Tento článek není dostatečněozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třebaověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněnímreferencí navěrohodné zdroje.
Malá moderní vzducholoď
Vzducholoď jeletadlo lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelnýbalón. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a bývá vybavena jedním či vícemotory.
První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku1783 (kdy vzlétl první balón bratříMontgolfierů), a vytvořil jejJean-Baptiste-Marie Meusier. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru.
První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce1852Henri Giffard. Vybavil ji lehkýmparním strojem vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří.
Dalším krokem vpřed bylavzducholoď La France. Byla poháněnaelektromotorem, vzlétla roku1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru.
V roce 1897 vzlétla první vzducholoď poháněnáspalovacím motorem. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová (hliníková)vzducholoď Davida Schwarze. Ta ale krátce po startu havarovala vinou nezkušeného pilota.
Další historie je pak spojena především s hrabětemFerdinandem von Zeppelinem. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodiLZ 1 proběhl 17. října 1900 nadBodamským jezerem.
Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě.
Nouzové přistání německé vzducholodě L.20 v Norsku 3. 5. 1916
Zaprvní světové války vzducholodě široce používalyFrancie,Itálie,Německo,Rusko,USA aVelká Británie. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, nebo jako prvnístrategické bombardéry. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety doAnglie, kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. Francie, která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále. Německo bylo po válce nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jakoreparace.
Sovětská vzducholoď Komsomolskaja PravdaItalská vzducholoď Roma
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval.2. července1919 odstartovala britskávzducholoď R 34 k prvnímu úspěšnému přeletuAtlantiku ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upravenéhobombardéruVickers Vimy o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof vBritánii aUSA. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivýmvodíkem, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úderblesku, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit.
Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravyUmberta Nobileho ve vzducholodíchNorge (20. května 1926 dosáhl severního pólu) aItalia (ztroskotala25. května1928 při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzikFrantišek Běhounek).
Ve třicátých letech20. století bylo postaveno několik obřích dopravních a vojenských vzducholodí. Nejúspěšnější z nich byla vzducholoďGraf Zeppelin. Prakticky až do začátku2. světové války zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů.
Za konec éry velkých dopravních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodiHindenburg6. května1937.
Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typuZPG-3W v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchoplavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby.
Na přelomu století byla doprava vzducholoděmi zanedbatelná a vzducholodě byly používány prakticky jen jako „vzduchem plující reklama“; naskytla se ale možnost používat je i pro jiné účely.
Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynemheliem, který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný.
Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí vNěmecku na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován naakvaparkTropical Islands.
Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocísatelitní navigace a moderní výpočetní techniky. Existují i plány na přepravu některýchsurovin, zejménazemního plynu, a to pomocí velkého počtu speciálních nákladních vzducholodí zapřažených do skupin (tedy do jakýchsi zvláštních vzducholodních vlaků).
Zejména ve Spojených státech se uvažuje o širším použití vzducholodí pro pozorovací účely[1] a to ve spolupráci s tamním úřademHomeland Security Office.[2] Nasazeny bývají při výjimečných akcích, nad místy, kde se mají shromáždit davy lidí (jako například koncert Madonny v listopadu 2008[3] nebo sjezd republikánů v New Yorku před volbami prezidenta[4] ze srpna téhož roku a s ním paralelně probíhající protiválečné protesty[5]). Pozorovací vzducholoď byla v roce 2004 testována např. nadWashingtonem[6] neboNew Yorkem, kde přímo spolupracovala s policií.[7] Použití vzducholodí pro pozorovací účely bylo též přibližně v roce 2004 naplánováno pro americké a spojenecké jednotky vIráku a minimálně od roku 2005 realizováno.[8][9][10][11] Výhodou pro toto použití např. protivrtulníkům je výrazná úspora paliva a schopnost vzducholodí pohybovat se na daném místě několik desítek hodin.
↑ Surveillance Blimp Gives LiveNation a Bird's-Eye-View.www.reuters.com [online]. [cit. 2009-04-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-29.
↑ Fuji Blimp Helps With Convention Security.www.airshipman.com [online]. [cit. 2009-04-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-21.
↑ Surveillance Blimp to be Tested Over Washington.www.infowars.com [online]. [cit. 2009-04-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-16.
