Podpora pro handicapované uživatele byla zlepšena několika novými pomocnými technologiemi.[3] Bylo rozšířeno množství podporovaných jazyků[4] a lokalizačních informací (tzv.internacionalizace a lokalizace).[5]
Všechny verzeoperačního systému podporovaly jaksystém souborůWindows NT,NTFS 3.0,[6] šifrovací systém souborů, tak i základní a dynamickou diskovou paměť.[7] Windows 2000 serverová rodina měla další rysy,[8] včetně schopnosti poskytnoutActive Directory služby (hierarchický rámec zdrojů), Distributed File System (je to systém souborů, který podporuje sdílení souborů). Windows 2000 může být instalován buď za pomoci manuálu nebo bez něho.[9] Bezobslužné instalace se spoléhají na použití souborů odpovědí, kde jsou vyplněné informace o instalaci, a může být provedena pomocíbootovacího CD používající Microsoft Systém Management Server, pomocí nástroje pro přípravu systému.[10]
Microsoft uvedl Windows 2000 na trh jako „nejbezpečnější“ verzi Windows své doby.[11] To však nezabránilo tomu aby se stal terčem nespočetného množství vysoko-profilových virových útoků jako jsouCode Red a Nimda.[12] Ještě deset let po uvedení na trh pokračoval Microsoft téměř každý měsíc s vydáváním bezpečnostních záplat. Dělo se tomu tak až do 13. července2010.
Windows 2000 jsou operačním systémem z řadyWindows NT, které jsou nástupcem systémuWindows NT 4.0. Původní označení byloWindows NT 5.0, ale dne 27. října1998[13] bylo rozhodnuto o použití názvuWindows 2000. Tento systém byl první verzí, která byla vydána bez krycího jména, přestože první service pack byl označován jako „Asteroid“[14] a 64bitová verze byla nazvánaJanus.[15][16] Prvníbetaverze byla vydána v září1997.[17] Poslední třetí betaverze byla vydána dne 29. dubna1999. Verze pro procesorDEC Alpha po nějaký čas zůstala ve fázi RC1[18] poté, co firmaCompaq oznámila, že přestane podporovat Windows NT pro procesory Aplha. Od července do října 1999 vydal Microsoft tři kandidátní verze (RC). Konečná verze byla pro partnery vydána 12. prosince1999.[19] Veřejnost mohla zakoupit plnou verzi Windows 2000 od 17. února2000. Tři dny před touto událostí, kterou Microsoft inzeroval jakostandard ve spolehlivosti, prosákla na veřejnost interní informace z Microsoftu, kterou zveřejnila Mary Jo Foley a podle které měly v té době Windows 2000 přes63 000 potenciálních známých defektů.[20] Po zveřejnění tohoto článku dal Microsoft Mary Jo Foleylovou na značný čas načernou listinu. InformationWeek o této verzi napsal:naše testy ukazují, že následník systému NT 4.0 je vším, v co jsme doufali,samozřejmě není úplně perfektní.[21] Wired News později popsaly výsledky únorového uvedení Windows 2000 jakobez štěstí.[22]Novell kritizovalActive Directory jako méně škálovatelné a spolehlivé proti jeho vlastnímu Novell Directory Services (NDS).[23]
Windows 2000 měly z počátku nahradit jakWindows 98, takWindows NT 4.0, ale to se později změnilo. Namísto toho byla v roce1999 vydána aktualizovaná verze Windows 98 pod názvemWindows 98 Second Edition. Na konci roku 2000[17] byly pak na trh uvedenyWindows ME. Téměř s vydáním prvního service packu pro Windows 2000 vydal Microsoft dne 29. srpna2000 i Windows 2000 Datacenter Server, který byl zaměřen na velké počítačové systémy podporující32bitovéprocesory.
Krátce před 12. únorem2004 se na Internetu objevily nelegálně získané částizdrojového kódu Microsoft Windows 2000 a Windows NT 4.0. Zdroj zůstal neznámý a Microsoft vydal následující sdělení: „Zdrojový kód Microsoftu je chráněn autorským právem a zároveň je chráněn jako výrobní tajemství“. Z toho vyplývá, že zveřejnění a zpřístupnění ostatním za účelem stahování a používání je nelegální. Navzdory varováním se balík obsahující zdrojový kód šířil na výměnných sítích. Dne 16. února 2004 byl pro určité verzeInternet Exploreru ohlášenexploit, který byl údajně objeven osobou studující uniklý zdrojový kód.
Windows 2000 obsahovaly podporuPlug-and-play,DirectX (verze 7.0),Windows Internet Explorer (verze 5.01) a souborového systémuNTFS, vylepšeného o podporudiskových kvót. Byla také poprvé představena funkcespánku (uložení veškerého obsahu paměti na pevný disk a vypnutí počítače s možností opětovné reaktivace systému a pokračování ze stavu, ve kterém byl počítač uspán).
Ovladače zařízení, které vyvíjeli výrobcihardware, byly schvalovány a digitálně podepisovány laboratořemiMicrosoftu, což vedlo ke zvýšeným nákladům na jejich vývoj (a tím i ceny hardware), ale zároveň umožňovalo zlepšit kvalitu ovladačů a tím i stabilitu celého systému.
Byly vydány čtyři32bitové verze Windows 2000:Professional, Server,Advanced Server a Datacenter Server. V roce 2001 byla uvolněna verze Windows 2000 Advanced Server Limited Edition a Windows 2000 Datacenter Server Limited Edition, které byly určeny pro64bitovýprocesorIntel Itanium. I přes různé názvy sdílejí všechny verze stejný základ systému (jádro) a mnoho systémových nástrojů (např.Microsoft Management Console), které však měly v některých verzích omezené možnosti. Chystaná odlehčená verze s pracovním názvemWindows Neptune nikdy oficiálně nevyšla.
