| Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024 | |
|---|---|
 BudovaEvropského parlamentu vBruselu | |
| Stát | Česko Česko |
| Druh voleb | evropské |
| Volební termín | 7.–8. června 2024 |
| Předchozí volby | 2019 |
| Následující volby | 2029 |
| Volební účast | ▲36,45 % |
| Počet kand. stran | 30[1] |
Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 se v Česku konaly v pátek7. a sobotu8. června2024,[2] a to v rámciceloevropských voleb do Evropského parlamentu.
Volby vyhráloANO 2011, celkově získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů v Evropském parlamentu. Následovalakoalice Spolu, která získala 22,27 % hlasů a 6 mandátů. Mandáty pak získaly ještě koalicePřísaha a Motoristé, koaliceStačilo!, koaliceStarostové a osobnosti pro Evropu,Piráti a koaliceSPD a Trikolora. Volební účast činila 36,45 %.[3] Z dosavadních českých voleb do europarlamentu byla tato účast nejvyšší.
Nově zvolenýEvropský parlament je složen ze 720 poslanců, Česká republika v něm má 21 zástupců.[4] V letech 2019 až 2024 měl parlament 705 poslanců, zvýšení jejich počtu se však netýkalo zástupců z České republiky a těch tak usedne stejný počet jako v přechozím volebním období.[5]
Volební systém jepoměrný. Je pouze jeden celorepublikovývolební obvod, každá kandidující strana či hnutí tedy podává jen jednu volební kandidátku.
Aktivní volební právo má každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, a občan jiného členského státuEvropské unie, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území České republiky.
Každý volič má právo udělit tzv.preferenční hlas až dvěma kandidátům jím volené kandidátky. To se provádí zakroužkováním čísla kandidáta na kandidátce. Pokud kandidáta takto označí 5 % z těch voličů, kteří dali hlas jeho straně, kandidát se pro udělování mandátů straně posunuje na první místo. Pokud dostatečný počet preferenčních hlasů obdrží více kandidátů, tito kandidáti jsou seřazeni podle počtu obdržených preferenčních hlasů.
Pasivní volební právo má každý, kdo má aktivní volební právo a není v jiném státě zbaven práva být volen. Každý může v týchž volbách do Evropského parlamentu kandidovat v celé Evropské unii pouze jednou.
Kandidátku může sestavitpolitická strana, politické hnutí nebo jejichkoalice. Platí stejná 5%uzavírací klauzule, a to i v případě koalic; na rozdíl odvoleb do Poslanecké sněmovny nehraje žádnou roli počet subjektů v koalici.
Volební kauce činí 19 tis. Kč za kandidátku. Nárok napříspěvek na úhradu volebních nákladů (ve výši 30 Kč za hlas) mají ty strany, které získaly alespoň 1 % hlasů.
Termín voleb vČesku vyhlašujeprezident republiky, který je ale vázaný celoevropskou dohodou o datu konání voleb a českými zákonnými pravidly pro určení volebních dnů. PrezidentPetr Pavel určil termín na pátek7. a sobotu8. června2024.[6] Termín pro celou Evropu byl dohodou velvyslanců zemí EU stanoven na období od6. do9. června, přičemž každá země si zvolila svůj termín v souladu s tím evropským.[7]
Kandidátní listiny bylo možné podávat do 2. dubna 2024, kandidující subjekty si musely do 3. března 2024 zřídit volební účet pro financování volební kampaně a zveřejnit přístup k tomuto účtu na svých internetových stránkách.[8]
Předchozívolby do Evropského parlamentu se vČeské republice konaly ve dnech 24. a 25. května 2019. Volební účast dosáhla 28,72 %. Ve volbách uspěli následující subjekty a kandidáti:
.jpg)
V průběhu volebního období došlo zatím ke dvěma změnám. Za prvé v říjnu 2020 vystoupilaRadka Maxová z hnutíANO a v březnu 2021 začala spolupracovat jako nestranička s tehdejšíČSSD (nyní SOCDEM), která se do EP vůbec nedostala.[10] Za druhé v září 2022 vystoupilHynek Blaško zSPD a v EP dále působil jako nezávislý.[11] Kandidoval jako lídr uskupení „ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura!“[pozn. 1], které získalo 0,5 % hlasů, mandát tedy neobhájil.
