| Weitra Vitoraz | |
|---|---|
 Náměstí | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°42′3″ s. š.,14°53′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 562 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | Rakousko Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousy |
| Okres | Gmünd |
  Weitra | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52,54 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 693 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 51,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Patrick Layr |
| Oficiální web | www |
| gemeindeamt | |
| Telefonní předvolba | 02856 |
| PSČ | 3970 |
| Označení vozidel | GD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Weitra čiVitoraz je historickéměstečko vDolních Rakousích na řeceLužnici (Lainsitz) blízko českých hranic, centrumVitorazska, s nímž kdysi patřilo k Českému království. Žije zdepřibližně 2 700[2] obyvatel. Má přízviskoKuenringerstadt (město Kuenringů).
V 1. stol. př. n. l. byloVitorazsko osídlenoKelty.[3] V 7. a 8. století sem přicházelislovanští kolonisté zPodunají ajižní Moravy. Název města pochází odSv. Víta a franskýchWidonů (Widonen/Guidonen).
První zmínky o Vitorazi (Altweitra, Stará Vitoraz) pocházejí z 9. století, kdy po rozdělení Franské říše zaLudvíka I. Pobožného mezi jeho tři syny v roce817 slovanská území Čech a Moravy připadlaLudvíku II. Němcovi. V roce845 bylo vŘezně pokřtěno čtrnáct českých knížat, mezi nimi i vládce VitoraziSlavitah, synVistrachův. Slavitah vyhnal svého bratraČestibora doLužice a jako samovládce léta vzdoroval Frankům.
V roce857 proti němu král Ludvík vyslal biskupa Otgara zEichstättu spolu s falckrabětem Hrudoltem a markrabětem Ernstem II. Mladším, kteří Vitoraz oblehli, dobyli a předali ji poslušnému Čestiborovi, navrátivšímu se z Lužice.[4] Obnovená franská nadvláda přispěla ke germanizaci území; dřívější slovanská populace postupně téměř zcela vymizela.
Vitoraz (Weitra) byla založena v letech1201–08 rakouským šlechticemHadmarem II. zministeriálního roduKuenringů (Künringů), tradičních přátel a leníků českých panovníků. Město bylo vystavěno se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště jakožto sídlo plně německé (zbytky slovanského/českého obyvatelstva se však zde udržely až do20. století). Právě postupující německá kolonizace Vitorazska, iniciovaná cisterciáckýmklášterem ve Světlé (Zwettl), umožnila později vytržení této země ze svazku Čech. Po smrti králePřemysla Otakara II. (1278) připadlo město i s celým VitorazskemHabsburkům –Rudolf I. Habsburský si vydání území mocensky na Čechách vynutil; samo město pak bylo Kuenringům zkonfiskováno jako trest za jejich pomocPřemyslu Otakarovi II. Roku1581 Vitoraz římskoněmecký císařRudolf II. zastavil Wolfovi z Wielrossu a po jeho smrti roku1607 připadla roduFürstenberků, kterýmzdejší zámek dodnes patří.
Tradičně zde bylo mnoho pivovarů a v 19. století vznikaly v okolí textilky. Roku1903 se městys dočkal železničního spojení úzkorozchodnou tratí Gmünd–Gross-Gerungs, přesto zůstal mimo hlavní dopravní tepny. Roku1920 bylo Vitorazsko rozděleno mezi Československo a Rakousko, nepříznivá poloha u hranic se zde zvlášť projevila podruhé světové válce, kdy byla hranice z české strany opevněna a zcela neprostupná.
V letech1967 a1971 byly k městysu správně připojeny blízké vsiBrühl,Wetzles,Wolfgers,Reinprechts,Spital aSankt Wolfgang a vytvořily takměstskou obec.
96 % obyvatel jsou katolíci, 1,3 % protestanti a počet obyvatel mírně klesá: ze 3 250 v roce 1971 na 3 095 v roce 1981 a 2 831 v roce 2005.
Město založené na úpatí vrchu shradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r.1292) a jedna ze dvou původních bran,renesančně přestavěnáSvětelská brána (1526), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům vJindřichově Hradci nebo vPrachaticích. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze17.–19. století. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice (1748).
Dále se tu nachází:
Weitra leží na silnici B 41 zGmündu doFreistadtu a k jihu vede silnice B 119 doGreinu aSvětlé (Zwettlu). Jediným větším podnikem ve městě je firma ASMA, zabývající se výrobou polyuretanových dílců a povlaků. Ve městě je také pivovar, v kasárnách se občas konají výcvikové kurzy, řada lidí pracuje v okolních lesích a významný je i turistický provoz, zejména v létě.
Provoz úzkokolejné železnice byl roku2001 zastaven a provozuje se pouze v turistické sezóně, a to jako muzejní železnice. Pestrou nabídku pro pěší turistiku nabízí údolí Gabrielental (česky Gabrielino údolí).[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématuVitoraz na Wikimedia Commons| Městská obecWeitra |
|---|
Brühl |Reinprechts |Sankt Wolfgang |Spital |město Weitra |Wetzles |Wolfgers |
| Obce okresuGmünd | |
|---|---|
