Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všechwikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.
Nejnovější komentář:před 2 dny26 komentářů12 lidí v diskusi
Máme tuseznamy českých osobností 20. století (rozčleněné do příslušných slovníkových sekcí dle abecedy). Před dvaceti lety napsalPastorius„Jejda. Další seznam. Ručně vyrobený. To jsem zvědav, kdo to bude udržovat.“ Myslím, že se na tomto prorockém zvolání příliš nezměnilo, ano takové seznamy jsou těžko udržitelné – poslední větší aktualizace proběhla u zmíněných seznamů kolem roku 2013. Za druhé je potíž s vymezením: kdo je osobnost 20. století? Narodili se / umřeli v tom století? Působili v tom století část svého života? Většinu života? Pokud tam budeme uvádět poctivě všechny osobnosti, seznamy budou mít úhrnem jistě desítky tisíc položek – jak je budeme dělit? Patří tam jen modré odkazy, nebo tam mohou být odkazy na nezaložené články oencyklopedicky významných osobnostech? Aktuálně jsou seznamy celkem modré, ale spíše náhodně tam někdo doplnil náhodné červené odkazy. Nebo má být seznam výběrový a patří tam opravdu jen „významní z významných“? Můj názor ostatně je, že pokud nebudou výše nastíněné problémy vyřešeny, tak bude nejvhodnější stránky smazat – případně přesunout mimo HJP jako pomocné srovnávací seznamy, třeba jako obdobaWP:PČ.Ano, stránka mohla být dobrým mustrem v dřevních dobách Wikipedie, jako návod, co zamodřit. Dnes již poslouží kategorie. Nebo automatizovaný přehled z Wikidat. — Draceanediskusepříspěvky19. 12. 2025, 17:46 (CET)Odpovědět
V té diskusi je taky napsáno, tipuji že autorem: "Spíše to chápu jako plán práce, odkud by mohli lidé brát inspiraci, které další články vytvoří". Posoudit bychom tedy spíše měli, zda se ten plán práce podařil. --Šandík (diskuse)19. 12. 2025, 17:59 (CET)Odpovědět
Smazat z hlavního jmenné prostoru. Máme tu jmenný prostor Rejstřík, kam by se podobné seznamy automaticky generované podle nějakých kritérií z Wikidat, včetně červených odkazů, velmi hodily. --Jowe (diskuse)19. 12. 2025, 18:25 (CET)Odpovědět
Podobných nahodilých seznamů bez aspoň nějak naznačených kritérií, co do nich zařadit, je tu řada (např.Seznam osobností Prahy). Často i červené odkazy bez bližší identifikace osoby, občas i rozcestník. Jsem rozhodně zastánce přinejmenším jejich promazávání a smazání z hlavního prostoru taky uvítám. --Xyzabec (diskuse)19. 12. 2025, 18:52 (CET)Odpovědět
@Marek Genius: Každý seznam by měl mít jasně vymezitelná kritéria a být alespoň v daném okamžiku kompletní arozumně dlouhý. K dnešnímu dni získám seznam všech prezidentů USA, všech nositelů Nobelovy ceny za chemii, všech rybích čeledí nebo všech savců Česka, ale těžko všech osobností Prahy, všech psychologů nebo všech druhů světových brouků. Všechny takové seznamy jsou neudržitelné, ale nechci tvrdit, že pro čtenáře úplně neužitečné. Letošní návštěvnostje totiž slušná.Osobně seznamy nezakládám takřka vůbec, jediný vytvořený je z jiného článku vyčleněnýSeznam fosilních nalezišť megalodona, který je také pochybné užitečnosti a kvality. --OJJ,Diskuse21. 12. 2025, 06:09 (CET)Odpovědět
Když už jsme u těch seznamů, souhlasím jednak s tím, že by mohlo být ku prospěchu zřízení samostatného doporučení pro seznamy (byť jeho absenci nevnímám jako "urgentní"). Zajímavé ale je, že jsem nedávno podobně vadně vymezený seznam navrhl ke smazání, ale lokální mikrokomunita se shodla na jeho ponechání. VizteWikipedie:Diskuse o smazání/Seznam českých spisovatelů. Škoda, že tam nebylo možno se odkázat na nějaká ta vhodně nastavená kritéria v doporučení. Snad tedy někdo ze zastánců těchto omezování navrhne kloudné znění a předloží ho komunitě k posouzení. --Bazi (diskuse)21. 12. 2025, 16:27 (CET)Odpovědět
@Bazi: Tak ty seznamy jsou objektivně třeba i užitečné – oproti kategoriím umožňují čtenářům procházet si články z určité oblasti, poskytují k nim základní údaje (a někdy jsou tam i červené odkazy). Ovšem mají tendenci být zoufale nekompletní a nedokončitelné, což může alespoň formálně vadit. Osobně se k nim stavím tendencí "žij a nech žít", pokud už je někdo nevytáhne na světlo boží. Na druhou stranu podobných kusých informací máme spoustu, ke každému městu vytahujeme ty "nejvýznamnější rodáky z významných" (a někdy je zase vydělíme do seznamu jakoSeznam osobností Brna, ehm)... A koneckonců třeba i naše nejlepší články á la vyšší taxony si vybírají nějaký konkrétní soubor druhů na demonstraci určitého fenoménu, třebaže by stejně dobře mohly posloužit i druhy jiné. --OJJ,Diskuse21. 12. 2025, 16:46 (CET)Odpovědět
No a takhle právě končí ty představy o nastavování nějakých rozumných a objektivních kritérií. Ve výsledku máme extrémně dlouhý seznam přesahující 150 tisíc znaků (a přitom prakticky bez referencí aj. balastu navyšujícího objem u jiných článků), ve kterém bylo provedeno nějakých 1900 (!) jednotlivých drobných editací, ale máme dojem, že si zaslouží tady být, když si s tím dal někdo tu práci, zatímco jiné seznamy jsou utnuty hned v počátcích a ten prostor k růstu třeba ani nedostanou, protože holt jsou prý špatně nastavená kritéria.
Přitom do některých seznamů by nejspíš stačilo jen přidat tu vágní větičku o vymezení a pak prostě čekat, jak se jim kdo pověnuje (protože Wikipedieje v principu neustále se rozvíjejícím projektem). V praxi pak to rozhodování vypadá spíš podle toho, jaké kdo má dojmy nebo postoj k tématu a jestli se najde nějaká houževnatá skupinka, která si v tom DoSu prosadí ten či onen výsledek.
Přitom i v tomSeznamu českých osobností 20. století máme uvedené zdrojeKdo je kdo aDiderot, takže by se dalo napsat úvodní vymezení, že se jedná o seznam encyklopedicky významných osob zařazených do těchto publikací, čímž by se výběr objektivizoval. Možná má seznam jenom tu smůlu, že vznikl už v dřevních dobách, kdy se tak přísně na podobné formality nepohlíželo, a tak je nyní zpětným pohleden nenaplňuje. Časově je přitom uzavřený, protože 20. století už se dál rozrůstat nejspíš nebude, takže dokonce oproti Seznamu českých spisovatelů z toho časového hlediska vykazuje lepší a objektivní ohraničení. Jeho výhodou pak může být, že poskytuje přehled o významných lidech napříč obory, což by bylo jinak poměrně vzácné.
Když já jsem sestavoval třebaSeznam funkcionalistických staveb v Brně neboSeznam památek Slavkovského bojiště, taky jsem si arbitrárně (ale uvážlivě) stanovil, že do nich budou zařazeny ty položky, o kterých bylo pojednáno v uvedených publikacích, které samy o sobě měly za cíl poskytnout nějaký přehled o tématu, takže bylo možno zodpovědně a z pozice wikipedistyobjektivně sestavit ucelený, ohraničený a nepřebujelý seznam, který může být čtenářstvu užitečný třeba tím, že obsahuje informace o položkách, které samy o sobě svůj vlastní článek nemají, i když některé jiné ano. --Bazi (diskuse)21. 12. 2025, 17:37 (CET)Odpovědět
Jak už jsem psal jednou, seznam kdosi před dvaceti lety založil jako pomůcku při psaní článků, odkazy jsou dnes většinou modré a seznam tudíž zjevně splnil svůj účel a dnes je víceméně zbytečný, protože ho bez problémů nahradí kategorizace. Na druhou stranu, ničemu tu nevadí a pokud je někdo ochotný jej nadále udržovat, nemazal bych jej. --Šandík (diskuse)21. 12. 2025, 18:57 (CET)Odpovědět
Pořád tvrdím, že seznamy do hlavního prostoru nepatří. Nejsou to články ani hesla. A znova musím připomenout, že dost editorů si plete seznamy a rozcestníky, takže je tu množství seznamů vytvořených jako rozcestníky. --Zdenekk2 (diskuse)21. 12. 2025, 07:39 (CET)Odpovědět
Sice tady (zatím) vidím docela názorovou shodu na problematičnosti seznamů "bezkriteriálního" typu, ale moc nepředpokládám, že z této diskuse vzejde nějaký výraznější konsenzus či dokonce pravidlo nebo doporučení, jak to řešit. Dovolím si proto aspoň návrh, který se nemusí nijak formalizovat a který může realizovat každý, kdo si všimne založení nového podobného seznamu: urgentní šablona s požadavkem na doplnění/upřesnění příslušných kritérií. Jinak nám tu budou přibývat další :) --Xyzabec (diskuse)21. 12. 2025, 15:55 (CET)Odpovědět
@Kacir: DOS asi nebylo vhodné založit, protože v roce 2017byl DOS uzavřen s tím, že o věci má nejprve proběhnout diskuse o nastavení pravidel seznamů, což se dosud nestalo nebo o této diskusi alespoň nevím.
Obecně: podobné seznamy, jako Seznam slavných kuřáků, Seznam slavných vegetariánů, Seznam osobností s dyslexií nebo třebaSeznam Brazilců, významnost splní. Stačí zadat do Googlu a vyjedou zdroje. Problém je, že tyto zdroje nebudou úplné, respektive mohou mít jiná kritéria významnosti (pro zařazení do seznamu). Takže jsou asi dvě možnosti, jak podobný seznam vytvořit:
Připojuji se k diskusi o užitečnosti seznamů. Existuje šablona "Seznamy hvězd", která obsahuje odkazy na asi 10 seznamů (dokonce často patřících do kategorie Astronomické rekordy) typu Nejlehčí, Nejtěžší, Nejmenší, Největší hvězdy atd. Je jasné, že v době jejich vzniku, často před 15 a více lety, byly tyto informace trvalejšího rázu, ale v dnešní době (kdy katalogy hvězd obsahují miliardy hvězd a údaje o nich se mění velmi často, protože je spousta výzkumných programů a orientovat se v nich je spíše práce pro odborníka v oblasti) udržovat takové seznamy v nějaké aktuálnosti je skoro nemožné. Většina těchto seznamů obsahuje šablony typu "Neověřeno", "Aktualizovat" spoustu let, nikdo to aktualizovat a zdrojovat nebude. Nevím, jestli takové seznamy mají na wiki nějaký význam (kromě historického a tedy neaktuálnosti). --Zemneplocha (diskuse)20. 1. 2026, 15:54 (CET)Odpovědět
Odkazy na jmenované články:
Seznamy hvězd – založeno 10. 9. 2024, bez údržbových šablon
Seznam pulzarů - založeno 22.10.2016, nějaký výběr pulzarů, bez zdrojů, založeno podle sk-wiki
Seznam proměnných hvězd - založeno 29.06.2008 dle en-wiki, údajně nejznámější (podle čeho?) proměnné hvězdy, drtivá většina odkazů na detailní článek o hvězdě jsou červené. Katalogizovaných proměnných je přes 60 000 (rok 2024)
Tentoseznam hvězd obsahuje seznamhvězd, o kterých je na české wikipedii nějaký[ujasnit] článek. Seznam senevytváří automaticky, ale případný nový článek je třeba sem vložit.
ad Seznam hvězd: Pokud použiju kategorie, tak stejně, pokud někdo ten (nový) článek do té kategorie nevloží, tak se to tam neobjeví. Rozumím tomu dobře?
ad Seznamy tvořené rejstříky: zatím jsem se s tím nesetkal, resp. nevím jak se tvoří, je k tomu někde návod? Ovšem moje dosavadní zkušenost s aktuálností dat ve Wikidatech v oblasti astronomie není dobrá, velmi často obsahuje zastaralé údaje a aktuální údaje jsou až v konkrétním článku. --Zemneplocha (diskuse)21. 1. 2026, 11:14 (CET)Odpovědět
>Pokud použiju kategorie, tak stejně, pokud někdo ten (nový) článek do té kategorie nevloží, tak se to tam neobjeví.
To ano. Ale absence alespoň základních kategorií je i díky svědomité patrole problémzanedbatelného množství článků. Seznamy omezené pouze na existující články, nemají-li nějakou další přidanou hodnotu, jsou jinak v podstatě zbytečné.
>velmi často obsahuje zastaralé údaje a aktuální údaje jsou až v konkrétním článku
To je určitě možné, jenže takto můžeme kvalitu srovnávat jen u položek, ke kterým existuje článek. A těch je jenom 10 tisíc (0,3 %). Ty zbylé 3 miliony zjevně nevytvořili lidé, nýbrž stroje importem z (předpokládám důvěryhodných) databází. A tam netuším, podle čeho posoudíme zastaralost. Nicméně zde se dá i protiargumentovat, že pokud článek figuruje v nějakém seznamu (zvlášť někde „nahoře“), bude to pravděpodobně natolik zajímavé téma, že o něm bude existovat článek (takže ten poměr existujících bude jiný).
>Seznamy omezené pouze na existující články, nemají-li nějakou další přidanou hodnotu, jsou jinak v podstatě zbytečné.
Chápu, tenSeznam hvězd jsem předělal já (viz Diskuse k němu), protože byl víceméně duplicitní a obsahoval spoustu červených odkazů. Původně jsem chtěl navrhnout jeho smazání, ale nakonec jsem si vymyslel toto. Zdálo se mi to praktické, že čeští čtenáři uvidí, které hvězdy mají článek na cs-wiki. Ale pokud je dobré řešení použití těch kategorií, tak to zřejmě stojí za předělání (než udržovat ten seznam).
>pokud článek figuruje v nějakém seznamu (zvlášť někde „nahoře“), bude to pravděpodobně natolik zajímavé téma, že o něm bude existovat článek
Jasně, problém je hlavně v tom, že na cs-wiki ve většině případů neexistují odpovídající články (červené odkazy) na hvězdy uvedené v těch výše uvedených seznamech a navíc seznamy nejsou aktuální. Pokud by to nějak šlo řešit přes ty rejstříky a wikidata, bylo by to lepší řešení.
Problém těchto seznamů je hlavně v tom, že data a údaje o astronomických objektech se v astronomii mění poměrně rychle a často (dle nových výzkumů a přehledů) a není jednoduché tyto informace sbírat. Určitě jednodušší je udržovat např. seznam ulic někde ve městě, kde se tyto údaje nemění tzv. "ze dne na den".