Dne 11. února 2023 si stranaSvobodní zvolila za lídra kandidátky do eurovoleb 2024 svého předseduLibora Vondráčka. Svobodní zveřejnili 7 hlavních zásad pro své kandidáty. Dne 13. června 2023 oznámil bývalý prezidentský kandidátKarel Diviš, že bude s Liborem Vondráčkem kandidovat za Svobodné ve volbách do Evropského parlamentu 2024.[12][13] V listopadu 2023 Svobodní v rámci svých primárek potvrdili jako lídra své kandidátky Libora Vondráčka. Na druhé místo byl zvolen zastupitel MOOstrava-VítkoviceMatěj Gregor, který v primárkách porazil Karla Diviše (v kandidátce nakonec zvolen jako kandidát na třetí místo).[14]
Dne 20. května 2023 rozhodlaKDU-ČSL na své nominační konferenci, že jejím lídrem pro eurovolby v roce 2024 bude stávající europoslanecTomáš Zdechovský, dvojkou pak 1. náměstek hejtmanaJihočeského krajeFrantišek Talíř a trojkou stávající europoslankyněMichaela Šojdrová. Dne 27. října 2023 padlo rozhodnutí, že lidovci budou kandidovat v rámci koaliceSpolu (tj.ODS, KDU-ČSL aTOP 09).[15] Za lidovce se pak na společné kandidátce objeví ještě starosta obceSlatinice naOlomouckuOndřej Mikmek.[16][17] Do Evropského parlamentu měl za KDU-ČSL kandidovat také senátor a dvojnásobný neúspěšný prezidentský kandidátPavel Fischer, který však dne 25. října 2023 svou kandidaturu stáhl.[18] Voleb se nezúčastní ani poslanecHayato Okamura, který dne 27. února 2024 odstoupil z kandidátky koalice Spolu.[19]
Dne 5. června 2023 oznámilJan Zahradil z ODS, že v eurovolbách 2024 již nebude kandidovat. Zůstává i nadále členem ODS a svou politickou kariéru by rád ukončil v domácí politice.[20] Dne 20. června 2023 oznámilaDita Charanzová, že v eurovolbách 2024 již nebude kandidovat za hnutíANO. Jako důvod uvedla nesouhlas s konzervativním směřováním hnutí.[21] O den později stejný krok oznámila iMartina Dlabajová. Za jeden z důvodů označila rýsující se spojenectví hnutí ANO aSPD na české politické scéně. To pro ni prý vždy bylo zcela nepřijatelné.[22] V únoru 2024 Dita Charanzová uvedla, že ve volbách do Evropského parlamentu již nebude kandidovat.[23] Dne 10. dubna 2024 uvedl zpravodajský serverAktuálně.cz, že by Martina Dlabajová mohla být lídryní kandidátky koalice „Stati Uniti d’Europa“ v italském severovýchodním volebním okrsku.[24] Martina Dlabajová však nakonec nabídku odmítla.[25]
Dne 15. června 2023 potvrdila svou kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu 2024 ekonomka a neúspěšná kandidátka na prezidentkuDanuše Nerudová.[26] Spekulovalo se o 2. místu na kandidátce hnutíSTAN.[27] V srpnu 2023 to sama Nerudová potvrdila.[28] Na konci srpna 2023 pak celostátní výbor hnutí STAN schválil jako lídry své kandidátky právě Nerudovou aJana Farského.[29]
Dne 8. září 2023 oznámil předsedaSOCDEMMichal Šmarda, že strana představí složení kandidátky do evropských voleb spolu s programem na začátku října 2023, kdy proběhne i programová konference strany. Na předních místech kandidátky se měli objevit bývalíministři zahraničních věcí ČRTomáš Petříček aLubomír Zaorálek nebo bývalý europoslanecLibor Rouček.[30] Lídryní kandidátky SOCDEM se původně chtěla stát europoslankyněRadka Maxová, která vevolbách do Evropského parlamentu v roce 2019 kandidovala za hnutí ANO, ale v roce 2021 přešla k SOCDEM, nicméně dne 31. října 2023 oznámila, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 nebude kandidovat.[31] Nakonec se v prosinci 2023 stal lídrem kandidátky bývalý ministr zahraničních věcí ČR aministr kultury ČR a současný místopředseda strany Lubomír Zaorálek.[32]
Dne 5. října 2023 senátorVáclav Láska uvedl, že se hnutíSEN 21 zúčastní evropských voleb 2024 v koalici se stranouVolt.[33] Dne 1. února 2024 koalice představila prvních deset kandidátů. Lídryní kandidátky je bývalá marketingová ředitelka společnostiMattel v ČeskuLenka Helena Koenigsmark, na druhém místě kandidátky je právník a místopředseda hnutí SEN 21Lukáš Kostínek, trojkou je předseda hnutí Volt ČeskoAdam Hanka. Mezi dalšími kandidáty jsou napříkladBarbora Hrubá aVáclav Hampl, bývalý rektorUniverzity Karlovy a v letech 2014 až 2020 senátor zaobvod č. 27 – Praha 1.[34][35]
