| Vojtěch Lanna starší | |
|---|---|
.jpg) Vojtěch Lanna, litografie Adolfa Dauthage, 1862 | |
| Narození | 23. dubna1805 České Budějovice -Čtyři Dvory Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. ledna1866 (ve věku 60 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | podnikatel a průmyslník |
| Děti | Vojtěch Lanna mladší |
| Rodiče | Tadeáš Lanna aTerezie Lannová |
| Rod | Lannové |
| Příbuzní | Vojtěch František Josef Lanna (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vojtěch Lanna starší (23. dubna1805,České Budějovice[1] –15. ledna1866,Praha[2]), pokřtěný jakoAdalbert Joseph Lanna, byl český loďmistr, obchodník,průmyslník a stavitel.[3] Pocházel zrodu Lannů, který na začátku 18. století přesídlil do Českých Budějovic zHorního Rakouska.[4] Po úspěších v povltavském obchodu se solí a dřevem rozšířil Vojtěch Lanna starší své podnikání do dalších oblastí jako jsou stavitelství, těžba uhlí,zpracování železa nebopivovarnictví. Kromě rodných Českých Budějovic se významně podílel na hospodářském rozvojiTýna nad Vltavou,Kladna a Prahy.
Vojtěch Lanna starší se narodil roku 1805 v domě číslo 3 večtyřdvorecké loděnici u Českých Budějovic. Byl druhým dítětem loďmistra Tadeáše Lanny a Terezie, rozené Masákové. Stejně jako jeho starší bratr Jan a mladší bratr Ferdinand navštěvoval Vojtěch po hlavní školečeskobudějovické gymnázium. Jan odešel v roce 1818 do Prahy studovat práva a šestnáctiletý Vojtěch Lanna starší ho dva roky poté následoval. Na rozdíl od svých bratrů si ke studiu vybralstavovský polytechnický ústav a projevoval zájem především omechaniku a strojnictví. Po neshodách s ředitelem ústavuFrantiškem Josefem Gerstnerem byl ovšem z kázeňských důvodů vyloučen. Vrátil se tedy zpět domů a pracoval jako člen posádky na lodích plavících sůl z Budějovic do Týna nad Vltavou. Také byl otcem postupně zaučován do stavitelství lodí, vybíral v lesích příhodné stromy a řídil jejich zpracování.[5] V roce 1825 složil vrátenskou zkoušku opravňující k řízení plaveb po řece.[6] Téhož roku se poprvé vydal s vlastním nákladem poVltavě aLabi až doHamburku. Starší bratr Jan začal po studiích pracovat naHluboké nad Vltavou jako právník proSchwarzenbergy. V roce 1828 zemřel jejich otec Tadeáš Lanna a rodinný podnik zdědil právě Vojtěch Lanna starší spolu se starostí o zabezpečení své matky a čtyř mladších sourozenců.[7]
Kromě soli začal Vojtěch Lanna starší plavit také stavební dřevo a grafit zČeskokrumlovska.[8] Na začátku třicátých let byla plně dokončenakoněspřežka mezi Českými Budějovicemi a Lincem. Vojtěch Lanna starší si na několik let pronajal celý její provoz, což mu velmi pomohlo při dovozu soli z rakouskýchsolných dolů. Kromě nákladní dopravy sloužila koněspřežka ale také k dopravě osobní, cesta koněspřežkou z Českých Budějovic do Lince trvala celý den, a Vojtěch Lanna proto vybudoval v hlavní mezistanici vKerschbaumu velký hostinec. Přes počáteční odpor budějovických měšťanů a obchodníků prosadil učeského gubernia také prodloužení severního konce koněspřežky zlineckého předměstí Českých Budějovic přes centrum města až kdomu U Zelené ratolesti, který zdědil po svém otci. Dům U Zelené ratolesti poté využíval jako klíčové překladiště zboží z koněspřežné dráhy na vltavskolabskou lodní cestu.[9]
