovat zdroj]
Albrecht III. odmítá českou korunu, historická malbaJana Jiřího Hiltensperger (okolo1825)

Bavorsko-Mnichov (1392–1503)

[editovat |editovat zdroj]
Vilém IV. Bavorský

Bavorsko (1503–1623)

[editovat |editovat zdroj]
Marie Anna Habsburská

Bavorští kurfiřti (1623–1777)

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam bavorských panovníků.

Dne 25. února1623 obdržel vévodaMaxmilián I. Falcké kurfiřtství.

Bavorská linie Wittelsbachů vymřela roku1777 a dědictví přešlo naKarla Teodora z linieFalcko-Sulzbach, který už vládl jako falcký kurfiřt. Po smrti Karla Teodora roku1799 nabyli Falcké kurfiřtství vévodovéZweibrückenští.

Arnošt Bavorský

Kolínští kurfiřti (1583–1761)

[editovat |editovat zdroj]

Od roku1583 do roku1761 obsadili bavorští Wittelsbachové Kolínské kurfiřtství (arcibiskupství) a další početná biskupství.

Ludvík IV. Bavor

Římsko-němečtí králové a císaři

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam panovníků Svaté říše římské.

Horní Falc (1294–1356)

[editovat |editovat zdroj]

První falckrabě Rudolf I. se roku1317 zřekl samostatnosti Falcka ve prospěch svého bratra císařeLudvíka IV. Jeho synRudolf II. Slepý získal dědičné země zpět roku1329.Zlatou bulou císařeKarla IV. obdrželi roku1356 Rýnská falckrabata od Karla IV. kurfiřtství.

Kurfiřtství falcké (1356–1777) + království Dánské, Švédské, Norské (1440–1448) a České (1619–1620)

[editovat |editovat zdroj]
Pečeť univerzity

Falcká linie Wittelsbachů obdržela roku1356 kurfiřtství.Roku1386 založil kurfiřtRuprecht I. vHeidelbergu třetí německou univerzitu –Univerzita Ruprechta Karla.

Ruprecht III. Falcký byl sice říšskými kurfiřty zvolenřímským králem (14001410), ale volbu uznávala pouze část říše.Po jeho smrti byla falcká linie rodu rozdělena na čtyři rodové linie – kurfiřtství falcké (Heidelberská linie),Falc-Neumarkt (vymřela1443),Falc-Simmern aFalc-Mosbach-Neumarkt (vymřela1499).

Zlinie Falcko-Neumarktské pocházelKryštof III. (14401448),král dánský,švédský anorský.Heidelberská linie vymřela roku1559Otou Jindřichem.

KurfiřtFridrich V. Falcký byl roku1619 zvolen králem českým, korunu však ztratil po porážce naBílé hoře a prchl doHolandska.

Falcké kurfiřtství bylo roku1623 přeneseno doBavorska a roku1648 byla vytvořena dvě nová kurfiřtství, tím se kurfiřtství ve Falcku zachovalo.

Linie Pfalz-Simmern vymřela roku1685Karlem II., po které nastoupilalinie Pfalz-Neuburg, která se roku1569 oddělila od linieZweibrükenské a roku1614 získalavévodství Jülich aBerg; tu pak od roku1614 následovala samostatnálinie Falc-Sulzbach.


Fridrich V. Falcký, známý jakoZimní král

Mezi lety1623 a1649 ztratila Falc kurfiřtství ve prospěch bavorského vévodyMaxmiliána I. Bavorského.

Švédští králové (1654–1720)

[editovat |editovat zdroj]
Karel X. Gustav

Po smrti krále Ruprechta roku1410 vznikla linieSimmern-Zweibrücken, která se roku1444 rozdělila na liniiSimmern-Sponheim aZweibrücken-Veldenz. Díky liniiFalc-Zweibrücken-Kleeburg získali Wittelsbachové opět švédský trůn (1654–1720).

Vévodové z Zweibrückenu (1410–1797)

[editovat |editovat zdroj]

Posledním vévodou z Zweibrückenu byl v roce1795Maxmilián Josef, vévoda bez vévodství, protože francouzské revoluční vojsko vévodství obsadilo. Roku1799 nastoupil vMnichovéMaxmilián Josef jako kurfiřt.

Kurfiřti Falcko-Bavorští (1777–1806)

[editovat |editovat zdroj]

Bavorští králové (1806–1918)

[editovat |editovat zdroj]
Velký znak bavorského království
Velký znak bavorského království

Po vymření linie Falc-Sulzbach roku1799 se následníkemKarla IV. Teodora stalMaxmilián IV. (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Roku1806 seBavorské kurfiřtství stalo královstvím a Wittelsbachové vládli až do roku1918. K bavorské královské linii patří:

Z královského bavorského rodu Wittelsbachů pocházela také matka rakouského císařeFrantiška Josefa I.Žofie Bavorská, dcera králeMaxmiliána I. Josefa. Vedlejší linie Birkenfeld-Gelnhausen byla roku1799 přejmenována na vévody v Bavorsku (in Bayern), z této linie pocházela rakouská císařovnaAlžběta Bavorská (Sisi).

  • Galerie
  • Maxmilián I. Josef
    Maxmilián I. Josef
  • Ludvík I.
    Ludvík I.
  • Maxmilián II.
    Maxmilián II.
  • Ludvík II.
    Ludvík II.
  • Otto
    Otto
  • princ regent Luitpold
    princ regent Luitpold
  • Ludvík III.
    Ludvík III.

Řecký král (1832–1862)

[editovat |editovat zdroj]
Znak řeckého království za vlády Otty
Znak řeckého království za vlády Otty
  • Ota I. (1832–1862) (abdikoval po povstání)

Hlavy rodu po roce 1918

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

(německy)

Rýnská falckrabata a kurfiřti

Rýnská falckrabata

Znak Rýnské falce za vlády Štaufů a Welfů


Znak Falckého kurfiřtství za vlády rodu Falc-Simmern
různé rody
Welfové
Wittelsbachové

Falčtí kurfiřti

Wittelsbachové
simmernská,neuburská
asulzbašská linie
Dynastie vládnoucí ve Švédsku
Státní znak Švédska
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Historie |Německo
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wittelsbachové&oldid=25628167
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp