Zde se můžete dozvědět odpovědi na některéopakovaně pokládané otázky (angl.FAQ) týkající se Wikipedie obecně, čtení článků,editace článků, účtu na Wikipedii apod.
Ze slovwiki aencyklopedie.Wiki je koncepce tvorby internetových stránek a ukládání znalostí, kterou vytvořilWard Cunningham. První wiki se označovala buďWikiWikiWeb, nebo jen wiki, což se přeneslo na všechny systémy založené na stejných principech. Název pochází zhavajštiny, přesněji ze slovawikiwiki, což znamenárychle.
Proč nestačí „papírové“ encyklopedie, kterých existuje celá řada?
Wikipedie v mnoha jiných jazycích už prokázaly, že jsou užitečným a používaným zdrojem.Anglická Wikipedie je dokonce nejpoužívanějším referenčním zdrojem naInternetu. Proč by čeština měla být výjimkou?
Online encyklopedie může pohodlně uvádět odkazy na jiné stránky, přinášející další informace (i jinojazyčné), což u tištěných encyklopedií nelze.
Hledání v online encyklopedii je rychlejší a pohodlnější.
Wiki encyklopedie může přinášet nejčerstvější informace, např. o mladých zpěvácích, hercích, nových objevech, nedávných událostech, které se do tištěných encyklopedií hned tak nedostanou, ačkoliv by si to zasloužily. Je spousta věcí, které lidé hledají na Internetu, protože v encyklopediích je hledali marně.
Můžete ve Wikipedii umístit informace, které byste stejně chtěli zveřejnit na webu, ale na vašich vlastních stránkách by se obtížněji udržovaly nebo nezískaly tolik pozornosti. Můžete použít i vzájemné odkazy. Na Wikipedii také můžete s dalšími lidmi snadno spolupracovat a informace tak lze udržovat aktuálnější.
Ve Wikipedii lze vytvářet mezi hesly nové souvislosti. Například vytvoříte stránkuseznam vládnoucích žen a umístíte na ni odkazy na všechny královny atp., o kterých se objeví v encyklopedii zmínka. Ty mohou přitom figurovat i v dalších článcích podle své národnosti, vzdělání apod.
Jaká je jistota, že podávané informace jsou pravdivé?
Na první pohled se zdá, že není možné věřit encyklopedii, do které přispívají lidé nejrůznější úrovně a kteří zde mohou uvádět nesmysly. Jenže výhoda Wikipedie je v množství přispěvatelů. Pokud kdokoliv zjistí nějaký nesmysl či pravopisnou chybu, může vstoupit do stránky a chybu opravit.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé verze článků zůstávají archivovány a jsou lehce dostupné všem uživatelům (přes záložku „Historie“ v každém článku nahoře), tak v případě, že někdo „opraví“ správnou informaci tím, že ji smaže, nahradí nepravdivou informací nebo nesmyslem, tak po vyjasnění, jaká je pravda, může být původní obsah velmi jednoduše vrácen. Zjednodušeně řečeno: doporučujeme informace pouze doplňovat, nikoliv měnit. Všechny změny jsou zaznamenávány na stránceposlední změny, takže všichni editoři mohou svou práci navzájem sledovat a při nesouhlasu věc prodiskutovat.
Články buď můžete přejímat a využívat při dodržení podmínekCC-BY-SA, případně u obrázků a médií při dodržení jejich vlastních licencí. Wikipedii ale lze samozřejmě i citovat. Návod, jak správně citovat, naleznete naWikipedie:Citování Wikipedie. Používáte-li některý ze standardních způsobů citací, pomůže vámSpeciální:Citovat.
Proč obsahuje prostředí Wikipedie chyby nebo slovenštinu/angličtinu?
I překladatel je jen člověk. Český překlad není zcela dokonalý a i Wikipedie má systémové chyby. Autoři programuMediaWiki, na kterém Wikipedie běží, navíc s rozvojem programu neustále něco mění. Pokud je cokoliv špatně přeloženo či není přeloženo vůbec, anebo pokud se jedná o systémovou chybu, oznamte ji prosím naWikipedie:Pod lípou (technika).
Hardware,na kterém Wikipedie běží, je pořízen z darů a na obrovskou zátěž někdy nestačí. Kromě toho mohou nastat i jiné potíže na Internetu. V případě problémů na serverech Wikimedia se zobrazí hlášení „Omlouváme se. Wiki má technické obtíže a nemůže se připojit k databázovému serveru.“ Jestliže Wikipedie nemá přístup ani k šablonám, zobrazí se původní „Nebylo možné se připojit k databázi $1“, případně jiné chybové hlášení.