V červnu 1832 zemřela Vojtěchova matka, půl roku nato slavila rodina Lannů dvojí svatbu. Vojtěchova sestra Terezie Lannová mladší se provdala za právníka Tomáše Mikosche a Vojtěch Lanna starší se dva dny poté oženil s Filipínou Peithnerovou z Lichtenfelsu. Po roce a půl manželství ale Filipína náhle zemřela na vnitřní krvácení. Vojtěch se půl roku poté oženil s její mladší sestrou Josefínou.[10]
Už zkraje 30. let získal Vojtěch Lanna starší do nájmu všechny vodní stavby na Vltavě mezi Budějovicemi a Prahou, odpovídal za jejich výstavbu a údržbu. V roce 1833 byla přijata Lannova nabídka na podobný nájem staveb na úseku Vltavy aLabe od Prahy až na hranice seSaskem, kde nahradil předchozího nájemníkaHeřmana Martinovse.[9] Zkoušel dokonce podat návrh kcísaři Františku I., že by na vlastní náklad splavnil dosud nesplavný úsek horní Vltavy meziVyšším Brodem a Budějovicemi výměnou za patnáctiletýmonopol na říční dopravu po daném úseku, ale jeho návrh byl zamítnut.[11]
Vojtěch Lanna starší si byl také vědom důležitosti politické přízně. V roce 1835 se na jeho pozvání účastnili každoroční říční kontrolní projížďky také českýnejvyšší purkrabíKarel Chotek ac. k. dvorský inženýrHermenegild Francesconi, který prováděl regulační práce naDunaji. Tato projížďka měla Lannovi pomoci demonstrovat nezbytnost a účelnost prováděných a plánovaných stavebních úprav.[12] V témže roce využil příležitost návštěvy Českých Budějovic císařem Františkem I. na jeho cestě doTeplic. K jeho poctě nechal přímo u své loděnice postavit monumentálníslavobránu s 66metrovýmobeliskem a zorganizoval zástup plavců provolávajících slávu císařskému páru. Vzhled tétoefemérní architektury se dochoval díky soudobé litografii F. Wolfa. Tento nákladný počin jistě přispěl k tomu, že Vojtěch Lanna starší patřil k šesti českobudějovickým měšťanům, kterým František I. udělil vyznamenání.[13]
V květnu roku 1836 se manželům Lannovým narodilo v jejichdomě u loděnice první dítě – synVojtěch Lanna mladší.[14] Celá rodina bohatla, hodnota všeho zboží, které putovalo z Budějovic dále po Vltavě, se mezi lety 1832 a 1838 ztrojnásobila[13] a velká část zisků šla právě Lannům.
V listopadu roku 1840 zakoupil Vojtěch Lanna starší odkrumlovského papírníkaFrantiška Josefa Pachnerazámek Poříčí s přilehlým panstvím a vesniceVčelnou aVrcov. Ve svém novém poříčském sídle přestavěl tamější pivovar, aby mohl vařit pivo nově se rozšiřujícímetodou spodního kvašení. V okolí zámku pak založilromantickýanglický park.[14]
V témže roce započala stavba řetězovéhomostu císaře Františka v Praze. Lannova firma dodávala veškerý materiál. ZeŠumavy plavila dřevo, z železáren vChlumu u Třeboně dovážela železo, stavební kamen plavila zTěchnic (dnes na dněOrlíku), kde za tím účelem Lanna založil nový kamenolom. V době svého dokončení v roce 1841 šlo o teprve druhý pražský most přes Vltavu. Současně stavěla Lannova firma taképrvní pražské kamenné nábřeží, dnes zvané Smetanovo.[15] Tyto stavby z počátku čtyřicátých let předznamenaly další rozšíření Lannových podnikatelských zájmů. Podílel se na stavběprvního českého parníku, který v roce 1841 vyplul na Labi. Od roku 1844 začal upravovat říční korytaNežárky aLužnice. Rok poté získal zakázku na výstavbuprvního pražského nádraží a sbratry Kleinovými se podílel na části stavby železnice mezi Prahou aOlomoucí.[16]
