| Willi Stoph | |
|---|---|
 Stoph během novoročního projevu v roce1974 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Německa Jednotná socialistická strana Německa |
| Narození | 9. července1914 Berlín-Schöneberg,Německá říše  Německá říše |
| Úmrtí | 13. dubna1999 (ve věku 84 let) Berlín,Německo  Německo |
| Místo pohřbení | Wildau |
| Profese | politik a odbojář |
| Náboženství | ateismus |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1974) Leninův řád Řád Říjnové revoluce Řád Josého Martího Vlastenecký záslužný řád … více naWikidatech |
| Commons | Willi Stoph |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Wilhelm Stoph (9. července1914Berlín-Schöneberg –13. dubna1999 Berlín) bylvýchodoněmecký politik aarmádní generál, který v letech 1964–1973 a znovu v rozmezí let 1976–1989 zastával vNDR funkci předsedy Rady ministrů (vlády), v letech 1973 až 1976 byl předsedou Státní rady NDR.
Jeho otec padl vprvní světové válce. Mladý Stoph se stal roku 1928 členemKJVD, mládežnické odnože německých komunistů. Zde se mu zalíbilo, a proto o tři roky později vstoupil doKPD.
Dodruhé světové války se zapojil v roce 1940 a bojoval v ní až do páduTřetí Říše. Za dobu služby v řadáchWehrmachtu získalŽelezný kříž druhé třídy.
Po válce, v dobách formování NDR, se stal členem ústředního výboruSED, členství ve Volkskammer získal roku 1950. V letech 1952–1955 bylministrem vnitra, v rozmezí 1956–1960ministrem obrany. V těchto funkcích získal řadu významných ocenění.
Od roku 1964 do léta 1973 byl předsedou rady ministrů a po smrtiWaltera Ulbrichta předsedou Státní rady NDR, dokud tento post nezískalErich Honecker.
V těchto dobách také začínaly první pokusy o kontakt a usmíření se seZápadním Německem, které vyvrcholilo návštěvouWillyho Brandta v roce1970.
Po politických změnách v roce1989 a pádu Honeckera Stoph i dalších 44 komunistických činitelů opustili na veřejný nátlak své funkce.8. listopadu byl na Stophovo místo dosazenHans Modrow a Stoph byl následně zatčen za korupci v prosinci téhož roku. Trestní stíhání bylo ovšem ukončeno pro špatný zdravotní stav.
V roce 1994 zemský soud v Berlíně prohlásil, že Stophovi nebude vráceno 200 tisícněmeckých marek, které mu byly zabaveny po převratu.
Hrdina Německé demokratické republiky – 1984
Hrdina práce Německé demokratické republiky – 1964 a 1979
Řád Karla Marxe – 1969, 1974, 1984 a 1989
Řád praporu práce III. třídy
Scharnhorstův řád
Vlastenecký záslužný řád ve zlatě – 1965
Řád Georgiho Dimitrova – Bulharská lidová republika_BAR.svg)
Řád Bílého lva za vítězství – Československo, 1984
Řád bílé růže – Finsko
Řád José Martího – Kuba, 1984[1][2]
velkokřížŘádu za zásluhy Polské lidové republiky I. třídy – Polsko, 1985
Leninův řád – Sovětský svaz, 1984
Řád Říjnové revoluce – Sovětský svaz, 1989
Jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – Sovětský svaz, 1965
Jubilejní medaile 30. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – Sovětský svaz, 1975
Jubilejní medaile 40. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 – Sovětský svaz, 1985V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuWilli Stoph na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuWilli Stoph na Wikimedia Commons