Nejnovější komentář:před 8 dny24 komentářů9 lidí v diskusi
Dovolím si připomenout, že na Nový rok byly vyhlášenyvolby do arbitrážního výboru české Wikipedie. Už tento čtvrtek vpodvečer,22. ledna v 18.30 hodin, končí možnost hlásit se do voleb, přičemždosud se nepřihlásil žádný kandidát ani kandidátka. Výbor má nominálně šest míst, ale po volbách budou pokračovat už jen 2 arbitři, přitom aby byl výbor usnášeníschopný, vyžaduje se účast nejméně 3 arbitrů. Bylo by tedy nanejvýš žádoucí, aby byl přinejmenším jeden člověk do výboru dovolen. Ideálně tedy čtyři, ale takové štěstí už nás jaksi nepotkává dlouhodobě. Tak si dovolím vyzvat, abyse zvážili své angažmá a kandidaturu do výboru. --Bazi (diskuse)19. 1. 2026, 20:44 (CET)Odpovědět
On se stejně zase obětuje stávající odstupující arbitr, aby byl AV opět usnášeníschopný a všichni si na jeho (dílem zbytečnou) činnost mohli další rok stěžovat.OJJ,Diskuse20. 1. 2026, 06:11 (CET)Odpovědět
S touhle dost ironickou poznámkou, kolego OJJ, nemohu souhlasit. Naopak, podporuji iniciativu kolegy Baziho, neboť jak to je teď (bez jediného kandidáta), by to znamenalo zrušení AV. Už se několikrát ukázalo, že vy osobně nejste AV zrovna nakloněn, naopak na něm vidíte nějaké chyby. Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přeje zrušení Wikipedie pro nedostatek členů. Pak by mohli vykonávat skoro neomezenou moc. Takže velice doufám, že se do lhůty pozítří večer někdo přihlásí, třeba i více lidí. Já sám to (zatím) nebudu, také vzhledem ke svému věku, a také z toho důvodu, že laskaví wikipedisté při mých dvou kandidaturách vždycky na mně něco našli. A totéž se stalo kolegovi Bazimu. Snad to ale on znova zkusí, dal bych mu svůj hlas. --Zbrnajsem (diskuse)20. 1. 2026, 20:54 (CET)Odpovědět
@Zbrnajsem: Ano, to máte pravdu, že jako encyklopedistu mne víc rmoutí třebasituace u nejlepších článků než u AV (jenž každý rok resuscitujeme, následně pozorujeme jeho roztodivnou činnost a jenž už vedl i u některých svých členů ke ztrátě zájmu o projekt). Ještě více mne rmoutí podobnýmccarthismus k voleným správcům. Mohl byste mně prosím čistě pro zajímavost osvětlit, kdo je onou brzdou a protiváhou "moci" arbitrážního výboru? Nebo se počítá s tím, že AV je ztělesnění trojjediného Boha? Uvažoval jste někdy naopak, že vymáhání opatření AV může připomínat variaci naMilgramův experiment?OJJ,Diskuse20. 1. 2026, 22:41 (CET)Odpovědět
>Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přejezrušení Wikipedie pro nedostatek členů.
Z toho, že píše, že správci by pak mohli vykonávat skoro neomezenou moc, soudím, že se upsal. Věta měla zřejmě znít:„Můj dojem je, že mnoho správců české Wikipedie si docela přeje zrušení arbitrážního výboru pro nedostatek členů.“ Taková věta by v kontextu odstavce dávala smysl. Nynější věta smysl nedává – těžko by správci mohli vykonávat jakoukoliv moc na neexistujícím projektu. Zřejmě se tedyWikipedista:Zbrnajsem upsal. Ale asi by bylo vhodné, kdyby tuto tezi potvrdil nebo vyvrátil. --Marek Genius (diskuse)22. 1. 2026, 01:32 (CET)Odpovědět
Přesně tak to bylo. Byl to opravdu překlep, ani jsem si toho nevšiml. Pochopitelně jsem chtěl upozornit na nedobré následky zrušení AV. Občas mám obavy o celý projekt, neboť ta tzv. umělá inteligence (až tak umělá není a snad nikdy nebude) je pro nás hrozbou. Viz také existenci toho monstra zvanéhoGrokipedie. Jiná věc je, že v našem projektu je stále plno hluchých míst. Příklad: mnoho politiků buď není zohledněno nebo nedostatečně. A mj. operní pěvci a pěvkyně rovněž. --Zbrnajsem (diskuse)22. 1. 2026, 21:50 (CET)Odpovědět
Je sice svým způsobem pěkné, že se nám rozproudila diskuse kolem arbitrážního výboru. A chápu asi tu pozici správce, který si myslí o sobě a své důležitosti a své schopnosti hodně, zatímco o lidech a institucích jiných má mínění nízké, tahle zahleděnost do sebe není zcela zřídkavá. Správci disponují individuální mocí a vzhledem k tomu, že jejich praktická odvolatelnost je velmi limitovaná jen na jednu dvanáctinu roku, na kterou si případně musí člověk počkat a zároveň si ji pohlídat, jinak má i jen pro pouhou výzvu zase na rok utrum, a protože pořád slyšíme hořekování, jak je těch správců málo a jak moc jsou potřeba, takže asi panuje tendence jim vlastně prominout kdejaký fakap... si vlastně občas hrají na toho či onoho samojediného "Boha". Ostatně už i tím, že výkon jakéhokoli opatření AV v praxi stejně zase budou realizovat oni, takže si zase budou sami individuálně rozhodovat, kdy k výkonu opatření sáhnou a kdy ne, takže člověku nezbývá než doufat, že se z toho shluku správců najde ten jeden, který je ochoten vyhovět a konat tak, jak má, a ne tak, jak se mu zlíbí. Odvolání proti zvůli správcovské se člověk prakticky nedovolá, protože z Nástěnky správců ho vyhodí, že ta prý slouží jenom k žádostem o správcovský zásah, nikoli k revizím vadných zásahů. A tak nezbývá než se doprošovat tu či onde a hledat pochopení. Hm...
Ale možná by bylo lepší se pro změnu pověnovat úvahám (a hlavně skutečným snahám) o zfunkčnění arbitrážního výboru, jehož činnost je natolik náročná a zároveň nevděčná, že je dlouhodobě závislý na akceschopnosti a úsudku jen několika málo ochotných lidí, a čím míň, tím víc se pak projeví individuální nedostatky a nekompetence toho či onoho zvoleného člověka, zatímco v širším sboru by se mohli lépe doplňovat (při neaktivitě) a vyvažovat. Protože výbor je jediný orgán, který si najde ten čas a věnuje to úsilí řešit složitější problémy a konflikty, k jejichž řešení správci sami jednak nejsou zmocněni, jednak nemají dost času k jejich komplexnímu posouzení. Vzhledem k tomu, že už ijiný prostředek řešení sporů se nám personálně vyprázdnil (ale prakticky byl nefunkční už dávno předtím), v případě vyprázdnění výboru už by pak všechny spory individuálně "řešili" kovbojové správci. Chceme to? Osobně si myslím, že ne. I když patrně v tomto postoji najdu oponenty. --Bazi (diskuse)20. 1. 2026, 23:42 (CET)Odpovědět
@Bazi: Ale já v kuloárech neplánuji rozpuštění AV, jak se domníváZbrnajsem. Dokonce si myslím, že pro určité typy sporů je jediným řešením – ne kvůli správcovské zvůli, ale protože by je správci víceméně ignorovali a jejich aktérům by jen zbytečně stoupalkortizol. Většinou proto hlasuji i doufejme konstruktivně. Ale na druhou stranu se mi obtížně přehlíží, že opatřeníani u kandidáta do AV nemusí vést ke snáze skutečně se smířit (v mé interpretaci); že opatření podporují izablokování, k nimž by se správce sám nikdy neodhodlal a snad by vedly k jeho desysopu; že lidi, co byli v AV, mají někdyatypickýpřístup; že AV bývá neakceschopný. A ono ani s tou nezávislostí od správců to nebude tak slavné, kdyžod roku 2016 do roku 2024 byl ve výboru vždy alespoň 1 správce, z toho asi 2 roky i 2 správci souběžně. Tuším, žeMartin Urbanec byl jednu dobu dokonce správce, byrokrat, revizor a arbitr v jednom, kdy netuším ani, jak to všechno stíhal a kde na to bral motivaci. :)
Objektivně nejvíce mě ale zkrátka mrzí, že po práci v AV došlo k útlumu aktivity či opuštění projektu u celé řady aktivních kolegů (a alespoň 1 kolegyně) během relativně krátké doby od zvolení. Mám důvodné podezření, že lidi, kteří by mohli být v AV, o volbách ví (jsou pravidelně). Pokud o volbách neví, tak buď nejsou na projektu moc aktivní a výboru moc nepomůžou, anebo jde oo ovečky předhozené smečce hladových vlků, kterým by mohlo zvolení do AV projekt opět znechutit. Konstruktivněji bych si tedy dovolil podotknout, aby zvažující taky zvážili, co práce v AV obnáší. Před lety jsem se totiž kapitálně mýlil, když jsem si myslel, že ideální arbitr je nekonfliktní a úvážlivý pisatel kvalitních článků, protože bude rozhodovat neutrálně a s přihlédnutím k tvorbě obsahu. Může to taky skončit tak, že na tvorbu obsahu nebude mít čas, ale bude cítit odpovědnost vůči Wikipedii – až nakonec vyhoří.OJJ,Diskuse21. 1. 2026, 07:18 (CET)Odpovědět
@Bazi: Mohl byste uvést příklad, kdy byl někdo vyhozen z Nástěnky správců při žádosti o přezkoumání správcovského zásahu? Nemám na mysli případné zamítnutí žádosti (což je jedna ze dvou možností vyřízení žádosti), nýbrž opravdové vyhození s tím, že tam taková žádost nemá co pohledávat (byť by se přednostně měl kontaktovat zasahující správce a až po jeho zamítnutí žádat na Nástěnce správců). Děkuji.
Věřím, že si pozorný správce dokáže takové věci vybavit nebov archivu dohledat.
Mimořádné doplňovací volby slouží k doplnění stavů na nezaplněná místa ve výboru, ale nijak neřeší (ne)funkčnost výboru v mezidobí. Doplňovacích voleb už jsme měli celou řadu, ale výbor pod usnášeníschopným minimem členůsnad ještě ne. A když už ty volby jednou jsou vyhlášené, bylo by vhodnější, aby jich někdo využil a kandidoval, než aby se ozýval někdy později samostatně a pak se vyhlašovaly nové volby a čekalo se zase na výsledky. --Bazi (diskuse)21. 1. 2026, 17:42 (CET)Odpovědět
Kolego Zdenekk2, já jsem nebyl vyděšený z toho, že se dlouho nikdo nehlásil. Vypadá to ale tak, že jsem dopomohl k tomu, že se rozproudila diskuse o situaci. A máme dva kandidáty, oba velmi dobré. Tak se nechme překvapit, kdo bude jak hlasovat. --Zbrnajsem (diskuse)22. 1. 2026, 21:29 (CET)Odpovědět
Jen mimochodem, poslední opravdovouarbitráž řešil výbor v roce 2017. Od té doby řeší jen žádosti oopatření.Ty jsou asi rychlejší, ale je otázka, zda je nutně musí řešit tři, i když volení, dobrovolníci, zda by nebylo lepší řešit to jiným způsobem. řekněme, že by se udělal seznam oprávněných - například správci a zkušení uživatelé aktivní v posledním půl roce - a ti by na základě předložených důkazů předkládali návrhy a pak o nich hlasovali - něco na způsobwp:ŽOK. Ale to by stejně nefungovalo - buĎ by se zvrhlo v nekonečné diskuse nebo naopak zašlo na úbytě pro nezájem oprávněných. --JAnD (diskuse)21. 1. 2026, 10:20 (CET)Odpovědět
Dobrý den, nechcete také zvážit kandidaturu, prosím? Poslední volba, které jste se zúčastnil, dopadla velmi těsně. Vaše editování od té doby je vesměs konstruktivní a potřebné znalosti procesů Wikipedie máte. Děkuji za uvážení. --Krabiczka (diskuse)21. 1. 2026, 11:49 (CET)Odpovědět
Ano,předchozí volba dopadla 50 : 50 (resp. 66 : 33); podle mého názoru bylo chybou, že tento bezmála jednoznačný výsledek byl vyhodnocen jako nezvolení. V případě případné druhé Baziho kandidatury tak možná půjde již trochu o kandidaturu„s křížkem po funuse“. Třebaže wikipedie snad právě takové kandidatury chce, a tak je i má. Nezřekne-li se tedy Bazi podruhé kandidatury, budiž předem považován za zvoleného arbitra, pročež mu i já k tomuto Pyrrhovu vítězství nad zrezlými stavidly oné společné tůně správcovstva a jeho „komunity“ předem (a zcela upřímně) gratuluji. --Osidor (diskuse)21. 1. 2026, 12:22 (CET)Odpovědět
Nějak tomu nerozumím, co jste napsal, kolego Osidore. Doufám nadále, že Bazi bude znovu kandidovat, tentokrát úspěšně. Vezme si někdo skutečně na svědomí, aby byl AV zrušen? Doufám, že ne. Kolego Osidore, třeba byste mohl kandidovat i Vy. --Zbrnajsem (diskuse)21. 1. 2026, 13:10 (CET)Odpovědět
Promiňte, nebyl-li jsem dostatečně jednoznačný. Vyjadřoval jsem se víceméně pouze v tom smyslu, žemnozí mohli býtmnohakam „zvoleni“ již předmnoho lety, aniž by drahokamu č. wikipedie ubylo lesku; určitým bonusem pak v takovém případě bývalo mohlo být i to, že bychom si tím i „ušetřili mnoho neplodných řečí“ (nebo jak to Bazi občas ještě pravdivě píše). Více k tomu již napsal výše např. kolega OJJ.
Těší mne tedy, že se můj názor shoduje s tím Vaším, přejete-li kolegovi Bazimu úspěch ať už v jakékoli kandidatuře. Samozřejmě, někdy jsem se mohl shodovat třeba i s některými profesionálními nevoliči či anti-voliči; velmi např. s převelmi kvalitním kolegou Chrzem (kterého bych však mezivolbokazy rozhodně nepočítal), nicméně tuším, že tradiční přístup„my vs. oni“ – či spíše„všichni proti všem“ –, který se nicméně neomezuje pouze na wikivolby, má své limity, a v konečném důsledku je spíše vyčerpávající než vzpružující, na rozdíl od konstruktivnějšího„kdo chce kam, pomozme mu tam“, který možná taky občas každého jenom otravuje, ale rozhodně ne tolik. Děkuji za Vaše třeba; namažu si jím chleba.(Poslední věta myšlena částečně jako upřímné poděkování, částečně jako laskavá ironie. Ještě jednou: Děkuji..) --Osidor (diskuse)21. 1. 2026, 14:05 (CET)Odpovědět
Děkuji za vyzvání, ale neměl jsem po neúspěchu v loňských volbách v úmyslu kandidovat hned znovu, nejsemBobo. :) Proto jsem se naopak snažil ponouknout ke kandidatuře jiné wikipedistky či wikipedisty. --Bazi (diskuse)22. 1. 2026, 12:06 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 2 dny10 komentářů6 lidí v diskusi
Dobré odpoledne, všiml jsem jsi, že přes klasické wikivyhledávání nejde najít nástěnku správců, potřebuji pomoc ani Pod lípou. Ani když je tam přímo zadán název, prostě se to neobjeví! --~2026-24671-3 (diskuse)20. 1. 2026, 15:51 (CET)Odpovědět
A přitom stránky Potřebuji pomoc i Pod lípou jsou dostupné přímo z hlavního menu Wikipedie, takže je běžně není nutno hledat ve vyhledávacím políčku. Pokud je někdo natolik neznalý Wikipedie, patrně tyto stránky ani běžně potřebovat nebude. Když už se někdo pustí do editace, poměrně záhy má šanci zjistit, že stránky Pod lípou nebo Nástěnka správců se ve skutečnosti jmenujíWikipedie:Pod lípou aWikipedie:Nástěnka správců, vždyť to mají ve svém titulku (a že je možno je takto taky najít). Že ale běžnému čtenářstvu nabízíme k vyhledávání primárně jen encyklopedický obsah, zatímco mu do toho zbytečně necpeme nějaké interní pracovní záležitosti, snad dává smysl. --Bazi (diskuse)21. 1. 2026, 01:17 (CET)Odpovědět
Ve vyhledávání lze zatrhnout políčko Vše, tím se označí všechny jmenné prostory, není třeba 22 kliknutí. Je-li políčko Vše zatržené a kliknete na něj znovu (aby zatržené nebylo), tak se tím zase všech 22 jmenných prostorů vymaže. --Marek Genius (diskuse)21. 1. 2026, 02:27 (CET)Odpovědět
Poznámka: Zadám-li do boxu hledání Wikipedie:Nástěnka správců, dostanu dle očekávání seznam počínající od Wikipedie:Nástěnka správců. Zajímavé je, že zadám-li (ve Firefoxu, jako přihlášený; zkoušel jsem i na enwiki, tam to nefunguje, ani když jsem přihlášený) jen Nástěnka správců, dostanu seznam počínající od Wikipedie:Nástěnka správců/Opatření, Wikipedie:Nástěnka správců se v seznamu neobjeví. --Jvs11. 2. 2026, 08:38 (CET)Odpovědět
Ověřil jsem u sebe, Firefox, přihlášený. Po zadání celéhoWikipedie:Nástěnka správců mi nabízí našeptávač správnou stránku na prvním místě, při zadání pouzeNástěnka správců nenabízí našeptávač vůbec nic. Když spustím vyhledání, ve výsledcích jsou pouze encyklopedické články, samotná WP:NS z toho nevypadne, protože ve výchozím nastavení se hledá jen v hlavním (encyklopedickém) jmenném prostoru. Když vyhledávání rozšířím na všechny jmenné prostory, po zadáníNástěnka správců mi vyhledání vyplivne správnou stránku hned na třetím místě po článcích Alík.cz, Odnoklassniki a Spolužáci.cz (které obsahují výrazy nástěnka a správci). --Bazi (diskuse)11. 2. 2026, 11:24 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 5 dny42 komentářů10 lidí v diskusi
Přiznám se, že nevím, jak dál postupovat, proto záležitost jednoho konkrétního článku zkusím zpropagovat tady Pod lípou. Před rokem a něco jsem žádal o 3N, přičemž jeden kolega se ozval, ovšem ani to nějak nestačilo k rozřešení sporu o obsah a interpretaci pojmu "vlastní výzkum". Jedná se o článekJindřich Librarius, konkrétně o editace od října 2024, ještě přesněji můj spor sXth-Floorem o údajnou podobiznu zmiňované osoby. Nějaká diskuse proběhla nejprvena mé diskusní stránce, posléze se v rámci 3N vyjádřil naDiskuse:Jindřich Librarius#obrázek Jindřicha Libraria kolegaXyzabec.
