Některé stránky ve Wikipedii nemají vlastní obsah, ale pouzepřesměrovávají čtenáře na jinou stránku; slouží jako další název této stránky. Pokud se čtenář pokusí přečíst stránku, která je pouhým přesměrováním, dostane automaticky obsah odkazované stránky, u jejíhož titulku bude uvedena informace „(přesměrováno z Xyz)“.
- Pravopis
- Více než jedno jméno
- Synonyma a příbuzné výrazy
- Zkratky
- Obecnější článek
Ve vhodných případech je možné přesměrovat z konkrétnějšího pojmu na obecnější článek (zeŠkoda 110 naŠkoda 100). Většinou je však nevhodné přesměrovávat opačně, z obecnějšího na konkrétnější, např. zesrnec nasrnec obecný (existují ještě další srnci,srnec sibiřský a vyhynulýCapreolus suessenbornensis). K výjimkám patří např. tzv.monotypické skupiny, jejichž příkladem je rodRomerolagus a jeho jediný druhkrálík lávový.
Vždy je však vhodné zvážit, zda je takové přesměrování potřeba a zda není vhodnější ponechat radějičervený odkaz, který vybízí k založení chybějícího článku. Také není vhodné zakládat přesměrování na obecnější článek, pokud tento neobsahuje informace o konkrétnějším tématu alespoň na úrovnipahýlu.
Přesměrování z přezdívek je potřeba posuzovat případ od případu. V zásadě je vhodné pouze pokud se jedná o známou přezdívku, která je doložená z pramenů. Blíže viztato žádost o komentář.
Nejprve založíme stránku s názvem, ze kterého má vést přesměrování.
VeVizuálním editoru se přesměrování skrývá pod volbouNastavení stránky, k níž se dostaneme kliknutím na ikonku
v panelu nástrojů („Další možnosti“). Po založení stránky je ale nejprve potřeba se přepnout pomocí ikonky Tužka do Vizuálního editoru, aby se panel nástrojů zobrazil. VNastavení stránky zaškrtneme políčko „Přesměrovat tuto stránku na“. Tím se zaktivní okénko, kam je třeba zapsat název cílového článku. TlačítkemPoužít změny je přesměrování vytvořeno a stačí stránku uložit (zveřejnit).
Při editaci zdroje (wikikódu) vložíme do nově založené prázdné stránky text dle tohoto schématu:
#PŘESMĚRUJ [[Název článku]]
Doplnímenázev článku, případně jiné libovolné stránky Wikipedie.
Například zkratkaOSN je přesměrována na článekOrganizace spojených národů, stránkaOSN proto obsahuje
#PŘESMĚRUJ [[Organizace spojených národů]]
Aby přesměrování fungovalo,musí být tento příkaz úplně prvním textem na stránce amusí být uveden naprosto přesně tímto způsobem, nesmí např. před ním být mezera, prázdný řádek apod. Příkaz však může být napsán malými písmeny:#přesměruj a může být místo něho použito anglické synonymum#REDIRECT:
#REDIRECT [[Název článku]]
Pod příkaz se zpravidla nevkládá žádný text, při běžném použití odkazu se čtenáři nezobrazí. Stránky s přesměrováním se nevkládají do běžnýchkategorií, některé mohou být začleněny do vhodné kategorie vKategorie:Přesměrování Wikipedie, např:Kategorie:Přesměrování ze zkratky.
Pokud necítíte potřebu vytvoření přesměrování zdůvodňovat, nevyplňujteshrnutí editace, systém to za vás udělá automaticky.
Je možno také přesměrovat na oddíl (nadpis) článku, k tomu stačí jej běžným způsobem uvést do odkazu, např.
#PŘESMĚRUJ [[Název článku#Text nadpisu]]
Při používání této funkce však vždy zvažte, zda uživatele nezmate, když ho takové přesměrování zavede rovnou doprostřed článku bez příslušného úvodu apod. Tato funkce ale může být užitečná např. usloučení několika krátkých článků o postavách nějakého uměleckého díla do jediného článku (#PŘESMĚRUJ [[Seznam postav z knihy XY#Jméno postavy]]).
Přesměrování na část článku je problematické v případě, pokud se samotné přesměrované heslo může snadno stát samostatným článkem. Na jednu stranu tím sice čtenáři usnadníte přístup k informaci, která ho zajímá, na druhou stranu přeměnoučerveného odkazu na modrý můžete vytvořit dojem, že heslo již je podrobně zpracováno, a tím můžete snížit motivaci k jeho dopracování.