Pokud někdo smaže z článku užitečný obsah, nahradí ho nesmysly atp., napravit to může kdokoli, kdo si toho povšimne: Klikněte naHistorie, zvolte poslední nepoškozenou verzi před vandalovým zásahem, klikněte naEditovat stránku (zobrazí se editační okno s varováním, že jde o starou verzi) a uložte ji. Do poleShrnutí editace zapište např. „vrácení vandalismu/změny/atd“ (lze použít i anglickou zkratkurv – odrevert), případně se jmény/IP adresami vandala a autora předchozí verze, k níž se navracíte.
Stránka zřejmě obsahuje informaci, že „následující informace jsou z cache a nemusí být plně aktuální“. V cache se vždy uchovává pouze prvních 5000 záznamů.
Stručná odpověď: verze Wikipedie jsou jazykové, v našem případě tedy „cs“, což je zkratka pro jazyk (čeština), zatímco CZ (cz) je zkratka pro státČeská republika.
Jazykové verze Wikipedie se ovšem neoznačují podle států, ale podlejazyků. Je to jediné použitelné hledisko, jinak by nemohla existovat například mutace v jazycích bez vlastního státu ani v umělém jazyceesperanto a nebylo by jasné ani to, zdaanglickou verzi označovat podleSpojeného království,USA čiAustrálie. Podle standarduISO 639-1 je kód pro češtinu CS. Nemá to víceméně nic společného s tím, žeČeskoslovensko mělo kdysi kód země CS, jde o dvojpísmennou variantu třípísmenného označeníčeštiny CES podleISO 639-2.
Smazání účtu na Wikipedii není možné, protože jsou všechny příspěvky zveřejněny pod licencemiCC-BY-SA 3.0 aGFDL. Každý příspěvek musí být identifikovatelný buď IP adresou, nebo uživatelským jménem. Svůj účet ale můžete přestat používat, případněpožádat o smazání uživatelské stránky azměnu uživatelského jména, čímž můžete dosáhnout skrytí určitých osobních údajů.
Ano, jinak by odkazy nebyly správně česky. URL pak sice nevypadají zrovna hezky, ale na druhou stranu je třeba, aby se odkazy psaly všechny stejně, protože odkazseznam vládnoucích žen by samozřejmě odkazoval na jinou stránku než odkaz[[seznam vladnoucich zen]]. Jiným příkladem ještěpversusstep, neboČechversuscech. Pro českou Wikipedii je samozřejmé, že používáme v odkazech českou diakritiku.
Na českou Wikipedii lze vkládat pouze obrázky, které jsou uvolněné podsvobodnou licencí a jsou načteny do internetového úložištěWikimedia Commons. Nelze tedy používat obrázky (např. netriviální loga firem) s licencíFair use jako na anglické a některých dalších Wikipediích. Pokud máte vhodný obrázek a chcete ho nahrát na Commons, postupujte dleNápověda:Načtení souboru. O vkládání již načtených obrázků do článků Wikipedie vizNápověda:Obrázky.
Proč je vhodné ukládat změny v textu jen v jedné editaci?
Stručná odpověď: Je to tak všeobecně ohleduplnější a efektivnější.
Delší odpověď: Opakované ukládání drobných změn zbytečně a bezobsažně zaplňuje seznamposledních změn a historii článku; navíc také zatěžuje databázi Wikipedie.
Dlouhá odpověď: Používejte více tlačítkoUkázat náhled, ale tlačítkoZveřejnit změny jen jednou na konci editace. Je to užitečné i pro vás: pomůže to zmenšit počet případů, kdy objevíte chyby, až když je pozdě, a pak se musíte trapně vracet opravovat dokončený text. A především je to užitečné pro komunitu: je nepříjemné a nešikovné, když je seznam posledních změn zaplácaný mnoha opakováními téhož článku několik minut od sebe, přičemž jednotlivé verze se liší jen o pár slov nebo postupně přidávané odstavce. Kdo se chce podívat, co se dělo posledních pár dní, musí pak klikat na zvýšený počet změn a rolovat dlouhým seznamem. Jednoduché změny v té nepřehledné mase snadno zapadnou. Jedna editace jedním člověkem by měla přidat jednu novou verzi, definitivní.
Pokud se bojíte, že o svůj text přijdete, bude lepší, když si svůj článek (příspěvek) připravíte nejdříveoffline – např. v textovém editoru.
Při používáníNáhledu zůstává rozpracovaná verze vcache prohlížeče a můžete se k ní vracet třeba tlačítkemZpětwebového prohlížeče.