Já se domnívám, že faktický stav a popisek obrázku, tak jak jsem ho vposlední verzi, Xth-Floorem opět revertované, do článku zahrnul, zcela odpovídá pravidlům Wikipedie (OV, ŽVV, VZ). Naopak Xth-Floorovy opakované reverty mi přijdou už skoro na hraněvlastnění článku a množná i blížící se vandalismu, protože opakovaně odstraňuje zdroji podložené informace dosti důležitého charakteru ve vztahu k tématu článku. (Mimochodem, je zajímavé, že sám Xth-Floor naopak v případě, kdy je ze stejného článku jiným editoremodstraněno vcelku podružné PR, avšak podložené zdroji,neváhá dotyčného varovat a označovat jeho konání jako možný vandalismus.)
Uvítám reakce k věci i případné upřesnění interpretace pojmu "vlastní výzkum" a jeho vztah k inkriminovanému obrázku a popisku. Díky. --Harold (diskuse)22. 1. 2026, 17:56 (CET)Odpovědět
Byl jsem překvapen, kolik drahocenného času věnovali zkušení wikipedisté tomuto marginálnímu sporu, který je nepodstatný pro obsah a kvalitu článku.
Těžko někdo bude očekávat, že portrét člověka žijícího na počátku 13. století bude jiný, než fiktivní - čili o převorově podobě stejně nic nevypovídající a hodnotu článku nezvyšující. Rozumím-li dobře, neznáme přesně publikaci/publikace, kde byl diskutovaný portrét se jménem Jindřich Libraria publikován, ani dataci; autor rytiny též neznámý; opíráme se pouze o přílohu knovinovému článku s nejasným popisem autorství fotografie "fot. Wildt Budějovice" .
Shrnutí: Článek je zajímavý a kvalitní, dík za něj všem, kteří se podíleli. S ohledem na fiktivnost jakéhokoliv myslitelného portrétu bych do IB raději vložil existující fotografii místa uložení ostatků než zjevnou fikci (i když u mnoha článku takový "portrét" máme). Zdraví--Svenkaj (diskuse)22. 1. 2026, 21:47 (CET)Odpovědět
Jen poznámka na okraj: dovolil bych si oponovat tomu označovat diskutovanou věc za "nepodstatnou pro obsah a kvalitu článku". Naopak, zdá se mi to jako poměrně zásadní věc – v kolegou prosazované verzi není ani slovo k tomu, že onen portrét je fiktivní (což bylo doloženo zdrojem) a že stejná podobizna byla publikována už knize z roku 1682 s tím, že zobrazujeúplně někoho jiného (a tomu dotyčnému se dledobového portrétu opravdu podobá). Současný stav se mi jeví jako dost zavádějící. A mimochodem, na Commonsnebyl při nahrání obrázku uveden žádný zdroj, ze kterého byla fotokopie pořízena, podle nízké kvality snímku snad ofocena mobilem(?). --Harold (diskuse)22. 1. 2026, 22:42 (CET)Odpovědět
@Harold S tím, co píšete, souhlas. Však taky můj názor byl nahradit problematický fiktivní portrét existující fotografií uložených ostatků a dál se nezdržovat. S kvalitou článku jsem to mínil tak, že se nezvýší zveřejněním fiktivního portrétu (nejedná-li se o dílo významného autora), protože o podobě dané osoby žijící v 13. století nic nevypovídá. Asi jsem se nevyjádřil přesně. Zdraví --Svenkaj (diskuse)23. 1. 2026, 11:44 (CET)Odpovědět
Určitě vrátitHaroldovu verzi se zdrojovaným a dobře vysvětlujícím obsahem.Xth-Floor vrací neudržitelnou verzi, která uvádí čtenáře v omyl, že se jedná o podobiznu Libraria. Přitom je doloženo, že už v 17. století byla podobizna spojena s Panviniem, a to i na Commons vknize →ořezu; ztotožněna je imimo Commons. Není to poprvé, kdy daný wikipedistavnáší do článků zavádějící obsah, aniž by reflektoval skutečnost. --Kacir23. 1. 2026, 03:08 (CET)Odpovědět
1. Portrét nahraný na Commons pochází z knihy, kde byl publikován jako portrét Jindřicha Libraria. To dokládá i jeden z Haroldem citovaných zdrojů. 2. V daném zdroji není ani čárka o tom, že by šlo o portrét Onofria Panvinia. 3. Žádný Haroldem citovaný zdroj neuvádí, že portrét Jindřicha Libraria (byť ho můžeme považovat za fiktivní) je převzatou podobiznou Onofria Panvinia. Toto spojení je výsledkem Haroldova vlastního výzkumu. Harold za rok a dva měsíce od umístění šablony nedokázal doložit, že by toto zjištění bylo někým publikované. Pokud pro toto spojení není zdroj, nemá na Wikipedii co dělat -cituji pravidla: „Termín „vlastní výzkum“ ve Wikipedii označuje informaci, kterou wikipedisté přidali do textu článku, přestože tato informace ještěnebyla publikována žádným důvěryhodným zdrojem. V tomto kontextu termín označujevšechny dosud nepublikované teorie, data, sdělení, argumenty nebomyšlenky nebojejich interpretace,analýzy nebo syntézy již publikovaných dat, sdělení, pojmů, koncepcí, argumentů nebo myšlenek.“. Jde tedy o učebnicovou ukázku vlastního výzkumu. 4. Haroldovo stálé odstraňování podobizny, byť případně fiktivní, z infoboxu, nemá opodstatnění. V řadě článků na Wikipedii je v infoboxu použita fiktivitní podobizna, pokud byla publikována jako podobizna dané osoby (viz např.Karel Hynek Mácha,William Shakespeare,Sókratés,Karel Veliký,Svatý Václav a mnozí další). Jde o běžnou praxi. 5. Přestože použitý obrázek pochází z knihy, kde byl publikován jako podoba Jindřicha Libraria (což dokládají i ve článku uvedené zdroje) a takto byla na Commons nahrána, Harold snímek i na Commons přejmenovává v rozporu se zdrojem, ze kterého pochází. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 18:46 (CET)Odpovědět
Možná jsem dneska zpomalený, ale nikde nevidím knihu, v níž by byl onen portrét popsaný jako portrét Libraria. Protože já vidím fotku stránky z knihy z roku 1682, v niž je onen portrét popsán jako portrét Onofria Panvinia. A vidím fotku v článku na aktuálně, na níž na níž není žádná kniha, ale list papíru na stole: fotokopie půlky stránky oné knihy z roku 1682 doplněná popiskem "Jindřich Librarius...". Odkaz na knihu s portrétem Libraria v článku ani diskuzi nevidím. Bylo by možno mi ten odkaz uvést? Abysme znali jméno, autora a číslo stránky knihy v níž byl portrét publikován jako portrét Libraria a ze které byl přefocen portrét vložený na commons? --Jann (diskuse)23. 1. 2026, 20:08 (CET)Odpovědět
Zatím to totiž dle mého selského rozumu vypadá, že 1. roku 1682 byl v odkazované knize publikován portrét Onofria Panvinia (vytvořený podle reálného Panviniova vzhledu), 2. začátkem 20 století fotograf Wildt z Budějic "vytvořil" fiktivní portrét Jindřicha Libraria tak, že k ofocenému portrétu Panvinia připojil popisek "Jindřich Librarius". 3. tento portrét ve formě listu papíru (nikoliv v knize) leží na stole (či visí přilepeny na stěně?) v nějaké budějovické instituci[1], 4. roku 2019 Xth-Floor vložil tento Wildtův portrét na commons (v ne moc dobré kvalitě) a 5. roku 2023 tento "Librariův", vskutečnosti Panviniův, portrét na listu papíru publikovali na Aktuálně.cz. 6. Je záhadou, o jaké knize s portrétem Libraria mluví Xth-Floor. Zatím není existence takové knihy ničím doložena. --Jann (diskuse)23. 1. 2026, 20:08 (CET)Odpovědět
Děkuji za reakci. Pokud měl kolega Harold pochybnosti o zdroji portrétu, mohl do článku vložit požadavek na zdroj. To neučinil a rovnou přišel s vlastní teorií, kterou vložil do článku, aniž by dokázal doložit její původ (o ten jsem šablonou žádal a přes rok marně čekal na výsledek). Jak jsem již zmínil, původ obrázku uvádí i Haroldem citovaný zdroj, takže by mě nenapadlo, že zrovna v tomto někdo vidí problém. Tedy:Joseph Watzl: Orodovnice před svatyní svatých, 1910, strana 79. Knihu z roku 1682 do článku o Librariovi začal míchat kolega Harold, který zjistil, že oba portréty jsou podobné nebo totožné. Z toho vyvodil teorii, že portrét Libraria vznikl podle portrétu Panvinia. To je jedna možná interpretace, ovšem - jak opakovaně upozorňuji - ve článku k ní chybí zdroje. Portrét Libraria i portrét Panvinia můžeme považovat za publikovaná data, ale jejich vzájemnou souvislost nikoli, ta publikována nebyla. Haroldova syntéza a interpretace (bez ohledu na to zda pravděpodobná nebo nepravděpodobná) naplňuje definici vlastního výzkumu, neboť pravidlo Wikipedie nepřipouští na Wikipedii vkládat ani vlastní„interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat“. Pokud i historici u objevu Librariových ostatků opakovaně předkládali veřejnosti portrét publikovaný Watzlem (1910), nevidím důvod, proč by nemohl být v infoboxu článku umístěn. Jak zmiňuji výše a dokládám příklad, jde o běžnou praxi Wikipedie používat portréty fiktivní, pokud reálné neexistují. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 20:29 (CET)Odpovědět
U Harolda se o vlastní výzkum nejednalo, když jeho postup dle WP:ŽVV odpovídal „shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů“. Wikipedistéhodnotí zdroje a posuzují jejich věrohodnost, nemají být přebírací automaty, tj. pouze vkládat portréty bez jejich kritického hodnocení ve zdrojích. Z analýzy zdrojů víme, žetento popisek je lživý:Fiktivní portrét převora Jindřicha Libraria vytvořený na přelomu 19. a 20. století. Foto: Daniel Kovář podle Josefa Watzla, když byl stejný portrétvytvořen o několik století dříve. Z faktů je tedy evidentní, že byl nejdříve publikován jako podobizna Panvinia v roce 1682 a o několik století později si jej kdosi vypůjčil a narouboval k němu jméno Librarius. --Kacir23. 1. 2026, 20:42 (CET)Odpovědět
Prosím, přečtěte si pravidla - cituji, že nepřipouštějí ani vlastní „interpretace, analýzy nebo syntézy již publikovaných dat“. Toto není hodnocení zdroje. Hodnocení zdroje nedává prostor pro vynášení vlastních závěrů z publikovaných dat. Dovolte mi příklad: Pokud objevím, že v diplomové práci významného politika je přítomen stejný odstavec textu, který se vyskytuje v 70 let staré knize, dává mi to právo psát na Wikipedii mé vlastní závěry, že politik text zkopíroval ze 70 let staré knihy? Zajisté ne. Na Wikipedii to patří až ve chvíli, kdy se k tomu vyjádří třetí strana, která je způsobilá to vyhodnotit, posoudit, vynést závěr a odpublikovat ho. V tuto chvíli může Wikipedia tento závěr převzít. I tak by měl být převzat jako stanovisko jednoho subjektu, protože dokud není široce akceptován, stále je tu možnost, že někdo přijde s jiným vysvětlením - například že politik i autor 70 let staré knihy text převzali z třetího zdroje, který unikal pozornosti. Právě z takových důvodů je vlastní výzkum na Wikipedii zakázaný - že se nějaký závěr Wikipedistovi zdá zřejmý, ještě neznameá, že musí být správný. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 20:50 (CET)Odpovědět
Pokud se domníváte, že vámi nahranápodobizna Libraria jo odlišná odpodobizny Panvinia, pak je to vaše věc, ale v článcích Wikipedie s takovou interpretací – dvou rozdílných osob, neuspějete právě na základě hodnocení zdrojů wikipedisty. --Kacir 23. 1. 2026, 21:01 (CET) / Úprava diffů na Commons. --Kacir 23. 1. 2026, 21:04 (CET) / Úpava Commons diffu podruhé. --Kacir23. 1. 2026, 21:11 (CET)Odpovědět
„Pokud se domníváte, že vámi nahraná podobizna Libraria jo odlišná od podobizny Panvinia“ - Nic takového netvrdím. Tvrdím, že spojování podobizny Librabria s podobiznou Panvinia jenový poznatek, který dosud nebyl nikde publikován. Neudělá mi větší radost, než když mi dokážete opak, protože by šlo o zdroj, kterým by bylo možné článek rozšířit. Do té doby jde o dosud nepublikované zjištění. Taková nemají na Wikipedii co dělat. Wikipedisté mají pracovat se zdroji, ale kompilačně. Ne do článku vkládat vlastní pokusy o vysvětlení rozporu mezi zdroji. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 22:51 (CET)Odpovědět
Dobrý den, správnost Haroldovy verze potvrzuje nejen ten nejstarší knižní výskyt, ale i oděv. Mnich má tmavou, respektive černou mosettu i hábit, což je typický oděv augustiniánů. Dominikání oproti tomu používají bílé plátno, v minulosti byli někdy vyobrazování též s černou mosettou a černým pláštěm, ovšem vždy s bílým hábitem. Identifikace podle zjištěné předlohy, jakkoliv šlo o fiktivní a typizovaný portrét, není podle mého srovnatelné s příkladem o nařčení z plagiátu. --Krabiczka (diskuse)23. 1. 2026, 21:03 (CET)Odpovědět
Dobrý den. Vaše analýza může být správná, ale to já neřeším. Řeším, že to, co zde provádíte, doslova naplňuje prvky vlastního výzkumu, který není přípustný. Už v případě kolegy Kacire mám poct, že každý mluvíme o něčem jiném. Zkusím to tedy stručně v bodech:
1. Nemám nic proti tomu, aby ve článku bylo uvedeno, že jde o fiktivní portrét z roku 1910 (k tomu jsou zdroje).
2. Nesouhlasím s tím, aby do článku byla vnášena teorie o Panviniovi. Panviniův portrét byl publikován dříve, ale jakékoli závěry v tomto směru jsou vlastním výzkumem (jak jsem ilustroval na příkladu s politikem výše) a bruslením na tenkém ledu. Za Watzla ještě v klášteře existovala Librariova socha. Co když Watzl zvolil Panviniův portrét proto, že na něm vypadal přesně jako Librarius na soše? I to je možné, ale nevíme to. Proto nám nepřísluší v tomto směru dělat jakékoli závěry o souvislosti obou portrétů.
3. Librariův portrét patří do infoboxu. Pokud si Wikipedisté chtějí odhlasovat, že fiktivní portréty nemají v infoboxech co dělat, pak to znamená, že budeme z infoboxů sundavat obrázky Karla Hynka Máchy, Karla Velikého, Shakespeara, Svatého Václava a tak dále. Ty totiž také prokazatelně nevznikly podle těchto osobností a byly vytvořeny podle jiných osob nebo fantazie. Zde upozorňuji, že toto platí pro 99 % světců a blahoslavených (mezi něž se Librarius řadí). --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 21:15 (CET)Odpovědět
Zde nejde o vlastní výzkum, ale o zcela zjevnou chybu. Je přitom úplně jedno, kdy a kde se stala. V 17. století byla publikována fiktivní podobizna augustiniána Panvinia. Z nějakého důvodu byla na přelomu 19. a 20. století označena jako fiktivní portrét dominikána Jindřicha Libraria, bez uvedení zdroje popisu. O vlastní výzkum by šlo, kdyby byla nutná nějaká srovnávací uměleckovědná analýza. To ale není nutné, protože prosté srovnání ukazuje, že je naprosto vyloučeno, že by předlohou mohlo být něco jiného a připsání Librariovi neodpovídá skutečnosti.
Ohledně argumentu se sochou si dovolím s naprostou jistotou prohlásit, že ani ta socha nemohla být autentickou podobou a musela vzniknout mnohem později opět jen jako fiktivní a především typizované zpodobnění za účelem devocionálního použití.
Podle mne by se k fiktivním portrétům mělo přistupovat s uvážlivostí. Za určitých okolností v jejich využití nevidím problém, ale mělo by se tak dít v případech, kdy dobové či do jisté míry autentické vyobrazení není k dispozici a kdy je fiktivní portrét alespoň spolehlivě identifikovaný. V případě tak řečeného Libraria je naplněn první předpoklad, protože žádné dobové vyobrazení známo skutečně není. Ovšem druhý předpoklad naplněn není, protože popisek je ve zdrojovém dokumentu pod obrázkem, jehož předlohou je naprosto spolehlivě a bez jakýchkoliv pochybností fiktivní portrét augustiniána Panvinia publikovaný 1672. Přenos na Libraria se mohl stát úplným omylem, snahou využít typizovaný typ mnišského nepersonalizovaného portrétu -cosi fan tutti, nebo se mohlo spoléhat na nepoučenost tehdejšího recipienta knihy.
Možnosti řešení jsou dvě: 1. Portrét s informací z hesla zcela odstranit; 2. Portrét ponechat s vysvětlujícím popiskem, že Panviniův fiktivní portrét je v některých zdrojích omylem vydáván za fiktivní portrét Libraria. První možnost je určitě možná, druhá má ovšem nespornou přidanou hodnotu, protože reflektuje i paměťovou recepci Librariovy osobnosti. --Krabiczka (diskuse)23. 1. 2026, 21:33 (CET)Odpovědět
„Přenos na Libraria se mohl stát úplným omylem, snahou využít typizovaný typ mnišského nepersonalizovaného portrétu - cosi fan tutti, nebo se mohlo spoléhat na nepoučenost tehdejšího recipienta knihy.“ - Tím se ale opět dostáváme k vlastnímu výzkumu, který nám nepřísluší. Jestli šlo o omyle nebo záměr, není jak doložit, jde o vlastní spekulaci. Nemáme totiž zdroj, který by něco takového uváděl. Jak jsem již zmínil výše, tato podoba je od roku 1910 tradována a toto vyobrazení bylo předkládáno i v roce 2020 na prezentaci výsledků průzkumu, kterou pořádala církev s historiky. Pokud je tento přístup akceptován odbornou veřejností, není mi jasné, proč by se proti tomu měla vymezovat Wikipedie. Kromě článků, které jsou uvedeny ve zdrojích, je tuším v archivu ČT záznam, jak tento portrét televizi ukazuje archeoložka dr. Thomová. Tolik k argumentu, že článek uvádí čtenáře v omyl - uvádějí diváky v omyl i profesionální historici? Jak říkám, Shakespearova podoba vychází Droeshoutovy rytiny, která je podle většiny historiků ve skutečnosti podobiznou Richarda Burbage. Svatý Jan Evangelista od da Vinciho je portrétem Giana Giacoma Caprottiho. Sallmanův Kristus je podle některých historiků zpodobněním Harolda E. Rasmussena. Máchovy podobizny kopírují Maškova Jana Křtitele, protože existovala domněnka, že modelem stál Mácha. Přestože to bylo vyvráceno, jsou i nadále tyto portréty využívány, protože reálné vyobrazení Máchy není. Fiktivní vyobrazení jsou v této situaci zcela běžná a používají se, i když je známo, že ve skutečnosti zachycují jinou osobu, mnohdy i známou. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 22:38 (CET)Odpovědět
Kolego, vlastní výzkum nemá být v článcích! V diskusi jistě být použit může a často dokonce musí. Nejsme žádné nemyslící automaty. Ostatně, někteří wikipedisté jsou v reálném životě profesionálními historiky a vlastní výzkum publikují ve svých odborných pracích zcela běžně. --Šandík (diskuse)23. 1. 2026, 22:50 (CET)Odpovědět
Přesně o tom mluvím. Ve článcích nemá vlastní výzkum co dělat. Spojení podobizny Panvinia s podobiznou Libraria je dosud nepublikovaný poznatek a proto nemá být součástí článku. Ve vlastních článcích ať si historikové publikují, co uznají za vhodné a co jim projde přes recenzenty (budu rád, když souvislost podobizen v odborných periodicích zpracují, pak budou mít jejich závěry ve článku prostor). Dokud k tomu ale nedojde, na Wikipedii to nepatří. --Xth-Floor (diskuse)23. 1. 2026, 22:56 (CET)Odpovědět
Kolega Krabiczka publikoval "vlastní výzkum" v diskusi, a vy mu to navzdory tomu vyčítáte. A pokud jde o vaše čekání na odbornou publikaci věnující se zmíněnému vyobrazení, obávám se že čekáte marně. To že jakýsi lokálně významný fotograf omylem či záměrně před více než sto lety zaměnil vyobrazení světce publikované v práci ze 17. století za vyobrazení spíše jen lokálně významné středověké historické osobnosti a pak tyto fotografie nějakým způsobem lokálně šířil je naprostá marginalita, kterou se historik v odborné publikaci skutečně nebude zabývat. --Šandík (diskuse)24. 1. 2026, 00:41 (CET)Odpovědět
Nevím, kde berete, že něco zaměnil fotograf. Jde o knihu napsanou Josephem Watzlem, knězem a redemptoristou kláštera, o kterém byla kniha napsána. A co se týče osoby a odkazu Jindřicha Libraria, tak se jí zabýval tým asi 20 lidí po téměř 10 let. Jejich práci jsem poměrně podrobně sledoval, protože několik z jeho členů znám osobně. Nechte prosím podobných nemístných spekulací. --Xth-Floor (diskuse)24. 1. 2026, 15:33 (CET)Odpovědět
@Xth-Floor: Máte samozřejmě pravdu, že se jedná o analýzu, a tudíž o vlastní výzkum. Jenomže bez vlastního výzkumu se nedá na Wikipedii napsat takřka nic, pokud nechcete články zakládat kopírováním ze zdrojů se svobodnými licencemi. Vezměte si, že se něco dočtete v nějakém zdroji a pak to pro Wikipedii reformulujete – už při samotné reformulaci, přemýšlení nad synonymy, text analyzujete. A teď si vezměte, že dáte dva texty dohromady, z jednoho převezmete datum narození osoby a ze druhého vzdělání – to musíte texty analyzovat, abyste dospěl k závěru, že se jedná o stejnou osobou. Taky by se mohlo jednat o jmenovce, to nikdy nemáte vyloučené. A pak tyto informace v článku dokonce umístíte v pořadí, jaké ještě nikdy nebylo publikováno, pro vhodné seřazení vět ale taky musíte provést analýzu (a následně syntézu). Obecně se dá říci, že pravidloWikipedie:Žádný vlastní výzkum je velmi staré – od roku 2006 je takřka beze změny, a tak není divu, že všechny situace nedokáže postihnout, kdy příkladem je i tato diskuse. Pravidlo vzniklo narychlo, pro vznikající projekt bylo velmi vhodné, ale nyní je asi na čase jej přepracovat.
Diskusi by mohlo velmi pomoci, kdybyste uvedl odkazy na Vámi zmiňované zdroje a odborníky. Ideálně ve formě URL odkazu, pokud to nelze, tak alespoň nějak popsat, o jakou knihu se jedná (název) a o jaké lidi jde (jména, tituly, pracoviště), případně datum a místo konání přednášky. Třeba Vám pak ostatní dají za pravdu, nebo se naopak ukáže, že jde o falešné autority podle pravidla. --Marek Genius (diskuse)6. 2. 2026, 23:56 (CET)Odpovědět
Dobrý den, bohužel, je to tak, že kolegové opravdu uvádí v omyl, byť třeba nevědomky. U zdrojů, zejména pokud jsou takto staršího data, je nezbytné je důkladně ověřovat. Pokud je nějaký portrét evidentně pozdější, fiktivní, typizovaný a ještě oděvem ani neodpovídá dané řeholi, pak jej prostě není možné automaticky použít. Jsou to dlouholeté boje s větrnými mlýny. Jakmile je něco publikováno, často se to nekriticky přebírá, ať už jde o chybné určení obrázků, špatné přepisy a překlady pramenů, až po mix relevantních informací s neoznačenými dedukcemi některých autorů. K odborné historiografické práci nutně patří i schopnost kriticky vyhodnocovat zpracovávané zdroje. Ano, je to složitější a časově náročnější, ale člověk tím snižuje možnost, že se dopustí recyklace nějakých chyb. --Krabiczka (diskuse)23. 1. 2026, 23:32 (CET)Odpovědět
Zde je ovšem evidentní, že portrét nadále používají historici, archeologové i církev, ačkoli si jsou vědomi, že je fiktivní. Proč by Wikipedie neměla respektovat tyto zdroje a razit na základ vlastního výzkumu jinou cestu? --Xth-Floor (diskuse)24. 1. 2026, 15:36 (CET)Odpovědět
To je špatně položená otázka. Správně by měla znít, proč by měla Wikipedie prezentovat informaci, která je bez pochybností špatná, i když byla kvůli nedůslednosti některých odborníků i laiků, kteří se nevěnovali jejímu ověření, po celé století přebírána? Je-li na grafickém listu zcela zjevně augustinián, ponechme přitom stranou zcela nesporné a nezpochybnitelné ztotožnění s portrétem ze 17. století, pak prostě nemůže jít o dominikánského převora. Taková interpretace je naprosto vyloučena. Fikcí tedy v první řadě není ten portrét, ale jeho přiřazení k Librariovi. Na to nejsou potřeba žádné složité uměnovědné analýzy, jak vám potvrzoval i kolega @Sandik, který se sám profesně dějinami umění zabývá a podobné případy tedy bezpochyby zná v mnohem větší míře než já. Trvat na původním popisu je tedy za mne podávání nepravdivé informace. --Krabiczka (diskuse)24. 1. 2026, 23:21 (CET)Odpovědět
@Xth-Floor: Děkuji za uvedení knihy z roku 1910. Byť ji stále v Haroldových odkazech nevidím, na webu Jihočeské knihovny[2] je a ten obrázek tam v náhledu s. 79 vidět je. Čili ano, obrázek byl jako obraz Libraria publikován v knize z roku 1910. Je imo pravděpodobné, že právě ilustrátor knihy jako fiktivní portrét Libraria použil portrét jiného mnicha z jiné staré knihy. (Přičemž opomenul odlišnou řádovou příslušnost dotyčných a tudíž špatný oděv.., jak upozornil kolega vedle). Nicméně jako by v článku neměl být vlastní výzkum, neměly by tam být ani nepravdivé a zavádějící informace, v tomto případě portrét jiného člověka ve špatném oblečení. Že to historici opakovaně publikují špatné info je dosti časté, wikipedie by se měla snažit jejich chyby a omyly nešířit. --Jann (diskuse)25. 1. 2026, 13:55 (CET)Odpovědět
S kolegou Danielem Kovářem se osobně znám a můžu mu v pondělí zavolat a zeptat se ho, jestli si je vědom toho že ta grafika ve skutečnosti znázorňuje nějkoho jiného. --Šandík (diskuse)25. 1. 2026, 14:10 (CET)Odpovědět
Vážení kolegové, s Danielem Kovářem jsem tedy teď předchvilkou mluvil. Že jde ve skutečnosti o portrét Onofria Panvinia (a to portrét samozřejmě také fiktivní) ví. Jako portrét Jindřicha Libraria jej používá proto, že zkrátka "nic lepšího nemáme". Podle jeho vlastních slov se ale snaží vždy uvádět, "že na tom portrétu určitě není on". --Šandík (diskuse)26. 1. 2026, 09:14 (CET)Odpovědět
Nynější popisek u obrázku odpovídá mému názoru, přesto si dovolím navrhnout jakýsi kompromis. Snad je možné se shodnout na tom, že portrét Libraria publikovaný Watzlem je pouze fikce, což uvedl i on. A snad je i docela zřejmá podobnost s portrétem Panvinia. Ano, blíže tuto podobnost zatím pravděpodobně nikdo odborně nezkoumal a nic o ní nepublikoval. Co tedy uvést v popisku u obr. něco jako "Fiktivní portrét Jindřicha Libraria publikovaný v roce 1910 Josefem Watzlem,(ref.: Watzl 1910, s. 79) nápadně podobný portrétuOnofria Panvinia na rytině Nicolase Larmessina z roku 1682(ref.: Isaac Bullart)"? --Xyzabec (diskuse)23. 1. 2026, 23:06 (CET)Odpovědět
Dobrý den, děkuji vám za návrh. Bohužel si ale myslím, že neodpovídá skutečnosti. Shoda je natolik výrazná, že podobnost není možná, jak dokládají i obličejové detaily a řeholní oděv, který patří augustiniánům a nikoliv dominikánům. Pokud by někdo pro hagiografickou potřebu chtěl výtvarně použít podobiznu Panvinia jako takto silnou předlohu pro fiktivní portrét Libraria, tak by rozhodně změnil alespoň ten řeholní oděv, který je v ikonografii spolehlivým identifikátorem příslušnosti zpodobňovaných řeholníků. Nevíme, kde k chybnému přiřazení došlo a z jakých důvodů, to by byly spekulace, které nám nepřísluší. V situaci, kdy je identifikace takto zásadně zpochybněna, mi však nepřijde dobré udržet v hesle jako živou eventualitu, že Watzlova informace má nějakou relevanci. --Krabiczka (diskuse)23. 1. 2026, 23:44 (CET)Odpovědět
Pardon, ale skutečně je konstatování že tenhle[3] a tenhle[4] obrázek jsou navzdory horší kvalitě jednoho z nich reprodukcí téže grafiky "vlastní výzkum"? Ten obrázek je zkrátka naprosto totožný! Doslova do poslední čárky je týž. Všimněte si třeba detailu přezky na opasku, a nebo takového toho zajímavého a vůbec ne běžného detailu přes zapnutý opasek přehozeného volného konce tohoto opasku (vypadá to trochu jako domeček). Pokud je tohle "vlastní výzkum", není pak "vlastním výzkumem" i zjištění, že řekněme slovo mislivec obsahuje pravopisnou chybu? Máme v tom případě vůbec právo opravovat ve wikipedijních článcích překlepy a pravopisné chyby? --Šandík (diskuse)24. 1. 2026, 01:22 (CET)Odpovědět
Já osobně konstatování shody obou obrázků za "vlastní výzkum" nepovažuji, připadá mi docela zjevná, i když drobné rozdíly vidím: např. u Watzla chybí uvedení autora rytiny v oválném rámečku, naopak je tam navíc úplně v pravém dolním rohu poněkud nečitelné slovo (NEU...?). Ale víc už k tomu asi neřeknu, nechám to kvalifikovanějším a snad nakonec k nějakému konsenzu dojde :) --Xyzabec (diskuse)24. 1. 2026, 12:02 (CET)Odpovědět
Že někdo vymazal autora rytiny jistě není divu. To už je bezpochyby součást manipulace s ní, s cílem vydávat ji za Librariovo vyobrazení. Ten text vpravo dole bude téhož rodu. Grafika je to ale bezpochyby ta samá, tj. není to přeryté. Obojí vzniklo jako otisk z téže matrice, tj. manipulováno s tím bylo zřejmě až po vyfotografování té grafiky v negativu, z něhož byl patrně následně vytvořen štoček. To taky mimochodem jednoznačně ukazuje na záměrnou manipulaci. Není to nějaký omyl. --Šandík (diskuse)24. 1. 2026, 22:54 (CET)Odpovědět
Taky díky za návrh, byť se mi zdá, že vlastně neřeší meritum sporu (tj. není zdroj k tvrzení o "nápadné podobnosti" obou portrétů). Vlastně chápu, že kolega by rád měl černé na bílém, nejlépe v nějaké odborné publikaci, informaci, která by výslovně spojovala podobiznu Panvinia ze 17. století a podobiznu Libraria použitou na začátku 20. století v jednom lokálním spisku. Nicméně můj výklad pravidel je takový, že ono propojení dvou obrázků je natolik očividné a zjevné, což potvrzuje téměř každý, kdo se zde do diskuse zapojil, že k tomu není podleWP:OV potřeba zdroj. K tomu se patrně přiklání i valná většina zde diskutujících, takže se zdá, že se snad dobereme nějakého konsenzu. --Harold (diskuse)24. 1. 2026, 10:11 (CET)Odpovědět
Co z následujícího návrhu považujete za schůdné?