Dne 27. října 2023 oznámila vznik společné kandidátky koalice Spolu (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Lídrem kandidátní listiny se stal europoslanecAlexandr Vondra (ODS)[15], na druhém místě kandidátky figurovalaVeronika Vrecionová (ODS), na třetím místěLuděk Niedermayer (TOP 09), na čtvrtém místěTomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a na pátém místěOndřej Krutílek (ODS).[36][37] Dne 23. listopadu 2023 oznámil bývalý ministr financíMiroslav Kalousek (TOP 09), že se bude ucházet o místo na kandidátce koalice Spolu.[36]
Dne 28. října 2023 oznámila koalice „Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura!“ (tj.ANS,BEZ-UL,ČiKR,DSSS,ND aRozumní)[38], že jejím lídrem do evropských voleb v roce 2024 bude europoslanecHynek Blaško.[39] Tuto koalici podporují i stranaSPR-RSČ Miroslava Sládka a hnutíPES s pozastavenou činností, které se tak nemohou oficiálně stát členy koalice.[40]
Na začátku prosince 2023 bylo schváleno čelo společné kandidátky hnutíSPD a stranyTrikolora. Jejím lídrem je bývalý předseda strany Svobodní a nyní člen hnutí SPDPetr Mach, dvojkou dosavadní europoslanec hnutí SPDIvan David a trojkou předsedkyně strany TrikoloraZuzana Majerová.[41][42]
Rovněž na začátku prosince 2023 byla představena i kandidátka uskupení „Stačilo!“.[43] Koalici tvoříKSČM,SD-SN a od 5. března 2024 je součástí koalice takéČSNS.[44] Lídryní je předsedkyně KSČM a dosavadní europoslankyněKateřina Konečná, dále na kandidátce figuruje právník a někdejší zdravotnický expert stranyPRO 2022Ondřej Dostál (nyní za SD-SN), zdravotní sestraPetra Rédová, bývalá členka SocdemJana Turoňová či manažer, bývalý náměstek primátora městaDěčín a bývalý člen ODSJan Skalický.[45]
Dne 8. prosince 2023 vydalaKoruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) spolu s Konzervativní stranou program pro volby do Evropského parlamentu a oznámily, že jsou ochotné vést předvolební vyjednávání.[46] Nakonec Koruna Česká podpořila Tomáše Zdechovského v kandidatuře za Spolu.[47]
Dne 13. prosince 2023 představili svou kandidátkuZelení. Lídryní je ředitelka neziskové organizaceKonsent zabývající se problematikou prevence sexuálního obtěžování a násilíJohanna Nejedlová, dvojkou na kandidátce jePetr Doubravský, zakladatel studentského hnutí za klimaFridays for future. Trojkou je právnička a odbornice na lidská právaZuzana Pavelková, čtyřkou spolupředsedaZelených a energetický konzultantMichal Berg, pětkou bývalá diplomatka a poradkyně senátoraGabriela Svárovská a šestici uzavírá architekt a urbanistaOsamu Okamura.[48]
V případě hnutí ANO je nejčastěji jako lídryně kandidátky zmiňována místopředsedkyněPoslanecké sněmovny PČR a bývaláministryně pro místní rozvoj ČRKlára Dostálová.[49] Na dalších místech by se mohli objevit poslanec Poslanecké sněmovny PČRJaroslav Bžoch, poslankyně poslanecké sněmovny PČR a bývalá hejtmankaStředočeského krajeJaroslava Pokorná Jermanová a dosavadní europoslanci hnutí ANOMartin Hlaváček,Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.[50]
Dne 8. ledna 2024 oznámil předseda strany Svobodní a její volební lídr Libor Vondráček, že půjdou do voleb s podporou odStrany soukromníků České republiky,Pro Plzeň a Zdraví Sport Vzdělání 2012. Předseda SoukromníkůPetr Bajer to odůvodnil snahou o neštěpenípravicových voličů.[51]
Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovala v koalici hnutíPřísaha a stranaMotoristé sobě. Lídrem kandidátky je bývalý automobilový závodníkFilip Turek, dvojkou na kandidátce je socioložkaNikola Bartůšek a trojkou je předseda strany Motoristé soběPetr Macinka. Předseda hnutí PřísahaRobert Šlachta kandidoval z 21. místa kandidátky.[52]
Dne 31. ledna 2024 oznámilaLiberální aliance nezávislých občanů, jenž vznikla ve stejný den, že se zúčastní voleb do Evropského parlamentu, lídrem má být její předsedaŠimon Hlinovský.