Od roku 1843 byl až do smrti dopisujícím členemc. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Roku 1847 nabídl opatřit dodávky sádrovce ze Solné Komory v Dolních Rakousích.[17]
V roce 1847 začal se splavňovánímBlanice a také se stavbouřetězového štěpánského mostu přes Vltavu poblížPodolí. Dokončením tohoto mostu došlo k silničnímu propojeníPísku aTábora. Slavnostnímu položení základního kamene tohoto mostu byl přítomen i dosluhujícíčeský místodržící arcivévodaŠtěpán Habsbursko-Lotrinský, po kterém byl most pojmenován.[18] V tomtéž roce se Vojtěch Lanna starší zapojil do těžby uhlí naKladensku, když sVáclavem Novotným založil těžební společnost, do které se poté přidali ještě bratři Kleinové. VLitvínovicích u Českých Budějovic přestavěl budovu starésoukenické valchy na velkoupilu sparketárnou.[19]
V roce 1848 byl zvolen hejtmanem českobudějovickénárodní gardy, která vznikla spolu s dalšími gardami po březnovémSvatováclavském sjezdu. V témže roce se Lannům narodila dcera, kterou pojmenovali Filipína po její předčasně zesnulé tetě.Zrušení poddanství, které bylo jedním z trvalých důsledkůproběhlých revolucí, zasáhlo finančně i Lannu, který přišel o poddané na svých jihočeských panstvích.[20]
V létě roku 1850 byl zprovozněn další důležitý pražský most, na jehož stavbě se podílela Lannova firma –Karlínský viadukt. Tento více než kilometr dlouhý most byl pak dalších šedesát let nejdelším mostem Evropy. V roce 1850 vyšel také zákon zřizující v celé monarchiiObchodní a průmyslové komory a Vojtěch Lanna starší se stal prvním presidentem té českobudějovické. Rok nato byl českobudějovickou Obchodní a průmyslovou komorou vyslán navídeňský celní kongres, kde úspěšnělobboval za zrušení plavebních poplatků a cel.[21]
V roce 1851 také navštívil prvníSvětovou výstavu v Londýně a cestu využil i k poznání provozů v uhelno-železářských oblastechAnglie,Belgie aPorýní. Po svém návratu přiměl českobudějovickou Obchodní a průmyslovou komoru k uspořádáníkrajské výstavy, kde mezi vystavovanými díly návštěvníky nejvíce zaujaly řezbářské práceJana Ptáka, který se tou dobou podílel na probíhající rozsáhlé stavběnového zámku v Hluboké nad Vltavou. Na stavbu hlubockého zámku směřovala také významná část produkce litvínovické pily a parketárny, které Lanna dále rozšířil. V roce 1852 se také stal jedním se spoluzakladatelů nové akciové společnostiC. k. privilegovaná pražská továrna na porcelán a zboží hliněné, která převzala porcelánku naSmíchově a stal se také spoluautorem neúspěšného projektumáčírny asušárny lnu vŽelnavě na Šumavě, která byla po jedenácti letech provozu ve ztrátě zrušena.[22]
.jpg)
Jeho hlavním cílem tehdy ovšem bylo uplatnit své zahraničníknow-how a založit v Kladně velkýslévárenský závod. V roce 1853 proto založil společnostBuštěhradské dráhy, která během dalších dvou let propojila Kladno železnicí sKralupy nad Vltavou, což umožnilo lepší dopravu uhlí a železa nejen do Prahy, ale i export po řece do Saska aPruska. Zároveň započal ve své kladenské slévárně stavbuvysoké pece, kterou propojil železnicí sNučicemi, kde byla nedlouho předtím objevena nová ložiskaželezné rudy. Do svého podniku přizval kromě svých partnerů z uhelného podniku ještěcukrovarníkaFlorentina Roberta a průmyslníkaHermanna Dietricha Lindheima a v roce 1857 tak vzniklaPražská železářská společnost.[23]
