| William Labov | |
|---|---|
| Narození | 4. prosince1927 Rutherford (New Jersey, U. S.) |
| Úmrtí | 17. prosince2024 (ve věku 97 let) Filadelfie |
| Povolání | jazykovědec, sociolingvista, dialektolog,vysokoškolský učitel a sociolog |
| Alma mater | Harvardova kolej (do 1948) Kolumbijská univerzita |
| Témata | lingvistika asociolingvistika |
| Ocenění | honorary doctorate of Paris Nanterre University (2006) Medaile Benjamina Franklina (2013) honorary doctorate of Pompeu Fabra University čestný doktor Uppsalské univerzity čestný doktor Lutyšské univerzity … více naWikidatech |
| Manžel(ka) | Gillian Sankoff (1993–2024) Teresa Gnasso Labov |
| Vlivy | Uriel Weinreich |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
William Labov (4. prosince1927,Rutherford,New Jersey,USA –17. prosince2024)[1] byl americký jazykovědec, který je řazen k zakladatelům vědní disciplíny s názvemsociolingvistika. Píše a mluví se o něm jako o „velmi originální a vlivné osobnosti, která významně přispěla k metodice sociolingvistiky“. Působil na Katedře jazykovědy Univerzity v Pensylvánii a věnoval se průzkumu v oblasti sociolingvistiky, změny jazyka adialektologie.
Labov se narodil v Ruthefordu ve státě New Jersey a studoval naHarvardu. Předtím, než se začal zabývat jazykovědou, pracoval mezi lety1949 a1961 jako průmyslový chemik. Pro účely své magisterské diplomové práce provedl v roce1963 studii změny dialektu naMartha's Vineyard. Doktorské studium absolvoval naColumbia University pod dohledem Uriela Weinreicha. Předtím než se stal profesorem lingvistiky naUniversity of Pennsylvania (1971), vyučoval v letech1964 až1970 na Columbia University. Poté se stal vedoucím Jazykovědné laboratoře (1977).
Od roku1993 je podruhé ženatý s Gillian Sankoffovou, která je rovněž lingvistkou. Jeho prvou manželkou byla socioložka Teresa Gnasso Labovová.
Metody, jimiž shromažďoval údaje pro své studie variant angličtiny na území městaNew York, měly velký vliv v oblasti společenské dialektologie. Tyto studie byly zveřejněny pod názvemThe Social Stratification of English in New York City (1966). Dalším přínosem pro obor byly jeho studie místní afroamerické angličtiny (African American Vernacular English). Prosazuje svůj názor, že afroamerická angličtina by neměla být vnímána jako podřadná varianta angličtiny, ale naopak respektovaná varianta s vlastními gramatickými pravidly. Prováděl také průzkum referenční neurčitosti (referential indeterminacy) a vlivné studie způsobů, jakými běžní lidé strukturují vyprávění o svých životech. Část své výuky spojil se službou veřejnosti a realizoval projekt, v jehož rámci studenti pomáhali se vzděláváním dětí v západní částiFiladelfie a zároveň sbírali poznatky z oblasti sociolingvistiky afroamerické angličtiny.Novější Labovy průzkumy se týkají změn v soudobé fonologii hovorové angličtiny na území Spojených států a původu změn v samohláskách. O této problematice spolu s dalšími autory píše v knizeAtlas severoamerické angličtiny (Atlas of North American English, 2006), na níž spolupracovali iSharon Ashová aCharles Boberg. Mezi další Labovy knihy patříThe Study of Nonstandard English (1969),Language in the Inner City,Studies in Black English Vernacular (1972),Sociolinguistic Patterns (1972),Principles of Linguistic Change.