Volební účty oznámilyÚDHPSH politické subjektyDSZ – za práva zvířat,Hlas,Levice,LŽPL,Mourek,MZH (voleb se nakonec nezúčastní[1]),Nevolte Urza.cz.,Referendum a Volte Pravý Blok www.cibulka.net a koalice „PRO vystoupení z EU“ (tj.Moravané a SPR-RSČMS), koalice tvořená hnutímŠvýcarská demokracie a stranouSSPD-SP a koalice „ČSSD“ (tj.ČSSD,Směr aDomov).[38][53]
Dne 27. února 2024 bylo oznámeno, že na kandidátní listině Socdem se objeví i čtyři kandidáti hnutíBudoucnost.[54] Vzdání se kandidatury do Evropského parlamentu oznámil i poslanecHayato Okamura, který odstoupil z kandidátní listiny koalice Spolu.[55]
Dne 7. března 2024 hnutí STAN představilo podobu své kandidátní listiny a program, lídryní je neúspěšná prezidentská kandidátka z roku 2023Danuše Nerudová, na druhém místě jeJan Farský.[56]
Dne 12. března 2024 si volební účet zaregistrovalo u ÚDHPSH hnutíKlub angažovaných nestraníků a STAN se přeregistrovalo na volební koalici Starostové a osobnosti pro Evropu, koalici utvořilo spolu se spřáteleným hnutímStarostové pro Liberecký kraj.[38]
Dne 29. března 2024 oznámila stranaČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, že ji do voleb povede její předseda a bývalýpředseda vládyJiří Paroubek. Na druhém a třetím místě by se podle strany měli objevit místopředseda strany a bývalý senátorPetr Gawlas a bývalýhejtman Libereckého krajeStanislav Eichler. Na dalších místech by se měli objevit také například předsedaČeského svazu bojovníků za svoboduJaroslav Vodička nebo koordinátor iniciativyNe základnámLeoš Valigurský.[57] Strana kandiduje v koalici s hnutímSměr Česká republika a stranouDomov.[38]
Dne 2. dubna 2024 uvedlo ministerstvo vnitra, že kandidátní listiny do voleb předložilo celkem 30 uskupení, 11 koalic a 19 politických stran nebo hnutí.[58][59] Oprotivolbám v roce 2019 se jedná o pokles o deset subjektů.[58] Dne 19. dubna 2024 ministerstvo vnitra rozhodlo o registraci všech 30 kandidátních listin.[1]
Zde je přehled kandidujících uskupení seřazených podle vylosovaného volebního čísla:[1][60]
| Kandidátní listina | Typ | Obrázek | Lídr | Počet kandidátů | Poznámka | Volební účet[38][53] | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | KAN | politické hnutí | Pochman, StanislavStanislav Pochman | 23 | Další místa na kandidátce obsadili např.František Laudát aMarie Gottfriedová.[61] | ano | ||
| 2 | LANO | politická strana |  | Hlinovský, ŠimonŠimon Hlinovský | 26 | Na kandidátce jsou tři členové stranyPraha sobě.[62] | ano | |
| 3 | SPD aTrikolora | koalice |  | Mach, PetrPetr Mach | 28 | Na druhém místě byl europoslanecIvan David a na třetím předsedkyně TrikoloryZuzana Majerová.[63] | ano | |
| 4 | Mourek | politická strana | Červenka, JanJan Červenka | 28 | Další místa na kandidátce obsadili např.Antonín Teplý a Radovan Mačák.[60][64] | ano | ||
| 5 | Lepší život pro lidi[pozn. 2] | politická strana | Opl, PavelPavel Opl[65] | 9 | Další místa na kandidátce obsadili např.Pavel May a Helena Jakešová.[60] | ano | ||
| 6 | PRO –Jindřicha Rajchla | koalice | Rajchl, JindřichJindřich Rajchl[66] | 28 | Koalice stranyPRO 2022 a hnutíSV PRO ZS.[38] Na kandidátce dáleIvana Turková a Michal Hašek. | ano | ||
