„Nejlepšími články“ se stávají články či seznamy (dále jen články) prostřednictvím diskuse wikipedistů na této stránce. Diskuse se může účastnit a články smí navrhovat každý wikipedista včetně neregistrovaných (vystupujících pod IP adresou). Při vyhodnocování hlasování se však v případě pochybností přihlíží především ke kvalitě přednesených argumentů.
Proces nominací koordinují, případné nejasnosti rozhodují a sporná hlasování vyhodnocujípověření wikipedisté z následujícího seznamu (dále pověřenci). Ti také mohou na základě své dohody k seznamu přidávat jména dalších wikipedistů, kteří budou ochotni tuto funkci přijmout.
Navrhnout článek může každý wikipedista, měl by ovšem předem zajistit splnění následujících podmínek:
Článek skutečně musí být na vysoké úrovni kvality a plnit veškerá relevantní pravidla a doporučení týkající se obsahu. Nejdůležitější jsou shrnuta natéto stránce a doporučuje se je před nominací projít a ověřit. Je také vhodné napřed využítrecenzní řízení a nominovat článek až když budou připomínky recenzentů vyřešeny. Dále se doporučuje článek před nominací na nějakou dobu zařadit meziDobré články, aby se ověřilo, že proti jeho kvalitě nejsou zásadní námitky.
Nominující wikipedista musí být připraven a schopen operativně reagovat na námitky diskutujících a průběžně vylepšovat navržený článek podle jejich námětů.
Ukáže-li se, že navrhovatel uvedené požadavky zásadním způsobem neplní, může pověřenec navržený článek vyřadit z diskuse.
O záměru nominovat článek je vhodné informovat jeho nejdůležitější autory, pokud jsou nadále v projektu aktivní. Autory lze zjistit z historie článku nebo pomocí nástrojů jako jetento nebotento.
Wikipedista navrhující článek založí diskusní stránku (podrobný návod je uveden níže) a stručně zdůvodní nominaci. Pokud článek prošel nominací již dříve, uvede odkazy na příslušný archiv. Je vhodné také zmínit hlavní autory, upozornit na případné recenze a přiblížit téma článku, pokud není úplně jasné z jeho nadpisu.
Po založení nominace se zahajuje diskuse bez hlasování. Ta trvá obvykle aspoň 14 dní, pokud však článek již prošel recenzí nebo byl před nominací alespoň půl roku nepřetržitě zařazen meziDobrými články, smí být ukončena již po týdnu. V každém případě se však hlasování smí zahájit až ve chvíli, kdy všechny zásadní a nesporné připomínky z diskuse jsou vyřešeny a text článku je stabilizován. Zahájit hlasování by měl ten, kdo článek navrhl, ale v odůvodněném případě to smí udělat i jiný wikipedista, jsou-li pro hlasování splněny podmínky.
Hlasování doprovázené diskusí trvá obvykle 14 dní, může však být prodlouženo nebo výjimečně i zkráceno. Anonymní IP adresy nesmějí hlasovat, aby se vyloučila manipulace hlasování, avšak mohou se účastnit diskuse. Wikipedista uzavírající diskusi rovněž může odůvodněně vyloučit hlasy těch, kteří buď nesplňují podmínky obvyklýchhlasování na Wikipedii (účet založen před počátkem hlasování a alespoň 25 editací v článcích) nebo nepřinášejí žádné či jen zjevně nerelevantní argumenty. Za úspěšnou se obvykle považuje ta nominace, která získá 3/4 hlasů. Při vyhodnocení se významně přihlíží k váze argumentů v diskusi a k tomu, zda byly námitky diskutujících uspokojivě vyřešeny. Zejména v případě, že byla závažně a oprávněně zpochybněna věcná správnost či nestrannost článku, může být hlasování prohlášeno za neúspěšné i v případě, že článek získal dostatek hlasů. V případě neúspěšné nominace se nedoporučuje článek znovu nominovat do doby, než budou vyřešeny jeho zásadní nedostatky, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
Vyhodnocení diskuse a hlasování by měl provádět wikipedista, který má zkušenost s tvorbou kvalitních článků a procesem nominace. Sporné případy nesmí vyhodnocovat sám autor ani navrhovatel článku, vhodné je naopak o to požádat někoho z pověřenců. Ten, kdo článek vyhodnotí, by měl zajistit archivaci diskuse a další formality.