Po skončení práce na uživatelském pískovišti se wikipedisté často potýkají s problémem, jak z textu na pískovišti vytvořit článek nebo jak jej přenést do existujícího článku. Existují dva možné přístupy, z nichž je doporučovaný spíše ten první:
Otevřete si tzv. zdrojový kód pískoviště kliknutím na tlačítko[[ ]] v pravém horním rohueditačního okna nebo na tlačítkoEditovat zdroj na liště nad stránkou pískoviště (pokročilejší wikipedisté mohou mít také pouzeEditovat bezEditovat zdroj, pokud mají v nastavení vypnutý Vizuální editor) a zkopírujte obsah (text) editačního okna (případně pouze jeho část podle potřeby). Poté je nutné přejít na zvolený existující článek nebo pomocí formuláře v úvodu stránkyJak vytvořit článek vytvořit nový článek. Následně je nutné znovu přepnout na zdrojový kód a vložit zkopírovaný text. Více viztenápovědu k vytvoření článku.
Klikněte na liště nad stránkou pískoviště na rozbalovací menu a vybrat odkazPřesunout. Z rozbalovací nabídky vyberte zvolenýjmenný prostor (pro články je to(Hlavní)) a zadejte název nového článku. Veškerý obsah je společně shistorií stránky pískoviště přesunut na nově zvolený název. Právě kvůli oné historii stránky je doporučovaný spíše první postup. Tento druhý postup lze navíc použít pouze při tvorbě nového článku.
Vlevo u mnoha článků jsou odkazy na články se stejným obsahem, ale v jiném jazyce. U některých článků, např. u čerstvě vytvořených, však takový seznam chybí. Pokud ale objevíte článek se stejným obsahem na jiné jazykové verzi Wikipedie, můžete je propojit a seznam článků v jiných jazycích tak doplnit. Stačí když kliknete v levém menu v sekciJazyky na odkazPřidat odkazy. Objeví se okénko, do kterého zadáte zkratku jazyka, ve kterém jste příbuzný článek našel/našla do prvního políčka. Do druhého políčka pak vyplníte název článku v daném jazyce. Pokud vše bude v pořádku, už jen potvrdíte a v levém menu konečně uvidíte vámi vložený jazyk a možná i některé další.
Odpověď: Rozdíl je vencyklopedickém významu. Podobně zde najdete článek o firmě McDonald's, ale není zde článek o bufetu rychlého občerstvení na rohu vaší ulice, i když jde o stejný obor podnikání.
Proč byl můj text odstraněn a označen jako možné porušení autorských práv (copyvio)?
Wikipedie striktně dodržuje autorská práva. Nějaký jiný editor Wikipedie nejspíše s pomocí Googlu zjistil, že vámi vložený text se již někde na internetu nachází.
Jste autorem textu: Pošlete o tom e-mail napermissions-cs@wikimedia.org ve tvaru uvedeném na stránceSvolení autora. Cokoliv může být na Wikipedii pouze pod licencí CC-BY-SA, což je licence umožňující svobodné využití textů za podmínky uvedení autora a zachování licence.
Text jste odněkud zkopírovali či přepsali: To nelze, tím dochází k porušení autorských práv. Jak tedy zdroje využít, ale přitom je nekopírovat? Vše je nutné přepsat vlastními slovy. Není akceptován ani jen mírně pozměněný text.
Důvod: Váš článek je příliš krátký. Pár slov či jedna, dvě věty prostě nestačí. Panuje snaha, aby články měly alespoň minimální délku a splňovaly určité požadavky na kvalitu. Lhůta na rozšíření bývá 7 dní, články obsahující třeba jen dvě, tři slova jsou většinou mazány okamžitě. Pokud vám činí potíž samotné zakládání článků, podívejte se na stránkuNápověda:Jak vytvořit článek.
Řešení: Rozepište článek a dodejte další informace. Následující kritérium nevychází z pravidel, ale jeví se jako nejjednodušší pomůcka: Pokud bude mít článek alespoň tři řádky počítačového textu (záleží na rozlišení, u malých netbooků raději více), mělo by být vše v nejlepším pořádku.
Odpovídající pravidla a postupy v plném znění najdete na stránceSubpahýl.
Proč byl můj článek shledán jako nejspíše nesplňující podmínky významnosti?
Důvod: Na Wikipedii mohou být jen takové informace, které mají určitý společenský ohlas či dopad. Existují určité postupy, jak tuto tzv. encyklopedickou významnost prokázat. Pokud byl váš článek smazán okamžitě, pravděpodobně bylo zkušenějšímu uživateli na první pohled jasné, že tento článek nikdy tyto podmínky splňovat nemůže.
Uveďte v článku alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, které o jeho předmětu pojednávají. Takovým zdrojem mohou být internetové stránky, ale i tištěné publikace. Co to znamená?
Nezávislý zdroj – takový zdroj, který nemá s předmětem článku žádný vztah. Nelze tedy akceptovat třeba oficiální stránky subjektu, ale ani spřátelené weby či propagaci (placenou i neplacenou).
Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáři, zmínku v délce jednoho odstavce apod.