| 7 | Nevolte Urza.cz. | politická strana | .jpg) | Urza, MartinMartin Urza | 1 | Na kandidátce je jen jeden kandidát.[67] | ano | |
| 8 | KoaliceŠvýcarská demokracie aSSPD-SP[pozn. 3] | koalice |  | Raždík, TomášTomáš Raždík[68] | 15 | Koalice tvořená hnutímŠvýcarská demokracie a stranouSSPD-SP. Další místa na kandidátce obsadili např.Radoslav Štědroň aPynelopi Cimprichová.[60] | ano | |
| 9 | Přísaha aMotoristé | koalice |  | Turek, FilipFilip Turek | 28 | Další místa na kandidátce obsadili např.Nikola Bartůšek,Antonín Staněk a Petr Macinka.[52] | ano | |
| 10 | SEN 21 a Volt do Evropského parlamentu | koalice | Koenigsmark, Lenka HelenaLenka Helena Koenigsmark | 26 | Další místa na kandidátce obsadili mj.Lukáš Kostínek,Adam Hanka a Václav Hampl.[34] | ano | ||
| 11 | Česká republika na 1. místě! | politické hnutí | Vrabel, LadislavLadislav Vrabel | 24 | Na kandidátce např.Ľuboš Schnürer neboAnna Brídziková.[60] | ano | ||
| 12 | Zelení | politická strana |  | Nejedlová, JohannaJohanna Nejedlová | 28 | Další místa na kandidátce obsadili mj.Petr Doubravský,Zuzana Pavelková,Michal Berg a Osamu Okamura.[69] | ano | |
| 13 | ČSSD[pozn. 4] | koalice |  | Paroubek, JiříJiří Paroubek | 28 | Koalici tvoříČSSD,Směr a Domov. Koalici vede ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie.[38] Další místa na kandidátce obsadili např.Petr Gawlas,Stanislav Eichler aJaroslav Vodička.[57] | ano | |
| 14 | ANO | politické hnutí |  | Dostálová, KláraKlára Dostálová[70] | 28 | Na druhém místěJaroslav Bžoch, dáleOndřej Knotek,Martin Hlaváček čiJana Nagyová.[71] | ano | |
| 15 | Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura![pozn. 1] | koalice |  | Blaško, HynekHynek Blaško | 28 | KoaliceANS,BEZ-UL,ČiKR,DSSS,ND a stranyRozumní.[38][72] S podporou strany a hnutí s pozastavenou činnostíSPR-RSČ Miroslava Sládka a PES.[40] Na kandidátce dáleJan Sedláček,Vladimíra Vítová,Petr Hannig čiTomáš Vandas. | ano | |
| 16 | Ano lepší EU s mimozemšťany (zastavíme drahotu a válku) | politické hnutí | Franěk, TomášTomáš Franěk | 23 | Na kandidátce se vyskytuje i jeden členPirátů.[73] | ano | ||
| 17 | KoaliceSPOLU pro volby do EP | koalice |  | Vondra, AlexandrAlexandr Vondra | 28 | KoaliceODS,KDU-ČSL a TOP 09, lídrem za KDU-ČSL bylTomáš Zdechovský a lídrem za TOP 09Luděk Niedermayer.[74] Další místa obsadili např.Veronika Vrecionová,Ondřej Krutílek,Ondřej Kolář čiFrantišek Talíř. | ano | |
| 18 | Referendum | politické hnutí | Sogel, VáclavVáclav Sogel[75] | 11 | Na kandidátce např.Jaroslav Mizera,Ladislav Spišák aJulius Gergö.[60] | ano | ||
| 19 | Svobodní | politická strana |  | Vondráček, LiborLibor Vondráček | 28 | Na třetím místě se nachází bývalý prezidentský kandidátKarel Diviš.[76] S podporouStrany soukromníků České republiky,Pro Plzeň a Zdraví Sport Vzdělání 2012. | ano | |
| 20 | Sociální demokracie | politická strana |  | Zaorálek, LubomírLubomír Zaorálek[77] | 28 | Na kandidátce jsou i čtyři kandidáti hnutíBudoucnost.[54] Další místa obsadili např.Daniela Ostrá čiLenka Desatová, dále např.Jiří Dienstbier,Vladimír Špidla čiLibor Rouček. | ano | |
| 21 | Starostové a osobnosti pro Evropu[pozn. 5] | koalice | _VI.jpg) | Nerudová, DanušeDanuše Nerudová | 28 | KoaliceSTAN aSLK. Na druhém místě jeJan Farský,[56] dálePetra Korlaar,Radim Sršeň,Lucie Potůčková,Martin Exner,Adam Trunečka čiAndrej Poleščuk.[78] Na kandidátce dva lidé navržení SLK. | ano | |