Windows 2000 Professional byl navržen jako desktopovýoperační systém pro firmy a pokročilé uživatele. Je to klientská verze Windows 2000. Nabízí větší bezpečnost a stabilitu než mnoho předešlých desktopových systémů Windows. Podporuje až dva procesory a může adresovat až 4 GiBRAM. Požadavky systému jsou:procesorIntel Pentium (nebo ekvivalentní) 133 Mhz nebo vyšší, minimálně 32 MiB RAM, 650 MiB místa napevném disku a CD-ROM mechanika (doporučeno:Pentium II, 128 MiB RAM, 2 GiB místa na pevném disku, CD-ROM mechanika).[24]
Windows 2000 Server sdílí stejnéuživatelské rozhraní s Windows 2000 Professional, ale obsahuje další součásti systému pro vykonání serverových úkonů, běh infrastruktury a aplikačního softwaru. Významná nová komponenta představená na serverových verzích jeActive Directory. Jedná se o celopodnikovou adresářovou službu založenou naLDAP. NavícMicrosoft integroval síťovou autentizaciKerberos, a tím nahradil často kritizovanou NTLM systémovou autentizaci používanou v předešlých verzích. To také poskytlo čistě vztah důvěryhodnosti mezi systémy Windows 2000 v lese domén (soubor jednoho nebo více domén systému Windows 2000, které sdílejí společné schéma, konfiguraci a globální katalog, který je spojen s obousměrnými přenositelnými vztahy důvěryhodnosti). Dále Windows 2000 představil Domain Name Server, který umožňuje dynamickou registraciIP adres. Windows 2000 Server podporuje až 4 procesory, vyžaduje 128 MiB RAM a 1 GiB místa napevném disku, ačkoli požadavky se mohou stupňovat v závislosti na instalovaných komponentech.[24]
Operační systém Windows 2000 Advanced Server byl variantou Windows 2000 Server navrženou pro středně velké až velké firmy. Nabízel clustering infrastruktury pro vysokou dostupnost a rozšiřitelnostaplikací a služeb, včetně podpory pro operační paměť až do 8 GiB přesPhysical Address Extension (PAE) systémech a podporu 8 procesorovéhoSMP. PodporujeTCP/IP vyrovnání zátěže a rozšířené dvou uzlové serverovéclustery založené na Microsoft Cluster Server (MSCS) veWindows NT Server 4.0 Enterprise Edition.[25] Limitovaný počet kopií IA-64 verze, nazvané Windows 2000 Advanced Server, byl zpřístupněn přesOEM. Systémové požadavky byly podobné jako u Windows 2000 Server,[24] ačkoli by mohly být vyšší kvůli větším infrastrukturám.
Windows 2000 Datacenter Server byl variantou Windows 2000 Server určenou pro velké firmy, které pracují s velkým množstvím důvěrných či citlivýchdat za pomoci centrálníhoserveru.[26] Jako např. Advanced Server podporující failover pomocíclusterů a vyvažování zátěže. Minimální systémové požadavky jsou normální, ale byl navržen tak, aby byl schopen pracovat s pokročilým, odolným vůči poruchám a škálovatelnýmhardwarem – např. počítače do 32 CPU a 64 GiB RAM s přísným testováním systému, kvalifikací, rozdělovánímhardwaru, koordinováním údržby a změnou kontroly. Limitovaný počet kopií IA-64 verze, zvané Windows 2000 Datacenter Server, limitované edice byly zpřístupněny přes OEM partnery. Systémové požadavky jsou podobné jako u Windows 2000 Advanced Server.[24] Nicméně mohou být zapotřebí i vyšší požadavky kvůli větším infrastrukturám.
↑WIFT. Skončila podpora Windows 2000, končí podpora Windows XP s SP2.DIIT.cz [online]. 2010-07-13 [cit. 2010-07-14].Dostupné online.
↑Michael Pastore.A+ Certification Study Guide. 5. vyd. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003.Dostupné online.ISBN978-0072227666. S. 315.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Microsoft: Microsoft and CyberSafe Extend Windows 2000 Security Across the Enterprise, tisková zpráva, [cit. 2006-09-17],Dostupné on-line.Je zde použita šablona{{Cite press release}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. – neplatný odkaz !
↑TROTT, Bob.It's official: NT 5.0 becomes Windows 2000 [online]. infoWorld, 27 October 1998 [cit. 2006-04-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-03-02. – neplatný odkaz !
↑ Windows 2000 to Launch at Comdex, 64-Bit Janus in the Wings.findarticles.com [online]. [cit. 2012-05-29].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29.
↑Wired News, November 2000, „The Truth, The Whole Truth, and Nothing But The Truth“
↑NDS eDirectory vs. Microsoft Active Directory? [online]. Novell, 17 November 1999 [cit. 2006-04-22]. NDS eDirectory is a cross-platform directory solution that works on NT 4.0, Windows 2000 when available, Solaris and NetWare 5. Active Directory will only support the Windows 2000 environment. In addition, eDirectory users can be assured they are using the most trusted, reliable and mature directory service to manage and control their e-business relationships – not a 1.0 release..Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-02-11.
↑abcdSystem requirements for Microsoft Windows 2000 operating systems [online]. [cit. 2008-05-23].Dostupné online.
↑Microsoft. Windows 2000 Resource Kit, Chap. 1, „Introducing Windows 2000 Deployment Planning.“
