Wikipedie byla spuštěna 15. ledna 2001Jimmym Walesem aLarrym Sangerem.[10] Její jméno navrhl Larry Sanger,[11][12] jakospojení slov „wiki“ (havajské slovo pro „rychlý“) a „encyklopedie“. Zpočátku fungovala pouze anglická jazyková verze, brzy ale vznikly i další jazykové mutace.Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. Celkově obsahovala Wikipedie v lednu 2026 více než 66,4 milionu článků ve více než 300 různých jazycích a v únoru 2014 dosáhla 18 miliard zobrazení stránek a téměř 500 milionů jedinečných návštěvníků měsíčně.[13]
Wikipedie funguje na principu tzv.wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv.nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinouobjektivní pravdu.Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.
Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátorWard Cunningham založil webové stránky nazvanéWikiWikiWeb, které mohl upravovat každý jejich návštěvník – od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jakowiki (havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.
Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopediiNupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli AmeričanéJimmy Wales (přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, aLarry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státuFlorida (USA) neziskovounadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projektCitizendium, který má tento nedostatek napravovat.
Popularita Wikipedie vytrvale roste.[15] Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky nawebu,[16] každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. V počtu návštěv byla v červnu 2013 na 7. místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána naCD a tisícistránkový výběr asi 20 000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s respektovanou vydavatelskou skupinouBertelsmann v září 2008 vydán také knižněDas Wikipedia-Lexikon in einem Band.[17] Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licenceGFDL.
V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V lednu 2026 měla Wikipedie přes 66,4 milionů článků.
Růst počtu článků v jednotlivých jazykových mutacích Wikipedie
V lednu 2026 existovala Wikipedie ve více než 300 jazykových verzích. Anglická a cebuánská verze měla přes 6 milionu článků, dalších 17 verzí mělo přes milion článků, 57 přes 100 000 článků, 106 verzí více než 10 000 článků, 134 verzí více než 1 000 článků a 25 verzí více než 100 článků. Pro odlišení jednotlivých jazykových verzí se v URL používá standardISO 639-1 – např.en pro angličtinu,cs pro češtinu atd.
Nejrozsáhlejšími verzemi jsouanglická (10,7 % celkového počtu článků Wikipedie),cebuánská (9,2 %),německá (4,6 %),francouzská (4,1 %),švédská (3,9 %) anizozemská (3,3 %). 47,7 % článků Wikipedie je napsáno v 10 jazycích, 67,2 % ve 20 jazycích.
Česká Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002 a v lednu 2026 obsahovala přes 584 000 článků jako 29. v pořadí. České články představovaly 0,9 % z celkového počtu článků na Wikipedii.Slovenská Wikipedie měla ve stejné době přes 257 000 článků.
V lednu 2026 bylo na všech jazykových verzích registrováno celkem přes 126 milionu uživatelů, z toho na anglické 40,6 %, španělské 6,1 %, německé 4,4 %, a francouzské 3,9 %. Více než 623 600 uživatelů bylo aktivních, kteří editovali v posledních 30 dnech. Z těch bylo opět nejvíce na anglické Wikipedii (43,8 %), španělské (6,7 %), francouzské (6,2 %) nebo německé (6,1 %). Celkem bylo evidováno 3 442 správců.
Poměr k počtu uživatelů jazyka
V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje z března 2017[18]) tabulku s náskokem vedouumělé jazykyvolapük,ido ainterlingua, u nichž počet článků převyšuje velmi malý počet jejich mluvčích. Prvním z umělých jazyků s velkou uživatelskou základnou jeesperanto (se 120 články na 1000 mluvčích je na 22. místě). Z národních jazyků jsou na čelních místecharagonština akornština (stovky článků na tisíc mluvčích), s více než 100 články na tisíc mluvčích pak napříkladnormanština,skotská gaelština,severní sámština. Hranici 100 článků na 1000 mluvčích dále překročilynorská,bretonská airské verze. V české verzi (43. místo v pořadí) na tisíc mluvčích připadá přibližně 35 článků, srovnatelná ječuvaština; u angličtiny cca 10. Podle závěru tabulky v nepálském,kašmírském,paštském apaňdžábském jazyce připadá méně než 100 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.