S vidinou brzké výstavby Západní dráhy a v očekávání snadného odbytu začalaPražská železářská společnost masivně investovat do rozšiřování své slévárny. Počet vysokých pecí se zvýšil na šest, byla vybudována novákoksovna a parou poháněná dmychadla. Aby měl nad celým podnikem lepší dohled, rozhodl se Vojtěch Lanna starší přestěhovat i s rodinou do Prahy, kde si naNovém Městě během dvou let nechal postavitJanem Ripotoupalác podle návrhuJosefa Ondřeje Krannera. Palác byl postaven přímo u Pražského státního nádraží, které Lanna pomáhal třináct let předtím stavět. Kvůli stěhování také prodal svůj poslední jihočeský statek ve Vrcově. Zámek v Poříčí s okolními pozemky prodal už o pět let dříve pro získání financí k výstavbě kladenské slévárny.[24]
Hospodářské výsledkyPražské železárenské společnosti ale zaostávaly za očekáváním, výstavba Západní dráhy byla dále odkládána. Společnost postupně přicházela o schopnost splácet dluhy. Valná hromada společnosti v roce 1862 se proto rozhodla pro transformaci na akciovou společnost a Vojtěch Lanna starší, kterému byl přičítán největší podíl viny za zadlužení společnosti, byl vytlačen z jejího řízení.[25]
Zdravotní stav Vojtěcha Lanny staršího se začal zhoršovat, přesto se dál věnoval podnikání. Lannova rodinná firma se podílela spolu s bratry Kleinovými na stavběželeznice mezi Libercem a Pardubicemi a spolu sJanem Schebkem na železnici meziTurnovem aKralupy nad Vltavou. Vojtěch Lanna starší zemřel v lednu roku 1866 v 60 letech náhle nasrdeční slabost.[26] Jeho syn a nástupce Vojtěch Lanna mladší nechal jeho ostatky přenést sedm let po jeho smrti do nově vybudovanérodinné hrobky na pražskýchOlšanských hřbitovech, kterou Lannové sdílí s rodinouSchebků.Novobyzantskou stavbu navrhl architektAntonín Barvitius, na její výzdobě se podílel mimo jiných také sochařJosef Václav Myslbek. Jedná se o největší hrobku v areálu Olšanských hřbitovů.
V rodných Českých Budějovicích byl Vojtěchu Lannovi staršímu vystavěnpomník završený jeho sochou v životní velikosti, který se dočkal slavnostního odhalení třináct let po jeho smrti v roce 1879.[27]
Druhého července 1824 se tehdy devatenáctiletý Vojtěch Lanna starší plavil našífu naloženém kupeckým zbožím k vltavskému jezu naHorním Lipovsku. V pravotočivém zákrutu řeky byla propust v jezu nebezpečně založena po pravé straně. Plavec Jan Vodrážka z Purkarce nezvládl řízení, loď se rozlomila a budoucí podnikatel se začal topit. Zachránil jej až pohotovýmládek Jan Mrzena.
Na paměť této události nechal Lanna na mramorovém podstavci s popisem události vztyčit litinový kříž. Nápis na něm zněl:„Zum dankbaren Andenken an die Rettung aus den Wasserfluthen bei dem am 2. Juli 1824 hier vorgefallenen Schiffsbruche. Der Vorsicht Gottes ewig weises Walten, Ergründet nie der Mensch in seinem Wahn, Was sich durch Zufall scheinet zu gestalaten, Ist ein Ohngefaehr - ist ewiger Plan.“ V překladu:„Na vděčnou vzpomínku záchrany z jezu při ztroskotání lodi 2. července roku 1824. Opatrnost Boží věčně ukazuje svoji vládu, neovlivňuje člověka v jeho rozhodnutích, co se náhodou přihodí je díky Bohu bezpečné, to je věčný plán.“[28]
Kvůli erozi břehu byl kříž v roce 1852 přenesen doTýna nad Vltavou a umístěn na dům č. 13 vHorním Brašově.[29] Na Lipovsku umístili kříž nový, který v současnosti stojí na skále nad řekou.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVojtěch Lanna starší na Wikimedia Commons