1. Vrátit obrázek do infoboxu, kam patří.
2. Doplnit do článku kapitolku o vyobrazeních, kde by se dala zmínit socha a dále portrét publikovaný ve Watzlových knihách s tím, že je považován za fiktivní.
3. Spojování s podobiznou Panvinia je nový objev a to zkrátka nemá na Wikipedii místo. Samotné pravidlo, na které se odkazujete, stanovuje, že klíčová je „Ověřitelnost, nikoliv pravdivost“. Protože co může na základě laického hodnocení omezených informačních zdrojů působit jako pravdivé, ve skutečnosti být pravdivé nemusí. Argumentovat zjevností je poněkud problematické, když se podlediskuze k pravidlu Ověřitelnost nedokázali Wikipedisté 20 let shodnout na tom, co si představovat pod „(ne)zjevný“. V diskuzi je rovněž zmíněno, že za zjevnou lze informaci považovat jen do okamžiku, kdy je někým zpochybněna. Nebo že zjevné informace by mohly být ty, které se učí běžně ve škole. Ani jedno z toho by neodpovídalo situaci, kterou řešíme zde. Dále je v této diskuzi upozorněno, že přinejmenším některé interpretace zjevnosti jsou v rozporu s pravidlemžádného vlastního výzkumu, které jsem zde již citoval. Lze skutečně považovat poznatek za zjevný, když zřejmě nebyl publikován a není pro něj opora ve zdrojích? Cituji: „Je povinností Wikipedie, abyvšechny informace v ní obsažené byly důvěryhodné a uznávané. Musejí proto vycházetpouze z důvěryhodných a uznávaných zdrojů. […] Jako vlastní výzkum chápeme příspěvek, který předkládá myšlenky nebo argumenty některým z následujících způsobů: […]předkládá vlastní myšlenky“. Zde máme jasný případ vlastního zjištění, vlastní dosud nepublikované myšlenky. A snahu jejího zařazení do Wikipedie s argumentem, že je „zjevná“, což je pojem, který dosud nebyl v pravidlech definován, protože na jeho významu není shoda. Pravidlo ŽVV výjimku v podobě zjevnosti nepřipouští. --Xth-Floor (diskuse)24. 1. 2026, 16:14 (CET)Odpovědět
A jsme zase u toho, že uvedení dvou informací vedle sebe, které jsou samy o sobě doložitelné zdroji, nevnímám jako vlastní výzkum. A zdá se, že ani valná většina editorů, kteří se zde vyjádřili. --Harold (diskuse)24. 1. 2026, 23:05 (CET)Odpovědět
Dobrý den, také se domnívám, že v tomto případě není naplněno pravidlo vlastního výzkumu. Vše je podloženo zdroji a ztotožnění původní předlohy je natolik zjevné a spolehlivé, že žádný výzkum nepotřebuje. Nejde totiž o žádné volnější inspirační převzetí, které by se skutečně dokládalo komparací, ale o doslovné překreslení vnitřního portrétního medailonu původní rytiny, které podle oděvu řeholníka nemohlo být zhotovitelem zamýšleno jako domnělý Librariův portrét, když je na obou verzích augustinián. --Krabiczka (diskuse)24. 1. 2026, 23:29 (CET)Odpovědět
Složitý problém. Týká se více pravidel, stojí to proti sobě. Četl jsem to tak polovičatě, ale na první dojem bych řekl, že jako běžný editor bych se přiklonil na stranu většiny, protože jejich názor je mi sympatičtější, ale jako správce, který má za povinnost ctít pravidla, bych musel dát za pravdu Xth-Floorovi, protože jeho argumenty více vychází ze znění pravidel. Ostatní sice pevně ukazují svoje názory, ale příliš pro ně neuvádí argumenty. Respektive fráze jako„Já se domnívám, že… zcela odpovídá pravidlům Wikipedie (OV, ŽVV, VZ)“je zhruba na úrovniChalupova vyjádření„článek splňuje pravidlo významnosti“ (@Harold, @Krabiczka, @Jann). V neproblematických případech je takové úsporné vyjádření v pořádku, v kontroverzních případech je lepší citovat konkrétní fráze pravidel a využít argumentů, analogií a příkladů. Kdyby totéž napsal začátečník na stránceWikipedie:Potřebuji pomoc, odpověděl bych, ať si nejprve přečte pravidla, protože: 1) vlastní výzkum je zakázán; 2) nezjevné informace nutně potřebují zdroj, což neznamená, že zjevné informace mohou být bez zdroje; 3) nakonsensus to zde nevypadá, minimálně jeden uživatel dává ostře najevo jiný názor, ostatní by jej sice přehlasovali, ale podle pravidlaWikipedie:Konsenzus#Konsenzus v praxi se hlasování až na výjimky nedoporučuje; 4) lokální konsensus může mít přednostpřed doporučeními, ale určitě ne před závaznými pravidly, jakými jsouWikipedie:Žádný vlastní výzkum a Wikipedie:Ověřitelnost; 5) důležitá je ověřitelnost,nikoliv pravdivost, tedy i špatné a evidentně chybné informace by se měly do Wikipedie přebírat, pokud byly někde publikovány.
Aby se diskuse někam pohnula, tak se pokusím přijít s nějakým konstruktivním řešením. Pokud dobře vidím, tak základním sporem je, že někdo chce do článku umístit informaci, která je asi pravdivá, ale nebyla nikde publikována. Jsou si všichni skutečně jisti, že daná informace nikde publikována nebyla, respektive udělali dost pro to, aby se ji pokusili někde dohledat? Pokud se informace v žádném zdroji opravdu nenachází, nedalo by se napomoci vytvoření takového zdroje? Nedávno tu byla taková věc, že jistá paní přišla s tvrzením, že určití historikové se mýlí a že postupovali špatně, když zapsali rodné jménoRadoly Gajdy, vizWikipedie:Potřebuji pomoc/Archiv27#Radola Gajda, a paní následně s informací kontaktovala Vojenský historický ústav.Xth-Floor píše, že některé historiky zná osobně, nemohl by jim nová zjištění oznámit, aby je někde publikovali? Bylo by třeba počkat s vyřešením tohoto sporu delší dobu, ale když už se věc řeší více než rok, snad by nebyl až takový problém počkat další měsíce.
Jinou možností by bylo kontaktovat některou z odpovídacích služeb, napříkladPtejte se knihovny neboZeptej se vědce. SlužbaPtejte se knihovny odpovídá zhruba do dvou dnů a zodpovídá rozličné typy dotazů. Kdyby se jich někdo zeptal na tyto portréty, tak by to zveřejnili, a pak už by bylo, odkud zdrojovat. SlužbaZeptej se vědce zodpovídá také nejrůznější dotazy, nevýhodou je dlouhá doba odpovídání, příkladem jetato odpověď, kdy dotaz sice přišel v prosinci 2023, ale odpověď publikovali až asi v lednu 2026. Ale dotazy z oblasti historie asi moc nedostávají, tak třeba by jim publikování odpovědi netrvalo až tak dlouho. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 00:45 (CET) Doplnění: V projektu Zeptej se vědce (na rozdíl od projektu Ptejte se knihovny) odpovídají odborníci a odpovědi jsou recenzované. Zřejmě se tedy jedná o zdroj, který Wikipedie považuje za věrohodný. --Marek Genius (diskuse) 7. 2. 2026, 00:51 (CET) Označení zmíněné editorky:Wikipedista:Alena Martínková, omlouvám se za pozdní označení. --Marek Genius (diskuse)7. 2. 2026, 09:44 (CET)Odpovědět
Dobrý den, děkuji za informaci. Přiznám se, že mě poněkud překvapuje, že věc se nejprve řešila více než rok, a nakonec se ji podařilo vyřešit den po otevření diskuse Pod lípou (poslední editacev článku byla provedena 23. ledna a poslední editacena diskusní stránce článku byla provedena 22. ledna) a tři dny před posledním příspěvkem o tom, jak věc vyřešit, pokud tedy wikipedisté nedisponují strojem času. Nicméně je mi to asi jedno, proto nebudu-li požádán o vyjádření, nebudu se dále ve věci angažovat.
Nejnovější komentář:před 6 dny11 komentářů7 lidí v diskusi
V rámci soutěže Popiš památku byly letos, stejně jako v minulých letech, označeny a následně smazány za porušení autorských práv texty zkopírované z Památkového katalogu. V souvislosti s tím upozorňuji, že v některých seznamech kulturních památek (dnes jsem narazil např. naHoražďovice) jsou texty z Památkového katalogu používány ve velkém rozsahu a uvedený seznam není jediný. Texty do sloupcePopis obvykle vkládalŠJů. Asi by bylo dobré přístup k takovým příspěvkům sjednotit.
Doplním ještě jednu relevantní zkušenost s katalogem: Část textů v něm, nevím jak velká (spíše menší), je nepřiznanou a doslovnou kopií hesel z knih (např.Ilustrovaná encyklopedie českých hradů neboEncyklopedie hradišť v Čechách). Netuším, jak to mají ošetřené v NPÚ, ale na Wikipedii z knih kopírovat texty nemůžeme, takže ponechání textů „převzatých“ z katalogu vnímám jako problematické už jen kvůli nejistotě původního zdroje. --Petr Kinšt (diskuse)25. 1. 2026, 19:51 (CET)Odpovědět
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina,veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Ústřední seznam kulturních památek České republiky je veřejně přístupný seznam, který podle zákona o státní památkové péči vede Národní památkový ústav. Pokud by NPÚ při vytváření textů hypoteticky porušil autorská práva třetí osoby, je to věc mezi ním a tou třetí osobou, ale úřední dílo z podstaty věci musí být volné. Tajit úřední vymezení kulturní památky a její památkové hodnoty by bylo popřením práva. --ŠJů (diskuse)25. 1. 2026, 20:14 (CET)Odpovědět
Složitější otázkou je, zda ten veřejný zájem na vyloučení z ochrany vztahovat na ty vyloženě rejstříkové (databázové) údaje o vymezení památky, datu zpamátnění apod. (spíše asi ano), nebo do jaké míry se dá použít i na ty doprovodné souvislé texty. Pokud by se mělo jednat o dílo nechráněné, proč v patičce katalogu čteme "Národní památkový ústav, všechna práva vyhrazena"? --Bazi (diskuse)25. 1. 2026, 20:36 (CET)Odpovědět
Otázkou je, zda lze PK považovat za "úřední dílo". NPU není úřad nýbrž odborný ústav, čili podle mého nejde o "úřední dílo". Úředním dílem bude pouze rozhodnutí ministerstva kultury (před rokem 1988 také okresních nebo krajských úřadů) obsahující seznam prohlášených kulturních památek ale tam bude pouze rejstříkové číslo, tj. například "32590/8-241" a název objektu, tj např. "č. 8-241, kříž". Pak tam bude ještě jějaká lokalizace, jako je číslo parcely atp. Určitě ale ne podrobný popis, který je v PK. Nicméně nejjednodušší by bylo položit dotaz přímo NPU. A nebo zkusím zítra zavolat JUDr Varhaníkovi. To je kamarád který léta pracoval jako ředitel Památkové inspekce při MK. Tohle by měl vědět přesně. --Šandík (diskuse)25. 1. 2026, 23:37 (CET)Odpovědět
Takže, kolega Varhaník si není jist, protože to není jednoznačné (jak se říká, tři právníci, pět názorů). Spíše se přiklání k tomu, že ty texty použít lze ale nejlepší by skutečně bylo poslat dotaz přímo na NPU. Mají vlastní právní oddělení, tak uvidíte co vám napíšou. --Šandík (diskuse)26. 1. 2026, 14:08 (CET)Odpovědět
@Sandik: Velmi díky za takovouto nadstandardní aktivitu. Můžete prosím konkrétně uvést, o co svůj názor doktor Varhaník podepřel (pokud to nějak vysvětlil)?Vůbec nevím, jestli by se zaúřední díla daly označovat i výstupy ústavů. Ale napříkladzákon o svobodném přístupu k informacím se běžně vztahuje i na vědecké ústavy, ale je to jiný zákon. Ale analogicky by se veřejný zájem dal předpokládat i u Památkového katalogu podle autorského zákona. --Marek Genius (diskuse)26. 1. 2026, 14:37 (CET)Odpovědět
Zkrátka si nebyl jist. Asi tuhle otázku niky nepotřeboval řešit (což mi taky hned nedošlo). On je sice specialista na památkovou legislativu a opravdu hodně rozumí i stavebnímu právu, ale tohle je oblast autorských práv a tu asi na památkové inspekci nikdy řešit nepotřebovali. --Šandík (diskuse)26. 1. 2026, 14:44 (CET)Odpovědět
Osobně bych takové přebírání nedoporučil už proto, že jde často o texty poměrně nepřesné a nekvalitní, z části vzniklé přepisem textu evidenčních karet jednotlivých památkových objektů, z nichž některé vznikly už v šedesátých letech 20. století, a tedy vůbec neodrážející nové poznatky atp atd. Jiná část zase může být, jak už tu bylo taky uvedeno, kompilací různých encyklopedií, opět zpravidla neodrážející nová zjištění a fixující staré omyly. --Šandík (diskuse)25. 1. 2026, 23:24 (CET)Odpovědět
Památkový katalog je (bohužel) zdroj silně nevěrohodný, jsou v něm často vyložené nesmysly. Texty, se kterými jsem se setkal, rozhodně nejsou výsledkem kvalitní badatelské práce, ale horkou jehlou spíchnuté slátaniny bůhvíčeho bůhvíodkud (platí pro valnou část textů ÚOP Ústí nad Labem, jinde jsem se tím moc nezabýval, nicméně pokud má podobnou zkušenost iSandik, pak to bude asi všude stejné). Někteří pracovníci NPÚ, s nimiž mám zkušenost, jsou bohužel spíš ztroskotalí dějepisáři než stavební technici, a historickým stavbám, dobovým technologickým postupům, architektuře obecně apod. vůbec nerozumí. Za mě Památkový katalog obecně nepoužívat ani jako zdroj, natož k doslovnému přebírání textů, byť by to autorské právo umožňovalo. --Vojtasafr (diskuse)30. 1. 2026, 11:05 (CET)Odpovědět