Věrohodný – publikovaný renomovanými subjekty a institucemi, nikoliv fanouškovskými a jinými amatérskými stránkami apod.
Samotné zdroje však nestačí, dobrou pomůckou je rovněž tzv. desetiletý či stoletý test. Nepíšete třeba o nějaké události, které jsou momentálně plné noviny, ale za měsíc už si na ni nikdo nevzpomene? Ovlivnila historii lidstva a společnosti dost na to, aby byla vzpomínána za deset či sto let?
Důvod: V zájmu udržování kvality Wikipedie tu nelze dlouhodobě ponechat texty ledabyle napsané, nesrozumitelné či těžce srozumitelné, zaujaté, obsahující plno gramatických, stylistických a jiných chyb, graficky velmi nevhodně pokud vůbec upravené atd. Opravdové lidově řečeno „mazanice“ jsou smazány okamžitě. Totéž se týká istrojových překladů, jejichž kvalita je zpravidla tak malá, že neumožňuje úpravu do přijatelné podoby.
Řešení: Pokuste se psát tak, jako kdybyste psali knihu a věděli, že váš text bude otištěn tak, jak ho napíšete. Napište jej vyspělým jazykem, nikoliv hovorovým či dětským, vyvarujte se smajlíků a jiných hrátek. Dejte mu nějakou strukturu, rozdělte jej na odstavce a dejte mu určitou kulturu. Vyvarujte se pravopisných chyb. Nedělejte na začátku textu mezery, jinak se vám vloží do šedého rámečku a ujede mimo obrazovku.
Aby měl již od začátku odpovídající formátování, držte se také následujících rad: Pokud např. chcete napsat článek s názvemRadiopřijímač, začněte stylem „Radiopřijímač je …“ a pojem definujte. Když dopíšete odstavec, dvakrát zařádkujte. Jednou nestačí k tomu, aby se bloky textu rozdělily. Nadpis utvoříte tak, že jej vložíte mezi čtyři rovnítka. Jak to tedy bude vypadat v praxi? Příklad:
Radiopřijímač je … (uvedení do problematiky)== Historie ==TextToto bude druhý odstavec sekce o historii radiopřijímačů.== Současnost ==Další text
Důvod: Wikipedie není místem pro propagaci Vaší firmy. Často se však stává, že jste informace vložili v dobré víře za účelem rozšíření encyklopedického obsahu, ale neodpustili jste si pár oslavných či jinak zaujatých pasáží a váš příspěvek byl vyhodnocen jako propagační obsah.
Řešení: Je třeba přispívat jen striktně nezaujatým a neutrálním tónem. To neznamená automaticky nudně učebnicovým, ale pokuste se psát tak, jak by článek asi psali ti, co k předmětu článku nemají absolutně žádné vztahy. Pozor na obraty typu „firma patří mezi nejlepší ve svém oboru“ atd., nepoužívejte superlativy.Popište vše s odpovídajícím nadhledem, nevyjmenovávejte jen úspěchy, ale také negativa a všechny ostatní související události. A v neposlední řadě musí být téma, o kterém píšete, dostatečně společensky významné. Tímto problémem se blíže zabývá pasáž encyklopedická významnost.
Důvod: Wikipedie neslouží jako rozcestník externích odkazů, ale má spíše zájem na rozšiřování svých vlastních textů. Pokud jste v dobré víře vložili odkaz na svůj fanouškovský či jakýkoliv jiný web, byť obsahuje mnoho relevantních a aktuálních informací o vašem oblíbeném interpretovi, skupině atd., věřte, že politika Wikipedie je v tomto ohledu přísná a že jsou zpravidla tolerovány maximálně oficiální stránky subjektu nebo takový odkaz, který není spravován několika nadšenci nebo nějakým e-shopem (spam), ale skutečně renomovanými institucemi. A to ještě jen takové solidní odkazy, co mají k předmětu článku skutečně co říci a odpovídajícím způsobem jej rozvedou.
Důvod: Většinou se tak děje ze dvou důvodů. Buď Váš článek byl psán hovorovým či jiným jazykem, který se nehodí pro encyklopedii, nebo obsahoval něco, co prostě do encyklopedie nepatří.
Encyklopedie není např. slovníkem a nepatří do ní tedy pouhé slovníkové definice, dále Vaše vlastní názory, úvahy a diskuse (neslouží jako diskusní fórum, když se o něčem diskutuje, tak výhradně o tvorbě encyklopedického obsahu). Není ani nástrojem propagace, pouhou sbírkou externích odkazů, neslouží ani jako blog či sociální síť. Dále do ní nepatří informace adresářového charakteru, pouhé seznamy vyráběných produktů či vytvořených děl, návody na sestrojení či provozování něčeho apod., zpravodajství, hypotetické budoucí události (není křišťálová koule) a mnoho dalšího.