| 22 | Hlas[pozn. 6] | politické hnutí |  | Hamerský, MilanMilan Hamerský | 13 | Další místa na kandidátce obsadili např.Drahomíra Vokounová aRené Hladiš.[60] | ano | |
| 23 | Piráti | politická strana |  | Kolaja, MarcelMarcel Kolaja[79] | 28 | Další místa na kandidátce obsadili mj.Markéta Gregorová,Zuzana Klusová,Mikuláš Peksa,František David Wagner a Andrea Hoffmannová. | ano | |
| 24 | Pro vystoupení z EU[pozn. 7] | koalice | Musil, CtiradCtirad Musil[80] | 28 | Koalice stranyMoravané a Sdružení pro republiku – Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Další místa na kandidátce obsadili např.Hanuš Keclík a Monika Vymazalová.[60] | ano | ||
| 25 | Nový směr | politická strana | Hromek, ZbyněkZbyněk Hromek | 15 | Další místa na kandidátce obsadili např.Matěj Grosspitsch,Kamil Franta a Lukáš Dora.[60] | ano | ||
| 26 | Stačilo! | koalice |  | Konečná, KateřinaKateřina Konečná | 28 | KoaliceKSČM,SD-SN a ČSNS.[44][81] Na druhém místěOndřej Dostál, dáleJana Turoňová,Milan Krajča čiPetra Rédová. | ano | |
| 27 | DSZ – za práva zvířat | politická strana |  | Janišová, HanaHana Janišová | 28 | Kandidátka s největším počtem žen (25).[60] | ano | |
| 28 | Volte Pravý Blok www.cibulka.net[pozn. 8] | politická strana | Cibulka, PetrPetr Cibulka | 10 | Další místa na kandidátce obsadili např.Miroslav Durdil aZbyhněv Zientek.[60] | ano | ||
| 29 | Senioři sobě | politické hnutí | Pollák, JaroslavJaroslav Pollák | 3 | Zbývající místa na kandidátce obsadiliMiroslav Kabát aBožena Jiříková.[60] | ano | ||
| 30 | Levice | politická strana | Májíček, JanJan Májíček | 28 | Po neshodě seSocdem oznámila Levice vlastní kandidaturu.[82] Další místa na kandidátce obsadili např.Vojtěch Juřica a Antonín Hořčica.[60] | ano | ||
Tučně a barevně jsou zvýrazněny hodnoty u té strany, hnutí nebo koalice, kterým by dalo hlas nejvíce voličů v daném průzkumu.Malé číslo pod hodnotou značí počet křesel, který by straně, hnutí nebo koalici při takovém podílu hlasů náležel.[83]
| Agentura (zdroj) | Data sbírána/zveřejnění | ANO | Spolu (ODS+KDU-ČSL+TOP 09) | STAN +SLK | SPD +Trikolora | Piráti | Stačilo! (KSČM+SD-SN+ČSNS) | Přísaha +Motoristé | Socdem | Svobodní | Zelení | Ostatní |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STEM[84] | 2. 6. 2024 | 23,1 6 | 21,5 6 | 10,3 3 | 9,5 2 | 9,4 2 | 8,1 2 | 4,7 0 | 2,9 0 | 2,7 0 | 1,9 0 | 5,9 |
| STEM/MARK[85] | 31. 5. 2024 | 26,1 6 | 22,3 5 | 8,1 2 | 7,9 2 | 12,1 3 | 7,7 2 | 7,2 1 | 3,6 0 | 2,3 0 | 1,4 0 | 1,3 |
| STEM/MARK[86] | 9. 4. 2024 | 27,5 7 | 20 5 | 10,4 3 | 10,4 2 | 10,1 2 | 6,7 1 | 6 1 | 3,4 0 | 2,5 0 | 0,9 0 | 1,9 |
| Data Collect[87] | 25. 3. 2024 | 27,3 7 | 20,9 5 | 9,3 2 | 10,9 3 | 10,8 3 | 7,1 1 | 2,5 0 | 2,9 0 | 1,9 0 | 2,5 0 | |
| Ipsos[88] | 19. 3. 2024 | 26,3 7 | 21,6 5 | 13,4 3 | 7,9 2 | 11,3 3 | 6,1 1 | 4,9 0 | 2,7 0 | 2,8 0 | — | |
| Ipsos[89] | 7. 12. 2023 | 26,3 7 | 25,2 6 | 12 3 | 7,7 2 | 10 2 | 6 1 | — | — | — | — | 12,8 |
| STEM/MARK[90] | 7. 12. 2023 | 33,8 | 15 | 7,3 | 14,7 | 11,4 | 5,4 | — | 3,6 | 2,9 | — | 5,9 |