Licencování obsahu
Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován podsvobodnými licencemi, což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně šířit a dále užívat. Texty ve Wikipedii byly původně zveřejňovány pod svobodnou licencíGNU FDL, v červnu 2009 však veškerý textový obsah přešel pod licenciCC BY-SA. Další multimediální obsah, jako jsou obrázky či jiné vložené soubory, je z velké části zveřejněn pod svobodnými licencemi různých typů; pro shromažďování a sdílení takového multimediálního obsahu používá Wikipedie centrální úložiště na projektuWikimedia Commons. Na některých jazykových verzích Wikipedie je navíc dovoleno používat i některý multimediální obsah (zejména obrázky), který není k dispozici pod svobodnou licencí, ale na základě některé výjimky z ochrany autorským právem. Typickým příkladem jeanglická Wikipedie, která umožňuje za jistých podmínek (zejména neexistence svobodné alternativy) používat obrázky splňující podmínky tzv.fair use, výjimky definované americkými zákony.
V projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v souladu se zákonnou ochranouautorského práva, což nawebové síti, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.
Software a technika
Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.
Wikipedie běží nasvobodném softwareMediaWiki naclusteru vyhrazenýchserverů naFloridě v USA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala naUseModWiki odClifforda Adamse (a je archivovaná jakoNostalgia wiki). Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv.CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.
Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používatwiki engine napsaný v PHP s databázíMySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořilMagnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrátLee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvánaMediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencíGNU GPL a používají ji všechny projektynadace Wikimedia.
V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturun-tier. V lednu2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů seSquid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalovánoperační systémLinux, převládá distribuceFedora, po jednom serveru obsazujíFreeBSD aSolaris.
Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů seSquid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na softwarePerlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache.Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.
Wikipedie začala budovat globálnísíť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů veFrancii. Dále přibylnizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji.
Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“[19] na serveruOpenFacts. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“.[20]
Pomůcky k užívání Wikipedie
Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v prohlížečiMozilla Firefox existuje rozšířeníWikipedia Extension.[21] V říjnu 2010 byl představen online nástrojWikiBhasha, který umožňuje snadnější tvorbu článků pomocí překladu z anglické Wikipedie do některých jiných jazykových verzí.[22]
Hodnocení a kritika Wikipedie
Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel WikipedieJimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisuTime. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisuNature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie aEncyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb.[23]Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.[24]
Wikipedie je velmi oblíbeným zdrojemreferátů prostudenty všech typů škol. Podle průzkumuCambridge ji ke studiu využívá celkem 82 procent vysokoškoláků.[25]
Ke sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Většina těchto tzv. revertovacích válek (angl.edit wars) se týká malého procenta kontroverzních článků.[26] Naanglické Wikipedii k vysoce kontroverzním tématům patří např.George W. Bush,anarchismus aMohamed.[27] K zabránění revertovacích válek byla na Wikipedii přijata řada opatření, např. pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.[26]
Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek oHenryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Kriticky se k Wikipedii v minulosti vyjadřovali zástupciEncyclopedie Britanniky.[28]
Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.[29]
Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránkawikitruth.info obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.
Daniel Dočekal o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“[30]
V roce 2013 byla po Wikipedii pojmenovánaplanetka.
Některé zdroje Wikipedii kritizují pro její systematickou liberální (v americkém smyslu slovaliberalismus, tj. liberálně-levicovou), levicovou a protikonzervativní zaujatost.[31] Sám zakladatel WikipedieJimmy Wales uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.[32]Lawrence Solomon v National Review dochází ke zjištění, že články o tématech jakoglobální oteplování,inteligentní design čiRoe vs. Wade vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.[33] Zaujatý a hyperkritický pohled Wikipedie nainteligentní design uvádí ve svém článku v roce 2007 iThe Christian Post.[34]
Nicholas Stix v časopiseAmerican Renaissance dokládá systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v rasových otázkách. Wikipedie se staví pozitivně k rasové desegregaci,afirmativní akci a mezirasovému manželství. Informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, ale naopak zamlčuje události opačného charakteru. Pozitivně se vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin. Když přijde na „věrohodného zdroje“ v otázce rasy a politiky, může jimi být jen cokoliv „věrohodně levicového“. Zdroji mohou být liberální vysokoškolské noviny a dokonce i fundraisingové dopisy organizací jakoSouthern Poverty Law Center čiAnti-Defamation League, naopak nepohodlné stránky jsou odstraňovány.[35]
V září 2010 srovnalRowan Scarborough v časopiseHuman Events přístup Wikipedie k biografickým článkům o kandidátech ve volbách konaných v témže roce a vyšlo mu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informuje o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutímTea Party nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.[36]
Tim Anderson, vyučující naSydneyské univerzitě, tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. V článku oHugo Chávezovi jsou používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jakoVenezuela Analysis aZ Magazine označují správci Wikipedie za „nepoužitelné“.[37]
Dne 24. prosince 2024 vyzvalElon Musk dárce, aby přestali posílat finanční příspěvky Wikipedii.[38] Elon Musk následně v roce 2025 vytvořil konkurenční projekt, zvanýGrokipedia.[39]
Sesterské projekty
Logo nadace Wikimedia
Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří:Wikislovník – výkladový slovník atezaurus,Wikizdroje – úložiště volných dokumentů,Wikimedia Commons – repozitář svobodných multimediálních děl,Wikizprávy – otevřené zpravodajství,Wikicitáty – sbírka citátů,Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky,Wikidruhy – adresář biologických druhů,Wikidata – svobodná databáze znalostí aWikicesty – cestovní průvodce.