při hlasování proti se vždy doporučuje uvádět konkrétní důvody, při hlasování pro v případě existence důležitých námitek rovněž; argumenty budou brány v úvahu při vyhodnocení
drobné připomínky týkající se např. jedné nebo několika málo pravopisných chyb je lépe řešit vlastní opravou
je možno i při hlasování dále diskutovat
lidé, kteří hlasovali proti, by měli změnit hlas, pokud již byly opraveny nedostatky, kvůli kterým hlasovali proti (navrhovateli se doporučuje upozornit je na to, pokud se domnívá, že tak učinil)
vyřešené připomínky se z diskuse mohou škrtat, nebo lépe odškrtnout (např. s použitím šablon{{Vyřešeno}} nebo{{Ano}}), aby byl přehled, co ještě zbývá k dopracování
Ten zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíte, bude vkládán do hlavní stránky nominací. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříte podstránku pro nominační diskusi vložením textu. Například:
Část hlasování se přidá až při jeho zahájení, aby nemátla diskutující.
Na začátek diskusní stránky nominovaného článku vložte šablonu{{nnc}}.
Hlasování trvá běžně 14 dní, při jeho prodloužení, kromě ohlášení prodloužení, také bezprostředně pod nadpis Hlasování vložte zakomentované nové datum konce hlasování, takto:<!-- 27. března --> (je to pro robota aktualizujícího stránky Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Nominace nejlepších článků a oznámení nad Posledními změnami)
Neodpovídá-li článek úrovni vyžadované u nejlepších článků a pokusy o nápravu nebyly úspěšné – je vhodné upozornit na vady na diskusní stránce článku, případně kontaktovat jeho hlavní autory, je možné článek navrhnout k potvrzení jeho statusu nejlepšího. Proces potvrzování probíhá stejně jako u nominace, s tím, že založená diskuzní stránka má název{{/Jméno článku (potvrzení)}}, místo šablony{{nnc}} se na diskusní stránku článku vkládá{{nnc - potvrzení|Jméno článku (potvrzení)}} a hlasuje se o „pro potvrzení“ a „proti potvrzení“.
Tak jsem se začátkem podzimu dotáhnul ještě ty slibované letouny a myslím, že dotáhnout je na NČ by nebyl špatný nápad. Opět vlastní tvorba podle zdrojů, nepřekládáno, vše klíčové máme zamodřeno. Díky.OJJ,Diskuse17. 10. 2025, 09:23 (CEST)[odpovědět]
@Petr Karel: Jediným problémem podle mě je, co s článkemnetopýři (což je jednoznačné parafylum, ale pro evoluční/eklektické taxonomy snad užitečné). Informace k „netopýrům“ ale vnímám jako lepší sdružovat sem (taxonomický řád) a samozřejmě podrobně k jednotlivým čeledím. Čtenost ale jednozačně hovoří ve prospěch netopýrů, via[1], takže by bylo záhodno ten článek nějak upravit a případné čtenáře nasměrovat sem. V každém případě jak letouni, tak netopýři byli před rozšířením dosti chudými hesly, zamlčujícími mj. značnou část anatomie a fyziologie. --OJJ,Diskuse17. 10. 2025, 09:23 (CEST)[odpovědět]
@Petr Karel: Ok. :-) Ale víceméně je to jednoduché a jako přes kopírák s dalšími podobnými hesly, zkrátka dřív se letouni dělili na kaloně a netopýry, teď se vesměs uznává, že jsou vnitřní skupinou netopýrů (dílem zvláštní, zejména tím, že ztratili – byť někteří zase obnovili – echolokaci). A nám zbývá vyřešit, jak přepracovat navštěvovanější, byť obsahově chudé heslo o tom parafyletickém taxonu netopýrů a přesměrovat čtenářstvo sem, když jsem souhrnně přepracoval toto nominované heslo. --OJJ,Diskuse17. 10. 2025, 10:05 (CEST)[odpovědět]
Dobrý den. Článek jsem si přečetl a dozvěděl jsem se mnoho zajímavých informací. Co jsem si nedávno četl o kritériích pro dobré a nejlepší články, tak je to jistě splňuje. Měl bych jenněkolik drobných přípomínek, co by šlo upřesnit či doplnit:
Řada biologických článků má v horní části infoboxu uvedený chronologický výskyt.