Dobrý den, opakovaně bylo výše uvedeno, že Památkový katalog je v některých ohledech zdrojem velmi nespolehlivým. Jeho plošné vytěžování je tedy rozhodně dost nešťastným postupem. Rozhodně to ale také neznamená, že by mělo následovat jeho plošné ignorování. Jako vhodnou cestu vidím používání informací, které jsou pro katalog primární. To jsou informace o existenci a charakteru památkové ochrany a dále popis architektonických či uměleckohistorických prvků, protože tam jsou zachyceny důvody, proč objekt památkovou ochranu získal. Tyto popisy navíc v řadě případů jinde dostupné nejsou, nepočítáme-li archivní materiály památkových pracovišť či regionálních muzeí, a může tedy být velmi složité je nahradit jiným zdrojem. Ale ještě jednou zdůrazňuji, že tento pohled se týká informací úzce souvisejících s památkovou hodnotou. Jinak by se mělo pracovat s kvalitnější odbornou literaturou, je-li existující, a "nesklízet" slepě data z Památkového katalogu jen proto, že je jednoduše dostupný na internetu. --Krabiczka (diskuse)7. 2. 2026, 19:07 (CET)Odpovědět
Zkrátka je nutné ty texty v "popisné" části katalogu (anotace) nebrat jako "posvátnou krávu" ale jako běžný zdroj, který je nutné komparovat s další literaturou. PK vznikl jako dotacemi podpořený projekt[5] v šibeničně krátkém termínu necelého jednoho roku a na jeho obsahu se podílela obrovská spousta lidí. Kvalita hesel je tudíž kolísavá. Navíc ty popisy jsou jenom určitým doplňkem, to skutečně podstatné pro odbornou veřejnost která s katalogem pracuje jsou evidenční čísla památek, konkrétní vymezení rozsahu ochrany, odkazy do MIS, GIS atp atd. --Šandík (diskuse)7. 2. 2026, 20:47 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 16 dny8 komentářů6 lidí v diskusi
Zdravím, kolegové a kolegyně. Všiml jsem si, že se v poslední době na Wikipedii rozšířil takový nešvar. Tím je častá a opakovaná editace vlastního pískoviště a poslední změny bývají často zahlceny takovými editacemi. Jeden rekordman má na svém kontě už téměř 50 000 (!) editací vlastního pískoviště. Zajímal by mě názor komunity, zda by nemělo i zde být vyžadováno používání náhledu šablonami{{Náhled}} a{{Náhled2}}. Díky za vaše názory. --Jowe (diskuse)26. 1. 2026, 10:42 (CET)Odpovědět
Podle mého názoru by naopak bylo vhodné editace pískoviště z nástěnky posledních změn vyloučit, jsme-li tolik posedlí ochranou soukromí, jak by mohlo vyplývat ze zavedení dočasných účtů a dalších nedávných změn v podobném duchu. //EDIT: A ono to tak už dávno funguje: stačí po kliknutí naJmenné prostory zatrhnoutWikipedista a zvolitVynechat vybrané. --Osidor (diskuse)26. 1. 2026, 11:50 (CET)Odpovědět
Pískoviště má sloužit ke dvěma základním účelům: pro méně zkušené k experimentování v "bezpečném" prostoru, kde tím nepoškodí encyklopedický obsah, a k přípravě článků a jiného obsahu, odkládání pracovních verzí atp. Prakticky jediné omezení pro pískoviště spočívá v dodržování autorských práv (a obecně legality obsahu). Řekl bych, že pro drtivou většinu uživatelů a uživatelek to postačí a není potřeba nějakých zásahů. Případné extrémní případy, pokud snad někdo záměrně nahání počet editací nebo jeho činnost na pískovišti je takového charakteru, že způsobuje potíže (jako třeba zahlcování posledních změn), bych namísto stanovování plošných omezení doporučoval spíš řešit individuálně domluvou, případněopatřením. Mimochodem editace na pískovišti je možno označovat jako malé, čímž by při vhodném nastavení filtrů měly z posledních změn zmizet, takže i to je jedna z možností, která by se dala navrhnout. --Bazi (diskuse)26. 1. 2026, 12:07 (CET)Odpovědět
Samozřejmě, že existují způsoby, jak si to z posledních změn odfiltrovat. Neměl jsem ani tak na mysli zásahy jako spíš upozorňování a osvětu, že existuje tlačítko náhled a není potřeba každou malou editaci ukládat. Též vysvětlovat, že i při malé editaci se ukládá na server znovu celý obsah. Nebo to vůbec nijak neřešit? Chápu, že je potřeba občas si uložit pracovní verzi, avšak ukládat i několikrát za minutu je prostě špatně i na pískovišti a měli by na to být wikipedisté upozorňováni. --Jowe (diskuse)26. 1. 2026, 12:40 (CET)Odpovědět
Kdyby to působilo vysokou serverovou zátěž, dávno by to již bylo nějak upraveno, domnívám se směle. Editací je i tak méně a méně. I všemožnými upozorněními je (podle mého názoru) vhodné spíše šetřit, často až k hranici rezignace na ně. (Excesivní ukládání editací by snad mohl korigovat editační filtr, který by toto upozornění vypisoval automaticky..) --Osidor (diskuse)26. 1. 2026, 13:05 (CET)Odpovědět
Defaultní odstranění pískoviště z RC není dobrý nápad. Opakovaně se v nich objevují copyvia, texty nesouvisející s Wikipedií a především propagační obsah, tedy záležitost patroly. Taky jsem zaznamenal účet provádějící zejména v noci nálety sérií revertů vlastního písku, aniž by to mělo nějaký smysl. --Kacir26. 1. 2026, 13:19 (CET)Odpovědět
Popravdě jsem si nevšiml, že by takové editace byly v enormním množství. Navíc jsou mezi nimi v posledních změnách vždy editace jiných editorů. To už mi víc vadí hromadné náhrady nebotů, kterých jsou i vyšší desítky a vždy za sebou. --Zdenekk2 (diskuse)26. 1. 2026, 14:46 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 17 dny3 komentáře3 lidé v diskusi
Milí kolegové (správcovští),
bylo by velmi vhodné shodnout se na strategii blokování, když máme ty nové dočasné účty.Kacir už to navrhoval naDiskuse_k_Wikipedii:Blokování, leč bez většího zájmu komunity. Mám důvodné podezření, že mnoho správců novou strategii blokování nemusí příliš ovládat, respektive v zápalu na RC se blokuje redundantně, a navíc každý blokuje jinak. Představme si běžnou situaci, kdy jedna vandalská IP adresa edituje z vícera dočasných účtů, jež jí byly vytvořeny. Zablokování takového vandala dosáhneme jak zablokováním přímo této IP adresy; tak zablokováním všech dočasných účtů; tak zablokováním jednoho dočasného účtu s autoblokem přecházejícím na příslušnou IP adresu (při blokování dočasných účtů defaultní). Do toho lze ještě relativně nově bloky „vrstvit“ – a to ještě taktně zamlčuji blokování nikoli IP adres, ale IP rozsahů, což systém rovněž nově dokonce přímo nabízí. Je jasné, že tak není zřejmé, jestli je příslušný vandal eliminován, zejména během ranní špičky, kdy nemalá část správců jistě zasahuje trochu partyzánsky někde z práce, školy či cesty, často z mobilu. Tak se stává (možná i mně), že zásahy připomínají vyrážení odemčených dveří a v přehledu bloků vzniká relativní zmatek.
Osobně doporučuju nadále blokovat přímo IP adresy, neboť se tak skrze knihu blokování zachovává kontinuita dlouhodobě problematických IP a je to obecně přehlednější. Zobrazování IP si navíc lze zapnout přes udělátko IP Auto-reveal. Neměly by se ale přímo propojovat IP adresy s editacemi z dočasných účtů, např. konkrétními diffy do zdůvodnění bloku. Nevýhoda je, že nesprávci nevidí, za co byla příslušná IP blokována (což u školních experimentů ale myslím nevadí).
Změna pravidla je žádoucí, ale nemusí být nijak zásadní.
Vzhledem k momentální implementaci dočasných účtů (k danému d. ú. má (mít) přístup právě 1 osoba) bych k nim přistupoval jako k běžným, tj. stejný metr na JVPÚ, obcházení zablokování apod.
Blokování IP adres/rozsahů bych uváděl až jako druhotné. Ano, je velmi mazané obejít omezení 90 dní na historii editace dané IP adresy tím, že ji (samozřejmě bez jakékoli asociace!) zablokujeme souběžně s problematickým dočasným účtem. Ale vidím to spíš jako možnost, která navíc dává smysl jen někdy (např. pro uzly mobilní sítě postačí autoblok). Tady bych spíš jenom vysvětlil výhody i nevýhody (např. delší blokace adresy/rozsahu může mít dopad i na nevinné potenciální přispěvatele, prostě použijte zdravý úsudek) a přidal jako kontext směrnici WMF.
Zrovna automatické blokace veřejných sítí je trochu problematická. Když chci editovat Wikipedii ve vlaku, tak si musím spouštět univerzitní proxy, abych se vyhnul blokaci uzlů, přes které se připojuji. --Martin Tauchman (diskuse)27. 1. 2026, 22:17 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 6 dny4 komentáře3 lidé v diskusi
Dnes nebo nedávno jsem dostal upozornění od jednoho kolegy, které jsem ale odháknul a teď je už nenajdu. Ani už nevím, co to bylo. Prosím kolegu, který si na to vzpomene, aby mně napsal na mou diskusní stránku. --Zbrnajsem (diskuse)28. 1. 2026, 16:53 (CET)Odpovědět
@Zbrnajsem: Seznam upozornění naleznete na stránceSpeciální:Upozornění, pokud se jedná o upozornění ne starší než několik dní, neměl by být problém jej nalézt. Pokud tedy nedostáváte sto upozornění denně. Druhou možností je projít si svésledované stránky a nebovlastní příspěvky – je velká pravděpodobnost (ne stoprocentní), že Vás někdo upozornil na stránce, kterou jste v nedávné době editoval, tedy na té, kterou sledujete, resp. máte mezi svými příspěvky.
Třetí možností je vyhledat své jméno, resp. fráziZbrnajsem, v diskusních prostorech a seřadit výsledky podle nejnověji uložené revize. Opět by nemělo být nemožné stránku najít, pokud se jedná o upozornění staré několik dní. Protože Vám upozornění někdo mohl zaslat za pomoci šablonyŠablona:Odpověď s parametremskrýt = ano, je lepšívyhledat své jméno ve zdrojovém kódu stránek. --Marek Genius (diskuse)6. 2. 2026, 23:29 (CET)Odpovědět
Ještě jsem zapomněl, že označení uživatele nemusí být v textu stránky, ale může být i veshrnutí editace. V takovém případě by vyhledávání na stránceSpeciální:Hledání nemuselo pomoci (pokud by se v textu stránky daný výraz nenacházel). Nejlepší je prostě využít stránku Speciální:Upozornění, tedy první možnost. --Marek Genius (diskuse)7. 2. 2026, 09:44 (CET)Odpovědět
Možná nedošlo k odezvě proto, že to je trochu nekonkrétní a člověk si to musí dohledat. Takže o co jde: před koncem ledna provedl @Lukša "sloučení" těchto samostatných článků o písních do článků o jejich interpretech*kách se zdůvodněním:
Lijepa Tena sloučeno, vše uvedeno v cílovém článku
V prvních dvou případech se dokonce jedná o články, které bez návrhu "sloučil" už tehdy v listopadu, kolega OJJ jeho počínání revertoval a vložil do článků korektně návrhovou šablonu. V ostatních článcích už jde o případy, kdy Lukša sám vložil šablonu v průběhu ledna, klasicky se zdůvodněním "oproti cílovému článku neposkytuje téměř žádné informace navíc". Když se v editační historii podíváme na podoby článků před "sloučením", nebyla to žádná pecka, ale jednalo se o poměrně použitelné stručné články, které by klidně mohly samostatně existovat, měly mezi 6 a 15 interwiki odkazy.
Nutno přiznat, že ve všech případech zrovna na anglické Wikipedii to interwiki je jen přesměrovací a vede na články typuen:Cyprus in the Eurovision Song Contest 2009, kde jsou písně uvedeny do velmi obšírně rozepsaného kontextu reprezentace té soutěžící země v tom konkrétním ročníku Eurovize. U nás Lukša zvolil místo toho sloučení do článků o interpretech, které jsou v některých případech samy o sobě dost stručné, např.Igor Cukrov. Přístup enWiki mi dává větší smysl, ale přiznejme si, že csWiki nemá takové lidské kapacity, pokud se tedy nehodlá někdo pouštět do systematického překládání. Ale zároveň mi přijde, že tímto "sloučením" nedošlo k žádnému přidanému užitku. Samostatné články mají tu výhodu, že mohou být přehledně kategorizovány a propojeny navigací, poskytovat přehledné informace v navboxech, což se začleněním do článků o lidech nebo kapelách ztrácí. Pokud v tom někdo nachází užitek, nechť přednese svůj názor. Nebo jestli k tomu má Lukša nějaký koncepční záměr, taky by bylo fajn ho sdělit a obhájit. --Bazi (diskuse)8. 2. 2026, 12:16 (CET)Odpovědět
Informace o tom, kdo je/byl starostou je encyklopedicky významná. Obvykle jsou zdroj, takže je i doložitelná. Do článku o obci to jednoznačně patří. A vyčlenění do separátního seznamu tudíž dává smysl buď ve chvíli, kdy by tento seznam tvořil velkou část obsahu článku, nebo naopak, když už je článek hodně dlouhý. Tedy za mě ano, seznamy jsou encyklopedické.
Jinou věcí je linkování jednotlivých představitelů - u menších obcí bude k málo komu dostatek zdrojů a málokdo bude encyklopedicky významný. Třeba uLidečka nejsou jména odkazována. UNymburka už ano, ale modří jsou jen asi tři a pravděpodobně jich o moc více do budoucna nezmodrá, redukce linků by jistě byla na místě.(České Budějovice mají většinu modrou a umím si představit, že do budoucna zmodrají všichni. A uPrahy chybí zamodřit jen ti z hluboké historie.