Odkazy
Reference
↑MCNEIL, Mark. Wikipedia makes a house call to Mac.The Hamilton Spectator. 2011-10-04.Dostupné online [cit. 2019-09-06].ISSN1189-9417. (anglicky)
↑TANCER, Bill. Look Who's Using Wikipedia.Time. 2007-03-01. The sheer volume of content [...] is partly responsible for the site's dominance as an online reference. When compared to the top 3,200 educational reference sites in the US, Wikipedia is No. 1, capturing 24.3% of all visits to the category..Dostupné online [cit. 2019-09-06].ISSN0040-781X. (anglicky)
↑WOODSON, Alex. Wikipedia remains go-to site for online news.Reuters. 2007-07-08. Online encyclopedia Wikipedia has added about 20 million unique monthly visitors in the past year, making it the top online news and information destination, according to Nielsen//NetRatings..Dostupné online [cit. 2019-09-06]. (anglicky)
↑ Comscore MMX Ranks Top 50 U.S. Web Properties for August 2012.Comscore, Inc. [online]. [cit. 2019-09-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ wikipedia.org Competitive Analysis, Marketing Mix and Traffic - Alexa.www.alexa.com [online]. [cit. 2019-09-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25.
↑DEWEY, Caitlin. Wikipedia has a ton of money. So why is it begging you to donate yours?.Washington Post. 2015-12-02.Dostupné online.
↑ The Mysterious Workings of Wikis: Who Owns What?.www.ecommercetimes.com [online]. [cit. 2019-09-06].Dostupné online. (anglicky)
↑MULLIN, Joe. Wikimedia Foundation employee ousted over paid editing.Ars Technica [online]. 2014-01-10 [cit. 2019-09-06].Dostupné online. (anglicky)
↑SHYN, Annis. Wikipedia was born in 2001. And the world got a bit truthier..Washington Post. 2017-01-05.Dostupné online.
↑ SignOnSanDiego.com > News > Technology -- Wikipedia family feud rooted in San Diego.web.archive.org [online]. 2016-11-11 [cit. 2019-09-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑MILIARD, Mike. Feature | Wikipediots: Who are these devoted, even obsessive contributors to Wikipedia?.Salt Lake City Weekly [online]. [cit. 2019-09-06].Dostupné online. (anglicky)
↑COHEN, Noam. Wikipedia vs. the Small Screen.The New York Times. 2014-02-09.Dostupné online [cit. 2019-09-06].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ŠTRAUCH, Adam.Wikipedie: 10 let od článku "Hello world" [online]. root.cz, 2011-01-17 [cit. 2011-01-19].Dostupné online.
↑SUGDEN, Joanna. Half of Cambridge students admit cheating.The Times [online]. Times Newspapers Ltd., 2008-10-31 [cit. 2008-12-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-30. (anglicky)
↑abSUMI, Robert, et al. Edit wars in Wikipedia.Privacy, Security, Risk and Trust (PASSAT), 2011 IEEE Third International Conference on and 2011 IEEE Third International Confernece on Social Computing.Dostupné online.doi:10.1109/PASSAT/SocialCom.2011.47.
↑Topics that spark Wikipedia 'edit wars' revealed [online]. BBC.Dostupné online.
↑PRESS, Associated. Wikipedia, Britannica: A Toss-Up.Wired.Dostupné online [cit. 2025-01-17].ISSN1059-1028. (anglicky)
↑Doug Huntington.'Design' Proponents Accuse Wikipedia of Bias, Hypocrisy [online]. The Christian Post, 2007-05-09 [cit. 2007-08-09].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12.
.png)
