| Wilhelm Niessner | |
|---|---|
 | |
| PoslanecŘíšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| PoslanecMoravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1913 – 1918 | |
| SenátorNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1936 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Soc. dem. str. Rakouska DSAP |
| Narození | 21. září1873 Nové Hvězdlice Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. května1953 (ve věku 79 let) Brno Československo  Československo |
| Profese | spisovatel,novinář apolitik |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Wilhelm Niessner (21. září1873Nové Hvězdlice[1] –14. května1953Brno[2])[3][4][5] ,bylrakousko-uherský ačeskoslovenský novinář a politikněmecké národnosti, meziválečný senátorNárodního shromáždění.
Vystudoval národní a měšťanskou školu. Politicky aktivní byl již zaRakouska-Uherska, od roku 1888 vrakouské sociální demokracii. V letech 1905–1922 zasedal v obecním zastupitelstvu v Brně. Roku 1912 byl delegátem na kongresudruhé internacionály vBasileji.[5]
Vevolbách do Říšské rady roku 1907 se jako členSociálně demokratické strany Rakouska stal poslancemŘíšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za německý okrsek Morava 09 (městský obvodNový Jičín[5]). Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[6] Působil jako novinář, šéfredaktor listuSozialdemokrat.[7]
Vzemských volbách roku 1913 byl zvolen naMoravský zemský sněm za všeobecnou německoukurii, obvod Šumperk, Šilperk, Rýmařov atd.[8] Zemským poslancem byl až do roku 1918.[5]
Politice se věnoval i po vzniku Československa. V letech 1919–1921 byl členem kontrolní komise DSAP a v období let 1927–1930 byl členem výkonného výboru strany. Od roku 1921 až do března 1938 byl členem předsednictva DSAP.[5] Vparlamentních volbách v roce 1920 získal zaNěmeckou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR (DSAP) senátorské křeslo v československém Národním shromáždění.[9] Mandát obhájil vparlamentních volbách v roce 1925,[10]parlamentních volbách v roce 1929[11] aparlamentních volbách v roce 1935. V letech1920-1929 zastával funkci místopředsedy senátu. Na post senátora rezignoval roku1936. Místo něj jako náhradník nastoupilMathias Wellan.[12]
Profesí byl šéfredaktorem vBrně.[13]
Patřil mezi demokraticky orientované představitele Sudetských Němců.[5] V roce1945 působil ve výborech, které sdružovaly etnické Němce z českých zemí se statusemantifašistů.[14] V roce 1945 také zaslal československým úřadům memorandum, ve kterém protestuje proti způsobu prováděnívysídlení Němců z Československa.[15] V prosinci 1945 byl pozván na audienci k prezidentoviEdvardu Benešovi.[16] Poslední roky svého života strávil v Brně, kde žil ve velmi skromných poměrech.[5]