Podle průzkumu agenturyEurobarometr z dubna 2024 považovali čeští voliči za nejdůležitější témata evropských voleb téma obrany a bezpečnosti (45 %, průměr EU 31 %), energetické a průmyslové nezávislosti (40 %, průměr EU 17 %), budoucnosti Evropy (35 %, průměr EU 26 %) a migrace a azylu (33 %, průměr EU 24 %). Mezi méně důležitá témata řadili klimatickou změnu (10 %, průměr EU 27 %) či veřejné zdraví (16 %, průměr EU 32 %).[91]
V květnu 2024 byl zveřejněn průzkum volebních potenciálů jednotlivých stran agentur Kantar CZ a Data Collect. Jako subjekty s nejvyšším volebním potenciálem oslovit voliče v průzkumu vyšly hnutíANO, koaliceSPOLU a hnutíSTAN. Ve všech případech přesahoval hranici 25 %.[92]
V květnu 2024 byl zveřejněn průzkum známosti lídrů jednotlivých kandidátek agentury STEM/MARK. Podle výzkumu jsou neznámějšími Danuše Nerudová (87 %), Lubomír Zaorálek (84 %), Alexandr Vondra (68 %), Klára Dostálová a Kateřina Konečná (obě 56 %).[93]
.svg)
| Název politického subjektu | Hlasy | Mandáty | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | +/– | Počet | +/– | ||
| ANO | 776 158 | 26,14 | ▲4,96 | 7 | ▲1 | |
| KoaliceSPOLU pro volby do EP (ODS,KDU-ČSL,TOP 09) | 661 250 | 22,27 | nová[pozn. 9] | 6 | ▼2 | |
| Přísaha a Motoristé | 304 623 | 10,26 | nová | 2 | ▲2 | |
| Stačilo! (KSČM,SD-SN,ČSNS) | 283 935 | 9,56 | ▲2,57[pozn. 10] | 2 | ▲1 | |
| Starostové a osobnosti pro Evropu[pozn. 11] | 258 431 | 8,70 | nová[pozn. 12] | 2 | ▲1 | |
| Piráti | 184 091 | 6,20 | ▼7,75 | 1 | ▼2 | |
| SPD aTrikolora[pozn. 13] | 170 172 | 5,73 | ▼3,41 | 1 | ▼1 | |
| PRO | 63 959 | 2,15 | nová | 0 | ||
| Sociální demokracie | 55 260 | 1,86 | ▼2,09 | 0 | ||
| Svobodní | 52 408 | 1,76 | nová[pozn. 14] | 0 | ||
| Zelení | 46 127 | 1,55 | nová | 0 | ||
| Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura![pozn. 1] | 14 910 | 0,50 | 0 | |||
| DSZ - za práva zvířat | 12 448 | 0,41 | ▼ 0,19 | 0 | ||
| Lepší život pro lidi[pozn. 2] | 10 767 | 0,36 | 0 | |||
| SEN 21 aVolt do Evropského parlamentu | 9 955 | 0,33 | 0 | |||
| ČSSD[pozn. 4] | 7 579 | 0,25 | 0 | |||
| Česká republika na 1. místě! | 6 897 | 0,23 | 0 | |||
| Mourek | 6 759 | 0,22 | 0 | |||
| LANO | 6 541 | 0,22 | 0 | |||
| Ano lepší EU s mimozemšťany (zastavíme drahotu a válku) | 6 479 | 0,21 | 0 | |||
| Hlas[pozn. 6] | 6 328 | 0,21 | ▼ 2,17 | 0 | ||
| KAN | 4 561 | 0,15 | ▼ 0,05 | 0 | ||
| Pro vystoupení z EU[pozn. 7] | 3 912 | 0,13 | 0 | |||
| Volte Pravý Blok www.cibulka.net[pozn. 8] | 3 392 | 0,11 | ▼ 0,09 | 0 | ||
| KoaliceŠvýcarská demokracie aSSPD-SP[pozn. 3] | 2 559 | 0,08 | 0 | |||
| Nevolte Urza.cz. | 2 426 | 0,08 | 0 | |||
| Levice | 2 296 | 0,07 | 0 | |||
| Referendum | 2 036 | 0,06 | 0 | |||
| Senioři sobě | 1 563 | 0,05 | 0 | |||
| Nový směr | 1 067 | 0,03 | 0 | |||
| Celkem | 2 968 889 | 100 | — | 21 | ||
| Platné hlasy | 2 968 889 | 99,24 | — | |||
| Neplatné hlasy | 22 793 | 0,76 | ||||
| Celkem hlasů | 2 991 682 | 100 | ||||
| Voliči v seznamu/Účast | 8 212 628 | 36,45 | ||||
| Zdroj:[94][95] | ||||||
Nejvyšší správní soud obdržel celkem 19 volebních stížností, když 13 bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě. Pěti návrhy se zabýval věcně, všechny je zamítl jako nedůvodné, ve dvou případech však shledal porušení zákona.