Nevhodné může být přesměrování samo o sobě, např. přesměrování kategorie nebo pokud už vznikl vhodnější cílový článek. V jiných případech je nevhodné jen použití odkazu na přesměrování na určité stránce, protože by vzniklo dvojité nebo cyklické přesměrování; výjimku lze udělat v případě, že by na místě přesměrování měl vzniknout samostatný článek. Vytvářena nejsou ani přesměrování z nelatinkových písem.
V případě dvojitého přesměrování (přesměrování, které vede na stránku s dalším přesměrováním) se nezobrazí cílový článek, ale stránka druhého přesměrování s odkazem na článek. Automaticky tedy proběhne přesměrování pouze jednou, další přesměrování pak lze provést pomocí prokliknutí. Tato vlastnost zabraňuje vznikunekonečného cyklu kruhových odkazů. Dvojitá přesměrování často vznikají při zanedbání jejich kontroly popřesunu stránky. K jejich údržbě slouží stránkaSpeciální:Dvojitá přesměrování.
Při editaci a při přesunu je potřeba se vyhnout odkazům na přesměrování, které vedou zpět na článek, do kterého je odkaz vložen. Přesměrování na nevhodný článek je potřeba změnit. Pokud je přesměrování samo o sobě v pořádku, je potřeba opravit jen odkaz v článku – použít odkaz na vhodnější článek, případně odkaz odstranit.
- Výjimka (přesměrování na sebe sama)
Výjimka může být v případě, že by na místě přesměrování měl vzniknout samostatný článek. Například v článku o městysuKarlštejn se vyskytuje odkaz na část Karlštejna (bývalou ves)Poučník, o němž by v budoucnu mohl vzniknout článek, avšak heslo Poučník je zatím přesměrováno na Karlštejn.Jedná se tedy o případ přesměrování z konkrétnějšího na obecnější. Vhodnější je v takovém případě v daném článku o podtématu vytvořit samostatný oddíl a přesměrování vést na jehonadpis ([[Název článku#Text nadpisu]]). Toto řešení také zamezí nežádoucímu odstranění (narovnání) přesměrování prováděnémuroboty.
Přesměrování smí být rychle smazáno, pokud nemá užitečnou historii, nevedou na ně žádné odkazy a jeho ponechání je nežádoucí na základě některé podmínky uvedené na stránce doporučení o rychlém smazání.
Včeské verzi Wikipedie, na rozdíl třeba odWikimedia Commons, se přesměrování pomocí#PŘESMĚRUJ [[cíl]] ukategorií nepoužívá.
- Pokud rušená kategorie delší dobu nějaké články obsahovala, je vhodnější s mazáním nějaký přiměřený čas počkat a pro mezidobí původní obsah nahradit šablonou
{{Zastaralá kategorie}}, která upozorní její dosavadní uživatele na alternativu a pomůže s případným robotickým přesunem náhodně se objevivších článků. Tato šablona plní do jisté míry úlohu přesměrování.
Pokud do článku vložíme odkaz na stránku, která obsahuje přesměrování, zobrazí se čtenáři cílový článek a pod jeho nadpisem název stránky, ze které došlo k přesměrování. (Na mobilním webu se informace o přesměrování krátce zobrazí v černém rámečku v dolní části stránky.) Odkaz na přesměrování tedy funguje jako plnohodnotný odkaz.
Přímý odkaz na cílový článek má však v některých případech oproti odkazu na přesměrování určité výhody:
- Připřesouvání stránek a zanedbání kontroly původních odkazů mohou v některých případech vzniknout dvojitá přesměrování nebo cyklické odkazy.
- Po najetí šipkou na odkaz se objevuje bublina s názvem cíle odkazu, u přesměrování se název liší od názvu cílového článku, což může být matoucí.
Odkaz na přesměrování je vhodnější než přímý odkaz v případech, kdy by pod daným názvem mohl vzniknout samostatný článek. Jedná se např. o odkaz na konkrétnější pojem (Sudá funkce) přesměrovaný na obecnější článek (Parita funkce). Pokud na místě přesměrování později vznikne samostatný článek o konkrétním tématu (Sudá funkce), povede již odkaz vhodněji na detailní článek.
Napřimování odkazů, tedy nahrazování odkazu na přesměrování přímým odkazem na cílový článek, z uvedených důvodů provádějí někteří wikipedisté aroboti. Riziku nežádoucího napřímení se lze ve vhodných případech vyhnout použitím přesměrování s odkazem na kapitolu (Parita funkce#Sudé funkce). Do přesměrování na celý článek lze tedy v takových případech vložit odkaz naúvodní sekci (Parita funkce#top).
- Doporučení týkající se přesměrování