„většinou rodí jenom jedno mládě“ - asi bych už v úvodu upřesnil, že se jedná o jedno mládě ročně. Než jsem si přečetl kapitolu o rozmnožování, tak jsem přemýšlel, o jakou dobu se jedná.
Možná by se hodilo stručně porovnat jejich let a křídla s ptáky a ptakoještěry (pokud se nepletu, tak let letounů funguje podobně, jako fungoval let ptakoještěrů).
Komentář To je zajímavá myšlenka. S ptáky už určité srovnání v článku je (zejména protože jsou žijící), s ptakoještěry ne (i když obě skupiny měly létací blánu). Stručně, u ptakoještěrů křídlo vyztužoval jenom čtvrtý prst (u letounů je těch prstů víc) a samozřejmě měli jak formy s aktivním letem, tak formy plachtící. Letouni mají jenom formy aktivně létající, pokud vím (nejsem si popravdě jist, jestli třeba velcí kaloni někdy neplachtí) – asi spíš kvůli ekologii, že obloha už patřila ptákům, jsou zkrátka poslední létající skupinou. Určitě by k tomu měl co říct a napsat spíš @RobertThomasBakker1945:, to je jeho parketa. Hezký zdroj je třebahttps://link.springer.com/article/10.1134/S2079086417030045. Ovšem pravda je, že týž srovnávací text by měl být tím pádem v článku u pterosaurech i ptácích, a třeba ptáci a zejména tady letouni jsou už dost dlouhé heslo -> proto by možná bylo fajn založit spíš něco na bázien:Flying and gliding animals. Ale něco málo k pterosaurům se pokusit doplním, to souhlasím -> navrhuji rozdíly ve stavbě křídla do popisu, třeba pár větami, a nějaký ten evoluční kontext do popisu (However, the choice of ways to improve flight was more limited for them than in protopterosaurs, since they were now pre- vented from entering open spaces above and under crowns by the flying predators that were dominant there, namely, birds. z výše uvedeného zdroje).OJJ,Diskuse25. 10. 2025, 14:39 (CEST)[odpovědět]
Vyhovující určitě, akorát doplnit při prvním uvedení odkaz na článek pterosauři. Dobytí Valencie (1238) a Netopýr (heraldika) jsem si doplnil do wordovského seznamu potenciálních článků. --TeSvitak (diskuse)25. 10. 2025, 18:39 (CEST)[odpovědět]
@TeSvitak: To je fakt – a ono je obecně dobré je tam doplnit i výše (i když jsou vyhynulí), tak jsem to učinil:Letouni jsou společně s ptáky avyhynulými pterosauryjedinými obratlovci schopnými aktivního letu. Za založení článků případně děkuji. --OJJ,Diskuse26. 10. 2025, 05:33 (CET)[odpovědět]
@OJJ: Ahoj, dalo by se prosím pro nás laiky v článku Letouni prolinkovat a nebo vysvětlit v poznámce pod čarou, co je myšleno spojením aktivní let a jak se liší od plachtící formy? Po pročtení komentáře výše už to asi chápu, ale jenom z článku by mi to bylo nejasné. V článku se odkazuje jen na článekLet, ale v tom není spojení aktivní let vysvětleno. V článku Letouni bych se dočetl, že aktivního letu byli z obratlovců schopni jen ptáci, letouni a pterosauři, pak bych si otevřel článek Let a tam bych se dočetl, že létat dovedou taky hlodavci a ještěři a ryby, a byl bych zmaten a považoval bych to zarozpor.
Teropodní dinosauři tedy nebyli schopni aktivního letu, jen plachtili? Chápu, že ptáci jako jejich potomci už létají, ale nevím, od kdy se to dá brát, že už to jsou ptáci, že to ještě nejsou dinosauří předkové ptáků. --Marek Genius (diskuse)17. 11. 2025, 01:37 (CET)[odpovědět]
@Marek Genius: Doplnil jsem. Nicméně i v článkuLet se několikrát uvádí "plachtění na krátkou vzdálenost". Ono objektivně plachtí i nějací velcí ptáci a jednoznačně to dělali velcí pterosauři, ale tam je tento pohyb zase odvozen z letu aktivního.
Zbývající otázka je dobrá, ale nejen já na ni nedokážu odpovědět: kde začíná pták či savec, to se nedá normativně říct, když se jejich sdílené odvozené znaky, na základě kterých dnes definujeme ptáky, vyvíjely postupně. Pokud normativně řekneme, že sdíleným odvozeným znakem ptáků je schopnost aktivního letu, tak všechny jejich kmenové linie, které létat neuměly, nebyly ptáky. Pak už je víceméně otázkou vkusu, jestli říct, že teropodi bez těchto ptáků jsou tzv.evolučním gradem (což se hodí pro praktické účely a u nás by to podpořil třeba prof. Flegr), anebo brát teropody striktně jakomonofyletický taxon včetně ptáků a v rámci něj vydělovat podle sdílených odvozených znaků menší a menší monofyletické podskupiny (čistá mainstreamovákladistika, jak by ji u u nás podpořil třeba prof. Zrzavý). Rozumíme si? První přístup je docela ošidný v tom, že straní současné situaci. Pro naše účely si dovolíme takový myšlenkový experiment, že byptakořitní byli vyhynulí a my jsme nějakým zázrakem věděli, že kladli vejce => považovali bychom je za savce, anebo nikoli? Na druhou stranu čistě kladistické řešení povede ke spoustě a spoustě více a více exkluzivních taxonů, což se stane nepraktickým => a i tak budou ty hranice mezi nimi striktní, kategoriální, zatímco evoluční proces je více či méně spojitý (nikoli ale asiplynulý)! Celkem zajímavý kontext nám tento problém přináší i do interpretace fosilního materiálu, k tomu už se nebudu vůbec vyjadřovat a jen odkážu třeba napřednášku zmiňovaného prof. Zrzavého. Uff, to jsem zase napsal víc, než jsem chtěl. Každopádně díky za dotaz, --OJJ,Diskuse17. 11. 2025, 06:29 (CET)[odpovědět]
@OJJ: Děkuji za doplnění poznámky. Ještějsem ji duplikoval do úvodu, ve kterém se nachází téměř stejné tvrzení. Děkuji za vysvětlení, rozumím, jak to myslíš.
Byla-li přidána část o jejich létání, pak by bylo vhodné doplnit i něco o výzkumu létání letounů a jejich aplikaci v technologiích, je to velké téma, které by klidně bylo na samostatný článek (ale nerozumím tomu). Například v článkuBiomimetika se píše o tom, žeLeonardo da Vinci zkoumal let ptáků, jenomže on zkoumal i netopýry. V dnešní době se to zkoumá ještě intenzivněji. Akorát nevím, jestli to spadá do sekce Křídla a let, nebo do sekce Letouni a člověk.
@Marek Genius: Tak alespoň zmínku jsemdoplnil. Je překvapivé, že třeba ven:Biomimetics se letounům skoro nevěnují, ale něco málo jsem vyhrabal, ten Bat Bot se dostal i dočeských médií. Ale jak říkám, nemám v tom přehled. Jestli by to téma bylo na samostatný článek, tedy netuším. Na samostatný článek je určitěen:Doppler shift compensation, kterou už máme zmíněnou v echolokaci.
„kaloni vyskytují výhradně v tropech a subtropech Afriky, Asie aAustrálie“ - technicky vzato špatně, jelikož se dle mapy v článku o nich vyskytují na řadě ostrovů Oceánie, ale v této větě není zmíněna Oceánie a odkaz ve slově Austrálie odkazuje na stát, nikoli na celou oblast Austrálie a Oceánie.
„druhy z mírného podnebného pásma pak i zimní úkryty k hibernaci“ - asi není nutné, ale pro úplnou přesnost by šlo doplnit, že i druhy ze subpolárního pásma, byť to je asi čtenáři jasné.
„Španělům prý netopýr přinesl štěstí“ - možná bych upřesnil, jelikož jde o konkrétní událost, kdy měl netopýr pomoci aragonskému králiJakobovi I. roku 1238 dobýt Valencii od muslimů (více na anglické Wikipedii). Asi bych neužíval slovo Španělé, jelikož Španělsko vzniklo až o tři staletí později a v Aragonii se mluvilo katalánsky a aragonsky.