V prvním případem byla namítána neplatnost volbyDanuše Nerudové, když na hlasovacích lístcích byl uveden nesprávný údaj o tom, že není členkou žádné politické strany, když v době voleb již byla členkouSTAN, kam vstoupila v mezidobí mezi podáním kandidátky a dnem voleb. Ministerstvo vnitra mělo zajistit vyvěšení této informace ve volebních místnostech. Podle soudu to však nemohlo výsledek volby ovlivnit, neboť Nerudová vystupovala po celou dobu voleb jako lídryně kandidátky a byla hlavní tváří volební kampaně.[96]
V druhém případě šlo o stížnostílidovecké europoslankyněMichaely Šojdrové, která poukázala na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů a které k jejímu zvolení chybělo 616 přednostních hlasů. NSS si ponejprv vyžádal volební dokumentaci ze tří volebních okrsků Zlínského kraje. Zde zjistil zcela nesprávné započtení přednostních hlasů, které byly místo Šojdrové započtenyFilipu Bendovi, který byl na kandidátní listině nad Šojdrovou. Na základě tohoto soud přistoupil k ověření přednostních hlasů i v dalších 97 volebních okrscích, kde měla Šojdrová získat podle své analýzy nejvíce přednostních hlasů ve srovnání s oficiálními výsledky.[97][96] Po prozkoumání zde zjistil, že v 73 okrscích nebylo žádné pochybení, v 15 zjistil směsici různých chyb v rozsahu jednotek přednostních hlasů, a to jak ve prospěch, tak neprospěch Šojdrové, pouze ve 12 okrscích pak nesprávné započtení přednostních hlasů v neprospěch Šojdrové. Celkově tak ve vzorku 100 okrsků zjistil Šojdrové 192 přednostních hlasů navíc, když podle její analýzy zde měla získat až 921 hlasů navíc. Celkově tak ve vzorku 100 okrsků bylo ve skutečnosti jen 192 přednostních hlasů navíc, ačkoliv navrhovatelka tvrdila až 921 hlasů. Soud shledal pochybení okrskových volebních komisí, která však nebyla způsobilá zpochybnit výsledky voleb.[98][96]
Případy, kdy nebyly započítány preferenční hlasy, řešil soud i veurovolbách v roce 2014, kdy konstatoval tristní výsledek práce některých volebních komisí.[99]
 | Tato část článku je příliš stručná nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte. |
Obrázky, zvuky či videa k tématuVolby do Evropského parlamentu v Česku 2024 na Wikimedia Commons| Volby a referenda v Česku | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Prezident |
| |||||||||
| Česká národní rada | ||||||||||
| Poslanecká sněmovna | ||||||||||
| Senát |
| |||||||||
| Evropský parlament | ||||||||||
| Krajská zastupitelstva | ||||||||||
| Obecní zastupitelstva | ||||||||||
| Celostátní referenda | ||||||||||
| Místní referenda ‡ | ||||||||||
| † Připravované předčasnésněmovní volby v roce 2009 byly zrušenynálezem Ústavního soudu České republiky. ‡ Místní referenda před rokem 2021 nejsou zpracována. | ||||||||||