Vltava je druhásymfonická báseň z cykluMá vlast skladateleBedřicha Smetany. Popisuje tok řeky –Vltavy. Kompozici symfonické básně provedl Smetana mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku1874. Premiéru měla až 4. dubna1875.
Často je zmiňováno, že Smetana se inspiroval zvukem pramenů řeky již v roce1867 při svém pobytu na Sušicku, kdy přijal pozvání od Čeňka Bubeníčka, majiteleČeňkovy pily k pobytu na jeho pile. Tedy se jednalo o horní tok jiné řeky –Otavy. Ta zde naŠumavě vzniká soutokem řekKřemelná aVydra. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složilVltavu.[1] I po roce 1867 pobýval Smetana u Vltavy. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku po stavběvltavské kaskády zaniklýchpeřejí svatého Jana.[1]
Ústřední motiv SmetanovyVltavy se vyskytuje už v populární lidové písni ze šestnáctého stoletíLa Mantovana, k textemFuggi, fuggi, fuggi da questo cielo připisovaným italskému tenoruGiuseppe Cenci, známému jako Giuseppino del Biado († 1616).[2] Její první výtisk je v Biadově sbírcemadrigal z roku 1600. Motiv se jako prvně zpracovaný pro klávesové nástroje objevuje uGiovanni Battista Ferriniho (1601–1674).[3] Melodie, později známá jakoBallo di Mantova aAria di Mantova, získala popularitu vrenesanční Evropě, když byla uváděna ve vlámštině jakoIk zag Cecilia komen, v polštiněPod Krakowem, v rumunštiněCarul cu boi, ve skotštiněMy mistress is prettie a ukrajinštiněKateryna Kučerjava.
O jedné z hlavních melodií se nedoloženě traduje, že je převzata z českélidové písněKočka leze dírou, jež byla Smetanoutransponována domollové tóniny. VeŠvédsku, kde skladatel jistý čas působil, existuje názor, že se Smetana u jednoho z motivů inspiroval švédskou lidovou písní.[4]
Uvádí se, žeizraelskouhymnuHa-Tikva složilSamuel Cohen pravděpodobně právě na jeden z námětů SmetanovyVltavy.
Skladba byla rovněž použita do amerického filmuStrom života z roku 2011.[5] Na melodii Smetanovy symfonické básně nazpíval na začátkunormalizaceKarel Gott píseňVltava s textemJiřího Štaidla. V roce 2018 zhodnotilPavel Klusák text a přednes této písně jako „vlastenecké vyznání plné klišé jako antiteze všem, kdo svobodně opouštěli hranice totality“.[6]
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuVltava na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
