Volební zákon jezákon, který upravujevolby. Obsahuje proto úpravu jak aktivního, tak pasivníhovolebního práva, podmínky jeho uplatnění, organizaci voleb a sčítání hlasů, vyhlašování výsledků a případnýsoudní přezkum.

PodleÚstavy České republiky je k přijetí volebního zákona potřeba souhlasu jakPoslanecké sněmovny, takSenátu (čl. 40 Ústavy). Senát zde tedy nemůže být přehlasován, na druhou stranu zde však nemůže sám přijmoutzákonné opatření (čl. 33 odst. 2 Ústavy). Z tohoto důvodu bylo dříve předpokládáno, že se volebním zákonem myslí pouze takový zákon, který upravuje volbyparlamentní.Ústavní soud však v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/05 konstatoval, že jím jsou i další volební zákony, tedy upravující volby např. doobcí nebokrajů či doEvropského parlamentu.^[1]

• Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (č. 247/1995 Sb.)
• Zákon o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (č. 130/2000 Sb.)
• Zákon o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (č. 491/2001 Sb.)
• Zákon o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (č. 62/2003 Sb.)
• Zákon o volbě prezidenta a o změně některých zákonů (č. 275/2012 Sb.)

Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000 doParlamentu České republiky zvýšila počet volebních obvodů na 35 a zavedla modifikovanu D'Hondtovu metodu. Tuto změnu však následnězrušil Ústavní soud.^[2]Novela volebního zákona 2021 zavedlaImperialiho kvótu a změnuuzavírací klauzule.

• Volební zákony
• Volební systémy