WP není telefonní seznam, ale starostů každé obce je omezený počet, jsou jasně definovaní, pro obec významní a tudíž jejich seznamy mají na Wikipedii své místo (na rozdíl třeba od seznamu praktických lékařů v Horní Dolní). --JAnD (diskuse)31. 1. 2026, 14:49 (CET)Odpovědět
Seznamy jsou právě vhodné formáty pro položky, které samy o sobě nejsou encyklopedicky významné. Ty konkrétní příklady z poslední doby (ValMez,Bystřice,Lidečko) jsou problematické v některých případech až přílišnou prostotou seznamu bez nějaké přidané hodnoty (a v kontrastu k tomu naprosto nevhodnou dvouúrovňovou strukturou nadpisů závěrečných sekcí), nedostatečným zdrojováním (pouhé vlastní weby obcí jako jediný zdroj, z kterého je to možná jen copy-paste přeneseno), ale jako základní pahýly k dalšímu rozšíření a vylepšování by snad mohly být dostačující. Podobné seznamy by ostatně měly své místo v samotných článcích o těch obcích, kde by ale zabíraly zbytečně místo, takže jejich vyčlenění do samostatného článku je za mě logické a odpovídající. --Bazi (diskuse)31. 1. 2026, 15:06 (CET)Odpovědět
Seznamy představitelů vnímám jako přílohu nebo podčlánek článku o obci a mají na Wikipedii své místo. Uvítal bych, kdyby vznikly úplně ke každé obci. Je to mnohem encyklopedičtější než, že se po volbách jen změní jméno starosty v infoboxu. --Jowe (diskuse)31. 1. 2026, 15:25 (CET)Odpovědět
Mně to přijde stejně významné, jako seznam místostarostů, seznam náměstků pro parkovou zeleň, seznam ulic v obci. Všechno "užitečné", "pravdivé", "ozdrojované", ale co z toho? Stačí aktuální starosta (i tam bych se bez něj obešel) a link na zdroj, kde se dočíst ten telefonní seznam. Pokud je to kompilát z více zdrojů, tak tím víc jsem na pochybách, nakolik je to významné. Nějakého významného starostu, který se zasadil o vybudování místní školy, aťsi v textu, ale seznamy.... --Chrz (diskuse)31. 1. 2026, 15:42 (CET)Odpovědět
Samozřejmě že existují, ani ne k 1 % českých měst, natož obcí. Podle toho asi poznáme, kde bydlí aktivní wikipedisti takto zaměření a rovnoměrně rozloženi tedy nejsou. Seznam náměstí ve statutárních městech snad, jinde se to vejde jako prostý seznam k městu, pokud vůbec. Vidím, že prozatím v diskuzi převažuje názor takové seznamy dělat u starostů, ale moc jestli se to bude dělat s takovým nadšením jako ulice a náměstí, tak se přes pár desítek takových článků stejně v brzké době nepřehoupneme. Pojďme se podívat na návštěvnost takových seznamů, to nám může napovědět, jestli bychom to dělali pro čtenáře, nebo pro své uspokojení nad tím, co je určitě encyklopedické pro všeobecnou wikipedii. --Chrz (diskuse)6. 2. 2026, 23:32 (CET)Odpovědět
Navrhnul jsem podívat se, nakolik se ona teoretická užitečnost takového typu článku promítla do absolutních čísel - kolika čtenářům tedy reálně užitek přinesl (a to sčítáme jen návštěvy, ne čtení). Dumá se tady nad tím, že informace jsou to hodnotné, ale pokud spadnou pod WP:CWN, tak si je zájemce vyhledá jinde, a třeba by to takový zájemce ani po Wikipedii nechtěl, když má lepší zdroj. --Chrz (diskuse)7. 2. 2026, 01:59 (CET)Odpovědět
Dobrý den, připojuji se k některým kolegům. Seznamy představitelů místních samospráv vnímám jako funkční doplněk hesel o jednotlivých obcích. Funkce starosty či primátora je významná svou statutární úlohou. Analogicky vnímám třeba seznamy ocenění významných osob, které bývají kvůli značnému rozsahu vyčleněny na samostatnou stránku, aby samy o sobě "nezatěžovaly", nijak to však neumenšuje jejich přínos v celku. U menších obcí taktéž nevnímám jako nezbytné mít všechna jména červeně jako neexistující odkazy. Daná osoba může být velmi pravděpodobně významná právě v tom přehledu starostů, leč samostatné heslo mnohdy vůbec vzniknout nemusí z plně relevantních důvodů. --Krabiczka (diskuse)31. 1. 2026, 16:09 (CET)Odpovědět
Seznamy starostů jsou myslím zrovna to, co čtenář v encyklopedii hledá. Že jednotlivé osoby nemusí být encyklopedicky významné nehraje roli. Vymezení je jasné, seznamy jsou konečné. Zdroje se myslím taky najdou (min. v obecních kronikách). --Jklamo (diskuse)11. 2. 2026, 16:32 (CET)Odpovědět
Pokud tedy seznamy ano, pak by bylo vhodné stanovit nějaké kritérium významnosti, protože i ti lékaři jsou pro obec významní (a koneckonců i ti náměstci). Navíc, jak zmínil kolega Bazi, jakou encyklopedickou hodnotu má prosté zkopírování statistik? Co třeba seznamy ředitelů škol od vysokých škol až po mateřské školky? A co seznamy jejich zástupců (i ti jsou standardně v iboxech škol)? Viděl jsem článek o farnosti, kde bylo několik málo úvodních vět a následoval předlouhý seznam farářů až do hlubokého středověku. Dovedu si představit i seznamy třeba poslanců podle různých kritérií (věk, pohlaví, příslušnost ke straně, politické názory, míra kontroverze, používání vulgarit atd.). --Zdenekk2 (diskuse)31. 1. 2026, 16:27 (CET)Odpovědět
V obecné rovině jsou seznamy vedoucích představitelů států, regionů, obcí, organizací, podniků, vojenských útvarů atd. jistě důležitou částí popisu dotyčných lidských společenství. Velká výhoda wikipedie je, že na ní jsou tyto seznamy v relativně stejnorodé formě a relativně snadno dohledatelné a díky mnoha jazykovým verzím i rozsáhlejší než v jakékoliv jiné encyklopedii. Mimo wikipedii jsou tyto informace formátovány stokrát jinak, na různých místech, leckdy neúplné... a kdo se má vyznat v cizojazyčných webech a hledat v cizích jazycích. (Jo, vím že dotaz byl na české obce.) Takže má kladný význam a encyklopedickou hodnotu i pouhý přepis seznamu ze zdroje (který koneckonců nemusí být online a pokud je, nemusí být za pár let).
I u obcí, kterých se týká dotaz, je naším cílem mít v článku více než tucet sekcí, každou o několika odstavcích, o nejrůznějších aspektech současného stavu i minulosti obce. Seznam představitelů (ale i data o výsledcích obecních voleb) je imo samozřejmou součástí příslušných sekcí. A jak je obvyklé, když je sekce neúměrně objemná, vydělí se do samostatného článku.
Konkrétněji: seznamy bych nechal, pokud jsou zdroje a seznam není moc mezerovitý, nevidím problém. Linkoval bych jen představitele u nich lze předpokládat enc. významnost, tedy cca od starostů okresních měst výše. K náměstkům a lékařům - lékaře ne, ti zas tak významní nejsou, aspoň tedy, pokud jsem viděl historii měst a městeček, tak v ní větší či menší zmínky o starostech vždycky jsou, o lékařích jen výjimečně. Náměstci jsou jistě zpravidla sami o sobě významní u měst velikosti Prahy, seznam náměstků by nebyl od věci i u řekněme krajských měst.--Jann (diskuse)31. 1. 2026, 19:21 (CET)Odpovědět
Tyhle seznamy jsou ale fakticky součástí konkrétních článků, pouze jsou z nich zpravidla v minulosti byly vyděleny s ohledem na rozsah. To je myslím upůlně jiný případ než nekonečně dlouhý seznam Českých spisovatelů. --Šandík (diskuse)11. 2. 2026, 20:20 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 12 dny2 komentáře2 lidé v diskusi
Máme a používáme (asi ve 3000 článků)šablonu Instagram. Při kliknutí v nějakém článku na tento externí odkaz, vidím jako neregistrovaný 12-16 fotografií bez popisu a nic víc, žádná textová informace, popis těch fotografií. Přijde mi to jako zcela nedostatečné. Je to proti doporučeníWikipedie:Externí_odkazy (volně dostupná stránka bez registrace). Anglická Wiki má u ekvivalentu této šablony jasnější pokyny (autopřeklad): "Pokyny pro externí odkazy doporučují vyhýbat se odkazům na Instagram, pokud se nejedná o oficiální účet, „kontrolovaný subjektem (organizací nebo fyzickou osobou) článku na Wikipedii“, a pokud odkazy na Instagram „neposkytují čtenáři jedinečný obsah a nejsou prominentně odkazovány z jiných oficiálních webových stránek“. Wikipedia není adresářem, který pomáhá uživatelům Instagramu najít stránky na Instagramu." To bych podepsal. TřebaBrno má prominentně propagován na svém of.webu svůj účet na Instagramu (a další soc. sítě), takže v článku je zbytečný. A navíc speciálně tato sociální síť není volně dostupná.
Máte někdo nějaké pozitivní příklady článků, které odkazují na oficiální účet Instagramu a přitom zároveň daná entita (organizace/instituce/událost či jednotlivec) mají oficiální stránky? A kdy toto použití velmi žádoucí, jelikož to splňuje pravidla pro externí odkazy jako vhodný odkaz? Díky. --Pavouk (diskuse)1. 2. 2026, 21:59 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 3 dny12 komentářů5 lidí v diskusi
K věčnému tématu exonym. Pro polské (Těšínsko, příhraničí) a ukrajinské (Zakarpatská oblast) vesničky a vsi se pro názvy článků využila zhusta česká exonyma z minulosti. Podobně jen pro Zakarpatskou oblast jsou články o okresech, zatím co ostatní jsou rajóny.Dávám k zamyšlení, jestli se zde moc nepřivírají oči jen proto, že někdy patřily "pod českou správu". Jinde by taková zaprášená exonyma vyčtená naposledy ze 100 let staré mapy neprošla a použil by se název místní. Zažité exonymum by mělo být ve stálém užívání, což je těžké i pro kdejaké velkoměsto, o kterém se nepíše, natož pro ves. Souhlas pro konec takové praxe by zapříčinil desítky přesunů a fixů na originální jméno, ale to by nemělo být rozhodující. --Chrz (diskuse)9. 2. 2026, 19:08 (CET)Odpovědět
Zbytečné přesuny. Článek má být dostupný pod takovými názvy, pod kterými by mohl být vyhledáván, což plně zastane i přesměrování. --Bazi (diskuse)9. 2. 2026, 19:22 (CET)Odpovědět
Takhle přece Wikipedie nefunguje. Článek je pod očekávaným názvem, ne názvem alternativním náhodně vytaženým z klobouku, protože je to úplně fuk a přesuny jsou otrava. Bude to chtít někdo vyhledávat pod 50 75 100 let starým názvem? Půjdeme víc na ruku čtenářům zažloutlých map, nebo dnešním turistům a cestovatelům? Je tam i nějaké procento vsí, které na "staro"českém exonymu nejsou, zřejmě protože to založil někdo jiný a systém je založený na náhodě. (Pokud mě tedy někdo nepoučí, že na Ukrajině a v Polsku ty české názvy nějak žijí, třeba na cedulích. Na že by to s obecnou očekávaností nějak hnulo.) Třeba doba pokročila a je víc času na profesionální přístup. Pokud mají mít česká exonyma na Wikipedii nějakou váhu, neměla by směšně prosazovat takové zastaralé perličky. --Chrz (diskuse)9. 2. 2026, 20:38 (CET)Odpovědět
Díky za poučení, jak funguje Wikipedie, dosud jsem o tom neměl ponětí. ;) Kdo co jak vyhledává, o tom nejspíš nevíte vůbec nic, jen tu planě spekulujete. Pokud někdo bude hledat vesnici s nějakým aktuálním záměrem ji třeba navštívit, nejspíš ji bude hledat spíš v Mapách nebo si ji zadá do navigace. Při hledání na české Wikipedii ji dost možná hledá právě díky nějaké vazbě, klidně i historické. To je jedno. Ale najde ji tak jako tak. Stejně tak když ji bude hledat přes Google a spol. Právě to je to, o čem píšu, že má být článekdohledatelný. Z hlediska funkčnosti je pak už lhostejné, který z těch alternativních názvů zrovna "zvítězil", aby se uvelebil v titulku článku. Vámi smyšlený "profesionální přístup" je jenom arbitrárně nastavené kritérium podle toho, jak to chcete mít, žádný objektivní důvod k tomu není. --Bazi (diskuse)9. 2. 2026, 21:15 (CET)Odpovědět
Profesionální způsob je dělat to jednotně. Buď budou pod českým exonymem všechny vesnice nebo žádné, protože jsou naprosto srovnatelné, stejné zdroje, jiný výsledek. Kdyby platilo co tady říkáte, vypadala by dnes Wikipedie úplně jinak a nebyla by k použití, tento názor mi přijde tak 10 let překonaný. --Chrz (diskuse)9. 2. 2026, 21:42 (CET)Odpovědět
Děkuji za poučení, o vašem názoru si taky myslím svoje, rozhodně nezní nijak přesvědčivě. Oháníte se na jedné straně očekávaností, na druhé straně jednotností, jako kdyby to bylo totéž. Není. --Bazi (diskuse)9. 2. 2026, 23:42 (CET)Odpovědět
Doby, kdy hlavní bylo něco sepsat a na úpravnost se moc nehledělo, jsou snad pryč. Wikipedie, kde název článků závisí na hodu mincí, nemá s funkčností nic společného. Nevím, proč čtenáři znepříjemňovat zážitek na Wikipedii. Uvelebení se v titulku není poslední působiště názvu článku, ale je to základní jméno pro odvozené články i pro použití v textu jiných článků. Takže jakés takés dohledání podle jména není poslední funkce názvu článku. Pokud u jednoho článku je zažloutlá mapa hlavním (nebo jediným) zdrojem pro pojmenování článku, zatím co v druhém článku je tatáž mapa jen zdrojem pro alternativní jméno nevyužité pro název článku. To je ta nejednotnost o kterou mi jde, a očekávání jestli Wikipedie dá nebo nedá na tak zastaralé zdroje pro nynější pojmenování reálií. Já se nezlobím na autory, že to nemají jednotné v tom, jaké zdroje (ne)rozhodly o názvu článku, od toho jsem tu já jiní, co v tom nějaký řád dokážou vymyslet a někdy i prosadit. Já se zlobím na ty, kteří tvrdí, že název článku je jen taková legrácka nehodná zamyšlení. --Chrz (diskuse)10. 2. 2026, 00:27 (CET)Odpovědět
Nemusíte dokolečka opakovat svůj postoj, už jste ho řekl, byl zaznamenán, nechte prostor ostatním, ať k tomu řeknou své, nemusíte se s nimi dohadovat za každou cenu tak dlouho, dokud budete mít možnostmít to svoje poslední slovo. Existují lidé, kteří s vámi nesouhlasí a mají jiný pohled na věc, smiřte se s tím, že váš názor není všeobecně přijímaný a že to někdy někdo chce jinak. Konsenzus se vytváří tak, že se různí lidé s různými názory domluví, jak jim to vyhovuje. Ne tak, že se s nimi hádáte tak dlouho, dokud je to úplně neotráví a pak si to uděláte po svém. --Bazi (diskuse)10. 2. 2026, 01:05 (CET)Odpovědět
Profesionální je způsob, který vychází vstříc uživateli, tedy co možná nejočekávanější název (ne kvůli vyhledávání daného článku, to by mělo najít všechny varianty, ale kvůli srozumitelnosti použitých jmen v jiných článcích či šablonách a nakonec i jednodušším wikilinkům), nikoli jednotně buď jen exonyma nebo jen stávající cizojazyčné názvy, což může být vysněná podoba podle některých normalizátorů. Proto je tu zásada očekávatelnosti, uplatňovaná i v jiných mutacích. (Často se třeba tvrdí, že angličtina je věrná „originálu“, ale i u ní nás o opaku přesvědčí pár wikipříkladů z našeho blízkého okolí, jako jeMnichov/en:Munich čiVídeň/en:Vienna. Skutečný život je pestrý a normalizace má podle mě své místo jen tam, kde ho usnadňuje, ne komplikuje. --Petr Karel (diskuse)10. 2. 2026, 08:36 (CET)Odpovědět
Měly by rozhodovat zdroje, a to zdroje psané lidmi a z poslední doby. A ideálně i rozlišovat, zda je exonymum používáno doopravdy, nebo jen pro usnadnění výslovnosti/skloňování. Často jde jen o náhradu jednoho písmene (Paříž, Berlín, Záhřeb) či náhradu českým ekvivalentem (Bielsko/Bílsko, Góra/Hora) a opravdová exonyma (Benátky, Janov, možná Drážďany) se používají jen u opravdu zažitých míst.
@Chrz V této konkrétní skupině si netroufám zaujmout jednoznačné stanovisko. Obecně ale, pokud sídlo neslo v historii více názvů v různých jazycích, je taková informace často velmi užitečná. Pokud jde o vlastní název článku, zastávám spíš pragmatický názor, že moc nezáleží na tom, jak se článek jmenuje, existuje-li z druhého názvu přesměrování - čtenář se informaci dostane tak jako tak. Vzpomínám, co vášní vzbudiladiskuse Oybin/Ojvín a co času tam zkušení wikipedisté ztratili. Skoro bych proto varoval před hromadným přejmenováním málo navštěvovaných článků. Ale vstupovat do případné diskuse nebudu, ať bude výsledek jakýkoliv. Zdraví --Svenkaj (diskuse)9. 2. 2026, 21:41 (CET)Odpovědět
Ojvín/Oybin má víc zdrojů než ty vsi dohromady :) Aspoň je na základě čeho rozhodovat, které jméno žije a očekává se. Užitečná informace o historickém českém exonymu by stále zůstala v úvodu, ale jen tam. --Chrz (diskuse)9. 2. 2026, 21:47 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 2 dny2 komentáře2 lidé v diskusi
Mám nějakou dobu v merku stránky, které jsou strukturálně spíše rozcestníky (poukazují na různé pojmy), na druhou stranu přinášejí i širší kontext, o který by byla škoda přijít úplně, pokud bychom je transformovali na rozcestníky, jak se patří. Můj výběr, spíše náhodný, zahrnuje tyto čtyři články:
sličný – už jen pojmenování je spíš slovníkové, nerozlišuje, protože nikdo nebude hledat stylem „sličný > nevím, jestli jde o krále, nebo o houbu“
Tyto případy mi připadají docela odlišné, takže by asi bylo vhodné řešit je individuálně.Deukalión je fakticky o jedné osobě, i když zmiňuje další. Ty by měly být přesunuty do rozcestníku a úvod upraven. V rozcestníkusličný je uvedeno, jak to slovo může být použité, ale v úvodu chybí krátce definovaný primární význam. Asi hlavní nedostatek vidím v zavádějící informaci, že houby jsou rostliny. Navíc se toto druhové jméno dříve používalo i pro některé živočichy, takže by bylo lepší použít nadpis „druhy organizmů“. Vpřímluva chybí šablona rozcestník.Závaží má asi smysl řešit ve chvíli, kdy někdo napíše primární obsah (pak, podle toho, jak bude článek zpracovaný, buďto řešit situaci prolinky, souvisejícími články nebo většinu stávajícího obsahu přesunou nazávaží (rozcestník). Celkově si myslím, že situace v praxi nebývá černobílá, takže vždycky budou existovat rozcestníky s nějakým dílčím informačním obsahem a také články, které mohou mít některé rysy rozcestníků. Neviděl bych v tom problém. --Xth-Floor (diskuse)11. 2. 2026, 08:45 (CET)Odpovědět
Nejnovější komentář:před 2 hodinami18 komentářů8 lidí v diskusi
Náhodou jsem narazil na článekPodjezd, který může sloužit jako dobrý příklad této úvahy. V klidu spinká od roku 2008 bez zásadních úprav. (Před pěti lety si povšiml @ŠJů)
Nestálo by za to se zamyslet, zdali systematicky nemazat podobné pahýly, které ke všeobecně známému pojmu dodávají pouze vlastní (nejspíš podomácku vyrobenou) neozdrojovanou definici a žádné zdroje či doplňující informace?
Rozklikneme-li např. v čl. Pahýl jediný EO, tj. odkaz na Ottův slovník, zjistíme, že má s textem článku málo společného. V době vzniku Slovníku se jednalo o podjezdy pod budovami, za podjezd se považovaly i kryté plochy, např. pod divadlem. Podobné články sice nikomu neškodí, ale k pověsti Wikipedie coby kvalitní encyklopedie taky nijak nepřispívají. Zdraví --Svenkaj (diskuse)11. 2. 2026, 20:59 (CET)Odpovědět
Ozdrojovaná mají být "nezjevná fakta, názory, teorie a argumenty" (Wikipedie:Ověřitelnost). Pokud v pahýlu takové věci nejsou, není nutné dělat nic. Pokud jsou, můžete postupovat podle již zavedených zvyklostí, přičemž nejlepší je pokusit se zdroje doplnit sám. Nebo požádat šablonou, případně sporné pasáže odmazat, popřípadě dokonce článek navrhnout ke smazání, pokud by bylo potřeba odmazat (skoro) všechno. Myslím, že je proti duchu Wikipedie mazat něčí práci jen proto, že se zatím nenašel nikdo, kdo by ji posunul dál. Nehotové články prostě čekají na další editory, kteří se jich ujmou a rozvinou je, třeba přídáním odkazů na další informace.--Jan Spousta (diskuse)11. 2. 2026, 22:59 (CET)Odpovědět
@Jan Spousta Dík za vysvětlení, rozumím a nejspíš jsem byl příliš razantní. Přesto si myslím, že základní definice pojmů (i všeobecně známých) ve Wikipedii by, jako klíčová informace, měly vycházet z věrohodného zdroje (zde nejspíš ČSN). Třeba v daném případě úvodní formulace "Podjezd je otvor..." mi nepřipadá šťastná. Stavař nejsem, ponechávám. Zdraví --Svenkaj (diskuse)12. 2. 2026, 13:03 (CET)Odpovědět
ČSN 73 6100-1:nadjezd / podjezd = mimoúrovňové křížení pozemní komunikace s jinou pozemní komunikací nebo dráhou, v němž je tato komunikace vedena nad/pod kříženou komunikací nebo dráhou; tyto výrazy vyjadřují pouze výškovou polohu převáděné komunikace vůči křížené komunikaci nebo dráze. — Draceanediskusepříspěvky12. 2. 2026, 13:22 (CET)Odpovědět
Dovoluji si připomenout, že z diskuzí u zmíněných pravidel vyplývá, že Wikipedisté se od jejich vzniku nedokázali ani zhruba shodnout na tom, co lze považovat za zjevná či nezjevná fakta, kde je hranice zjevnosti, ani v jakém kontextu je tato zjevnost chápána. Přinejmenším jeden názorový proud je takový, že co jednou někdo zpochybní, už nelze považovat za zjevné (pokud o něčem existují pochybosti, zjevné to prostě není). Další, že zjevné je to, co se učí na základní škole. Některé názory chápaly zjevnost v ještě užším smyslu. Takže pokud jde o definici termínu, souhlasím s kolegou, že by tam alespoň jeden zdroj být měl (na druhou stranu pokud někdo text nepovažuje za vysloveně nesmyslný nebo zavádějící, nemazal bych ho). --Xth-Floor (diskuse)12. 2. 2026, 13:26 (CET)Odpovědět
Podíval jsem se naPodjezd,má jednu návštěvu za dva dny. Takových stránek bude nepochybně daleko víc. Také jich řada bude asi obecně známým výrazem. Takové stránky v podstatě neškodí, naopak jsou možná ku prospěchu. Například to může inspirovat k dalšímu pohledu, u podjezdu jde o pohled na ČSN 73 6100-1:nadjezd / podjezd. --Jiriskaloud (diskuse)12. 2. 2026, 13:35 (CET)Odpovědět
@Svenkaj: Souhlasím, definice by ideálně měly být podloženy zdroji. Zdroje do Wikipedie patří. A ke konkrétnímu pahýlu o podjezdu se nevyjadřuji, nejsem stavař. Je docela možné, že zrovna on by Diskusí o smazání nepřežil. Jde mi jenom o to, že mazání je velmi nákladná operace, protože ničí to nejcennější, co Wikipedie má, lidský kapitál. (Když někomu smažeme jeho článek, je slušná šance, že na Wikipedii zanevře a už nám příště s ničím nepomůže.) A chtěl jsem také připomenout, že Wikipedie je gradualistický projekt, který nečeká, že vše bude dokonalé hned, ale umí si počkat.--Jan Spousta (diskuse)12. 2. 2026, 13:36 (CET)Odpovědět
Dík všem, zejména @Draceane za ČSN; myslím, že si rozumíme. Nedalo mi to, zdroj jsem dodal, definici upravil, přidal obrázky a trochu textu a přesměrování z Nadjezd.Článek může spinkat dál, už mi nebude tolik vadit :-). Zdraví --Svenkaj (diskuse)12. 2. 2026, 18:32 (CET)Odpovědět
Dovolím si rozporovat vaše tvrzení výše, že enc. definice všeobecně známého pojmu by měla vycházet z [jednoho] VZ. Zde došlo k zúžení významu na podjezdpozemních komunikací v Česku, což je v rozporu (tram trať není p. komunikace) s primárním ilustračním obrázkem v článku a běžným chápání pojmu,[6], zřejmě i oborovém.[7] --Matěj Orlický (diskuse)12. 2. 2026, 22:00 (CET)Odpovědět
Tak může být vzata ještě definice např. dleSSJČ. Jasně, ideálně porovnat i terminologii v jiných jazycích. Ale v technických pojmech má mít přednost technická terminologie, stejně tak jako např. u rostlin a živočichů upřednostníme odbornou nomenklaturu a ne lidové názvy (jakkoliv „neodborný“ pohled má v encyklopedickém článku též své místo).V mostařských ani železničářských ČSN termín „podjezd“ definován není. — Draceanediskusepříspěvky12. 2. 2026, 22:18 (CET)Odpovědět
Každý má představu, jaký je rozdíl mezi podjezdem a nadjezdem, analogicky k podchod/nadchod. Citovaná ČSN je definuje jakokřížení, ale neumožňuje rozlišit nadjezd a podjezd, protože neříká, jak určit, která z komunikací je převáděná a která křížená (vynechávám dráhu). A dále sama sebe popírá, když zavádí druhou definici pojmů jako „výškovou polohu“ jedné z komunikací (křížení=nadjezd+podjezd?), a ještě zpochybňuje, že jde o přesný termín (výrazy pouze vyjadřují).
Normy tedy nevystihují reálný úzus, nevymezují, v kterých případech křížení má smysl mluvit o podjezdu/nadjezdu, na druhou stranu jejich definici nevyhovují např. tramvajové podjezdy nebo „podjezd pod železničním nádražím“, který je součástí oficiálního názvu stavby v ČB,[8] tedy jako v případě filharmonie jiný druh stavby. --Matěj Orlický (diskuse)13. 2. 2026, 14:53 (CET)Odpovědět
@Matěj Orlický Dobrý den, tolik do toho nevidím, můj cíl bylo zachovat a zpřesnit článek. Rozuměl jsem tak, že tramvajová kolej je drážní komunikace, která je zmíněna. Jak by tedy definice měla znít, případně podle jakého dalšího zdroje? Zdraví --Svenkaj (diskuse)13. 2. 2026, 16:00 (CET)Odpovědět
Dobrý den, podle mě má být enc.def syntézou toho, jak pojem chápou zdroje, u obecně používaného pojmu i čj slovník. Výklad sporného textu ČSN může být různý. Já to chápu jako dva různé významy: a) Druhy mú křížení, u kterých lze nějak určit, zda se jedná o nadjezd nebo podjezd; b) část cesty, která se nachází nad nebo pod jinou cestou. Dle obecného chápání pojmu soudím, že v a) „křížená“ cesta tvoří překážku a je zpravidla tou významnější, „převáděná“ cesta se jí výškově vyhýbá – pokud spodem, jde o podjezd. Jinde to rozlišit nejde, např. MÚK dvou dálnic. Ale lze použít význam b): Nehoda se stala na dálnici A v místě podjezdu pod dálnicí B. Nebo: Nízké a úzké podjezdy mostů.[9]
Enc.def by mohla být upravená a) a doplňkově uveden význam b), což by podle mě bylo v souladu se zdroji. Další zdroje vylučují přísný výklad ČSN, vč. že to musí být pozemní komunikace, nikoli [tramvajová] dráha. --Matěj Orlický (diskuse)13. 2. 2026, 19:24 (CET)Odpovědět
@Fion31 Nezlobte se, ale 100% pravda o čemkoliv (snad s výjimkou matematiky) je silné tvrzení. Teď již změněný článek původně začínal definici slovy "podjezd je otvor..." To třeba na podjezd při dálničním křížení moc nesedí. S tím, že zbytečné mazání spolehlivě ozdrojovaných informací je nevhodné souhlasím. Zdraví --Svenkaj (diskuse)12. 2. 2026, 19:48 (CET)Odpovědět
@Sandik,Jiriskaloud: Přesně tak, původní záměr mého příspěvku byl obecný, článekPodjezd byl uveden jako příklad. Ale rozumně mi bylo vysvětleno, že není vhodné podobné nedokonalé a neozdrojované články o všeobecně známých pojmech mazat, takže moje touha po rozsáhlejším mazání pominula :-). Diskuse se sice trochu uhnula z obecného námětu ke konkrétnímu příkladu, ale díky tomu je dnes článek Podjezd podstatně lépe zpracován (díkWikipedista:ŠJů). Zdraví --Svenkaj (diskuse)13. 2. 2026, 20:52 (CET)Odpovědět
Milí kolegové, zvláště vy kteří se věnujete tvorbě historiografických článků. Na diskusní stránce článkuČeský zemský sněm[10] teď vznikla debata, u níž by asi bylo lepší, kdyby se do ní s ohledem na relativní závažnost jednat zapojili i další wikipedisté (takže tímto o ní dávám vědět) ale navíc se dotýká také článkůMoravský zemský sněm a nepřímo iSlezský zemský sněm, případně i článků o dalších zemských sněmech (aby se diskuse netříštila, diskutujme ale raději tady než tam).
Zjednodušeně řešeno jde o to, že kolega @Davcza zhruba před třinácti lety vytvořil celou sérii rozsáhlých článků o "rakouských" zemských sněmech vzniklých po roce 1861. Kmenovým článkem je zdeZemský sněm (Rakouské císařství) (mimochodem s ne zcela vhodným rozlišovačem). Tam kde už články o jednotlivých zemských sněmech existovaly, je pouze rozšířil. Tím ovšem v textu těchto článků vznikla tak masivní disproporce, že kapitoly o dějinách těchto zemských sněmů před rokem 1861, resp. 1848, působí jen jako jakýsi historický úvod k článkům, pojednávajícím o institucích vzniklých až po polovině 19. století. To ale historickou realitu vůbec neodráží, protože konkétně český zemský sněm vznikl ve 13. století! Navíc tento stav ještě posílily následné úpravy dalších wikipedistů.
Kolegyně @Helena Dvořáková se tuto situaci teď v týdnu snažila vyřešit tak, že začala upravovat dosavadní rozcestníkZemské sněmy zemí Koruny české (resp.Seznam zemských sněmů zemí Koruny české) na regulérní článek, evidentně s plánem sem přesunout veškeré informace o moravském, českém a asi i slezském sněmu před r. 1848. Chápu její snahu věc řešit, zvolený způsob mi ale připadá zcela nevhodný, protožeZemské sněmy zemí Koruny české zkrátka není očekávatelný název. Historicky jde o tři značně samostatné a nehomogenní instituce. Navíc tu máme i článekGenerální sněm (zemí Koruny české)...
Osobně se domnívám, že článekČeský zemský sněm má obsahovat informace o takto se nazývající instituci od jejího vzniku ve 13. století až po zánik roku 1913, resp. 1918. Eventuálně je možné pro lepší přehlednost vyčlenit obsáhlý text o působení sněmu v letech 1861-1913 do podčlánku s vhodně zvoleným rozišovačem.
U těch ovšem nevidím žádný metodický problém. Pouze jsou pahýlovité a je vhodné je doplnit. Rozhodně tu ale není problém s tím že by bylo nejasné, co do by nich mělo patřit a nebo naopak nikoliv. --Šandík (diskuse)12. 2. 2026, 22:33 (CET)Odpovědět
Kdyby článekČeský zemský sněm nebyl tak rozsáhlý a neměl infobox jednoznačně odkazující na parlament (stejně jako další zemské sněmy), považovala bych taky za lepší popsat období stavovských zemských sněmů tady. Takto bych preferovala rozdělení - možná s rozlišovači (parlament) a (stavovský) či podobně. Uznávám, že nápad soustředit starší období doZemské sněmy zemí Koruny české, nebyl dobrý už proto, že lidi nenapadne sem směrovat odkazy.--Helena Dvořáková (diskuse)13. 2. 2026, 10:16 (CET)Odpovědět
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg%26amp%3boldid%3d337485118){kind=link}
.jpg){kind=link}
.jpg%26amp%3boldid%3d337485120){kind=link}
_(cropped).jpg){kind=link}