Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Vydra (řeka)

Souřadnice:48°56′33,58″ s. š.,13°29′42,89″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vydra
Řeka Vydra za Antýglem
Řeka Vydra za Antýglem
Základní informace
Délka toku23,1 km
Plocha povodí146,2 km²
Průměrný průtok4,13 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-01-001
Pramen
SoutokemModravského,Roklanského aFilipohuťského potoka zaModravou (49°1′30″ s. š.,13°29′47″ v. d.) ve výšce 979 m n. m., hlavní zdrojnice Luzenský potok naŠumavě
48°56′33,58″ s. š.,13°29′42,89″ v. d.
1215 m n. m.
Ústí
soutok sKřemelnou
49°6′35,1″ s. š.,13°29′31,7″ v. d.
627 m n. m.
Protéká
ČeskoČeskoČesko(Plzeňský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán,Severní moře,Labe,Vltava,Otava
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Řeka Vydra v říjnu 2022

Vydra ješumavskářeka, jejímž soutokem sKřemelnou vzniká řekaOtava. Celková délka Vydry (včetně zdrojnic) posoutok s Křemelnou je 23,1 km, plocha povodí je 146,2 km² a průměrný ročníprůtok nad soutokem činí 4,13 m³/s.

Jména toku

[editovat |editovat zdroj]

Na horním toku (od pramene) je nazývána Luzenský potok, po soutoku s Březnickým potokem vznikáModravský potok. Ten teče severním směrem až k soutoku sFilipohuťským potokem aRoklanským potokem ne severním okraji vesniceModrava. Od soutoku nese řeka název Vydra.

Celý tok řeky, která dostala svůj název podle výskytuvydry říční, se nachází vNárodním parku Šumava.[1]

Pramen Vydry

[editovat |editovat zdroj]

Za hlavnízdrojnici Vydry (a tudíž i Otavy) je považovánModravský potok (a jeho přítok Luzenský potok), který pramení na státní hranici sNěmeckem na severozápadním svahuLuzného, nazrašeliněném povrchu Hraniční slati v nadmořské výšce 1215 m.

Profil toku

[editovat |editovat zdroj]

Od pramenné oblasti protéká širokým, mělkýmúdolím, podBřezníkem se údolí náhle zužuje a jeho svahy jsou značně příkré – toto zúžení se pozvolna k severu otevírá a řeka vtéká do kotliny u Modravy. Za modravskou kotlinou se vyderské údolí opět zužuje. Změny údolního profilu sledují také změny sklonu. Mezi Březníkem a Modravou má řeka sklon asi 4 ‰ a mezi Modravou aAntýglem 17,8 ‰. Od Antýglu se sklon Vydry ještě zvětšuje, její údolí zvané v těchto místechPovydří (Schachtelei) se zařezává hlouběji a jeho svahy se stávají příkřejšími.Koryto je zaneseno žulovými balvany vznikajícími silným rozpademžul masívu Vydry. NadTurnerovou chatou tvoří Vydra ostrý zákrut z původního směru jih–sever, z něhož se náhle obrací kolmo na východ a pak se stáčí do směru jihovýchod–severozápad, který zachovává až ke Kramlovu Mlýnu, kde se vrací do původního směru. Na říčním úseku dlouhém 1,8 km mezi bývalou Hálkovou chatou a cestou od Buchingrova Dvora má Vydra sklon 55,6 ‰. Žulové balvany zde mají velikost 3–5 m a řeka přes ně stéká prudkýmipeřejemi. Vmigmatitovém korytu jsou četné evorzní tvary. Na dalším úseku až k ústí Křemelné se sklon o něco zmenšuje a údolí se stále více otevírá, ale také i prohlubuje.

Přítoky

[editovat |editovat zdroj]

Z přítoků horního toku Vydry (nad Modravou) zaslouží pozornost pravostranný 5,0 km dlouhýPtačí potok, stékající ze severních svahů Malé Mokrůvky (1330 m) a Mrtvého vrchu (1254 m) a 4,1 km dlouhý Černohorský potok, pramenící v Černohorskémmočálu meziČertovým vrchem (1244 m) aČernou horou (1315 m). U Modravy ústí 4,5 km dlouhýFilipohuťský potok, který odvádí vody zTetřevské slati. Průměrný sklon těchto tří toků je kolem 40 ‰. V Modravě ve výšce 979 m n. m. přijímá Vydra z levé strany svůj největší přítok –Roklanský (starší název Mlýnský) potok, dlouhý 13,9 km. Asi 2 km pod Modravou z Vydry odbočujeVchynicko-tetovský plavební kanál. Pod Antýglem přitéká zprava 9,1 km dlouhýHamerský potok pramenící v Mezilesní slati. U Turnéřské chaty ústí pravostranné přítoky Popelný potok (Povodňový, 3,1 km) a Zhůřský potok (3,6 km) – oba pramení na svazích Břemena (1156 m). Dalším pravostranným přítokem je krátký Luční potok (1,9 km). Posledním větším přítokem Vydry je zleva přitékajícíHrádecký potok (7,2 km), který pramení na severovýchodních svazíchOblíku (1225 m) a propustí protéká přesVchynicko-tetovský plavební kanál – stejně jako jeho největšípřítok, levostranný Studený potok (3,9 km). Levostranné přítoky Vydry mají obecně menší sklon, zatímco pravostranné přítoky jsou většinou prudké a krátké.

Mlýny

[editovat |editovat zdroj]

Zajímavá místa na toku

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. http://www.infoglobe.cz/reky/evropa/ceska-republika/vydra/

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuVydra na Wikimedia Commons
Významná místa na řeceOtavě (po proudu)

pramen Vydry •soutok Vydry aKřemelné •Rejštejn •Sušice •Rabí •Horažďovice •Katovice •Strakonice • soutok Otavy aVolyňky • soutok Otavy aBlanice •Písek •Kamenný most v Písku •Sedláčkova stezka •Plynová lávka •Jistec • soutok Otavy aLomnice •Zvíkovské Podhradí • soutok Otavy aVltavy •hrad Zvíkov 

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vydra_(řeka)&oldid=25520708
Kategorie:
Skrytá kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp